Sledujem ich cez webkameru na laptope ked som v praci. Aktivita je minimalna. Rano sa vylietaju a potom sa idu tak maksimalne napit a odniest si zuvaciu kost do pelechu. Ani nezeru, aj ked zu granule rovno pod nosom. Jedia az ked dojdem z prace.

Mám dotaz ohledně venčení 3-měsíčního štěněte:
máme ho doma už přibližně měsíc a venčení probíhá bez problémů, hned během prvních pár dnů pochopil, že se to dělá venku na travičce. Trápí mě ale to, že si sám hlasitě neřekne, že potřebuje vyvenčit. Má ve zvyku tiše přijít před domovní dveře, sednout si tam a počkat, až ho vezmu ven. Pokud si ale nevšimnu, že sedí u dveří, vyvenčí se tam.
Jak mu mám vysvětlit, že má zakňučet nebo štěknout, abych věděla, že ho mám vzít ven? Nemůžu mu být neustále v patách a pokud zrovna pracuju v jiném pokoji, než on spí, nevšimnu si, že si šel sednout k domovním dveřím.
Předem díky za rady.

S tímhle bojujeme taky, fenečce je už skoro rok a dosud se nenaučila dát najevo, že chce jít ven, nějak hlasitě. Prostě si tiše sedne ke dveřím. Když si nevšimnu, udělá potřebu doma. Zkoušela jsem povel "dveře" - přední packy na dveře (uslyším drápky). Povel splní "na povel", ne na potřebu.

zviratko,tiež mám troj mesačné štendo ktoré keď si nevšimnem že potrebuje von,vyvenčí sa doma.Zrovna včera som s ním prišla večer z venčenia domov,nažralo sa,potom asi pol hodinku blblo,do toho hodne pilo a zrazu som si všimla že si dreplo v kuchyni pri svojej miske a začalo čúrať.Hneď som ho vzala von kde sa niekolko krát vyčúralo a vykakalo.Štendá majú ešte nevyvinutú nervovú sústavu a potrebu do určitej doby neudržia,okrem toho je individuálne v ktorom mesiaci sa začnú pýtať von.U nás to bývalo cca okolo 4-5 mesiaca.Moje štendo malo aj "svetlé" chvílky,keď si prišlo povedať že potebuje von,to mala 2.5 mesiaca.Ale proste ešte sa pozabudnú Je to ako s malými deťmi,nie každé začne chodiť na nočník v roku,ako to s oblubou hovoria naše babičky,keď naše deti nosia ešte v dvoch rokoch plíny ivysek,neučili ste náhodou fenku ako štendo na čúranie doma na podložku? Tieto psi totižto majú menšie zábrany sa vyvenčiť doma ako psi ktoré boli od šteniatka učené venčiť sa vonku.Fenka si nespojila povel "drápky" s venčením,preto to nerobí.Neostáva vám iné,len si všímať kedy potrebuje von,ako ste to robili keď bola šteňa.Keď ju prichytíte pri čúraní doma,už ju možte priamo v tú chvílu,neskor ne,vyrušiť,napr.hlasno povedať ne!,zobrať ju okamžite na ruky a vyniesť von.Tam ju nechváliť za venčenie vonku,psa to viac stresuje než keď si ho nevšímame.

Tak az na tohle nekdo prijde, ocenim to i u meho dospeleho psa :)

Muj si sejde ke dverim na terasu a tak dlouho na ne kouka, az to pusti. Jediny co, tak nekdy v noci kdyz fakt musi, tak zacne otravovat - cumak na oblicej a podobne, ale hlasity neni.
Jediny co mi zafungovalo u stenoucha - budim se na klapot drapku na podlaze, kdyz jde dolu ke dverim. Pak vystrelit, dobehnout ke dverim a otevrit :)

Neni to ideal, ale na nic jineho jsem neprisla.

Mně se u obou psů osvědčilo škrábnutí na dveře, Zorina to vymyslela sama a Annie jsem to cíleně učila, protože je to praktické.

Ivysku, možná když trochu pozměníš metodiku, tak to půjde taky. My na to nemáme zvlášť povel, ale učila jsem to přes "tlap" (většina lidí říká "dej pac"), jednou nohou, a já ji přitom navádím tak, aby ta packa neskončila v mé ruce, ale na dveřích. Ale to je jedno, můžeš říkat i "dveře", když už to umí.
Ale škrábe se nejen když se jde čůrat, ale ze začátku prakticky kdykoli, když vidím že chce štěník za jakékoli dveře (odcházíme na procházku, následujeme pánečka, který se schválně někde zavřel a teď na štěně volá, vracíme se z procházky domů atd.). No a když se naučí, že jí otvírám dveře, na které si škrábne, tak jsme učili ještě druhý level, že si škrábne a někdo jí otevře zevnitř. ("Běž, je tam páneček!"... k tomu ovšem musí vědět, co znamená slovo "páneček" ).

Ve finále to pak dopadne tak, že si říká "chci ven", ale taky "chci dovnitř" - zrovna teď se někde žížalí na zahradě a ví, že kdykoli může přijít domů, i když jsou zavřené dveře - stačí škrábnout.

Našeho prvního psa jsme taky pouštěli ven a domů na škrábnutí, ale po čase jsme zjistili, že máme zničené všechny dveře. Tak jsme ho přeučili na štěknutí.

Asi záleží na povaze psa i škrabání, Annie je "dámička" a tím drápem se spíš jen dotkne než aby nějak výrazněji škrábala . U "ukecaných" psů lze i to štěkání, ale vím že Andulína by radši nešťastně seděla za dveřma, než aby se hlasově vyjadřovala.

U psov je prirodzené aby sa nevenčili v miestach kde spia,žerú atd,takže pokial nie je pániček líný a psa/šteňa venčí čo najčastejšie vonku,pes si vytvorí podmienený reflex že "to" sa robí len vonku a činnosti -jedlo,spánok,proste to čo robí najčastejšie tam kde žije,sa zase robí na tomto mieste.Ja som psi nikdy neučila nejaké fígle aby skákali na dvere alebo tak keď musia von,proste prídu a hypnotizujú ma očami,najčastejšie Ashon,poprípade keď je průjem, pes sa chová inak než obvykle.

Jasně, to máme už, myslím, docela vychytané. Chodíme ven každé 2-3 hodiny, občas to na něj ale přijde "mimo harmonogram" a to mi pak musí nějak sdělit. Zatím to sděluje sezením u dveří, což funguje, jen bych občas ocenila, kdyby u toho i něco řekl
Tak budeme trpělivě venčit a snad se pejsek časem sám rozkecá
Díky za rady.

Však ho v tom můžete podporovat - prvně naučit štěkat na povel (mně nejlíp fungovalo štěkat si na psa) a pak to aplikovat stejně jako to pac, co jsem psala níže. Jen si to dobře rozmysli, naučit štěkání u dveří může být dost dvousečná zbraň .

Teď se to učí jedna od druhé, ale jak jsi to učil tu první fenku?

Altar si pro mě taky dojde- většinou v noci. akorát to nikdo nechápe.. já spím jako dřevo hned tak mě něco nevzbudí, ale jakmile pes sedí u postele a hypnotizuje mě, tak okamžitě skáču ven:D a přitom je jak myška, jen sedí a čumí..

Jo, to znám . Škrábnutí na dveře mě nevzbudí, ale čumící pes u postele nebo maximálně tichoučké "ííííí" zaručeně ano. A to jsem schopná spát vedle hudební kapely nebo hasičské sirény .

Mě pes chodí taky hypnotizivat, když chce jít ven, vždycky stojí a čumí na mě, jakmile o něj projevím zájem (třeba se na něj podívám, zvednu se a jdu k němu) letí ke dveřím a tam zas kouká střídavě na mě a na dveře. Ale nikdy jsem ho to neučila, on je takový ten čumil do očí a chodí mi tak něco sdělovat běžně a zvykl si, že většinou poznám co po mě chce, tak to začal aplikovat i na toto. A to je to původně venkovní pes, takže jsme neměli ani tu fázi vynášení štěňátka ven, aby pochopilo, že se to doma nedělá...

Cyprian: můj pes to dělá taky a neučil se to od nikoho. Prostě pokud něco chce, tak se mě k tomu snaží dovést. Asi na mě taky uplatňuje shaping.

nás když chtěj psi vzbudit tak prostě začnou chodit a vtírat se nijak zvlášt ale vzbudí mě to spolehlivě vždycky ale mě vzbudí ikdyž pes jen jinak dejchá .-)

Mám to podobně.Většinou mě Jackie začne v noci hypnotizovat,nebo potichu sípe a já jsem hned vzhůru.(Jako kdyby jsme byli propojeni pupeční šňůrou ) a pak běží ke dveřím a to je jasnej signál.Ve dne si ostentativně stoupá ke dveřím,akorát třeba moje rodiče v tomhle podvádí,páč dělá že jako nutně musí a oni s ním hned letí ven.Ještě tak kdyby zvracet uměl taky jen venku....s tím si moc hlavu nedělá a zvrací zásadně jen doma.

Moje půlroční štěndo, když potřebuje ven, se začne točit a čichat si k zadní části těla, pak jde a sedne si v chodbě ke skříni, kde mám bundu a vodítko, když nereaguji, začne kňourat. Nikdy jindy tento zvuk nevydává, takže si jsem vždy zcela jistá a už mažeme ven. Na čurání byl ale geniální od malička, loužičky doma bych spočítala na prstech. Ale každý pejsek má něco, my teď bojujeme s taháním na vodítku.

Ze začátku, když jsem měla Falcona doma ( teď 9měs., kříženec LR), tak to dával také najevo tím, že se kouknul na mě a šel hned ke dveřím. Loužičky bych také spočítala na prstech. Od srpna jsou s Goyou
(BSP 5měs.) venku, tak mi zase dává najevo, že chce ze dvora na zahradu stejným gestem. On totiž na dvoře nerad a co je fajn, že se to naučil při něm i Goya- I když Goyošovo oblíbené místo je především skalka Ale je fajn, že každý mají své místo a já nemusím chodit s metlou po celém dvoře a jsou čistotní, protože mají vyřezané dveře do jedné z hospodářských místností a chodí hezky ven a já se nemusím bát jít po dvoře ve tmě.

Já se musím přiznat, že mě chvíli trvalo, než jsem se naučila tenhle signál identifikovat. Čekala jsem, že jako předchozí psi bude chodit ke dveřím. Chyba lávky...čuba od miminka, když chce ven, dělá poklonu..

Anduli si škrábe na dveře, když chce ven a je jí jedno, jestli sama nebo se mnou - prostě musí.
A když tuší, že se půjde na procházku, nebo toto tušení chce vyprovokovat , tak se protahuje a hláááááásitě zívá (a případně to přece jen prostřídá s nějakým tím škrábnutím u dveří).

Jo, tak to hlasité zívání "Wooow"...máme taky, ale jen když se přiblble optám po pokloně, jestli jako fakt....

To jsme na tom stejně, naše fenky to sdělují podobně tiše. Jediné, co mě napadlo, je dát na dveře nebo někam do cesty zvoneček, který by člověka upozornil. Třeba se na něj časem naučí cíleně zvonit

Dobrý den, máme doma sedmi týdenní štěndo. Když s ním jdu ven jen na chvilku za barák aby se vyvenčil, pořád kňučí. Tady na stránkách jsem si přečetla že na něj nemám mluvit a chlácholit ho, že to ho akorát utvrzuju v tom kňučení. Je to kříženec. Maminka je bígl a majitelům zaběhla k sousedům kde mají křížence labradora s nečím menším. (Když se vrátila, už čekala našeho Badyho a sourozence.) Zatím se neprojevuje nijak dominantně, i když se přiznám že si nejsem zcela jistá jak dominance vypadá. Jestli je to neustále okusování nohou a rukou tak ano Tak se chci zeptat co s tím? Jestli mám ještě s venčením chvilku počkat, nebo pokračovat aby si tlapky zvykly? Protože mi to přijde, že ho to studí. Ale když se blížíme ke dveřím domů tak kňučí ještě víc a dovnitř se mu nechce.

Ahoj:) Zadej si do vyhledáváče dominance, štěně, socializace a zjistíš, kde děláš chyby. Dominance opravdu vypadá jinak :) Navíc je to ještě mimino, takže žádné stresy. O učení venčení se venku je tu spoustu kapitol, včetně toho, proč je méně vhodné učit psa doma na plenku či něco podobného. Narazila jsi na dobré stránky a teď nezbývá než se z nich něčemu přiučit

Jsem ráda že jsem na ně narazila, jen jsem se nemohla dohledat toho kňučení. Jinak dneska mi Bady zkoušel obskakovat ruku při hře na zemi a dost mě poškrábal a pokousal. Jsem alergik, ale i přes to je láska ke zvířatům větší, akorát když mě pokouše nebo poškrábe tak to pěkně napuchne ale spoléhám na to že jednou kousat přestane. Ještě mě moc zajímá jak je možné že přítele takto nekouše a mě ano?

Třeba reaguješ na kousání zábavněji, než přítel Jinak s tím opucháním - dle mé zkušenosti si časem tělo zvykne..

Kňučení může znamenat třeba bezradnost, nebo nějaké nepohodlí, ale asi to není tak vážné, když se mu pak nechce domů Neškrtí ho třeba vodítko? Pokud to není nic "objektivního", asi bych to spíš ignorovala. Packy ho nezebou, vždyť ještě není žádná zima! Snažte se mu pobyt venku zpříjemnit, zpestřit, hrajte si a objevujte spolu svět a na okusování se mu snažte vnutit něco jiného, třeba přetahovací uzel.

Naše čtyřměsíční štěně se celkem rychle naučilo venčit se venku, tzn. na zahradě, kam ji pouštíme se proběhnout, nebo si s ní pohrát. Doma to udělá už jen výjimečně na příslušnou podložku. Každý den, kromě venčení na zahradě, s ní chodívám na dlouhé procházky, ale ještě nikdy se tam nevyprázdnila. Očichává místa, kde jsou značky jiných psů, ale ona nic. Dávám jí i čas, že se někde zastavím, třeba si sednu na lavičku a nevšímám si jí, nebo ji naopak říkám "vyčurat", tak jako když ji nechávám venčit na zahradě - nepomohlo. Zkoušela jsem jít i s dalším psem, že by to odkoukala od něj - zase nic. Vrátíme se z vycházky jde na zahradu a tam se s úlevou vyčůrá. Zatím jsem to nezažila s žádným psem, kterého jsme měli. Nerozumím, co dělám špatně.

Gratuluju, máte úžasně čistotné štěně. Akorát jste ho to naučili opačně - venku se to drží, doma se venčí takže začít úplně od začátku. V první řadě sebrat doma cokoli, na co se venčí. Pak kdykoli, kdy potřebuje jí nepouštět na zahradu, ale úplně ven. Jako byste zahradu neměli.

Taky jsme na tom byli podobně, první měsíc se štěňátko venčilo výlučně doma na zahradě, venku nic. Zlomilo se to až po měsíci, když jsme byli celý víkend na návštěvě u kamaráda i se štěňátkem a prostě už nezbylo nic jiného než se vyvenčit v neznámém terénu (chudinka to teda vydržela skoro celý den). Od té doby už s tím nemáme problém a vyvenčí se jak na zahradě na naučeném místě, tak i kdekoliv venku na travnatém povrchu.
Takže bych radila vydržet mimo zahradu tak dlouho, dokud štěňátku nezbyde jiná možnost než se vyvenčit....no a v kombinaci s tím, co psala Eva, to musí zabrat

To se snažím, vydržet venku tak dlouho, než to nutně potřebuju já Jako žena to ale na vycházce moc nedokážu
Ale děkuji, vážně zkusím chodit ven jen mimo zahradu.

To snáď nie je taký problém,ja sa v lese ehm... "venčím" behom vychádzky aj 3x

Dobrý den,
máme štěně 6měs. První měsíc jsme se nevyspali. Každé 2-3 hodiny kňučel, že musí čurat, tak jsme ho poctivě brali ven. Jen vykonat potřebu a hned zase do pelíšku a spát. Postupně se mu to prodlužovalo a asi ve 4 měsících už krásně prospal celou noc (cca od 23:30 do 7:00). Občas jsem se ráno probudila a slyšela jsem ho, že si tam už potichu kouše hračku nebo něco... nechal nás spát do budíku nebo (třeba o víkendu, když jsme si chtěli přispat) dokud fakt nutně nemusel čurat. Takhle jsme měli režim asi měsíc, jenže pak se to pokazilo. Jednou mu bylo špatně, asi v pět ráno zvracel, tak jsme ho vzali ven. Druhý den se vzbudil a kňučel už o půl sedmé, další den v šest... a od té doby se do těch sedmi, vyspíme jen málokdy. Navíc se budí každý den jinak, jednou je to o půl šesté, jindy o půl sedmé. Vezmu ho ven, hned se vyčurá, za chviličku vykaká, a pak ho hned beru domů, uložím a jdu do postele. On se uvelebí a spí. Já pak vstávám v těch 7:00 a beru ho zase ven na procházku, jak byl zvyklý.
Kvůli tomu buzení jsme nevyspalí a už nevíme, co s tím. Máme se nějak víc snažit ho naučit, aby nás nebudil? Nebo se to časem upraví zase samo? Když jdeme ven, tak si potřebu vykoná opravdu skoro hned, tak ho zase nechceme trápit a peskovat ho za to, že nás budí kvůli čurání a kakání... Nemáte s tím nějaké zkušenosti?
Paní, kterou potkáváme, si ráno ještě klidně udělá snídani a svačinu pro děti, a pak jde teprve s pejskem (1,5 roku) ven. Kéž by k tomu ten náš taky dospěl :)

a přes den vydrží normálně a nedomáhá se venčení?
osobně bych zkusila posunout třeba o hodinu noční venčení třeba až na pulnoc a do rána do 7 by měl vydržet. případně s ním nejít hned ale dojít si vklidu na záchod a zjistit jeslti opravdu nutně musí jít ven

Když nejsme doma, tak už ani louže nedělá (od Vánoc ). Vydrží od 8:00 do 15:00, pak ho hned beru ven na procházku. Když jsme doma, tak se snaží upoutat pozornost a občas mě zkouší i vytáhnout na procházku dřív, třeba v jednu. Když už si nejsem jistá, jestli musí čurat nebo ne, tak ho vezmu jen vyčurat (zkouší mě táhnout na procházku, tak ho držím zkrátka) a zase domů a jdeme pak tak mezi půl třetí a třetí.

Ale s tím protahováním ráno bych to mohla zkusit. Že bych vstala, když zakňučí, ale pak to ještě chvíli natahovala a uvidíme. Když mi půjde rovnou kňučet ke dveřím, tak holt musí, no...

Ale zas abych mu nezkazila to naučené, že se pak jde zase spát, když budí moc brzo. My jsme totiž využívali zimního období a snažili jsme se ho naučit, že když je tma, tak se spí, s tím, že se naučí režim, a pak už nebude vadit ani změna času. Ale holt se nám to pokazilo a teď už v tomto ohledu půjde proti nám i příroda Teď to ještě tak do těch sedmi vychází, že je tma, ale za pár týdnů budeme mít smůlu

S tímhle se musí opatrně, aby se to s tím protažením nepřehnalo. Ale dělám to taky tak. Vzbuděj mě ráno, já je pošlu aby si lehli. Jemně, ale bez diskuzí. Když to není akutní, lehnou si a je klid. Když je to akutní, nejdou si lehnout ihned, nebo knučej i na pelechu nebo se po chvilce zvednou a jdou mi zase skákat po hlavě. A to už vstávám.

Zdravím všechny zdejší diskutující. Máme druhým dnem 3,5 měsíční štěně z útulku. Zdá se že byla (je to fenka) poměrně dobře socializovaná. Nebojí se psů ani lidí, kocoura si nevšímá. Prostě na to že je z útulku máme pocit že je na tom psychicky velmi dobře. Nebyla ale vůbec cvičená (ani základní povely), co mám informace tak před útulkem běhala volně na dvoře s ostatními psi. Je ale učenlivá a rychle ví co se po ní chce (začal jsem učit přivolání a sedni). Na procházkách jí učím k noze, to jí taky jde (piškoty pomáhají ) a to je právě to na co se chci zeptat. Chci jí brát i na delší procházky a asi není reálné ani žádoucí aby mi hodinu šla u nohy a nic neočuchávala, neprozkoumávala atd... Mám krátké vodítko a stopovačku. Uvedu příklad: mám ji na krátkém vodítku, řeknu jméno a k noze, ona se na mě podívá a cupitá hezky u nožky, za což dostane volno. Když má volno tak dávám pozor aby netahala, ale vzhledem ke krátkému vodítku to znamená že bud' musím zastavovat já = ona určuje tempo a průběh procházky, nebo prostě jdu a když se někde zastaví tak pokračuju dál = nenechám jí nic očichat. Potom je samozřejmě taky nesmysl štěně učit (i když s přestávkami) "k noze" hodinu v kuse... Stopovačka (jak jsem zjistil) na "normální" procházky vhodná neni. Mám si tedy pořídit flexi?

Jste na dobré cestě, když máte takové fajnové štěně a ještě ho učíté praktické a užitečné dovednosti.
Flexi určitě nedoporučuji, jednak na ní musí pejsek trochu tahat (naviják udržuje odpor), navíc máte celou jednu ruku plnou té krabice, navíc se na tom dost blbě cokoliv učí, atd atd. Krátké vodítko zase neumožní pořádně se proběhnout. Naopak stopovačka je na normální procházky zcela vhodná. Dle velikosti a váhy štěněte zvolte šňůru o správné tloušťce, například prádelní šňůru nebo tak něco. A zase aby se o ni štěně nepořezalo.
Je tedy fajn, když pejsek umí jít nějakou chvíli u nohy a nečmuchat. Zároveň ale potřebujete, aby se pořádně proběhlo a mělo určitou volnost - ve které ho pak můžete učit přivolání v různých situacích.

Díky za podporu. Já jsem si od včerejška, po tom co jsem napsal ten příspěvek, ještě pár hodin googlil a Flexi nebude to pravé ořechové, takže jsem rád že mi to někdo zdejší potvrdil. Že naviják udržuje odpor jsem si vůbec neuvědomil, to je celkem zásadní. Zajímavý že s tím chodí skoro všichni. Mám teď stopovačku 10m, navíc docela tlustou. Štěndo má 8,1kg. Zatím se rozkoukává v novém prostředí, takže ani nemá tendenci se někam daleko vzdalovat, když jsme na procházce. Stopovačka mi přišla nepraktická protože se mu furt motá kolem nohou a těch 10 m je pro začátek asi zbytečně moc. Pořídím si tedy nějakou přiměřeně tenkou a 5m a budem zkoušet dál.

Děláme pokroky, takže spokojenost. Přivolání a chůze u nohy už nám celkem jde. V podstatě při chůzi venku používám dva povely: 1) k noze a 2) volno

Jak ale nacvičit chůzi kdy nemusí jít u nohy, ale nechci ani aby měla "volno"?

Prostě normální chůze na vodítku kdy netáhne? Někde jsem četl (teď to nemůžu najít) že povel "jdeme" by měl znamenat že se jde na nezastavuje na čmuchání a venčení. Je to tak správně? Jak to nacvičit? PS. Na vodítku netahá, spíš má tendenci se zastavovat.

já mám univerzální povel "tady" a to znamená, že psice jdou vedle mě, kdo se nevejde, tak za mnou, ale nepředbíhají. na přecházení, nebo jen rychlé posbírání psů ideální. Funguje mi tak i 4 měsíční štěně, na vodítko už jde akorát u silnic a tam, kde hrozí nějaká zatím nepředvídaná věc.
ps - jsem z prahy a rádi venčíme se štěňátky.

Já to mám tak, že pes si dělá co chce, a když zavelím "jdeme", má nechat čmuchání a jít. Ono je celkem jedno, jaký slovo člověk použije a co přesně tím bude myslet, ale musí to hlavně psovi dostatečně vysvětlit a pes musí pochopit nejen význam, ale i to, že je třeba takový pokyn splnit. Pak to funguje.