Veronika
Dobrý den, mám 9týdenní fenku irského setra, musím říct že mě zatím poslouchá a ke mě zvládáme v rámci možností jejího věku, venku má pořád vodítko
problém je v tom že se ke mě projevuje dominantně, kouše do rukou a vyjíždí mi po obličeji když se mi to nelíbí a okřinu ji a jemně zatáhnu za kůži na krku začne vrčet a štěkat, myslím že to bere jako hru protože vrtí ocáskem a je přikrčená a jako by utoči
jsem s ní od jejích 6týdnů pořád a věnuju se ji, nějak ji nerozmazluju, vůbec se semnou nechce mazlit jak jiné štěnátka když se kní přiblížím kousne mě
k cizím lidem a je velice přítulná a může se zbláznit radostí když ji někdo jiný pohladí, bydlím ještě z rodiči a ti když se vrátí po celém dni domů tak je taky vítá dokonce se počůrá, myslím že ke mě nemá respekt
přitom ji krmím jen já, odměnuju , chodím sní ven, i k veterináři
a jen já si s ní hraji, ostatní členové domácnosti si ji nějak nevšímají
vím že tato rasa je hodně temperamentní a tvrdohlavá proto mám obavy, chci at mě bere vážně, nevím jak bych ji měla trestat začla sem ji jemně kousat za krkem a trochu se to zlepšilo ale nechci at má z toho nějaké trauma protože je ještě malá, nevím co s ní. Hrozne bych se sní chtěla pomazlit ale ona nejeví zájem
taky sem se chtěla zeptat jestli dlouhou šnůru po venku můžu už od tohoto věku psa
moc děkuji za odpověd

Ona je strašně malinká a chce si hrát. Když tě kousne moc, přežeň to a dělej au au jako, že tě to strašně bolí, ona to časem pochopí a bude tě okusovat s citem. Jinak je nejlepší ji převést pozornost jinam, místo své ruky ji nabídni nějakou hračku, suš. prasečí ucho, nebo nějakou hru s balónky, přetahovat se o hadr atd.

Neviem ake ostatne steniatka ste videli, ale nas pes nerobil prvy mesiac, dva snad ani nic ine len nas hryzol, a jedinu a najvacsiu zabavu mal ked sa mohol natahovat o handru pripadne nieco demolovat Nevidela by som to tragicky , aj pes musi pochopit ze "mazlenie" je fajn a niektorym to trva dost dlho. Treba neziaducu aktivitu preniest do ziaducej, pripadne odignorovat, to plati lepsie ako akekolvek tresty. Hlavne u stenata.

A myslim ze je trochu skoro chciet, aby vas stena zacala brat "vazne"...

Este k tomu, ze vonku chodite na voditku...ja by som naopak v tomto veku chodila co najviac na volno a kludne so stopovackou aby som mala stendo pod kontrolou a ucila "steniatkovske" privolanie s velkymi odmenami, radostou a tak. Ked si polozite dobry zaklad privolania teraz, neskor budete mat ovela menej problemov.

Myslim ze to, ze sa k tebe takto sprava, znamena ze k tebe ma najblizsie.
Netrap sa tym. Vyskusaj este tu radu, ze ked ta kusne zjajkni, zapisti, zajac co najvyssim hlasom. Celkom tak ako to robi steniatko, ked ho nieco zaboli.
To skakanie do tvare by som v takomto veku prirovnala k psiemu pusinkovaniu. Akurat ze je stendo neohrabane a este nevie uspesne kontrolovat intenzitu a svoju silu.
Zelam vela radostnych chvil. Ona sa to nauci.

To zařvání auu by mělo být spíš takové celkem hlasité vyjeknutí. Nevím, jestli jsi to takhle dělala, ale z tvého popisu si spíše představuji doopravdy zařvání. Promiň, jestli tě obviňuju neprávem. Jen to na mě takhle působí

Já nevím, ale aby mě štěndo nekousalo, tak ho chytím třeba za obojek tak, aby se mi k obličeji nedostalo, pokud kouše kamkoliv, tak ho zas chytím tak, aby mě nemělo možnost kousat a mám po ruce hračku, kus hadru nebo a pozornost nasměruju jinam....pokud skáče a kouše kam vyskočí, přišlápnu jí vodítko....já myslím, že způsobů je spousta....také si myslím, že to, že kouše, je normální, vždyť je to mimísek, jen prostě musí pochopit, že to se nedělá....

no jo já jen že hafínci co sme měli předtím byli totální mazlové
trestám ji jako fena takže si myslím že je to v pořádku a vůbec nebojí ke mě jít co to tak dělám naopak bere mě ted jako silnějšího psa kterej ji chrání, když si přečteš třeba knihu "poznej svého psa" tak když si fena hraje se svými štěnaty a ono ji kousne moc silně tak ho kousne za krkem a přitlačí k zemi, je to výchova aby štěně vědělo kde má hranice, když mě kouše jemně tak nic nedělám ale jakmile stiskne tak udělám to co ona chápeš já ji netejrám a výcvik probíhá jenom formou hry tam nezvýším ani hlas samozřejmě vím že je to mimi
navíc já ji fakt moc netrestám jen když mi jde po obličeji, jo ještě něco já to nemůžu nechat jen tak že ji to přejde chodí k nám málá 1,5roku stará sestřenka a ona na ni utočí taky musí prostě vědět kde je hranice a to sama nepozná já ji přece musím dát najevo že už je to moc, když jeknu tak na mě koukne a stiskne ještě víc

Když mě Feli kousala moc a nepřestala ani po tom co jsem vykvikla, tak jsem ukončila hru a odešla jsem od ní. Stačilo na chvíli a když jsem se vrátila tak mě přivítala a dávala si velký pozor abych jí zase neutekla.

Vercik66, mám pocit, že podstata tvého problému je, že jsi nervózní. Pejsan začne kousat a zlobit, nepřestává a je to čím dál horší a ty jsi pak z toho úplně rozhozená. Ale ten pejsek to samozřejmě pozná. Musíš být v klidu hlavně ty. Podle toho je taky rozdíl mezi trestem a agresivitou. Ty ho prostě při kousnutí kousni taky(nemá cenu ho plácat, můžeš ho "kousnout" prsty), ale vnitřně buď v klidu. Nesmíš mu to jakoby vrátit, ale jako vůdce dát trest.

no tak to nevím, té naší potvoře odstrčení nevadí
irčani jsou hodně nezávislý takže tenhle trest ji nějak nevadí

Tohle není dobrý nápad pleskat rukou přes čumák. Nejenže je čumák dosti citlivým místem, ale mohl bys tím psovi vypěstovat pocit ruka = nepřítel.

Jinak čévéčka jsou, co vím tady z fóra, velice osobité plemeno a je třeba k nim mít speciální přístup. Nejlépe bude, pokud ti poradí Ruda. Nejlepší bude si s ním domluvit schůzku, nebo navštívit free sobotu na Ovčárech. Data jsou vypsány na jeho webu: www.psycholog-psu.com v pravém sloupci.

Diky za odpovedi, nelze nez s nima souhlasit. Jen nevim proc se nema tocit na zada. Jsem si vedom ze to je hodne silny trest ale proc se to nema nevim. Ja ho stejne nepouzivam pac na nas alespon v mem provedeni nefunguje.
Ja se ted snazim spis ubrat na razanci, driv jsem byl na nej dost tvrdej a stejne to nepomahalo. A pri tom se snazim potlacit jakykoliv i naznak kousani do ruky, hodne ho slovne hubuju, pokousim se ho ignorovat.
Snad jsem na dobré cestě.
Jinak u p. Desenskeho jsem se byl podivat, jeste v dobe kdyz jsem schanel infomace o čsv a tam mě toto plemeno hodně učarovalo.
LáĎa+Sam

Obecně: netočit na záda proto, že většina situací tento zásah nepotřebuje a když už je to potřeba, tak to lidé neumějí dobře načasovat. Tudíž to pes nechápe a pramení z toho další problémy.

absolutní soihlas s jajulou

Váš názor je zaujímavý a hlavne vychádzajúci z praktických skúseností - vo viacerých poradniach týkajúcich sa psov som sa totižto dočítala o tom ťahaní za kožu za krkom, ktorá je popisovaná ako vhodná forma trestu. Takže si na to dáme pozor. My sme ju nikdy za kožu vyslovene silou neťahali, ani nezdvíhali, to nie, je to predsalen "mimino".
Čo sa týka toho zaspávania - vždy sa pred spaním hráme, keď je moc aktívna. Ale naozaj pomohlo posunutie večerného kŕmenia na dobu po poslednom vyvenčení - v noci pekne spinká, budí sa len 2x a je pokojná.

Hezký den, máme tříměsíční štěňdo LR, se kterým jsem většinu dne doma jen já, tudíž se i o něj starám většinu dne já (venčím ho, krmím, hraju si s ním a také ho učím poslušnosti). I přes to vše mám pocit, že ke mně nemá dostatečnou autoritu. Např. hrajeme si, a když už kouše tak, že je to neúnosné a já zavelím fuj! Tak nepřestane, naopak doráží ještě více,kouše více, chytí ho třeba i amok a začne všude lítat a skákat. Když mu manžel zavelí ve stejné situaci fuj! Okamžitě přestane. S jinými povely, které zvládáme úměrně věku, problémy nemám. Možná je to normální, vím, že je to malé štěně a chce si stále hrát, ale nedá mi to a radši se ptám, abychom něco nezanedbali.
Děkuji za odpověď
Hanka

Ahoj, máme 9 týdenní fenečku bígla před týdnem přivezenou.Po 3 dnech zkouší na nás, a vrčí, když jí chceme třeba vylovit zpod linky nebo vzít do náruče na venčení. Pan Desenský kdesi psal, že není přípustné štěně chytit za kůži až do povalení na lopatky. Dvakrát jsem jí to už ale kvůli vrčení udělala. Je to tedy špatně? Co tedy, když vrčí denně? Samozřejmě, že byla "vyhozena " z pokoje a zavřeny za ní všechny dveře, včetně ignorace. Ale přesto to zkouší. Právě mě to překvapilo, že bíglové jsou neagresivní dle literatury....Prosím, poraďte, je to náš vytoužený miláček a NECHCEME v žádném případě cokoli pokazit či zanedbat.Poradnu jsem četla taky. Za jakékoli náměty a kritiku předem děkuji Lenka

tipuju že vrčí ze strachu, UBER, máš mimino!

souhlasím s Petrou, ona se vás pravděpodobně bojí a vy jí za to ještě trestáte, to snad ne. Nechlácholte jí, netrestejte jí a chovejte se k ní klidně a vlídně. Vypadá to, že jí k tomu vrčení sami dáváte důvod.
Ono ne každé vrknutí znamená agresivitu.

Všem moc díky, jsme Vám vděčná. Ty jo, asi máte pravdu, je taková venku vylekaná, naježí se před větším psem či autem. No ale:
Essi: Trkni mě, jak jí k tomu vrčení dáváme sami důvod. To mě trochu zamotalo halvu. Je hýčkaná, nikdo jí ani vlásek nezkřivil.
Před chvílí zavrčela na dcerku, brala jí do náruče, když jsme odcházeli od rybníka...

jo a ještě, když se pes bojí, tak vrčí? Měla jsem NO, a nikdy nezavrčela. A jak mám, Petro, ubrat, jako když zavrčí, ještě ji pohladit? Ale co když se tu pleteme a je to agrese? Ikdyž asi ne, ale co kdyby? Moc všem díky, Lenka

Vrci ale defenzivne snazi se upozornit na to ze se boji a nelibi se mu to. Vrceni je normalni soucast psi komunikace a jen velmi zridka znamena primou hrozbu vetsinou je to upozorneni.



me naprosto bezne vrcej vsichni psi co mam ale resim to jen tehdy pokud by tam byla vazna hrozba vuci jinemu clenu smecky.




Ne hladit ne ale nereagovat a kdyz uz reagovat tak stylem "Ty jsi se zblaznil? Co blbnes?" Nekonejsit netrestat.



Jo v deviti tydnech to bude zcela urcite vnitrodruhova agrese. Neblazni a zkus myslet to stene zatim nevi ani na co ty zuby ma potrebuje ziskat jistoty a hlavni jistota by mela byt ze mu majitel rozumi, ze ho dokaze pochopit a ochranit vuci nastraham sveta.

Ahoj, ja mam doma 3 mesacnu fenku jack russell teriera a vrci od prveho dna Vrci, ked bezi, ked ide dole kopcekom, ked sa hrame, sem-tam ju to chyti aj ked sa mazname - totiz prejde to u nej do hry a to uz od vzrusenia vrci a kuse. Vrci ked hra s inym psom naberie spad, proste je to taka mala adrenalinova gulicka a nemyslim si, ze to ma co docinenia s agresivitou, to by jej uz ine psy asi vysvetlili, ze toto teda nie
Zatial som nemala dovod ju odniekadial tahat, takze neviem ci by zavrcala, predpokladam ze ked, tak zo strachu-co to s nou robime? Snazim sa aby nemala kam zaliezt, po skusenostiach s jazvecikom, ktory zaliezol do kazdej neuveritelne malej skarky v byte a odmietal odtial vyjst a hryzol tam napriklad koberec, som umiestnila vselikde krabice, flase a pod.
Neboj a nerob hafanovi stresove situacie. Nech vzdy vie, na com je. Ukaz mu co chces, ukludni, napomen, ale ziadne nasilie. Co ked sa casom nauci vyhybat tvojim technikam a pokusom dostat ho odniekial a nevyhras nad nim?
Tot moj nazor, popripade ma niekto opravte, prosim.

Dík všem, ono je to jiné, mít NO na kotci a nemít u toho ještě tenkrát děti a teď mít bíglíka, doma a s dětma. Pravděpodobně k ní neumějí přistupovat( za zadkem jsem jí v tu chvíli, když na dceru vrčela, nestála, chyba, hm. Mě každý dopředu varoval před bíglem, že se musí na něj odmalička důsledně, atd.a jak se tu často říká, moc asi řeším, takže ještě moc jednou všem DÍK.

To je celkem jednoduché. Představ si, že se dostaneš k někomu cizímu, neumíš jazyk, neznáš to tam. Oni s tebou chtějí manipulovat, něco po tobě chtějí, ty nevíš co. Tak jim po svém říkáš - bojím se vás, nerozumím vám, dejte mi raději pokoj. To přesně ona říká vám. A ty, místo abys se pokusila získat její důvěru - ona nedůvěřuje vašim rukám, mimo jiné i proto, že jí za její strach trestáš - naopak jí tím, že jí válíš a trestáš jí říkáš, ano, opravdu ti chtějí ublížit a nerozumí ti, bojíš se oprávněně.
NO - nezavrčel. Moji psi zavrčí úplně běžně. Je to komunikační prostředek, nemusí v tom každý vidět hned agresi. Tu poznáš i z tónu vrčení, z držení těla, polohy uší, pohledu očí. Máš doma bázlivé miminko, nechláchol jí, neutěšuj jí. Ona hledá jistotu a vlídný a srozumitelný přístup a ten jí můžete dát jenom vy.

Lenko,
nechci se do této diskuze míchat ale dám ti jeden konkrétní s bíglem.
Začal mi provrkávat u utírání tlapek, zeptal jsem se ho jestli mu náhodou nehrabe a utíral o to déle aby jako pochopil, že si budu dělat (bez agrese) co chci a při tom jsem zjistil že reaguje hlavně na jedno místo kde jak jsem zjistil později měl řeznou ránu. Takže místo toho aby jsem ho sejmul za vrčení jsem mu ošetřil tu ránu.

To byl jen krátká vsuvka

jo, jo, díky. Ještě že existuje internet, málem jsem to vše pokazila v domnění, že se nám nadřazuje v hierarchii, o čemž mě přesvědčili i na jiném fóru. Říkala jsem si, že je to jaksi brzy, to vrčení. Tak jsem napsala ještě sem, celá zoufalá a dověděla se ještě víc a pravou podstatu věci. S díky a pozdravem Lenka

Lenko, trošku si tu odporuješ...

co s tím už napsali ostatní, hlavně prosím nezaměňuj důslednost a tvrdost! Důslednost vážně není o tom, že když pes dělá chybu tak s ním okamžitě vytřu podlahu, tím si (nejen) bígla jen rozhodíš, důslednost je o tom, že když jednou řeknu ne, tak si za tím stojím. Bígl stejně jako jiní psi potřebuje mít v pánovi oporu, pevný bod o který se může opřít. Rozdíl je jen v tom, že pokud bígl ten pevný bod nemá tak si ho určí sám a jinde. Dokáže být zatraceně nezávislý, ale to se tresty vážně nezlepší... Zapomeň na tresty, na ty bude dost času až povyroste, zatím mimino fixuj na sebe. Teď je přesvědčený že kdekoliv jinde mu bude líp než u ubližujících rukou, přesvědčte ho o opaku - u páníka je nejlíp na světě! Páník hladí, krmí, hraje si. Pracujte na přivolání dokud má štěně snahu chodit za vámi (puberťák vás klidně pošle do háje), ale s citem a pozitivně. Psí věk se často přepočítává na lidský - 9 týdnů x 7 je kolik? Budete roční dítě trestat za to že vám nerozumí a pláče?

Jo a k tomu, co se tady psalo mě ještě napadla jedna věc- nevím, jak máš staré děti, ale souběžně s výchovou štěněte ti doporučuju vychovávat i je jak se k pejskovi mají chovat a hranice dávat nejen psovi, ale i jim. Děti jsou úžasné, ale občas je potřeba štěňata před nimi ochránit- nejsou to plyšové hračky.

proč jí pořád chcete tahat? mě by se taky nelíbilo kdyby mě furt někdo nosil. Tak štěněti nasadte vodítko a de se, když si vrkne tak ignorovat ale jde se dál (jestli neumí chodit na vodítku tak opatrně- naučit)

proč ji odvádíte od kostičky? A ještě k tomu zvedáním? co jí takhle nabídnout piškot a navést si ji na něj tak aby na kostičku zapomněla? Sakra ve třech měsících mi pes kostičku nabízel abych mu ji podržela aby se mu lépe okusovala, ne aby se bál že mu ji seberu nebo že ho budu zvedat!
Dejte dceři novou hračku a za chvíli ji od ní odveďte - bude se jí to líbit?
1) když chcete se psem dělat něco jiného než dělá, tak si ho přivolejte. A protože máte štěně volte přivolání tak aby chtěla přijít - nabídněte jí dobrotu, lákavější hračku,..
2) nezvedat! Pes není hračka! Má 4 nohy a zvládá po nich chodit sám!
3) 3 měsíce x 7 je kolik? Necelé dva roky, přepočteno na člověka... tak na to nezapomínejte!

Lenko, nějak mi to k sobě nesedí. Štěně si kouše žvýkací kostičku, dcera jí osloví a dá jí povel "pojď" a pak jí chce zvedat? Proč jí chce zvedat? Jak má fenka poslechnout. Ví vůbec, co to povel "pojď " je? Nějak nechápu, co po ní vlastně chcete? Je to přece štěně, musí se význam vašich povelů učit jako když se malé dítě učí například barvy. Nemůžete od ní čekat, že to bude umět sama od sebe.
Nenechala bych dceru, aby jí zvedala nebo tahala. Děti i v té nejlepší vůli můžou zvíře zvednout nešetrně a tím v něm vypěstovat averzi k veškerým manipulacím, pak můžete mít problém například na výstavě nebo u doktora. Jak psala Eva, dejte čubince hladké vodítko. Oslovte jí, dejte jí povel a pak jí navigujte a vysvětlujte, co po ní vlastně chcete. A dělejte to tak, aby to pro ní bylo srozumitelné a také příjemné. Trestat nemůžete.

Ach jo. Já dík za usměrnění. Co se týče společného soužití se psem, jsme nováčci. Se psem na kotci se to nedá srovnat. Vidím, že stále je co se učit.Moc jsem studovala knížky a hodně si asi vzala k srdci možnou agresivitu, že nepomýšlím, co děláme za blbosti. Díky!

Dnes je dominance módní slovo a agrese a dominance je viděna skoro ve všem, co pejsek udělá.
Buď ráda, že jste s pejskem doma, tak jste skutečně spolu a naučíte se komunikovat jeden s druhým. Přemýšlejte o důvodech, proč něco dělá nebo naopak nedělá a snažte se, aby vám mohla skutečně rozumět, chápat, co chcete. Motivujte jí k tomu, chvalte, drbejte, poskytujte jí podporu.

Netlač na pilu, co se týká toho nechci nic zanedbat nebo zkazit. Nech to plynout, prostě si jí užívejte a jí dovolte, aby si užívala vás. Je to mimi, řešte věci citem a selskou logikou. Cit vás povede. Držím palce. A myslím, že byste se měli podívat na Ovčáry na free soboty nebo si tam udělat výlet někdy jindy, jak se domluvíte s Rudou. Ono jednou vidět v praxi, jak to má být, je lepší, než to 10* číst.

Mám děti 8let a 15 let.Pes se projevoval podobně.Nicméně děti nesměli psa tahat jakmile měl něco k snědku nebo odpočíval.Z jednoho prostého důvodu...neuměli by správně zareagovat pokud by pes skutečně zavrčel nebo se i ohnal.Nejdříve jsem si psa naučila aby kosti a jiné dobroty dobrovolně odevzdal mě a teprve pak to zkoušeli děti(za mé nenápadné asistence).
Tuhle větu moc nechápu.Psa nelze cvičit pokud není v pořádku soužití.Tudíž souvysí jedno s druhým!!!

Tím že mu budou kost brát nebo ho od ní pořád odvádět se jenom naučí že má důvod si ji hlídat! Podstatně lepší je tu kost občas podržet tak aby se psovi dobře kousala - pes se naučí že na kost saháte, ale nemá důvod se o ni bát.. a pokud ji občas vyměníte za piškot - tak vám ji vážně bude nosit! Není to lepší než psa stresovat zbytečným odebíráním? Tříměsíční mimino vážně není agresivní ani náznakem! A bígl obzvlášť!

Myslím, že jí můžou učit od kostičky odejít třeba na přivolání, ale určitě bych se nesnažila jí od kostičky zvedat nebo tahat. Souhlasím s tebou v tom, že kostička není její, ale taky s Petrou v tom, že jí takto naučí, že jí budou věci brát a přímo jí vedou k tomu, aby si je začala hlídat, nosit s sebou nebo se s nimi schovávat. Je to štěně, tlakem buď poškodíš vztah nebo vzbudíš protitlak.
Sebeobranné zavrčení nepovažuju za to, že by na děti něco zkoušela.
O vůbec nesouhlasím s tím, že si musí zvykat, že rodina může všechno. Není to přece plyšák.

Essi, ale benda dal to všechno do uvozovek (dokonce dvojitejch), jinak, jak víš, je nesmírně důležité aby si pes nechal vzít nákou mňamku, ale jak píše Petra naučit ho to hrou a navíc že pak dostane víc než měl (takhle ještě dnes občas sahám 10 letýmu psovi do misky a přidám mu tam třeba piškot-vždy ví že mu tam chci vlýzt a pak když nemam čas ho na to upozornit tak jen čučí co mu tam přihodim )

Je hloupost ji nešikovně tahat od kosti ale nevidím důvod proč ji tu kost nesebrat. Když mu dám velkou zauzenou kost tak mu ji nechám do půlky sežrat a polovinu mu seberu a dám do lednice. Od mala mu sahám do žrádla a jediné co se naučil je to že když k té misce přistoupím tak on přestane žrát a odstoupí od ní a nehlídá si nic. Vdyť je to štěně a bígl a ne agresor na převýchově.
Taky jsem ho od mala choval jako miminko a dával ho chovat dceři a jediné co zjistil je to že se mu nic nestane a že si s ním budu manipulovat jak chci aniž bych mu nějak ublížil.
To všechno bylo záměrně v úvozovkách, bráno tak že normální člověk nebude např. psovi zalepovat oči lepenkou nebo mu žehlit záda žehličkou ale běžnou manipulaci může dělat i dcera, samozřejmně že nad některýma věcma dohlížím a nenechám jí dělat cokoliv a pokud se mi něco z její strany nelíbí tak jí to zakážu tak aby to Benda vnímal a pochopil že to kontroluju.

Pokud jde o to co píše Petra s piškotem tak u nás to tak není, nejvíc je to vidět na koupání. Manželka ho sprchuje s hromadou piškotů a dodnes jí tam tancuje. Já s ním o tom nediskutuju a je v pohodě.

Myslím, že to, že pes uhne od žrádla, je dáno postavením psa a psovoda ve smečce. To je výsledek. Osobně bych to nepoužívala jako prostředek k tomu, abych to postavení dosáhla.

Bendo, já o tom taky nediskutuju a navíc mu pak dám piškot... takže pes ví že MUSÍ a že se mu to vyplatí...
Pokud bych ho odmala stresovala nějakým zbytečným dokazováním něčeho sama sobě (o ničem jiným to není), tak mi asi nikdy nepřinese piškot na povel! (tenhle kousek miluju a strašně ráda ho předvádím... vrchol ovladatelnosti bígla! ) Teď jsme se vsadili že přinese buřta, tak jsem zvědavá...
Do misky mu sahám běžně, kost mu beru taky běžně.. ale prostě ten pes VÍ že pro něj z toho bude vždycky výhoda, nemá potřebu to rychle zhltnout nebo někam odnést nebo si to snad bránit! POkud ho naopak přesvědčím že mu kdykoliv cokoliv seberu, naučí se to hltat, schovávat, ...

a hlavně BAVÍME SE O TŘÍMĚSÍČNÍM ŠTĚNĚTI!!! Mimino které nechápe co se po něm chce, proč ho zvedají, proč mu něco berou... nerozumí svým lidem a oni nerozumí jemu! Tam není na místě žádné dokazování, je potřeba nejprve porozumnět tomu co pes říká a naučit ho rozumnět nám!

Jistě že to je výsledek, taky netvrdím, že to má být prostředek jak toho dosáhnout. Ono by se dalo říct že to u nás byl spíše test toho jak se chová a když se chová jak má tak tak není co řešit ale pokud by se zachoval špatně tak to něco avízuje. Já mu taky nebral žrádlo tak že bych mu ho sebral jen jsem do něj sáhl trochu se v něm pohrabal a nechal ho být, stejně tak s kostí . To že mu jí seberu neznamé že mu ji každý den vezmu a už mu jí nedám.

Když to ale děláš štěněti, které je ze všeho ještě celé vedle, tak dosáhneš podle mě jenom toho, že si to žrádlo začne hlídat.
Já teda nemám potřebu psa takto testovat. Nevím, jestli máme jenom takové štěstí, ale naši psi si nechají v případě potřeby vytáhnout fujtajbl i z krku, když ho nevyplivnou na povel rovnou.

Bendo, docela by mně zajímal Rudův názor na tenhle náš rozpor...
Prostě pokud se ke štěněti budu odmalička chovat správně, se žrádlem postupovat tak jak píšu já s Essi, tak NIKDY nebudu mít problém s tím že by mi něco nechtěl dát a NEMUSÍM mu to brát přes jeho odpor, protože ten odpor tam prostě nevznikne, chápeš? Pokud ho odmalička budu takhle buzerovat, tak z něj prostě udělám neurotika. PROČ mu budu brát kost kterou jsem mu teď dala? Jedinej důvod který mě napadá je honění vlastního trika! Pes se nevychovává tím že mu něco beru, ale tím že ho pokud možno pozitivně vedu tak jak chci aby se choval. Neříkám že když žužlá zapojený kabel tak že to nebudu řešit, ale 1) je to moje chyba - mám štěně, co jsem čekala? 2) psovi jasně a srozumitelně vysvětlím že takhle NE a nabídnu lepší věc ke kousání. Pohraju si s ním, pochválím a nechám mu tu správnou věc.

Totéž to nošení - proč ho nutit aby to strpěl, když je mnohem výhodnější mu vysvětlit že je to krásné a že to vlastně chce! Každé ráno vykapávám psovi i kočce oči,často jim čistím uši - oba prostě přijdou, nechají mě udělat co potřebuju, dostanou za to dobrotu a pochvalu. Je to mnohem jednodušší a lepší pro všechny než kdybych je k tomu nutila nějak násilím a kdyby přede mnou každé ráno zalézali do nejzažších koutů. Výsledek by byl nakonec stejný - čisté oči a uši, ale můj způsob je prostě lepší, ne?

a z čeho je vedle ? kdyby si to štěně dala na stůl a užíralo by ti z talíře tak by z toho vedle nebylo a když mu jen sáhneš do misky tak je z toho vedle.
Netvrdím že mu dám žrádlo a pak mu ho seberu a že to dělám každý den.
U tebe to bude tím, že máš dokonale zvládnutou výchovu a talent na přirozenou komunikaci takže tě psi berou zcela přirozeně jako autoritu. Jenže každej halt ten talent nemá a tak používá rady z knih.
Já osobně jsem si Bendu takto testoval a naučil ho že když mu něco seberu tak se svět nezboří, nestydím se za to a u dalšího psa bych dělal to samé.

Pokud jde o piškoty - jsem se psem o dost jinde než ty, prostě Benda má základní školu a vyhovuje vám to, my jsme někde u maturity a šlapeme pořád výš, takže ten přístup už z tohoto principu musím mít trochu jiný. Ale... mě nedělá problém aby mi pes odcvičil zkoušky bez odměny, nemám problém když jdu na procházku s prázdnou kapsou, mám spolehlivé přivolání, vcelku vypilovanou poslušnost.. všechno klidně bez odměn. Ale všechno jsem přes odměny učila - je to jednodušší, srozumitelnější, pes se učí ochotněji a lépe. Samozřejmě že pokud zkusí neposlechnout, tak narazí stejně jako ten tvůj. Ale pokud po něm chci špičkový výkon, navíc v různých směrech, tak ho k tomu musím náležitě motivovat. Pokud bych dělala jen tu základní školu, pak si ho na piškoty naučím poslouchat, pak je postupně odbourám a vezmu si je už jen občas na delší opakovací cvičení. Pokud učím stále dál a výš, musím (nemusím, ale zase je to rozhodně jednodušší, srozumitelnější,..) dál používat motivaci a občas s ní upevnit i ty základy, tak aby pes vše prováděl, rychle, spolehlivě a rád. Mě nestačí to že mi pes neuteče a sedne si na povel, já chci aby pes NECHTĚL utíkat a CHTĚL si sedat na povel, chápeš ten rozdíl?