k tomu honění kolem plotu, my na skoro polní cestě a hafík doma na zahradě, ale někdy sprinty přerostou v to, že ji ztratím z očí, páč jak naschvál ti nejlepší její kámoši mají rohovou zahradu ( nechával jsem ji vyběhat a pak pomocí stopky přivolal

nemám pocit, že bychom na sebe byli málo fixovaní, ale přivolání se nám podaří i od těch kámošů během honičky ( ne vždy, ale je to stále lepší a lepší), daří se i odvolat při rozběhu k těmto zahradám, jenže
již dvakrát-třikrát se v poli zvedl zajíc a tuamtadadááá (už byla pryč i 10min ), proto jsem začal hledat řešení tady, ale

je fajn, že ji přivedu živou a zdravou domů, jenže už na těch procházkách není taková prča ( je to na ní vidět) a i mne to štve, že ji pořád "buzeruju" , zašlapováním stopky, tlačím ji před sebou, vrčím na ni že někde čmuchá ...

trochu mne těší, že jsou zde i tací, kteří si myslí, že šest měsíců je snad trochu brzy, zvlášť mne děsí, že přijde puberta, kdy se poslušnost zhorší a já ji budu muset p... ještě častěji, ale nerad bych něco zanedbal, podcenil

proto jsem začal tu diskusi a hledám kde je ta zlatá střední cesta pro štěně šest měsíců
nechi o ní přijít, proto hledám rady Vás zkušenejších a pokud je tato "buzerace" jediným správným řešením, abychom si užili ještě spoustu společných let, tak v tom budu pokračovat

Dobrý přístup Jen nezapoměň, že je to přece jenom ještě štěně

Dobrý přístup v čem ???

pokračovat dál s tou trochou strachu, že zase nastane situace, kdy tu stopku nebudu mít zcela pod kontrolou

nebo striktně zašlapávat, tlačit před sebou aby se nedostala za mne ... ??

Dobrý přístup v tom, že si uvědomuješ že je to štěně, ale značně nezávislé, tak ho jistíš stopkou. Tu hranici mezi "buzerací" štěněte a bezpečností si ale musíte najít sami. A jak uř jsem tu psala, tím, že psu omezím prostor na cca 5 metrů, musím se mu o to víc věnovat, aby ho to bavilo a vyhrál si "do mrtva".

Renedi, právě, pořád je to štěně, tak mi jenom přijde, že ji moc bueruješ, stopka nestopka :) jakože přivolání pomocí stopky a tak jo, ale asi bych ji nevyškubávala a tak... ale já jsem ráda, že jakž tak zvládám dědova psa, takže já nemám co kecat, což uznávám
A jinak, co jí na pole, do lesa nebo tak pořídit delší stopku? Já mám 12 metrovou a někdy mi to přijde málo i na normální procházce, když hlídám tak ty 2/3... a když se s nim chci honit, tak mi ještě pár metrů prostě chybí, netroufám si mít stopku mimo dosah, tak mi už jednou zdrhnul za nějakym člověkem, co se opaloval, naštěstí to nebylo daleko, ale sprint to byl dobrej, no... Tak si neumim představit jít s nim na pole aby měl tak malej rozběh...

Myslím, že delší stopka většinou nic moc neřeší, jenom se víc motá. Mně se vyplatilo cvičit přivolání a jak se to zlepšovalo, postupoval jsem já postupně ke konci stopovačky. Teď už ji většinou nechávám plandat za ním a stačí, že ví, že ji má. Zašlapávám nebo beru do ruky až ve chvíli, kdy mám pocit, že by samotný přivolání nestačilo. Je to ale i o zlepšení postřehu a lepším odhadu situace. Takový to volání k sobě aby nešel první o zatáčky a podobně.

No já myslela třeba 20 metrovou jenom prostě na pole na vylítání... třeba na aport a tak (což já zkusit a pes zahlídnout nějakou zvěř, tak se mi vyprdne na klacek a letí za zajícem....). Prostě kratí stopka by se na hodinku vyměnila za delší, se psem by se pocvičilo, pohrálo a tak a pak zase cestou zpátky normální...

Já sem tvor línej, mně stačí k otrávení měnit stopku za vodítko:D ale někdo to může zkusit a sdělit nám svoje výsledky. My začínali s desítkou a stačilo to i na to aportování a podobný kravinky, ale od jistý doby používám radši osmimetrovou, zato bytelnější

tak jsme trochu zvolnili a hned to bylo venku lepší, asi jsem moc tlačil na pilu a chtělo to více toho "selského rozumu"

pravda je ta, že i ta dvoudenní tvrdost přinesla trochu ovoce, už ví, že jí stačí tak tři metry kolem cesty, a jinak jdeme "po cestě", skoro sama si hlídá vzdálenost mezi 5-8 metry "pomalu", podstatně častěji odlepí čumák od země, když se přiblížím a popoběhne si k nějaké jiné díře ve sněhu "jdeme"

no a stopovačku máme pro případy, kdy bojuje mezi mým "jdeme" a svou myšlenkou a chutí prohnat kočičku

díky všem

Tak hlavně, že vám to jde.

Dobrej výsledek Teorie je určitě potřeba, ale každej pes je jinej a taky se vyvíjí, ale občas to první co je potřeba zapojit hlavu a srdce a trochu se s hafanem sžít. Mám pocit, že mě se to daří napůl... už ho dokážu vcelku odhadnout, ale řešení problémů je takový... no kostrbatý. Ale to už je na úplně jiné téma. Půlroční štěně je už prostě občas na hranici kdy stopku používat a když už s ní začít tak s citem, to je asi to, co jsem si z posledních pár dní tady vzal já

Mně to určitě taky něco dalo. Byly to užitečné rady.

Já to teda řeknu na plnou hubu, co si myslím - když začneš se štěnětem pracovat hned ve dveřích, když si ho přivedeš, tak je to snadnější než začít třeba v půli roce a hlavně v půli roce máš vystaráno, nemusíš řešit či stopku jo nebo ne. Moc trefně to popsala Zita.

To, že je lepší začít hned, to je snad jasný, ale že máš v půl roce vystaráno, je možná tvoje zkušenost. Já možná měl vystaráno v půl roce (pokud jde jen o klasickou procházku nebo lítání mezi psama), ale o měsíc dýl bylo všechno jinak. A vůbec bych neřek, že je to špatnou vazbou, jenom je to vazba jaksi volná a když tu stopku pes nemá, těžko ho donutíš přijít když má zrovna jinou práci... teda pokud nepočítám řetízkáč.

souhlas s undertekrem- jak příjde puberta v 90% máš po stoprocentním přivolání a je jendo jeslti ta puberta přijde v pul roce roce nebo roce a pul .-))

Já mám stejnou zkušenost jako Undertaker. Do půl roku štěňě mělo přivolání od zvěře, lidí, sportovců, aut, uprostřed hry se psem a to byl pěkně akční. Pejsek po mě pořád pokukoval a dělal co mi na očích viděl ani piškotky jsem mu nedávala. V půl roce začal zdvihat nožku a začaly úprky za dobrodružstvím a za chvíli jsem honila po sídlišti psíka co skákal lidem po hlavě, srážel k zemi bruslaře, kousal lidem do lyží, lovil králíky a bagry. A plácám se v tom do teď. Myslím, že hlavní je neprošvihnout ten začátek a zastavit to neomlouvat si to tím, že je to ještě štěňátko a přejde ho to samo.

(ale chápu že tobě v té chvíli moc do smíchu nebylo)

Jasně, že s nástupem puberty a ve chvíli, kdy zapomene přivolání je dobrý po stopce sáhnout (nebo po jiný metodě, když to někdo umí jinak :)), ale pořád si myslim, že ten přístup by měl bejt trochu jinej, než když někdo učí přivolání pomocí stopky dospělýho psa...

No co, když neuloví králíka, tak aspoň bagr
No a běžci jsou specialita.... ideálně když se vyloupne hned za mnou a najednou běží mezi mnou a psem... Akkonkovi vesele zasvítěj očička, že si konečně někdo běží hrát a já už se omlouvám... jestli někdo z vás chodí běhat a potká nás... ikdyž je to nepříjemný, ale je lepší zpomalit a projít bez problému ale to už je zase jiný téma než stopovačka.

Souhlasím, akorát jde o to, jak dlouho ti trvá, než ho dostaneš zase zpátky do normálu, jestli pár dnů nebo třeba rok. To si myslím, že hodně záleží na dosavadním vztahu, pokud nějaký byl a pochopitelně i na samotném štěněti. Souhlasím, že není štěně jako štěně, ale pokud byl doposud vztah výborný, tak to hodně pomůže a dobu nápravy značně zkrátí.

dorotka s tím určitě souhlasím. bohužel ten vztah poznáš až v tý pubertě kolikrtá

Já si myslím, že my jsme ten případ. Jak jsem říkal, už ze začátku si nás moc nehlídal a ještě jsme tomu potom nasadili korunu tím přístupem.

...a mame stopovacku ! 13 m,...a prave sme sa vratili z prvej prechadzky...
nesedi mu to,...zbehne na koniec, zoberie do tlamy, pribehne ku mne a vyskakuje-skoro az po hrud, viackrat za sebou, akoby sa pytal "co si mi to dal" ? ...boli sme vonku cca 2 hod., aj som sa s nim po vselijakych kriakoch motal, aj sa zamotal, ale sa vratil , zobral ju do tlamy, a miksloval s nou, az povolila....specialitou vonku su servitky a plasty (vsetko co susti), a tie male sacky a servitky sa snazi skonzumovat, tazko sa mu to vypluva, ale ho privolam, na pusti niekedy pusti, ale niekedy "zatne", ...ej veru, vela roboty ma caka, nazivo by bolo radno niekoho vidiet s tym pracovat....
...Charlie dostal "darcek", dnes ma presne 9 mesiacov...

Pokud nemáš lepší metodu, tak to chce vydržet a oba dva se naučit se stopkou spolupracovat. Ne vždy je to dokonalé, dá se udělat chyba, ale stačí zapojit hlavičku a neměl by být problém.

...uz po tyzdni vidim zjavne vyhody stopovacky, a hlavne, Charlie uz v prvych dnoch zistil, ze tak ci tak bude po mojom, pochopil to, a "ide ako hodinky"...

Tak dneska ma to moje biglisko zase vytočilo. Musím to rýchlo napísať kým nevyfučím lebo potom budem o nom písať len samé pekné veci. :)
Takže k veci. Neviem pochopiť jedno prečo Bubo vždy čaká na zatiahnutie stopovačky? Uplne všetky povely od povelu naspäť (vratiť sa na cestu) cez povel stoj až po samotné ku mne (toto sa už lepší) . Napríklad pri povely ktorym ho vraciam na cestu. Ten ho ešte len učím a učím ho asi tak že poviem povel a zatiahnem za stopovačku a ked je tam kde chcem aby bol tak ho pochvalim pripadne začnem chvaliť ked vidím že robí kroky sám . No on stále ked mu dám povel a napr. nezatiahnem za stopovačku zostane stáť a kukať na mna (niekedy ani nekuka) . Snažím sa dodržiavať aj reflexny obluk. Dneska to vyzeralo asi tak že som mu povedala napr. ku mne zastal. Tak som mu ešte raz doraznejšie musela zopakovať to ku mne s tym že už zatiahnem za stopovačku ale už som ju ani zatiahnuť nemusela a hned sa zvrtol a utekal ku mne. Všetko robí až na druhý povel. A toto už trvá dlhší čas a stále sa s tohto nevieme pohnuť :-/
Bolo mi povedané že už ma ma prekuknutú a vela vecí mu už prešlo tak skuša a skuša. Ale už ma to nebaví stále dookola "Bubo naspať" a bubo na mna s výrazom skysnutej hrušky pozerá a čaká kym mojou pomocou neprileti až ku mne...

Chtelo by to asi videt,usuzuji na opakovane povely behem nacviku,spatne nacasovani nebo chybejici motivace.

Jak píše BinLadin. Já osobně bych to řešila asi tím (např to přvolání), že bych dala povel, stopku už připravenou tak dlouhou, abych stihla zatáhnout a po vteřině (nebo jaký má refl. oblouk) bych si ho přitáhla - ale nijak jemně. Ne vyloženě drsně ani škubnutí, ale prostě aby pochopil, že teď hned a že to nemíním opakovat a čekat, až on si to rozmyslí. A samozřejmě intonační navigace, couvání od psa, pochvala až by byl tam kde má, tzn u mě.

Lepsi je spis spojit privolani snecim pro psa vyjimecnym.A to vse zakombinpvat do hry.

Proč by poslouchal na první povel, když ví, že příjde druhý?

Eva SDtenberova

Delka stopky neni az tak dulezita ,rozhoduje nacasovani a provedeni,stopka slouzi pouze k navedeni psa,zbytek je motivace.pokud budu tady prilis tlacit riskuji problem.

Pomerne casta chyba u zacatecniku,kteri casto nevedomky psa nauci az na Xty povel reagovat.

V tomhle případě co jsem psala je důležitá - právě kvůli správnému načasování. Pokud chytím stopku nakonci a na zemi nebude ležet v přímce, ale v obloucích, sice zatáhnu, ale než doručkuju "na kontakt" se psem, jsou dlouhé vteřiny pryč. A tím pádem je načasování a správné provedení už dávnou minulostí. A co se týče způsobu přtažení psa - jasné, stručné sebevědomé. Jak jsem psala, žádné smykem nebo škubnutí, ale prostě jednoznačně. Je to krásně vidět na Rudovo DVD. A motivace je jasná, to jsem psala (intonačka, pochvala po splnění...)

Popsane je jedna moznost,druha je pres hru,pamlsek a navazani psa na psovoda.
Cose tyka delky je to i otom na jak daleko si troufnu privolani cvicit,aspon osobne spis zacinam na minimalni vzdalenost a postupne prodluzuji jakpes zvlada...ale tohle je o pristupu a jak komu vyhovuje.

Ano chcelo by to vidieť lebo to neviem tak dokonale popísať.
Behom nacviku som si na opakovanie povelov davala obzvlašť pozor ale je pravda že teraz ked už povely pozná tak ked niekedy nereaguje na prvý tak vyslovím druhý tak nas... a až potom použijem stopku. Takže asi budem zase riešiť všetko rovno na prvý povel
Na načasovanie a reflexný obluk si snažím davať pozor aj ked niekedy sa pozabudnem a taham psa rovno s povelom ale to sa už stava malokrát.
A motivacia. Snažim sa ho vydatne chvaliť hlavne pri privolani ked už beží a beží s radosťou tak som aj ja rada a niekedy mu dam aj daku tu piškotku


Ano v tomto som trochu robila chybu

Teraz trošku nechápem Ked budem priliš tlačiť kde? alebo na čom?

Tak tu som zistila dalšiu chybu čo robím. Že ho na stopovačke vačšinou cukám ked ho pritahujem alebo ked už sa tvari uplne neprítomne tak ho takym jednym silnym ťahom pritiahnem že pes priletí až ku mne. Aspon budem vedieť a pokusim sa to napraviť Ach už nech mi pride to DVD

Stopka nebo voditko slouzi jdnak k upozorneni psa ze poi nem neco chi,ale i jako pomucka k navedeni psa na sebe.Zbytek udela odmena kteroupouzivam vedle pochval.

Jo, to ti hodně pomůže, tam se dovíš, co se tu snažím tak pracně a nešťastně popsat

....obavam se zestejne bez praxe tam budou chyby,ne treba tito ale nejake urcite...

Tady bych si dovolil nesouhlasit, přijde mi, že je to pes od psa. Hra a pamlsek funguje různě intenzivně u různých psů a v různém věku. Třeba ten můj si raši udělá svoje než aby se mi hnal za nějakým pamlskem natož hrou. Nedat psovi možnost se na povel vybodnout je jistější.

Jde o to psa presvedcit co je pro nej zajimavejsi,ale ano muz bit tato moznost kdy psa vpodsate tohle nezajima.Pak je to na psovodovi aby vedel cim psa muze upoutat,jen velmi male procento psu ma tendenci vse ignorovat.To ze nedostane jinou moznost je samozrejmost,tady jde v principu udelat s privolani pro psa vec ktera jej bude bavit asam si bude hlidat zda jej zavolam.

Souhlasim... mně se pes motivuje venku hooodně špatně, nenamotivovala bych ho ani na šťavnatej stejk, natož na hru... takže to dělám tak, že buď poslechne a následuje pochvala- ta ho potěší, má radost, ale nepřetrhne se kvůli ní. Nebo neposlechne, následuje druhej povel, ostřejší a je poslechnut, zlatá stopka Prostě ví, že poslechnout musí tak jako tak, akorát že když je to napoprvý, má to i s tim bonusem- pochvalou... tak asi tohle je motivace...

Rynn
...neni.Pokud by měl pes motivaci prijde sam radostne a nepotrebujes ani ten druhej povel.Natoz pomahat si stopovackou.Takze neco je spatne.

BinLadin- já vim moc dobře, co je špatně, psovi je 11, se stopkou jsem začla pracovat v jeho 9 letech, celej život ho vychovávali hlavně starý lidi- babička s dědou. Já ho vídala 2x tejdně, dokud babička i děda (děda před měsícem)neumřeli. Teď ho mám na starost úplně a bydlim s nim. A to, že ke mně přijde s vrtěním ocasu a většinou na poprvý je skvělej pokrok, ze kterýho já mám radost, jelikož je to jinak útěkář a několik let byl odkázanej jenom na vodítko.
Takže já jsem spokojená s tim, jak to je, že se nesnaží vzít dráhu, že přijde, že se u toho "směje" atd... nechci po něm zázraky, já zázrak nejsem a teprve se všechno učim. A jsem ráda, že to je alespoň tak, jak to je. Takže to beru tak, že ta pochvala je pro něj bonus. On ví, že poslechnout musí a radši to udělá s tim bonusem, než bez něj a s tim, že budu nakrklá. Ne vždycky, to rozhodně ne, 100% už nikdy nebude, proto ani nemám ambice ho ze stopky odepnout a riskovat.

Na dedulu sikula.Chapu.

Dlouho tu nebyl žádný dotaz, tak se s jedním hrnu

Nevím nejvhodnější délku stopovačky pro štěně ohaře - už teď má v kohoutku 50cm, ale zatím mu stopovačku nechci dávat, chci ji mít v záloze a nasadit v momentě, kdy začne zvedat nožičku (hlavně aby mi ho nějakej trouba rvačkychtivej nesežral). Počítám že do měsíce to nastane, teď jsou mu 4 a kousek a začínají mu padat zoubky.
Zatím běhá na procházkách volně, s přivoláním to jde - ovšem krom momentu, kdy vidí pejska (rozuměj dřív než já), to se pak hrne seznámit nebo pozdravit (já se mu nedivím) - ale většinou to stihnu utnout včas, přes hru si ho chytit a pusit až pod dohledem a po domluvě s protistranou. Většinou běhá tak 5 (občas) až 15m (často) přede mnou nebo občas max 5m za mnou.
Je to torpedo s megarychlým startem, tak jsem přemýšlela nad 20m, ještě nevím jestli kulaté nebo ploché (ploché téhle délky se hůř shání, ale to bych si ušila z horolezeckého popruhu, co jsem viděla 2,5cm šíře je pro štěndu zatím zbytečně široké = těžší).
Za radu moc děkuji.
Martina

20 metrů je podle mě moc, já mám cca 11m, na dospěláka teda, musí si s tím vystačit, když ji má, někde se to tady už rozebíralo...

Taky si myslím že 20 je příliš. Mě se osvědčilo koupit 11m s tím, že jsem si nadělala jednak zášlapávací uzly, dvanak uzel na 5 metrech, to je ten hlavní zašlapávací pro mě (na stopce je to naše akorátní vzdálenost...) ale každýmu sedí něco jinýho. Já mívám psa na stopce i na klidnějších ulicích (neba mě furt přepínat z vodítka na stopku a zpátky) a tam si nedovedu představit jak třá roluju na kraji silnice tu 20ku.