Kolikrát jsem četla, že když pes zírá pánovi do očí, je to "špatně". Ale už nikde jsem se nedopátrala, co znamená "koukání se". Když pes přijde k mojí posteli, položí hlavu a kouká dlouze do očí. Nebo si sedne a dívá se do mých očí jako na film. To mi nepřijde jako "zírání".

oční kontakt máme s psíkama často,jen Dag to prokládá packama,což znamená,že si lehne vedle mě,zírá mi z oka do oka,jenže mě přitom "fackuje",takže občas vstávám se škrábancem na obličeji.proč ty paciny používá?Jimik to nedělá,ten na mě zírá,a olizuje mi obličej bez těch pacinek.

Oční kontak, také používám. Třeba s mím psem RTW, když jsme na procházce a Cody je na volno. Když se pohybuje po obvyklých trasách, tak si mne nevšímá. Jak však chce poodejít trochu jiným směrem, tak se na mne otočí a kouká. To už si však většinou jeho umyslu všímám a koukám na něj, aby ho to ani nenapadlo. Na to se otočí a pokračuje v obvyklé cestě. Funguje to na 100% a já se při tom ani nemusím přestat bavit s mím přítelem.

Mi zas venku příjde že pes na mě kouká jestli já na něho koukám, pokud zjístí že na něho koukám tak si mně vůbec nehlídá, protože ví že ho sleduju a přivolám když někde stočím, ale pokud nekoukám nebo dělám že nekoukám jak po mně koukne:-) Tak je pak víc ve střehu a dívá se kam jdu abych ho tam nenechala a nezapomněla zavolat

Chcela som napísať o "Očnom kontakte" ale trochu inak.
Znova máme doma dočasne nový prírastok. Je to mladučký pes o hlavu väčší od nášho Šmudla.
Má dvakrá zlomenú prednú nohu. Jednu starú zlomeninu a novú zlomeninu lopatky.
Keďže ho to bolí, tak sa chová v byte veľmi ticho a kľudne. Jednoducho si leží na svojej deke a spí.

Šmudlo musí byť z bezpečnostných dôvodov buď oddelený alebo s košíkom, pretože je neurotický a veľmi zle odhaduje gestá iných psov.
Je vidieť že sa vyslovene bojí, vrčí už len pri pomyslení, že by sa ho iný pes dotkol alebo ho očuchal a je schopný sa okamžite brániť a zdroj svojho strachu zabiť.
Tento nový psík si ho ale vôbec nevšíma a v Šmudlovej blízkosti je len keď ideme venčiť.

Všimla som si na Šmudlíkovi zaujímavé správanie.
Keď je pes v jeho blízkosti, príde k nemu a snaží sa naviazať "očný kontakt"
Vyzrá to tak smiešne, nový psík odvracia hlavu a Šmudlo sa ho smaží svojim pohľadom upútať.
Vyzerá to ako vyslovená provokácia. Niečo ako: "Pozri sa na mňa, pozri sa na mňa...!

Prečo to robí?
Rovnako keď sme vonku a snažím sa ho prinútiť aby pozeral na mňa a nie na to strašidlo niekde v jeho okolí, tak to radšej vytlačí očné buľvy, (ako s nimi prevracia) ale nedokáže sa sústrediť na nič iné ako na svoj strach - neurózu.

Tato diskuse, v podstatě příspěvěk Rudy Desenského, mi připomněl právě zmíněnou komunikaci očima u psa mé kamarádky. Musela jsem se začít smát při té vzpomínce. Protože její berňák to využíval právě obráceně. Prostě si člověka "přečetl", že mu koukal do očí a odtud vyčetl, co je zač a co si může dovolit. Zkrátka všemi mastmi mazaný pes. On měl totiž celkově vždy vše a skoro všechny takříkajíc těžce "na háku". Takto pečlivě "studujícího " psa jsem snad neviděla
K této story bych ještě dodala, že to bylo v některých případech trochu komplikovanější soužití s tímto psem. Protože on byl jaksi velmi bystrý, nebo jak to nazvat. Zkrátka někdy se něj musely vymýšlet více a více důmyslnější finty. Tož to jen tak pro zajímavost, že pséci to také s námi umí.

s očním kontaktem máme hrozný problém...Ari je sice docela závislák, strašně nerad se mi ale dívá do očí...
Cvičákoví kynologové mi říkali, že ho k tomu mám prostě přinutit-pokud se na mě bude dívat mám mu dát pamlsek, pokud ne mám ho potrestat.
Takhle to ale dělat samozřejmě nechci-pohled má být projev přátelství a ne naučený cvik... Co mám ale pro to udělat? Mám pocit že oční kontakt je Arimu přímo nepříjemný....

A jak si o to u Vás říkají? Co když se se mnou pesan chce bavit ale žádá o to "ručně" (poškrábaná tlapou bývám nezřídka)

To vím, zkouším to, ale protože tohle je můj vysněný pes po patnácti letech touhy, jde to děsně těžko ...navíc mám dlouho školu, takže se mu odpoledne přece jen musím věnovat...

S očním kontaktem problémy zas tak velký nemáme, ale teď jsem si všimla, že třeba když večer štěká a já jdu za ním ho utišit a chci aby mi koukal do očí tak hlavu otáčí raději jinam a i když ho vemu za čumec a otočím mu hlavu směrem ke mě hned se zase otočí jinam. Proč to dělá? A jak docílit toho aby se mi do těch očí podíval?

Benick - způsobů je hodně, ale v tvým případě bych si zatím nic nevynucovala silou.

Lucie- tak ono to není silou, ten výraz, že ho chytnu za tlamu je napsaný špatně. Prostě jenom jedním prstem mu podepřu "bradu" a nenuceně mu zkusím hlavu otočit ke mě. Buď se mi vysmekne ještě dřív a tak ho nechám a nebo se na mě jenom na chvíli podívá. Nesnažim se za každou cenu aby se mi do očí díval, jenom chci aby věděl, že je všechno v pořádku a že já se něj nezlobím a může být v klidu...

A jak mu mám tedy ukázat, že je vše v pořádku, že se bát nemusí?
Nikdy nemá problém se mi dívat do očí, ale v určitých případech, jako například při tom večerním štěkání kdy ho jdu uklidnit, se tomu opravdu vyhejbá, jako by se toho bál. Ale přitom na něj neječim, mluvim na něj klidně snažim se ho uklidnit, usmívám se a nic z toho nedělám...

jde to i bez kontaktu se psem, jak píšeš dál....Tak na něj netlač a nechytej. Pes slyší, asi se na Tebe nepotřebuje koukat v téhle situaci.

Od té doby, co jsem se dostala na tuto diskuzi a také po přečtení nejrůznějších knih, např. Řeči psů si mnohem více všímám toho, jak se moje fenka chová, jak se při tom "tváří", jak pohybuje tělem, atd. Je neuvěřitelné, jak bohatý slovník má
Začínám si také pořádně všímat jak reaguje na mě, na mé povely, nálady, intonaci. Dnes jsem si poprvé všimla, že vycítí mou náladu či postoj z pouhého pohledu, jakým se na ni dívám. Odcházela jsem od ní a ona šla za mnou do místnosti, kam normálně nechodí, všimla jsem si, že jde za mnou, otočila se a jen se na ni podívala, nic jsem neřekla, neudělala prudký či výstražný pohyb, ani nic podobného a ona se mi upřeně koukla do očí, zastavila, takřka celá ztuhla. Úplně jsem cítila, že mi vidí do hlavy a říká si: "Sakra, proč ten pohled, teď je něco špatně". Pak jsem se usmála, poplácala se do stehen a hned ožila a na povel "ke mně" přiběhla To je samozřejmě jen příklad, ale je to úžasné i trochu děsivé pozorovat, na co všechno reaguje a čemu rozumí. Člověk si pak uvědomí, že by si pak měl na svůj neverbální projev-pohled očí, mimiku, držení těla, atd. dávat sakra pozor

Zírání mají některá plemena tzv. v popisu práce, zejména pastevečtí psi. Obzvláště border kolie jsou v tom mistři. Klasický přikrčený postoj a zírání ovcím do očí jim hodně napovídá o tom co se těmto stvořením odehrává v mozku a můžou tak rychlej zareagovat na případný pohyb stáda. Neříkám že čtou člověka jako ovci, ale hodně jim to napoví o jeho reakcích a pocitech.

No co já vím, tak to u borderek není o tom, ale naopak pohledem do očí stádo ovládaj. každý zvíře to umí jinak, provádějí se na to i "zkoušky". Jsou psi, kteří tak zastaví splašené stádo (většinou to bývají i psi s černou hlavou bez bílých odznaků a stojaktýma ušima).

Dobrý deň. Chcem sa spýtať. Naozaj by som veľmi chcel rozumieť si so svojím psom pohľadom. Teda rozprávať. Neviem ako na to. Skúšal som to tým, že som sa mu pozeral do očí a myslel na to slovo. Ale. Neviem, asi to nezabralo. Chcem sa spýtať, ako to robíte Vy, ostatní, ktorí to už vedia, a ako ste to dosiahli? Skúšal som aj googliť, ale nič som nenašiel. Pes mi dôveruje, niekedy aj on sa na mňa pozrie tak, akoby niečo hovoril, len ja neviem čo.

tohle je už poměrně vysokej level a mylsím že ti tu nikdo nepopíše jak toho dosáhl

Hlavně si myslím, že na to návod není a nedá se to ani naučit, ani vynutit. To prostě přijde samo. A taky asi záleží na psovi. Mám dvě čuby, ta mladší za mnou takto přijde sama každý večer, ta starší nikdy, s tou se mi to prostě ještě nestalo. Ona je taková uzavřenější, nedává moc najevo city (nebo jak to popsat). Prostě o to nemá zájem, i když jinak spolu máme krásný vztah.

Ahoj.chtěla sem se zeptat,jestli je mozný,že by se ta moje rafice pokoušela tímto způsobem komunikovat s našim kocourem? Občas k němu příjde tk na 30 cm(blíž si netroufne) a zírá mu do oka... Načeš se za chvilku kočičák zvedne a buď ji obejde,nebo si cestu vyfackuje... Jsem z toho zmatená...

Nevyzývá ho spíš ke hře? Moje čuby to tak spolu mají - přijdou k sobě, dlooooooouze stojí a zíraj si do očí a pak se najednou "z ničeho nic" začnou nahánět. Kocour ale třeba neumí (nebo nechce) číst to, co mu ona říká.....?

myslim,ze ke hře ho nevyzývá,má z něj vítr... Právě nevim,jestli on ji rozumí,jednak proto,že je to jinej živočišnej druh,a hlavně proto,že s čubicí žije "jenom" 2 roky,předtim buď nikdy,nebo měl s pesama špatný zkušenosti. Je mu 10 let,máme ho z útulku,prej je to bejvalej výstavní šampion,tkže je hodně namyšlenej,ještě víc,než peršky bejvaj... Tk nevim... Nejčastěji na něj tkhle civí,když k němu třeba nedopatřenim přiletí čubice hračka a ona se pro ni bojí až k němu... Prostě si před něj lehne a civí... Jinak nevim jk s tou hrou,po kastraci si hraje se mnou,maximalně s čubicí kamošky...

Ahoj,
moje Gugísová mi kouká do očí hodně často a já ji nechávám. Jak mi někdo nedávno řekl, je to "monolog", protože já nedokážu (neumím) číst co mi ona ten moment povídá. Taky se mi dost často stává, že se kouká tak jakoby kousek nade mě .... jako by se přímo nad mojí "kebulí" něco vznášelo a ona na to upřeně "čučí" klidně i 15-20 vteřin a někdy u toho kroutí zvědavě hlavou. Co tohle znamená ??? Vidí moji "auru" nebo jen tak kouká a něco mi tím říká ??

Něco podobného znám od Jacka, když sedím, sedne si naproti mně a kouká mi do očí a střídavě nad hlavu, vydrží asi 10 vteřin, pak se opře tlapkama o moje kolena čuchá mi nad hlavu nevím co mi může chtít, nedokážu vždy vyčíst co mi říká, ale on určitě pozná co cítím já. Když se naše pohledy setkají v den kdy nejsem zrovna ok, kouká mi do očí po chvilce se zvedne a začne do mě dloubat čumákem, olizovat a pokládat hlavu a tlapku na nohy. Tohle téma je jedno z nejdůležitějších vůbec, protože jak může člověk chtít žít s někým v harmonickém vztahu když mu nerozumí Mohlo by se na tohle téma udělat nějaké separátní sezení, věřím že by bylo hodně zajímavé a na hodně dlouho

Tak snad to brzy probereme osobně .. i tak díky ;-)

Mně(a nejen mně) se taky dívá 3apůl měsíce stará čuba občas upřeně do očí..někdy při hře, někdy v klidu, někdy když po mně něco chce, občas je ten pohled nepříjemný, hlavně když pak začne vrtět ocasem, to už vím že příjde skokanec na xichtík se zákusem, a taky proto,že úplně cítím,jak si mrcha pěkně pročítá už se mě snažilo pár lidí rozhodit tím, že je to bojové plemeno a že když tak čumí do očí, bude určitě zlá, ale nějak se mi nechce moc věřit, že by se u tak malého pińdy jednalo o nějaký projev nadřazenosti

A jak jinak s tebou má komunikovat než, že si tě nejdřív přečte? To je naopak dobře, že chce komunikovat. Hlavně si nenech od nikoho namluvit, že když máš bulíka, tak tě určitě jednou sežere. Vyžloun tohle taky dělá, když byl menší i s výskokem a zákusem do obličeje a nechová se k lidem agresivně, ani když spí a někdo mu omylem sedne na hlavu ani když na něj venku spadne dítě. Možná proto, že má lidi tak přečtený tak ho nic jen tak nerozhodí.

K tomu mohu napsat to, že ji intenzivně zvířata vnímají, velmi vnímavé jsou kočky, ty jsou pohlcovačem negativní energie, vyhledávají místa s geopatogenní zónou a proto se stává, že pokud je člověk unavený, nemocný apod. tak si na něho kočka sedne nebo lehne a tuto energii vytahuje, ona si ji totiž umí zpracovat a prospěšně využít - toto mám potvzeno já i můj přítel, doslova to umí z člověka sundat, odejmout. Psi ji vnímají také a říká se, kam si pes lehá, tam je dobré mít postel, tam jsou dobré zóny.

Zda něco říká to nevím, neumím to posoudit, protože sama bohužel číst psa neumím, ale to by Vám mohl vyjasnit při setkání pan Desenský.

Kočky jsou hrozně zvláštní zvířata, s tou energií to taky tak vnímám, vždycky, když jsem byla nemocná, tak si na mě chtěla lehnout a vycucat to ze mě. ale pak když jsem měla brutální alergii na kočky, tak jsem ji k sobě moc pouštět nemohla. Jinak čubí si léhá pořád na místo, kde mám polštář, třeba směrem na sever(což není moc ideální směr na spaní) si nelehne ani za boha, podle mě tajy zvířata vycítí plno věcí, které málokterý člověk. Já mám třeba druhý stupeń reiki, ale pracovat s touhle energií a tímto stylem mi moc nevyhovuje, ale to už určitě píšu Tak pardon..a jinak děkuju za zkušenosti, docela mi to pomáhá si pročítat v poradně, když člověk pomalu denně slyší, že má zabijáka Co se týče toho koukání a čtení..začínám mít občas pocit, že se jakoby stačí podívat a udělá co si chci...ikdyž na druhou stranu občas jí něco můžu říkat tisíckrát a kaká na mě:-D

Ahoj,

od doby kdy ke mne prisel bazlivej Tommy, musim stale premyslet nad jeho pohledem... stale na me kouka, primo, z oci do oci... doslova me hlta ocima.... a strasne moc nima kouli, je mu videt belmo omnoho vic nez Jackovi... doma nema vubec takove bazlive pohyby jako venku, a je v klidu... myslim ze si na me zvykl rychle a tak nevim, jestli mi stale neduveruje a je to znamka strachu (to kouleni ocima)... (???) delaji vam to taky bazlive psi? a co ten primy pohled? Jack se mi malokdy kouka do oci tak jako Tommy... furt mi to vrta hlavou...

Tohle používám jen ve vajímečných případech tohle gesto a v podstatě jen v jediné situaci. Když mi vyjede po jiným psu. Ona není agresor a rváčka, ale byla jako štěně zvyklá konflikty a problémy řešit sama. Nikdo jinej to za ní neudělal a tak když je nějakej prudič, tak mu někdy řekne ,,svý" a někdy i cca o sekundu dřív než spustí on. Což jsem jí stručně vysvětlila, že tohle se mi teda FAKT nelíbí a že na řešení problémů jsem tam já. Ona rozhodně prudit nebude. A když ano, řeknu jí co si o tom myslím a při tom mimo jiné používám i tohle gesto. Tudíž podle mne je to skutečně celkem dost agresivní gesto a to i v tom případě, že ho provedeš tak jak popisuješ v druhém příspěvku. Ikdyž jemně... ikdyž jedním prstem... ...už toho psa prostě nutíš k něčemu co on nechce a je to forma násilí a nátlaku na toho psa. A navíc si myslím, že tímto gestem i ukazuješ psovi svou nadřazenost.

To by mě zajímalo, co by náš pes na mě prásknul . Jinak mi babička říkala to samý od mala, že se nesmí německým ovčákům dívat do očí, jinak mě pokoušou. Ale já jsem jim do těch očí přímo zírala. Nechápu, kde se vzaly tyhle fámy, dnes se tomu musím smát.

Tak tohle zrovna úplně fáma není, v rámci psí komunikace je opravdu "neslušné" mít upřený pohled na druhého psa, kterého to může znervóznit a je jedno jestli jde o pohled pesxpes, člověkxpes. Samozřejmě tím nemám na mysli, když se daní jedinci důvěrně znají a komunikují spolu tak, to je něco úplně jiného.

Mojí ségru pokousal tehdá náš německý ovčák, už je to asi 15 let. Tehdá "jedna pani povídala", že němečtí ovčáci koušou a že to je tim, že se jim lidé koukají do očí. Ve vsi jeden utíkal a když jsem ho viděla, tak mě vždycky polilo horko, jednou jsem si ho pohladila a strach byl pryč. Příbuzná měla taky NO a jednou mě vzal její manžel ven k tomu psovi, byla jsem z toho u vytržení, říkal, že ten pes není špatnej, že je jen zkaženej a ať si ho pohladím, to byl zážitek, chodila jsem ještě do školky :-D. Od tý doby jsem psům koukala i do očí. Občas, když jdu okolo nějakýho uštěkance a kouknu se mu do očí a řeknu pochvalně: no, hodnej kluk, hezky hlídáš, tak spíš přestane . Myslím si, že jsou to fámy. Já osobně se lidem taky dívám do očí.

Babička měla pravdu. Několikrát se mi to potvrdilo.

Ano, moc jsem to zpaušalizovala na všechny cizí psy. Je jasný, že jsou psi komunikativní pohodáři, kteří z upřeného pohledu cizího člověka nebo psa nic mít nebudou a ještě ho ocení. Na druhou stranu je nutné si připustit, že spoustě psům např. nejistým, bázlivým, cholerickým to prostě dobře nedělá a může to být spouštěč agrese nebo jiné reakce.

Já chápu, že jsou psi, kteří to nemaj rádi. Taky jsou chvíle, kdy nesnesu koukat někomu do očí a vynucování si očního kontaktu beru skoro jako útok na mou osobu. Stačí, když mě ten člověk třeba naštve... a přitom jinak oční kontakt udržuju. Takže chápu, že ne všem psům to bude příjemný :)

Když tu tak čtu Vaše příspěvky, vzpomela jsem si, ze jako mala jsem byla s mamkou u tety, ktera mela Pražského pisaříka. Mlhavě si pamatuji, že jsem si s nim hrála a smála se mu do obličeje..pak jen tak ležel a já se mu dívala hodně zblízka do oči, jakože opravdu blízko a smála se jak tele. Pak si jen pamatuji, že pejsek se ohnal a kousl mě do obličeje a mě tekla krev a do ted mam malou jizvu na čele, jakoby jizvu od neštovice a v obočí čarku. Nevim cím jsem ho rozhněvala ani proč po mě psík vyjel hehe

Většina zvířat bere upřený pohled z očí do očí jako výzvu, takovou provokaci. Možná to pes tehdy cítil takto.. To nevím.

Alebo sa bál tak zaútočil zo strachu.Labilným psom sa vobec nepozerám do očí.

To souhlasim..byla jsem mala, tak mam mlhave vzpominky. Ted bych se chovala urcite jinak a ne jak tele Mozna me mel uz dost..dost jsem ho zlobila. Do ted me to ale postihuje..jsou psi kterim se rada zahledim do oci. Citim lasku, klid, spokojenost..ale mam kamaradku, ktera obcas privede sveho mazlika ke me na navstevu a on kdyz na me zira a ja na nej delsi dobu..neubranim se a utecu pohledem, citim jakousi agresi a nevyrovnanost az strach a tak se ho radeji nevsimam nebot mam z nej spatny pocit, zatim co u jinych vubec u nekterych mam tohle. Nevim proc