Dobrý den, tak je to cca 3 měsíce co jsem psala s problémem agrese štěnátka rotvajlera (tahala jsem 1,5 fenečku, když zlobila za kůžičku v domněnce že je to vhodný trest). Lízinka mě už 3 měsíce nekousla, nevrčí, důvěřuje mi a neustále se chodí ke mně mazlit. Takže ještě jednou děkuji za vhodnou radu!!! Přikládám fotku, kde jsme navštívili mezinárodní výstavu psů v Litoměřicích 2011, moc se nám tam líbilo!

Řekla bych "happy end", ale on to není šťastný konec, ale šťastné vykročení do úžasných zítřků - což je vlastně ještě lepší! Takže gratuluju.

Dobrý den, mám 4 měsíční fenku angl.kokršpaněla je hrozně milá s ostatníma psama nemá problémy i cizí lidi má ráda,ale někdy nastane den kdy jí chci odsunout nebo jí něco vzít nebo si jí jen pohladit a na všechny vrčí ohání se a když jí dám lehce proutkem ohání se cení zuby a vrčí a pak je zase v pohodě.Potřebuji radu abych něco nepokazila a aby mě až vyroste nepokousala.Není nic horšího a smutnějšího než když pes kterýho milujete se kvám takhle chová,,,

Tu ale bohužiaľ platí, že nie je nič horšieho a smutnejšieho, ako trestať štvormesačné šteňa prútikom. Kto ti toto poradil? Skúšala si pred zadaním otázky aj trochu hľadať? Aj v tejto téme, kam som tvoju otázku presunula, nájdeš veľa odpovedí, nečakaj, čítaj a prútik zahoď.

Přece když na mě vrčí a ohání se tak jí musim nějak potrestat,proto se chci tady poradit jaký trest jí mám dát.

Žádný. Vrčení a ohánění se je u štěňat většinou projev strachu a na to tresty nepomůžou. Je lepší zjistit, čeho se štěnisko bojí, pravděpodobně to bude nějaké nesrozumitelné chování z Vaší strany. Ale to jen tipuju, neviděla jsem vás ani fenečku. Rozhodně bych ale zahodila ten prut, není k ničemu (což už jste sami zjistili).

Je k jedné velké věci: pes se pak bude bát víc a víc a bude kousat tvrději a tvrději.

Na toto sa mi pri viacerych psoch osvedcilo "uhladit do klidu". Dcera od sousedky na mne koukala jako na cvoka, kdyz jsem ji rekla, ze za divoke chovani pri hre a kousani ma stenoucha hladit, ale po nazorne ukazce pochopila.
Klidnym uspavacim hlasem a pomalymi pohyby uhladim stene do klidu. Dela co chci a vsichni jsou spokojeni :) U sousedky to hlavne sklidnilo zoufalstvi z toho, ze stene deti porad kouse - naucili se ho sklidnit a jsou spokojeni.
Cim vic se na rozdovadene stene jeci, zvedaji se ruce, skace se.. tim vic bude rozdovadene az se prestane ovladat uplne

Dobrý den, prosím o radu. Máme 3 měsíční štěně labradora. Náš hlavní problém se stává tak 1 - 2x denně, obvykle když si hrajeme anebo i z ničeho nic jdeme po bytě a on začne divočet a kousat mě. Občas k tomu ještě lítá jako ďas. Máme ruce samý krvavý šrám. Když ho okřiknu začne štěkat jako blázen a skáče na mě. Jakmile třeba vykročím směrem k němu uskočí do zadu, ale pořád štěká, okřiknu ho, štěká ještě víc. Pokouším variantu si ho nevšímat, otočím se a chci jít pryč, ale v tom momentě zase zaútočí. Když si ho chci přestat tiše všímat, prostě vyjede sám, skočí a kousne. Když se rozejdu, chytá a kouše do nohou. Občas v klidu leží a já se natáhnu na zem. Nevšímám si ho. Chvíli je třeba klid, ale najednou ho něco chytne, vyskočí a začne mě kousat do hlavy, tahá za vlasy, kouše kamkoliv i do obličeje, takže to odnesou obvykle ruce, kterými se bráníme. Jediné co zabere je, když máme po ruce nějakou jeho hračku tak mu jí vrazit do tlamy, poslední dobou už ale ani tu hračku nevezme a stále útočí na ruce. Asi 3x jsem si dovolila třepnout ho přes zadek, to zabralo spolehlivě, ihned toho nechal. Ale nechci tak malého pejska bít, vím, že se to nemá. Takže nevím co mám dělat? Opravdu to bolí. Dělá to i přítelovi. Měli jsme ho párkrát u rodičů a jim dělal totéž a rodiče měli tržné rány na rukou, nohou i na zádech. Poraďte prosím? Vím, že si chce hrát, ale můžeme si přeci hrát i bez kousání, jen nevím, jak mu to vysvětlit.

Mate male stene, kousani k nemu proste patri, s tim se budete muset smirit. (vetsina lidi zde vam rekne, ze po dobu, co meli doma stenoucha, meli ruce i nohy dodrate, jak kdyby prolezli trnim). Pejsek si hraje a neodhadne svoji silu, rozparadi se a nevi, kdy prestat, to je normalni. Odvedte jeho pozornost hrackou nebo necim, co ho zaujme, musi to byt ale pro nej opravdu zajimave. Placani a podobne nesmysly rovnou zapomente, niceho tim nedocilite a do budoucna si zadelavate na problem. Taktez okrikovani nema vyznam, tim se jen pridavate k jeho stekani, a proc by pejsek nestekal, kdyz to panicka dela taky? Idealni je stenika poradne utahavat, brat ho co nejvic ven, kde se potka s jinymi pejsky, vyblbne se s nima a s vami a doma padne za vlast a usne. Doporucuju sednout k temto strankam a cist a cist - to, ze stene kouse, se tu uz probiralo mockrat.

Jenom jeste - tu hracku mu nestaci jenom vrazit, ale hrat si s nim prostrednictvim te hracky. hracka samotna je nudna, vy jste daleko zajimavejsi. :) Takze zavest s tou hrackou spolecne hry
A chvilku prezit..
a na sklidneni, kdyz uz je stene rozdivocele moc, by mohlo pomoct aspon castecne uhlazeni (pomale) do klidu provazene jemnym klidnym hlasem.

a venku mu najít nějakýho psího kamoše kterýho by mohl ožužlávat místo vás

Za 1. labrador nepotrebuje ke hrani jen maleho psa, postaci mu i velky a hodny Aspon se socializuje :)) Pocitam, ze stejne nemate v okoli nic vetsiho nez jsou ovcaci a labici..
S tema schodma - rocniho labika uz taky nebudete nosit.. Jde hlavne o to, aby na tech schodech nedelal skopiciny a nelital po nich. Musite ho naucit, ze po schodech se chodi! a ne beha, lumpaci nebo se neberou skokem z vrchu pres cele schodiste.. Obycejna chuze po schodech klouby tolik nezatezuje. Pokud teda nebude chodit po schodech maratony. :)
Pokud se bojite o vyvoj kloubu, je dobre pridat vit. C s dlouhodobym uvolnovanim a nejakou kloubni vyzivu.

Ovsem, s tim kousanim - zvykejte ho pomalu a po dobrem na manipulaci - packy, usi, oci, zuby, zvedani... v ramci hry. V budoucnu se vam to vyplati, kdyz nebudete zapasit s 40kg psem abyste se podivali do ucha :)

Děkuji za přesun do správné sekce. Je super, že takovéhle poradny a diskuze fungují, fakt díky za rady. On právě na těch schodech dost skotačí. Jakmile vidí, že zavírám dveře, rozeběhne se z dálky a dá třeba tři schody naráz, což je trochu problém. Když před ním budu takto odcházet, nikdy nepřijde jen tak klidně... běží, protože mu mizím. Ale když ho chci vzít, že jdeme, začne schválně lítat, abych ho jako honila a když ho chytnu a zdvihnu, už jsem pohryzaná. Jinak jsem zapomněla říct, že normálně je na jakékoliv hlazení a nošení zvyklý bez problémů. Čistíme mu ouška, sušíme ťapičky, hladíme ho všude, i za ocásek se nechá chytit a pochovat anebo nést když je v klidu se dá bez problémů. Takže běžně je šíleně milý. Ale když to na něj přijde - asi že si chce hrát, říkáme tomu, že má roupy, tak zahájí kousání doprovázené štěkáním a už lítá, skáče, kouše jako vzteklej.
Ostatní pejsky miluje, ty u něj budí zájem veliký, spíše je problém v tom, že si s nim dospělí pejsci nechtějí hrát. Ať potkáme ovčáka nebo labradora, čuchnou k němu a jdou dál. A on by se za nimi nejraději rozeběhnul. Nejvíc však potkáváme jorkšírů, buldočků, špiců, kteří buď hystericky štěkají anebo prchají. A hlavně páníčci je mají na vodítku, takže si je ve většině případů stejně stahují k sobě.

Zkoušíte taky vodítko? Zvykala bych od malička a pak ho vodila po těch schodech na vodítku. Aby si to spojil, že tam se neblbne.

Ahoj Zito, ano, našeho hafíka venčíme převážně na vodítku. Když mu byli 2 měsíce, venčil se s námi volně, to se nás držel jako klíště, teď už je potřeba vodítko, protože jakmile vidí nějakého psa tak za ním letí. Když je to nějaký pejsek, co si s nim hraje, pouštím ho a nikdy se nevzdálí tak, aby nás neviděl. V podstatě se pořád drží toho kámoše a skotačí spolu. Ale takové kamarády má jen dva. Ovšem když je to nějaký ten menší psík, co z jeho štěněcí radosti má strach a utíká před ním, pak jsou schopni oba přeběhnout silnici a vlítnout tak beze strachu pod auto. Poté co se to stalo dvakrát už ho volně nepouštím, protože jsme kolem dokola lemováni silnicemi...

Ještě mám dotaz ohledně toho přimáčknutí k zemi. Moje 7měsíční fenka amstafa nás stále kouše kam se jí to povede hlavně když je rozdováděná (to je opravdu šílené co při tom provádí), ale kouše nás do rukou i když se jí něco nelíbí (lepení uší, mazání mastičkou, ...) jako protest. Začla jsem to řešit tím přimáčknutím k zemi, protože zákazy opravdu nepomáhali a ni nic jiného - vše to ještě zhoršovalo. Posledních pár týdnů se při tom hodně vzpírá a ještě víc kouše do rukou, abysme jí nechali. Řekla bych, že je to pubertální vzdor. Je dost sebevědomá vůdči psům i lidem, ale kamarádská. Jen to kousání nás opravdu trápí. Jsem samá modřina a škrábanec. Děláme to správně?

Svůj dotaz jsi napsala do tři roky starého tématu. Přesunul jsem ho sem, kam patří, tak si to tu

Mám stejně staré hyperaktivní štěně, které neustle skáče, kouše všechno co najde, přináší klacíky, kamínky, papuče, boty.... Tohle všechno se snažím využít pro naučení podávání předmětů . U kousání rukou se mi vůbec neosvědčilo tisktutí k zemi, protože tlak způsobuje protitlak, ale naopak štěníka lehce položím na bok a prsty ho lehce jakoby pokuskávam na zádech a boku, je to svým způsobem masáž. Nikdy bych nevěřela, že to tak funguje, štěně se úplně sklidní , leží a slastně přivírá oči, úplně zapomene na odpor a kousání. Totéž používám po každodením kartáčování, před na sklidnění a po za odměnu a aby poslední zážitek při této činnosti byl pozitivní a příjemný. Opravdu to funguje, zkuste to ..

Neřekla bych, že to je pubertální vzdor. Vy jí děláte něco pro ní velmi nepříjemného a místo, abyste jí uklidnili a založili ošetření na bázi důvěry a respektu, jí ještě trestáte přitlačením k zemi. Ona si udělala rovnici - nepříjemné ošetření = přitlačení k zemi, tak se nediv, že se brání. Každý normální pes by se bránil. Začala bych znova, dala si záležet na její důvěře a pak nepříjemné ošetření udělala rychle, s co nejmenším pohybovým omezením pro ní, s pochvalou, nikoli s trestem.

Essi, to přitlačení k zemi nepoužíváme v případě, že kouše při něčem, co se jí nelíbí. To se snažím aby byla v klidu a já mezitím dosáhla svého. Po splnění úkolu jí samozřejmě pochválím. Položení na bok většinou používáme v případech, že začne mít své provokativní chvilky, kdy do nás začne kousat, štípat, štěkat a je k nezastavení. Spíš za účelem zklidnění. S kousáním do rukou máme celkově problém, přijdeme z práce - ona jako pozdravení kouše ruce, přijde návštěva - začne skákat a oštipovat je (samozřejmě se jí všichni hned bojí), když si s ní chceme jen tak hrát bez hračky nebo se válet v posteli - okusuje nám ruce. Není pořád po ruce něco, co jí tam strčit místo rukou.

Tak to zařiďte tak, aby vždy bylo něco po ruce ;-) (jde to!)

Nebo ukončit hru - pokud je to při hře - plus vrazit něco jiného. Ono to štěníkovi docvakne...

Ahoj, asi týden máme doma štěně křížence labradora z útulku(odhadovaný věk - 9 měsíců až rok a něco). Je hodně energický a zvědavý, jen občas si chce hrát trochu drsným způsobem - kouše mě do rukou a evidentně nemá moc odhad jak to bolí. Snažil jsem se ho ignorovat, ale je to dost těžké když mě chytne třeba za prst a začne táhnout. Tak se snažím mu místo toho nabídnout hračku, ale moje ruce jsou většinou atraktivnější. Včera si takovým způsobem chtěl hrát i s taťkou - s rozběhem se mu zakousl do ruky(skoro to vypadalo, jako když se se psy cvičí obrana na rukavici). Kdyby to dělal jenom nám, tak by to tak hrozné nebylo - věřím, že se podaří ho to časem odnaučit, mám ale strach že si takhle začne hrát i s prarodiči - tam končí sranda, protože jakékoliv kousnutí = velká modřina a mám obavu, že by je popadl záchvat agrese a psa by zbili(vysvětlovat jim, že je to špatné má stejný efekt jako mluvit do dubu -- mají svojí "pravdu" a všechno ví nejlíp). Otázka tedy zní - jak ho to co nejrychleji odnaučit?
Z toho co jsem vyčetl z tohoto tématu budu dál zkoušet převést ho na hračku, případně ho zklidnit, ale budu rád za každou radu.

Já mám taky labinku, ale měla jsem jí od štěněte, tak to bylo asi snažší - u nás fungovalo "au" a ukončení zábavy. Přišla na to rychle, kde je ta hranice mezi ožužláváním a kousáním.Ale je fakt, že má asi v genech velice "měkkou" mordu..

Přečti si celé toto téma a podobná témata, jako "štěně okusuje..." a pod.

Ahoj všichni,
jsme chovatelé začátečníci, momentálně trénujeme teprve přivolání, ale objevil se nám problém s agresivitou - spíše vůči mně než manželovi, ačkoli někdy si dovolí i na něj. Pejsek je kříženec border kolie a středoasijského pastevce (oba rodiče jsou mírumilovní). Cid zvládá perfektně svou pasteveckou práci (to má prostě v genech), sežene ovečky, kozu pošle bleskově do chléva, jen mu zatím stále vysvětlujeme, že to se všechno dělá jen na povel a většinou to chápe. Když začne zvířata honit, většinou jen stačí vyhodit ho na přední dvůr, kde je sám, za chvíli se vrátí a je po problému. Problém nastane ve chvíli, kdy se vrátíme domů - za vrátky mu přikážu sedni, abych mohla odepnout vodítko s obojkem, pak mu dám volno a začne to, štěká, vrčí, skáče na mě a kouše mě do rukou, když křiknu sedni, většinou poslechne, ale jakmile se pohnu, začne to nanovo. Vím, že chyba je u nás, ale kde? V současné době už má 25 kilo a ještě poroste - je mu 7 měsíců. Dříve (asi měsíc zpět), když jsem ho pustila z vodítka jen tak, bez sedání, začal běhat po zahradě jak zběsilý, ale radostně, obíhal skleník a tak. Problém se objevuje jen když jdeme směrem od vrátek do dvora.
Věra

podle mě je to radost měla bych připravenou hračku uzel nebo něco podbného o co by se dalo s ním přetahovat nebo spíš mu to dát jako aportek aby nekousal do vás

Jak byste resili? Stene se uci privolani, pribehne, sedne si, chci mu dat odmenu, chce si piskot vzit, ale je strasne divoky a kouse. Na jednu stranu zasluhuje pochvalu, protoze prisel, na druhou stranu si bere hnusne pamlsek a nesmi to takhle delat. Ale asi nemuze byt potrestano v tu chvili, aby si nemyslel, ze je to za to, ze prisel, ne? Bylo by vhodne s nim nejprve nacvicit, jak se bere jidlo z ruky a pak, az to bude ok, cvicit privolani?

Rozumím dobře, že ho hodláš trestat za to, že je na pamlsek moc hrrrr?

Tak mu ho házej, nebo nedávej pamlsek ale hračku. Jinak odanučuju neopatrné braní si jídla z ruky takto: pamlsek uzavřu do pěsti a nechám psa (je jedno, jestli štěně nebo dospělák) dobývat se na něj. Až se uklidní ruku otevřu. Pokud se vrhne, rychle zavřu. A tak opakuji, dokud si to nevezme s citem (na poprvé, napodruhé alepson s náznakem citu). Sice to docela bolí, jak pes kouše a škrábe do pěsti, ale pochopil mi to zatím každý pes.

Jo, to zni dobre. Slo mi o to, abych ho ja nechvalila za privolani a zaroven v nem neutuzovala pochvalou to jeho chnapani po piskotu. Neni to muj stenouch, ale se svym musim taky pocvicit. Sice to nebere nejak bolestive, ale ve srovnani s kamaradovou fenuli je porad moc neurvaly a citim zuby, ktere u canisterapeutistickych zkousek strhavaji body (nebo aspon to pisou). Kazdopadne diky za radu.

Pokud učím braní pamlsku, postupuju podobně jako Eva. Při odměně za přivolání bych mu pamlsek hodila.

Ono se to nejspíš taky upraví s věkem, štěňata jsou prostě hrrr. Proto se taky CT zkoušky dělají až s dospělými psy...

Dobrý den,potřebovala bych poradit s chováním mého štěněte. Jedná se o fenku bílého knírače. Vybrala jsem si jí, protože už doma mám jednu 3letou fenku stejné rasy. Malé dnes bylo teprve 11.týdnů a to jak se chová je možná k jejímu věku přirozené, ale nemůžu to posoudit s tou druhou,protože tu jsem měla až ve 4.měsíci a nebyl s ní nejmenší problém. Štěně mě samozřejmě kouše jen když ji pohladím, ale to si chce jen hrát, nebo když si hrajou s druhou čubou dokáže kousnout nepříjemně, to stále beru jako hru. Problém je v tom, že na starší fenku žárlí a pokud se náhodou zdržuju v blízkosti té starší,malá na ní naběhne a začne jí agresivně kousat, a když jí chci uklidnit chová se tak i ke mě. Nevím zda se stále jedná o hru a potřebovala bych poradit jak jí mám uklidnit,připadá mi jako by se vztekala. Chovatelka mi říkala, že její máma je ostřejší a pokousala několik lidí. Okolnosti toho neznám, ale zajímalo by mě zda může být štěně po matce.Další věc, která mě znepokojila, se stala na návštěvě u známých. Měli jsme obě čuby sebou. Známí mají7.měsíční štěně afgána se kterým se ta naše zkamarádila,problém nastal, když se šla napít z jeho misky,hned se vrhla i na jeho granule. Než jsme jí stačili vzít přišel chrt a začal se taky cpát, a za to na něj ten prcek dost ošklivě vyjel a vyhodil ho přitom to ani její miska nebyla. Je toto všechno normální? Nerada bych při její výchově dělala chyby.
Omlouvám se za ten dlouhý sloh, nevěděla jsem, jak se vymáčknout. Předem děkuji za odpověď.

Jistě že, vycouval bych ze dveří jak nejrychleji bych mohl. Vzít si štěně po agresivních, bázlivých, nebo jakkoli nevyrovnaných rodičích je nerozum (mírně řečeno). Negenetickou cestou se dědí chování po matce, zvláště v době vtištění - imprintingu. Jen ze zvědavosti, fenka je s PP?

V jednom se mýlíš, zde se nejedná o pouhou výchovu, ale už o převýchovu. Načti si všechny tři knihy co nejdřív, než se ti to vymkne z rukou, když už sis dovezla štěně po problémových rodičích a od problémových chovatelů. Na tohle ti rady po netu stačit nebudou, chce to znát celý komplex nápravy.

Fenka je po papírových rodičích, ale sama je bez papírů.
Moc děkuji za odpovědi, mé nejhorší obavy se naplnily.
Všechny tři knihy už jsem si objednala.

Ahoj všem. Obracím se na Vás s dotazem ohledně mého 6ti měsíčního staforda. Pořád má potřebu kousat a to né hračky, ale lidé. Nechá se mazlit, ale po chvilce po ruce začne cvakat a provokuje "bitvu". Moc rád se pere. Vynucuje si to už často i štěkáním a tím úklonem (packy na zem a uklonit se)... Chlapec už má ale 22 kg a boj s ním začíná být těžší. Hru není problém ukončit. Prostě se postavím a drsně řeknu "Dost". Vím, že se jedná o hru. U bitvy vrtí ocasem a "útočí" jen na ruce a to docela s citem. Jen mi jde o to, aby mu to nezůstalo. Abych v něm takto nebudil agresi...
Takže se táži: Je to v tomto věku ještě normální a odezní to, nebo si zakládám na agresivního jedince ????

Já mám u svých psů pravidlo "co se líbí všem, to je povolené". Pokud by hra začala být příliš drsná, nebo se pes vymknul kontrole, dala bych na to pozor, ale co píšeš, mi přijde v cajku... Lidi se často zbytečně bojí svých štěňat a toho, aby náhodou nebyly "dominantní" a zapomenou, že jsou to jen psí děti a chtěj si taky hrát...

Dobrý den , dovezla jsem si před 10 dny štěně akity inu, ale při hře kouše a to hlavně do mě a ještě mi jde po vlasech a to pak dost bolí.(kouše kolikrat do krve). Je to teprve 8 týdení štěnisko ,fenečka a tak si říkám ,že to je jen štěně a ještě nezná svojí sílu ale raději bych chtěla vědět Váš názor na tohle plemeno , a požadat o radu radějí dřív než později . Pravě čtu Vaší první knihu a mohu řít, že je to snad první kniha která mě zaujala opravdu moc . Přeji pěkný den Vám i pejskům

ahojte Rudo,chtěla bych se poradit-mám štěňátko čsv od 5 týdnů.je ůžasný,hodně učenlivý,jen docela hodně vrčí-třeba když ho od někud chci vzít atd.to ho vždy dám na záda a zavrčím mu do koutku tlamičky nebo ho slabě kousnu a počkám než se uklidní.pak už je v pohodě,ale toto musím udělat i 10x za den.máme ještě roční fenečku z útulku-kříženec labradora a no.mají se rádi,hrají si spolu,ale pak to hraní přejde ve vážné vrčení,cenění zubů a nakonec i zakňučení některého z nich.nechci se jim do jejich hrátek nijak plést,ale už jsem párkrát musela zakročit.chci poprosit o váš názor,jestli někde nedělám chybu.nerada bych ve výchově udělala nějakou zásadní chybu.děkuji za odpověď.Ivana

pokud to chceš řešit, nečekej na odpověď tu a hned zítra volej v uvedenou dobu Rudovi na mobil, chyb tam máš několik a docela zásadní

Jako vrčet a kousat takhle malý štěně ti přinde normální? že to dělá p. Desenský na psy v převýchově tak to budeš praktikovat taky? nebo kde si na to přišla. Zkus se chovat jako člověk a né jako pes ((

jako majitel ceskoslovenske vlcandy ti dobre radim,res to pokud mozno co nejdrive s Rudou,zajed se stendem na nejblizsi fricko driv ,nez si vztah pokazis.Jsou to pomerne citlivi tvorove na takoveto zachazeni. Pokud s nim jednas takto v osmi tydnech,tak se ti to dost skarede vrati...Treba v puberte.A ano vrci,protoze i to je zpusob jejich komunikace...

Já se z nevědomosti chovala k čubě podobně a vím, že se to na našem vztahu dost podepsalo, takže rada jasná číst poradnu, zavolat Rudovi a nejlípe zajet na Free. Fakt to stojí za to mít psa v pohodě!

taky určitě radím zajet k rudovi ideálně na freečko- tam si štěník i pohraje se spoustou dalších psíků.
jinak taky máme štěníka a taky v ruzných situacích ruzně vrčí .-) neřešíme vidíme podtext v kterým není nic jinýho než hra