Zdravím všechny, mám psa irského teriéra. Máme 8 měsíců, výchova a poslušnost myslím že v normě. Máme problém v tom, že když k nám domů někdo přijde (tchýně,brácha,sůsed, nebo lidi venku kteří se k němu sehnou nebo jenom promluví k němu) začne šíleně vrtět ocasem a přitom ucvrkává. Myslím že je to z radosti. Veterinářka říkala určitě netrestat, že si to vlastně ani neuvědomuje a až nabyde sebevědomí tak se to zklidní. Takže pokud víme že se k nám někdo chystá nebo jdeme my k někomu domů, probíhá to tak, že si dáme sraz před domem kde se odbude toto přivítání a pak už je vše v pohodě.
Myslíte si že je šance, že se to s věkem zlepší? Děkuji za všechny postřehy, nápady atd...

Můj haf tohle dělal při návštěvě tchána s tchyní a mých rodičů. Časem ho to přešlo, a vyplatilo se mi, aby se ze setkání nedělalo rodeo, čili jen pohladit, pozdravit a víc si nevšímat. Žádné ťuťuňuňů, což nesnáším a lidi to moc rádi na štěňata dělají....

Jo, díky. Ťuťuňuňu taky nemusím. Naštěstí potkáváme většinů lidi, kteří se ptají zda si možů pohladit a nebo jestli nekůsne. Při tom načasovaném setkání venku, jsme domluveni žádné mazlení nebo tak. Ale přece jenom je stihne všechny oběhnůt do kolečka a šíleně se celý vrtí a "cvrká". Pravda na mě,když sem se vrátil z práce to dělal taky. (Snažil sem si ho nevšímat, jenom jsem řekl nazdar Dusty a když začal ten jeho "tanec" řekl jsem nesmíš a ignoroval ho). Šel sem k němu až se uklidnil a hlodal svoji oblíbenů kostičku. Takže mě a manželku asi měsíc už zdraví jenom tak "normálně". Tak doufám, že u těch "cizích" ho to taky přejde. Sem se dozvěděl od známé, že má fenu jezevčíka 2 roky, která to dělá pořád. Údajně to jde operativně léčit. Ale do toho bych nešel. Věřím že to časem přejde.

Ari to taky jako štěňouch občas dělával, časem to ale přestalo...

deny to taky dělá, ale jen u vybraných jedinců, které vídá velmi málo. Mě to udělal když jsem přijela po týdnu z dovolené. Nějak zvlášť to neřešim, beru to jako velký projev radosti a přitom se může stát cokoliv

jo už začínám věřit že se to upraví časem a přístupem těch "cizích" lidí, které tak často nevidí. Jenom su trochu vyplašený kdyby to mělo trvat do nějakých 2 roků. Sice to občas odnesou boty a spodní část kalhot, ale jo jinak v poho. Dnes sme byly na veterině a sestřičku u které cvrkal, tak dnes se nechal hladit, ale necvrkal - asi "první vlaštovka". Jo to pude. Díky všem za podporu

Neprežívať moc vítanie.Možno by pomohla dočasná ignorácia,aby ste psovi nezadali príčinu na to ucvrkávanie.Niečo ako,jo,hodná,běž si na místo.

Jak říkám, na nás už je to skoro v pohodě, sem tam kapka, ale u těch cizích i když se mi zdá že je to taky lepší. Opravdu je potřeba žádné mazlení. Prostě nazdar a nevšímat si. To je ovšem problém u dětí, ale určitě nás to přejde. Díky všem

Ahoj,chci se taky zeptat na počůrávání z radosti.Naší borderce je pět měsíců,ale kdyby jen učůrávala,tak by to šlo.Ale ona se natvrdo vyčůrá. Vždycky je to louže jako blázen. A to každé ráno,když vstanu,když přijedu z práce,přijdou děti ze školy,pokaždé když někdo přijde.Mám pocit,že pořád jen vytírám.Jestli to bude trvat do jejích dvou let,no nazdar.Jen mi šlo o to,že pokud se vyčůrá totálně,že už pak ani nechce ven,mám to brát jako když jen z radosti "ucvrkne"?Díky za odpověď.

Zkuste přestat vítat(u nás to zabralo za pár dní) a místo vítaní s ní vyběhnout ven aby se vyučarala. I potom, co se vyčura bych šla ven aby věděla, že tím se venčení nevyhne a třeba se ještě dovyvenčí.

Zdravím, zrovna jsem se chystal sem napsat že je nám rovných 17 měsíců a Dusty s tím přestal. Schválně sem pozval k nám jedny, při kterých býval tzv. v extázi radostí a ani kapka. Určitě je to jinačí u fenky než u psa, protože Dustymu
to s prominutím doslova stříkalo. Takže byl postříkaný on aj nohy lidí které zrovna vítal. Teď přijdu z práce, zůstane ležet, ale celý sebů šije. Jak si odložím věci, tak začne dorážet abych si ho všímal. Tak na něho mluvím ale stále trochu odměřeně, ale hladím a v pohodě, pořád se celý vrtí a krůtí, na jeho pindíkovi vidím jak je celý vzrušený, ale udrží to v sobě. V začátcích to bylo cvrkání, ale určitě to nebylo vyloženě močení! Byly to prostě takové kosířky Když jsem s ním šel ven tak ještě chc.l jak Alík. Je to určitě o tom nedělat z příchodů a odchodů kovbojku. Přišel sem, nijak sem si ho nevšímal,mluvil normálně, žádné mazlení. Když ta jeho prvotní radost opadla- 2až3 minutky- tak sme si to pak vynahradili při hře. To venčení po vítání určitě doporučuju.

Moc děkuju.Až přijdu zítra domů,zkusím dělat jakoby nic.Díky Jdu hledat další odpovědi,otázek mám mraky.

Zajímalo by mě, jestli pes to "dělání jakoby nic" nebere nějak negativně. Když na mě čeká, než přijdu z práce a pak se může radostí zbláznit, ucvrkne si... beru to jako že je fakt rádo, že jsem se vrátila. Ale když ho budu ignorovat? nemůže to nějak negativně toho psa ovlivnit?

My teda chvíli vítáme a drbeme, a pak se snažím ho ignorovat a "fuj" aby už neskákal a nemotal se pod nohama, abych se mohla převlíct a jít ven. Zkusíme na tom vítání zapracovat, jen mě zajíma, zda to ten pes nebere jakože ho nemáme rádi, když ho ignorujem?

Arinku jsem hodně vítala když jsem přišla domů, tak jsem to omezila na uklidňování, neskákání a pokusama o povel Sedni, aby se zklidnila a odeznělo to zhruba v jednom roce.. teda to čůrání, vítá pořád zběsile

Bafču jsem nevítala, vždy jsem nejdřív uklidila nepořádek doma (počůraný koberec, bobek, zničené hračky) teprv potom jsem si našla čas se s ní pomazlit. Postupem času mi přišlo líto že mě nevítá, tak jsem začla já a začíná být zběsilejší, tak to zas budu muset omezit na nějaký malý pohlazení a ignoraci. Aspoň že nečůrá.

takze pokud me to ucuravani nevadi, tak neni potreba "ignorovat" pri vitani?

Druhej pes zase vita skakanim, toho to teda budeme muset odnaucit, protoze obleceni do prace psi drapy asi nevita s nadsenim... a tam by mozna trosku ta ignorace mohla pomoct, ale vazne si nechci pokazit ten "vitaci vztah" se psem...

když přijdu dom, čupnu si nechám si umejt obličej, Bafča mi donese nějakou hračku, tak jí povídám cos mi to donesla, a co s tím jako chceš teď dělat? (odpověď zní nějak podobně"Kvíí, hauíí, písk") ona když vítá tak vždycky něco nosí v tlamě, pomazlím se s ní a dál to nehrotím. Potom ji ignoruju, tak Bafča zalehne na pelech a čeká až vyrazíme ven.

záleží na tom co chcete - aby byl váš návrat domů velká událost,vzduchem lítaly emoce a pes to občas neustál (nebo vaše oblečení), nebo jste radši když je váš příchod domů normální, pes sice plácne ocasem a je rád, ale neskáče u toho až do stropu... a taky se u toho nepočůrá

Nevítání není "strašné" pro psa, ale pro páníka (vždyť to vypadá jako kdyby mě vůbec neměl rád). Pokud si odchody a návraty nastavíte jako běžnoua samozřejmou věc, bude to tak brát i pes a nebude vyšilovat. Slunci taky každé ráno neděkujete že vyšlo

proc teda psi zacnou vzdy tak moc radostne vitat? Pokud to pro ne neni udalost, tak by k tomu sami nemeli mit duvod, aby z toho tak jancili...

pokud to pro psa neni podobne jak pro pana, tak to zkusime doma taky trochu zkrotit, navstevy, co nesnasi psi to pak urcite oceni:)

Protože pes je pes a v normální psí/vlčí smečce jsou všichni spolu, žádné "chození do práce". Proto je "vítání" od psa vlastně znakem psychického rozhození (jasně, smečka má být pohromadě) a proto není dobré, aby ho v otm páník podporoval - snižuje sebevědomí, dělá z něj emocionálně nestabilního psa... (samozřejmě ne u všech) a proto taková přemírá vítání, kdy pes účurává, může se zbláznit, emoce lítaj i ušma není dobré.

tohle rozlišování co je normální a co ne bylo krásně vidět u Barouše když jsme bydleli v Plzni - pokud jsem přišla domů v poledne, párkrát máchnul ocasem, ani nevstával, věděl že zhltnu oběd a zase zmizím. Když jsem přišla odpoledne, mával trošku víc a vstával - půjdeme přece ven. Zato když přijel kdokoliv z KM, tak se mohl zbláznit, skákal až do stropu, řval na celý barák,... no prostě UDÁLOST. Když jsme přijeli my do KM, opět naprostý klid - všechny obešel, zavrtěl ocáskem, ale pohoda - je přece normální že jsou tady, oni tady přece bydlí...
Pokud uděláš událost z každého tvého příchodu, pes se chová podle toho... TY nastavuješ jak to má nebo nemá být

já z toho událost nedělám schválně. štěndo to tak dělalo snad co pamatuju, když sem se vrátila z práce, vrtělo celým psem, učůralo... Brala sem to tak, že když má 4 měsíce, je to normální. Teď líp chápu, že vlastně normální pro něj je nikam nejít, což bohužel nejde, a pokud to rozhazuje psí psychiku, je dobré to zjistit ve 4měsících, než ve 4 letech:) zkusíme na tom zapracovat. Aji plánujeme free sobotu, teď, když už se oteplilo... aby se trochu socializoval s jinými psi, v okolí žádné psy nemáme, co by se chtěli kamarádit... takže když štěndo vidí psi rodičů, opět vrtí celým psem a učůrává... V tomhle případě řešit jak, aby nejančilo? těžko řeknu těm 3 čumákům, že nemaj štěndo vítat..

na to je jen jeden způsob - postarat se mu o co nejvíc kontaktů se psy, aby z toho neměl takový svátek...

stacil by takovy kontakt napriklad jednou tydne? ze bychom si nasli nejaky cvicak a tam chodili na seznamky se psi... Bydlime na vesnici, psa tam clovek nepotka co je rok dlouhej... A navíc by náš dospělej naprosto nevychovanej pes taky asi cvičák potřeboval, tak by to byli 2 mouchy jednou ranou...

Taky to tak vidím, důležité je mít správný směr ve výchově, nespěchat - být trpělivý, nechtít všechno hned...

Zdravím, Dusty vítá pořád stejně divoce, celý se vrtí skáče aby mi mohl dosáhnůt na pusu a olíznůt, akorát už udrží svěrač. takže naprostá paráda, vždyť já su zato rád, že mě tak divoce vítá ., jenom prostě ten kosíř tam byl navíc

Taky si myslím, prostě všeho s mírou

Ahoj mám doma zhruba měsic štěndo fenu NO. Taky při vítání cvrká ale jen při vítání s rodiči a sestrou(členové domácnosti), u cizích to nedělá. Mám rodině vysvětlit aby při vítání nepoužívala přílišné emoce? Se všemi se vidí každý den. Ovšem zajimavé je to, že při vítání se mnou to nedělá. To jenom obíhá kolem nohou, snaží se mi olizovat ruce a bradu a když se trochu uklidní, vykusuje mi blechy, nebo si lehne k nohám. Proč to nedělá i přede mnou?

Protože možná jsou ty přílišné emoce rozdíl mezi Tebou a jimi? ... takže ano, vysvětli. A jinak to moc neřeš, však ona se to naučí .