Já většinou nepřivolávám,stačí mi jí zastavit třeba povelem Ani to nezkoušej..Pokud by jevila nějakej jo velkej zájem,tak jí přivolám,ale jinak ne.Fakt je,že zas tak žhavá do lovu není..

Jo, ještě dodatek. To fuj můžu zařvat opravdu hnusně a pak už si s tím druhým povelem pohraju, kdežto když přivolávám asi bych neměla přivolávat hnusně, ne? Chci prostě aby pochopil, že už vůbec ta činnost je špatná a ne jen to, že musí přijít na zavolání, když ho zavolám. Ale to asi nejde u loveckých psů,.... ale u mého bych toho možná mohla docílit. Navíc v tom vidím výhodu, že když už nebudu mít psa na stopce a náhodou vyrazí, zařvu fuj, ví že je to špatně a záleží jak se rozhodne, ale nekazím si přivolání jako takový (kdyby teda náhodou nepřišel).

"Ani to nezkoušej" jí říkáš kdy? Když čučí a chystá se? A co když vyběhne?

Nevyběhne ,páč jí tim zastavim.ale je těžký to aplikovat na tvýho pesu,my sme s čubou už docela domluvený,takže tak nějak víme co od sebe můžem čekat .Říkám to,když čučí na předmět zájmu,ale asi to nebude fungovat každýmu na jeho psa.

Jasný každý pes jiná ves. Zeptám se jinak: když jsi čubinu učila odvolání od zvěře a nebyly jste ješte tak sehraná dvojice (tzn. nevěděla co znamená "ani to nezkoušej"), tak jakým způsobem? Tomu mýmu pacholíkovi je rok, takže pořádnej vztah a takovýto vzájemný domluvení se teprve budujeme...

No tak jsem použila přivolání.Já teda stopku nikdy nepoužívala,tady to sice neni zas až tak populární,ale já dělám všechno na žrádlo.Čuba je žravá jak kyselina ,takže to neni problém.Byla jsem holt furt ve střehu,nejlépe abych objekt viděla dřív než ona a zaujala jí víc než objekt Pořád jsem se jí snažila nějak zabavit,aby věnovala pozornost mě,hlavně teda těm pamlskům ,ale ona je opravdu za žrádlo ochotna udělat cokoli,takže mám fakt výhodu.

Tohle je mozne reseni,ale je dost na hrane..pokud se nezvladne vzniknou nezadouci spojeni,pes se snadno naucu kdy na nej namem a bude mi vesele lovit.na zaklde toho se mi muze pokazit cele privolani....

Tome, ne není to na hraně. Víš Davídková má opravdu zvláštní dar a to o čem se tady často píše ona má. Dokáže jasně sdělit psovi co se děje o co jde a kdy překračuje hranici kterou by překračovat neměla. Ona má naprosto přirozený respekt kdy nepotřebuje naučený povel ale stačí jí vyjádřit pocit a pes to chápe. Co ale dokáže a je to to hlavní je, že umí jít s naštvání do naprosté pohody v setině vteřiny a tím tomu psovi jasně ukáže mantinely i cestu jak dál.

Benda ja tohle beru,ale tohle je neprenositelne.Ono tohle muze byt zradne prave pro sviji zdanlivou jednoduchost kdy tohle dela Renca jak predpokladam uplne automaticky coz zacatecnik nemusi zvladnout....
Tohle je hodne individualni a ne kazdy na to ma...proto jsem tady i trochu zdrzenlivejsi a volim spis reseni pro zacinajici...

Ano máš pravdu to je nepřenositelné.
Jinak si opravdu myslím že lidi spíše potřebují najít sami sebe a svůj projev ke psu než obecné rady.

Ano,ale tady je nevyhoda netu ze nevidis v realu co pes dela a jak reaguje tudiz nemuzes prsne individualne ric delej a tak a tak proto-pak zbyva jedine a to dat obecnou radu ktera navede k mouznemu reseni,a je nez presnou radou pro toho danyho psa spis inspiraci a navodem kde hledat ajak mozne reseni problemu.

Nehledic ze nektere metodyky opravdu nejsou pro kazdeho a ne kazdy pes na ne ma stejnne jak majitel.Skusenosti ziskane roky a praxi jsou dost tezko prenositelne a jsou prave proto hodne individualni.Pokud nekam pisi musim pocitat ze poradnu navstevuji i lide s kteri nema j zadne nebo jen velmi utrzkovite skusenosti s vycviovou psa a predevsim prone musi byt textb srozumitelny,proste zohlednit kam a komu co pisi...
Prave proto radeji budu psat o stopovace i kdyz vim ze jsou mizne i jina reseni.

Rudo,
možná jsem to špatně napsal ale nechtěl jsem degradovat stopovačku. Sám jsem jí používal a udělal si s ní přivolání. Chtěl jsem se jen vyjádřit k paní Davídkové.

Hezké odpoledne všem, předem vám chci říct, že mě moc mrzí, že můj dotaz mezi vámi vyvolal docela vášnivou debatu.
Já jsem opravdu ve psím výcviku a výchově naprostý začátečník. Ozzy je první pejsek, který je doopravdy můj se vším všudy. Proto se pořád jak trubka ptám, sháním všemožné informace a rady, abych si mohla na základě zkušeností ostatních najít tu svojí správnou cestu ke svému pejskovi.
Díky tomuto webu jsem se vyvarovala dosti chyb a podstatně jsem změnila přístup k pejskovi, ale i k lidem (byla jsem docela nervák co křičel a vydýchával adrenalin docela dlouho, ale změnila jsem se - nekřičím, spory řeším v klidu, což člověka, který je vytočený do běla přivádí k šílenství ).
Jeden z mým prvních dotazů tady se týkal nezávislosti psa na pánovi, tehdy mě trápilo, že Ozzy přilnul víc k příteli než ke mně, ačkoli jsem se mu věnovala ve všem nejvíce já. Nyní, po půl roce, je to naprosto naopak.
Pravdou je, že se někdy řídím více návody než vlastním srdcem Asi je to proto, že mám strach, že bych něco pokazila.....nevím, jsem zmatkář, často se mi stává, že se psem projdeme nějakou situací a když je po všem, tak si říkám, hergot proč jsem to neudělala takhle
Občas si u nás doma připadám, že jediný, kdo chápe to, co se psem dělám (stopka, halti, jen jeden povel...), je právě ten pes. Přítel mě dokonce nařknul, že mám raději psa než jeho, že se mu nevěnuju tolik jako psovi apod. A když psa nevyběhám a on něco z nudy zdemoluje na zahradě, tak je to taky špatně...až mi z toho vyhrkly slzy
Poradnu pročítám vždy když mám volnou chvíli a přístup na net a moc obdivuju a přiznám se, že často i závidím, práci a výsledky, kterých tu někteří lidé s pejsky dokázali a v koutku duše doufám, že i já jednou budu aspoň trošičku tak spřízněná s pejsky jako oni.
Vám pane Desenský se omlouvám za další otravné OT, které budete muset smazat, ale sdělená bolest je poloviční bolest a já ty emoce potřebovala dostat ven aspoň v podobě písmenek.....nezlobte se prosím

Ahoj,
prosím o radu, když se mi stane, že Eny, mojí nepozorností i se stopovačkou uteče za zajícem, co dělat když se vrátí? Podle informací z poradny je jasné, že trestání je nesmyslné.

Ajajaj, toho já vždy obávám, aby se mi taky nestalo! Jak se Ti pes někde takhle zamoce, nemusíš ho ani najít. Takže prevence: NESMÍ UTÉCT. Hlídej si prostředek, na konci měj velkej suk. Při návratu samozřejmě netrestat, jak píšeš, já ironicky, když je na volno a vzdálí se, říkám něco ve smyslu, no dobře že teda deš. Nic jiného ani nezbyde....

No, než jsme začali chodit pomocí těchto stránek na stopovačce ( 14 dní ) tak když utekla zase se hned vrátila, je jí 11 měsíců.
Prostředek se snažím hlídat, ale znamená to co tři kroky hláška zpomal, kam spěcháš ...byla zvyklá běhat daleko, moje chyba.

ale nekdy proste utece ;-)



asi to nebude ta prava rada, ktera neco vyresi, ale ja to resim tak, ze to neresim vubec nijak. nemluvim na nej ironicky ani nijak jinak. proste neprisel a ja uz s tim nic nenadelam. spis si dam pozor, abych pri pristich nekolika volanich mel jistotu, ze to udela poradne.

jenže když ti někdy uteče se stopovačkou, tak to taky může být naposled... když bude pár kiláků od tebe zamotaný v houští tak ho najít prostě nemusíš...

To mě vůbec nenapadlo...díky

Pokud uz pes utece i pres stopovacku bud nechat vklidu prijit zpet nebo pokud mozno odlovit...nasledne resim dotazenim privolanim kteremu rikam nucene kdy psa dostanu k sobe,ale nejak moc nechvalym a neodmenuji abych vzapeti udelal s psem privolani taj jak jsem szvykly se vsim jak ma byt vcetne odmen a pochval.

Nevím, jestli to souvisí, ale na začátku vycházky zkusím několikrát po sobě přivolání, abych věděla, "jakou mají naládu" - někdy přijdou velmi ochotně, někdy jenom ochotně až neochotně. Podle toho jsem míň či víc ve střehu.

Dělám to taky tak, tím si zjistím jestli je vše o.k. a nebo jestli mají svůj den a podle toho se zařídím.

no já myslím že je to spíš dané prostředím. Ve městě Barda poslechne dobře pokud nenarazí na značku od feny - to je pak veeelmi neochotný, přesně na hranici toho kdy už bych si pro něj šla. Mimo město a mimo zvěř bez problémů, ve zvěři (=na stopě, vybíhající zvěř už máme zmáknutou) se často pohybujeme taky na hranici - jsem schopná ho zastavit, ale např. povel sedni už nevezme (ale stojí). Takže k nemu dojdu, s důrazným povelem ručně posadím, chvíli na sebe koukáme a po volnu se to opakuje...
mohla bych ho uvázat, mohla bychho dát k noze, ale já myslím že tak ničeho nedosáhnu, zatímco vyžadováním poslušnosti i když je v tranzu mu posouvám tu hranici za kterou už by třeba neposlechl.

Já bych náladu psů přivoláním na začátku procházky testovat asi moc nemohla, nevidím v tom žádnou vypovídací schopnost. U nás záleží na tom, kudy jdeme, jak je procházka dlouhá a co se na ní děje. Jestli je to procházka "přesunová", flákací nebo cvičící a tak. Vědí, že přijít musí vždycky, ale rychlost a "radostný projev" se trošku liší podle okolností.

Tohle já řeším volným obojkem - nevím, jestli je to správné, ale je to jistota...

Pokud nemam dodelane privolani a pes mi utika za zveri je celkem risk psa poustet tam kde vim ze zver bezpecne je rychla cesta jak si yvtvorit problem v nemoznosti psa privolat.navic zjistili-pes ze na nej nemam velmi rychle tohle zacne pouzivat Vuci mne a je zase problem na svete.nehledic nato ze prilids volny obojek se muze nechtic sesmeknout a pes se tim padem definitivne dostane mei o moji kontrolu.
Pri uceni privolani plati ze postupne postupuji od nejjednoduscho k slozitejsim vecem... postupne jak si je pes osvojuje a bezpecne zvlada....

pokud jsi to pouštění myslel na mne, tak já mám naopak zastavení od zvěře už výborné, lépe řečeno už ani nemá snahu vyběhnout. Ale v zazvěřeném terénu "blbne" ze stop - je úplně v tranzu. Dokážu ho zastavit a úmyslně ho nechávám do toho tranzu dojít aby se naučil že i když čenichá tak musí poslechnout. Nebojím se že by zdrhnul, dokud se na něj dívám (tuhle svoji chybu už u něj asi neodstraním). VÍM že když mu před čenichem vylítnou z houští srny, tak se zastaví dřív než mu stihnu říct "stůj" (vyzkoušeno například v sobotu )

BTRW Petra...ne tohle bylo obecne,ale to co popisujes je pomerne rozumne a asi bych resil podobne.

Ahoj, volám sa veronika a mám 4 mesačné šteňa Westíka.
Chcem ho naučiť privolanie, ale som úplný začiatočník, preto som si istá, že budem potrebovať pomoc a veľa vysvetlovania.

Mám začať stopovačku na záhrade? alebo mám ís%t rovno do terénu?
Jimmy ováda základné povely ako sú "sadni", "ostaň", "ľahni"...
reaguje na FUJ a "dobrý"
Čo ešte potrebuje pes vedieť, aby som mohla začať s privolávaním?
Na záhrade ho skúšam zavolať ku mne, počúvne, ale niekedy, ked je niečím zaujatý, alebo sa mu jednoducho nechce, tak neposluchne.
Hlavne večer, ked ho idem naposledy byvenčit,nevenčí sa, len pobehuje po záhrade, ked ho zavolám, tak nepríde, lebo sa mu ešte nechce íst do vnútra...ked ho nejak presvedčím, aby šiel dnu, hned v chodbe sa mi vyčúra...takže neviem...prečo sa nevyčúra, ked má možnost, ked je vonku...ale vtedy radšej nuchá a kuká po všetkom, čo sa hýbe aj nehýbe...

Lenko,
k čemu je ti sedni a lehni, když ho nepřivoláš? Přečti si nejdřív ze všeho základní informace, které jsou na hlavní stránce. Pak sem případně napiš další dotazy, ale začni tímhle.

a u štěnda nepůužívej stopovačku, ale zkus to přes motivaci - pamlsek, hra.... večer se ti nevyvenčí a nepřijde protože ví, že tam nebude dlouho a zase se půjde "nudit" do baráku večer s nim di ven dřív, hraj si tam s nim, přivolej ho, zase propust aby nevěděl jestli se jde domu hned nebo až po řádný hře

Pořád se mi nějak nedaří zkrátit vzdálenost mezi mnou a psem. Když nejdeme přímo po poli, tak se drží do třiceti metrů, zpravidla teda míň, ale jakmile jsme na poli, tak pořád lítá ze strany na stranu a chce se pořád hodně vzdalovat. Jak tady v poradně píšete, tak není dobré opakovat pejskovi povely typu "pomalu", "čekej", "stůj", protože jdou po třetím povelu přes útlum a má se to řešit spíše různými frázemi. To jsem zkusila, ale pes na mě kouká jak na magora, co to jako po něm chci a vůbec tomu nerozumí - tak mě napadlo, při takovéto frázi zašlápnout stopku, ale nevím, jestli je to dobře, protože bych mu na ni musela šlapat každou chvíli. Hodně měním směr, hledám myší díry, koukám do batohu, ukazuju míč, běhám apod. ale bez úspěchu, pořád má tendenci se vzdalovat na víc jak 50 metrů... Štve mě to z důvodu, že používám 20metrů dlouhou stopku a zvláště na poli, kde jí je nejvíce třeba mi ani náhodou nestačí. Asi koupím delší, protože mě už fakt nic jiného nenapadá...

Pravda, pravda, respekt nám opravdu chybí a s důvěrou jsme taky asi na štíru Nezbývá než zvednou telefon a domluvit si schůzku Měla bych prosím jeden informační dotaz (na který se samozřejmě můžu zeptat až budu volat, ale ráda bych to věděla už teď) - je možné u Vás zůstat třebas celé odpoledne a pozorovat Vás při práci s jinými návštěvníky nebo dokonce zůstat i více dní? Máme dosti mizerné spojení vlakem a auto také není pokaždé k dispozici. Děkuji...

Tak máme takové to první období vzdoru, čubince je půl roku a najednou neslyší... Takže stopovačka. Jenže i když ji má pěkně mezi předníma a zadníma tlapama, vždycky si ji jednou ze zadních nohou přišlápne. Výsledek je ten, že běhá s tak podivně rozcáplýma nohama...:-( Bojím se, aby jí to nezůstalo.....

nezustane neboj a naučí se běhat i s tím většinou to hafovi chvilku trvá

Zdravím všechny, mám psa - RR 1,5 roku (Seth), bydlíme v NP Šumava (prakticky v lesích) a stále (už zase) řešíme přivolání. Přibližně tak do roku se Sethem žádný problém nebyl (přišel, kdykoliv jsem chtěla a navíc se mi chodil "hlásit" i sám od sebe), ale v poslední době si začal dělat co chce Vím, že je to určitě moje vina, ale nějak nevím co s tím, od doby, co začal utíkal, chodíme již 3 měsíce jen se stopovačkou a chtěla jsem se zeptat, zda je chyba, když ji má různě dlouhou? Tady jste psali, že pes bez přivolání by ji měl mít max. 10m dlouhou, ale Seth moc rád aportuje a to ji pak má louce dlouhou cca 40m (dál nedohodím ), když jdeme "na výlet" tak to s kratší stopovačkou celkem zvládáme (cca těch 10m), ale to mu tu krátkou stopovačku mám dávat pořád, i když jdeme na tu louku (to na mě pak kouká proč ho držím "na krátko"?).
A ještě jsem se chtěla zeptat, zda musí mít vodítko pořád i doma (třeba, když je tam sám)? Doufám, že se moc neopakuji, ale pročítala jsem tu ty příspěvky a pořád tomu moc nerozumím..
Jo a ještě bych se chtěla zeptat na tu halti ohlávku - jestli psovi nevadí (třeba jako košík).. Snažila jsem se od mala Setha zvykat na košík, ale nepovedlo se mi to, kdykoliv mu nasadím košík, začne se válet po zemi a chce si ho servat - nebude to stejné i s tou ohlávkou?
Děkuji Pavlína

Proč mu chceš dávat ohlávku - on tahá na vodítku?
S košíkem ho válete nenech, nějak ho zabav, jdi s ním na vodítku ven nebo tak, ať chodí a nemá čas snažit se ho zbavit. Také se ujisti, jestli je košík správného tvaru a velikosti, aby mu někde netlačil bolestivě na hlavu.

Vodítko doma - podle potřeby, jestli na něj nepotřebuješ hned po příchodu dálkové ovládání, nedávej mu ho, když je sám doma.
S tou stopovačkou pracuj na přivolání - popis je na hlavní stránce.

Promiň mi, ale mám dojem, že to, co se tu dočeteš, bereš dost dogmaticky. Myslím, že bys to měla "ušít" psovi i sobě podle potřeby na míru.

Nad tou ohlávkou jsem uvažovala, kvůli krátkému vodítku - moc nechodíme "do civilizace", ale když už je to nutné a má krátké vodítko, tak tahá (nejspíš proto, že na to není zvyklý a na "škubnutí" nereaguje).
Košík máme určitě dobrý - nechala jsem mu ušít kožený na míru, takže by ho nikde tlačit neměl.. Ale jak jsem psala, když mu ho nandám, snažím se ho nějak rozptýlit, ale nepomáhá to, prostě vnímá jen ten košík a nereaguje ani na pamlsky, nic.. Když se ho snažím donutit chodit, tak sice za mnou jde, ale snaží se hopkat "po třech" a tou čtvrtou si i za chůze snaží košík sundat
Jinak ohledně tý stopovačky jsem se jen ptala, protože jsem moc nerozuměla tomu, co se tu řeší ... - neznamená to, že vše, co se dočtu, hned doma aplikuji na Setha (jen se snažím zjistit, kde dělám chyby, když mi moje metody přestaly fungovat )

tak už cca 4 měsíce chodíme na stopovačce, měla bych jeden dotaz, když se začíná vzdalovat použiji některý z výrazů:kam jdeš, pomalu, nespěchej..., když nereaguje přišlápnu jí stopovačku, když ani na to nereaguje trhnu jí stopovačkou, bohužel má 54 kilo, tak to asi nemá takovou účinnost a ona si z toho nic nedělá a šlape spokojeně dál. v tu chvíli jí nezajímá ani lákadlo na klacík, hračku, zavazování tkaniček. Prosím o radu jak jinak ?

A co měnit směr, několikrát, aby si tě začala hlídat.
Já teď zkouším povel čekej, když se mi zdá, že je daleko nebo ho přivolám. Když jde hodně do strany, tak mu ukážu rukou a řeknu tady jdeme. Oni si časem zvyknou na kratší vzdálenost, takže ho už nemusím tak často upozorňovat -
pochopil, že těch pár metrů navíc, které neberu, mu za to nestojí , ale je fakt, že jsem ho kratší vzdálenost učila na vodítku a ne na stopovačce.

Ahoj, mohl by jste mi někdo poradit, jak se zachovat, když už se stane a pesan mi i se stopovačkou uteče za zajícem? většinou se jí schovám a nechám, aby si mě po návratu našla, je to správné?

ijí když mi pes zdrhne, tak zavolám jednou, podruhý a pokračuju v sestě. Když se vrací tak podle nálady dělám okolky že ho nechci přijmout do smečky zpět ale ne nijak drsně páč tu hru nemůžu dohrát do konce a nechat ho pořádně vycukat, proto jen k němu prohodim něco ve smyslu "dost že si se obtěžoval přijít" a po pár krocích si přivolání "opravím" (i když to oprava v pravym slova smyslu neni)

mě včera čubís taky utekla.Za cyklistama. Normálně si jich většinou nevšímá,ted jsme šli,oni jeli za náma,pomalu a arwen přecvaklo a rozběhla se.No a já jsem zaspala,takže jsem musela běžet za ní a nedařilo se mi zašlápnout tu šnůru,desetimetrovou.Když se tohle stane/doufám,že to nebude často/,tak ji nemám honit a dát teda povel a počkat? Nebo si pořídit delší 20timetrovou? těch deset to je jako nic,když se rozeběhne....

Toto je velmi nebezpecne...predstav si ze na tom bycikli sedi niekto s panickym strachom zo psov...bachne s neho dole, zlomi si ruku a mas na krku zalobu...pre buducnost by som si davala velky pozor a pejsu si dopredu zabezpecila...inak by som sa otocila opacnym smerom a najlepsie zacat utekat, a ak mas zo psom nejaky ten vztah a nevyprdne sa na teba, tak sa po chvilke otoci a pelasi za tebou...ak by si ho nahanala, moze to zobrat ako hru, ty ho zrazu capnes a vyhubujes...bude zmeteny, a nabuduce to spravi znova...

je to ještě štěně,takže otočit se a utíkat pryč funguje,ale to dělám tam,kde nic nehrozí,spíš jsem nechtěla,aby za nima běžela,tak jsem ji chtěla šnůřu zašlápnout,akorát jsem to nestihla. Nikdy čubu nehubuju,když jsem šnůru dostihla,dokončila jsem přivolání,akorát jsem ji musela přitáhnout,nějak nechtěla jít,ale u 4měs.štěněte to neřeším.dostala pamlsek a šlo se dál....