Tak se nám v sobotu stalo to,čeho jsem se chtěla vyvarovat a myslela si,že budu schopna čubíse vždycky ochránit.Byli jsme na zahradě s dvěma dospělýma čubama,které Arwen zná. Se starší boxerkou si hráli,kousačka,všechno bylo OK /už se znají pár týdnů/,mladší NO si Arwen nevšímá,podřizuje se boxerce,ale po Arwen někdy zavrčí. přítel chtěl kopnout míček,který chtěla boxerka i Arwen.Já se otočila pryč a v tom okamžiku boxerka do Arwen skočila dost nadrsno.Hrozně u toho chrčela,Arwen pištěla,já jsem hned přiskočila odtrhnout boxerku,do toho se začla s...t NO,kterou jsem potom musela držet,protože jsem měla strach,že se do čubise taky pustí. Boxerku odtrhla její panička. Arwen měla trochu odřenou hlavu,jinak nic. Já v šoku,ale nelitovala jsem ji. Za chvíli se zase očichávali,ale jak mi bylo řečeno, boxerka je magor,pokud se jedná o hračky, cholerik a že to bylo výchovné,aby štěně vědělo,co si může dovolit. No,mě to teda "výchovné"moc nepřišloa štve mě,že jsem tomu mohla zabránit.Potom jsem se celý den a kus neděle,než jsme odjeli, ochomýtala kolem psů a sledovala je,protože ten náš blbísek se někdy boxerce snažil vzít klacek,což by asi nedopadlo dobře.Zdálo se,že na Arwen to nenechalo větší následky,akorát se začla víc podřizovat. čuba NO na ni vrčela,když jí začla olizovat,pak vycenila zuby,tak jsem preventivně strčila psa za sebe a NO odešla pryč. Nechci narušit nějaké sociální vazby,když je Arwen ve smečce psů,tak nevím,jak se ted chovat. Mám strach,že po ní zase nějaká čuba takhle vyjede při hře,nemůžu jí stát pořád za zadkem a nedokážu ještě odhadnout,kdy starší pes vrčí výchovně nebo se chystá zaútočit.Venku je na vodítku nebo stopovačce a já sleduju okolí,jestli se k nám neřítí nějaký pes...aby toho nebylo málo,tak jsme byli v sobotu i na Slapech po té rvačce, kouknout na vodu i stěma dvěma čubama a Arwen se koukala z 3metrového srázu dolů,přiběhla boxerka a shodila ji do vody. Arwen plavala,ale pak se docela třášla,nemyslím,že zimou,tak,když jsme seděli u stánku,zabalila jsem ji do deky a chovala chvilku na klíně,než usnula. Zdá se mi,že jsem to celé podělala a teď čekám,jestli se to do ní nějak otisklo a jak bude reagovat.Možná,že budeme muset zajet na Vlčáry...

Mellorn, hlavně z toho nedělej aféru, prostě se stalo stalo se a neber to jako, že BUDETE MUSET na Vlčáry... spíš si to tam jeďte ověřit, jestli je všechno ok a Ruda ti poradí co a jak dál, případně tě líp nasměruje... ;) hlavně se hoď Ty zase do pohody :)))

Mellorn
Asdi zakladem je bytsanm v pohode to uz Ti tady napsali,proste se stalo tak se z toho pouc a dej si priste lepsi pozor.Tak jak to ty sama v sobe resis jsi na nejlepsi ceste znejistit sveho psa a naucit se ho bat aby se bal sam o sebe coz povede k dalim zbytecnym problemum ktere te nema,ale pri tvem pristupu brzy mit bude...

Snažím se před ní dělat jakože nic,ale myslím,že to stejně ze mě pozná,musím to v sobě vyřešit pokud možno hned. Od psů ji určitě izolovat nechci,akorát by bylo fajn ,kdyby si te´d hrála s pohodovými psy a zapomněla na to.Nejlíp jí sedí štěnata labradorů nebo retrívrů kluci,to s nima pěkně řádí...

Myslil ze jsi pochopila ze problem momentalne je na Tvee strane voditka....

Ze svých zkušeností ti můžu říct, že tohle je právě to, čím tu čubu můžeš znejisti daleko víc než výše popsanou událostí. Hoď se do klidu a do pohody Je důležité chránit si svého psa, ale vyklepaná, nervozní a katastrofy předpokládající budeš své štěně učit daleko víc, že svět není bezpečné místo.

Uff, než jsem to vyplodila, tak byl Bin Ladin rychlejší.

[quote=" Je důležité chránit si svého psa, ale vyklepaná, nervozní a katastrofy předpokládající budeš své štěně učit daleko víc, že svět není bezpečné místo.[/quote]

někdy mám pocit,že si myslí,že svět je až příliš bezpečné místo,jakoby neměla pud sebezáchovy.když šla k čubě,která měla ten klacek,tak by si člověk myslel,že se poučila,že to asi nebude ono,jí ho chtít brát.Zajímalo by mě,jak to teda řešit,když jsou psi spolu na zahradě a někdo z nich po štěněti vystartuje.Jaké tam jsou náznaky,které útoku předchází. Předpokládám,že vrčení,ale u té boxerky je problém,že vrčí furt,i když se jí hra líbí../přitom je to záchranářský pes,ale teda dost labilní ke psům/

určitě budu opatrnější.Ono spoléhat na to,že dospělý pes neosolí štěně,je jakože dospělý neublíží dítěti. Jdeme zase na HAFBO do štěn.škollky.Stejně jsem přesvědčená,že jí boxerka do té vody shodila schválně ...

jako osobně čubě- malý vybírám na hraní radši mentálně ještě štěnata a mladý psi- protože je občas taky dost dotěrná a mohla by jí nějaká nerudnější čuba osolit jako ta boxerka tvojí Arwen- když už jí něchám hrát si s dospělou čubou je to čuba kteoru dobře znám a vím jak se v který situaci zachová

Ahojte, tiež mám už dosť dlho problém po napadnutí psom. Moja Biggy sa strašne bojí psov, dokonca aj 2 mes. šteniatka.
Najprv ju dohrýzla pitbulka, potom maliňák, neskôr ju zas vymlátil košíkom pitbul. Viac krát sa do nej pustil hrubosrsý foxteriér a 2x bígl. Tých útokov je myslím, že vcelku dosť a moc nám to neprispieva. Snažím sa aby bola čo najviac s novými dobrými psami, aby si zvykla, že sa nemusí báť. Všetky útoky boli bezdôvodné, nečakané. Bolo by to na dlhšie všetko to opisovať. Biggy má strašne citlivú povahu a od mala je podriaďujúca, takže o to horšie to všetko znáša.
To čo zažila sa snaží vybiť na malých psoch - yorkshir, westík a pod. Na vodítku je ako besná a správa sa na okoloidúceho psa ako keby ho chcela roztrhať. Dokonca sa bojí aj svojho dlhodobého psieho kamaráta, keď má náhubok. Na všetkých okoloidúcich robí výpady. Najhoršie je, že ťažko ľuďm vysvetlím, že ona nič neurobí a že sa tak správa, pretože sa bojí.

Už to bolo dobré, tešila som sa, no zas sa nám prihodil ďalší útok a je to ešte horšie. Keď ide okolo iný pes a vidím, že majiteľ si ho drží na krátko, chytím si ju už v diaľke aj ja a správam sa kľudne akoby nik okolo nás nešiel alebo podľa situácie ju dám lahnúť a držím ju pri sebe aby sa ani nepohla. Zaujať sa niečom iným nedá, mohla by som jej pred nosom kývať aj s grilovaným kurčaťom a aj tak by vypálila na toho psa. Ak má ten majiteľ psa na voľno, nechám aj moju nech sa oňuchá. Niekedy sa aj z diaľky pýtam, či sa nemôžu očuchať,...
Bohužiaľ útokom sa nevyhneme a neviem ako to dám do poriadku aby sa už vôbec nebála ako keď bola mladšia.

Štve ma aj to, že sa moc nemáme ako s inými psami stretávať... kebyže chodíme na agi. preteky, či výstavy... možno by sa to skôr dalo do poriadku. No teraz sa to takto len zhoršuje.

Prezrele som toto fórum, ale bud som si nie vsetko vsimla alebo sme ozaj vsetko vyskusali... a nejak to nepomaha.
Teraz sme na tom asi tak, ze Biggy mi ani nechce chodit na prechadzky. Uz mi 3x zdrhla domov. Po týchto útekoch som ju mala teda celý čas pripnutú. Našťastie sme v ten deň nikoho nestretli. Cely cas isla s chvostom medzi nohami, usami stiahnutymi a pri kazdej zakrute zastala, pocuvala a natahovala hlavu, ci nejde nejaky pes. A ked nieco suchlo hned zacala tahat domov. Aj ked cuchla k zemi, tak sa otocila smerom domov pretoze citila psov.
Včera sme boli na túre, kde sme postretávali dosť veľa psov. Neviem prečo, ale niektorých úplne odignorovala, s niekt. sa vpohode zoznámili a na niekt. zas "agresívne" vyletela.

Ona by žiadnemu psovi nič nespravila, ale fakt to vyzerá akoby som mala neviem akého agresívneho bígla, kt. by toho psa najradšej roztrhal. Je mi to ľúto, hanbím sa a nedokážem to ľuďom vysvetliť a už neviem čo s tým robiť.

Těch útoků na ni je docela dost - kdes byl ty? Ona má teď pocit že se musí bránit sama a právem se bojí že to nezvládne. Musíš svého psa bránit! Při seznamování s cizím psem jsem vždy nablízku a případnou rvačku řeším dřív než začne - pokud vycítíš správný okamžik, stačí v 99% ostře říct něco jako "co je!", "dost" apod. a postavit se po bok svému psu. Pokud opravdu dojde k napadení, použiju k zastevení útočníka doslova cokoliv - když už někdo má mít trvalé následky, ať je to ten kdo si začal. Nechci dávat návod k mlácení psů, ale když to jinak nejde, není nad dobře mířený kopanec nebo švihnutí vodítkem - je to pořád lepší než roztrhaný vlastní pes. Zároveň je ale třeba zakázat svému psu napadat ostatní.
Pokud cítíš že problém sám nezvládáš, vidím jako nejlepší řešení výlet na Vlčáry, protože konkrétní chyby je potřeba vidět.

Prvý útok bol asi taký, že cez plot preskočila pitbulka, ktorá išla priamo po mojej Biggy, kt. bola na vodítku. Ja som do nej vtedy kopla, a snažila sa Biggy uchrániť tým, že som ju skrývala za seba. Ale čo spravíš, keď si tam sám s takým cuzdím agresívnym psom?... našťastie sa nič až tak vážne nestalo.
S maliňákom to bolo na cvičáku - moja bola v odložení - v ľahu a ja som sa rozprávala s osatnými. Naraz vbehol dnu cez bránku sám bez majiteľky, nemal ani košík a tiež bez varovania išiel hneď po mojej, kt. sa mu eše aj ako to robí od mala vyvalila na chrbát - podriadila. Takže ju chytil za krk a metal s ňou ako s nejakou handrou. Tiež som rýchlo bežala po moju, oddelili sme ich a ja som ju držala pri sebe a ukludňovala.
A keď sa do nej 2x po sebe pustil ten bígl, tiež som ich oddeľovala ja, pretože tá majiteľka bola z toho mimo. Chyba je v jej bíglovi, on je na všetkých taký agresívny. Moja sa s ním len chcela hrať.

A teraz ako mám zábraniť tomu aby sa tak moja nesprávala?... už som skúšala všeličo, trápili sme sa mesiace... išlio to k lepšiemu. Nemávala som ju na vodítku, pretože keď bola na ňom, tak útočila ale bez neho išla krásne pri nohe a okoloidúceho psa odignorovala. Avšak potom bol ďalší útok (ten maliňák) a vrátilo sa to späť a ešte sa to aj zhoršilo.
Nie je to normálne, že sa bojí už aj svojich psích kamarátov a aj malých šteniatok. Mrzí ma, že som tento rok nemohla pokračovať v agility, museli sme sa odhlásiť zo všetkých pretekov... inak by jej to podľa mňa pomohlo. Najradšej by som s ou chodila denne niekam medzi veľa psov, kde by však bola istota, že sa jej nič nestane... ale kde?... ako jej dokázať, že sa tých psov nemusí báť?

Veľmi rada by som prišla či už ku Vám alebo na niektorú akciu. Ku Vám to mám však dosť ďaleko a zatiaľ sa tam namám ako dostať. Snáď niekedy.

A prišla som dať vedieť ako postupujeme. Dosť som teraz chodila venčiť s kamarátom, kt. má 3 pitbulov. Celkom slušne sa oťukala, dokonca sa s malým krpcom aj riadne ponaháňala a vyhrýzla - hrali sa.
Predvčerom som s ňou šla trošku do mesta. 3x sme stretli nejakého túlavého vlčiaka. Pri prvom stretnutí som pristúpila vodítko, držala ju za sebou a psa odohnala. Pri druhom stretnutí už bola smelšia a videla som, že ten pes jej nič nespraví, tak som ich nechala očuchať sa ale zas ho potom odohnala. Pri treťom stretnutí keď ho zbadala, začala krútiť chvostom a tak som už v ničom nebránila. Prestal aj o ňu javiť taký záujem než predtým, len išiel chvíľu popri nás.
Včera sme boli venčiť s tým šteniatkom nowofundláka. Najprv bola rezervovaná a vždy keď sa priblížil, podriadila sa... neskôr ho už ignorovala a po takých 40 min. ho už začala vyzývať do hry. Dohodli sme sa, že budeme spolu chodiť venčiť každý deň pokiaľ sa bude dať.

Ďalšia vec. Rozmýšľala som nad tým, že by som s ňou šla na poriadne oplotený cvičák, kde by teda nemala šancu zdrhnúť. Už som sa o tom trošku informovala ako tam fungujú. Takže by som tam šla vtedy, keď cvičia len šteniatka. Zatiaľ len toto, kde jej nehrozí, že by na ňu nejaký pes zaútočil. Je to v susednom meste.
Čo si o tomto myslíte, je to dobrý nápad

je to velmi dobrý nápad, ale stále hru okolo ní trochu usměrňuj aby zase neměla pocit že je třeba se bát. Časem se tam oťuká.

Dobrý den Rudo, mám s Ernym stejný problém jako paní co tuto diskuzi začala.Je to 9-měsíční flatík a již jste zasahoval na canisterapeutickém táboře když vyjel po labradorovi, je po útoku třech labradorů najednou.
Když jsme z tábora odjeli, nesnesl jen labradory, pak jsme byly na chatě, tam nemá možnost se setkat se psama a když jsme přijeli, začal nesnášet ostatní psy - nejen labradory. S fenkama nemá problém...
Jak vidím psa, začínám mít nervy, možná to ze mě cítí a proto začne být nervní taky...Vidí psa a naježí se a pak mi po něm jde..proto pořídím náhubek (ten co měl, rozkousal) a bude chodit jen s náhubkem, chci aby taky chodil na volno a ne jen musel být u mě na krátkém vodítku...Když vidím psa, uvážu Ernyho a dávám pamlsky, pak dám povel koukni a když se tím směrem podívá v klidu dám pamlsek a takhle to dělám třeba půl hodiny, než se pes vzdálí a postupně se ke psovi přibližujeme, jak zavrčí dám mu lepáka a povel FUJ.
Jsem z toho zoufalá, Erny psy miloval a teď....

Budu sledovat kdy nějaké freečko bude a přijedeme..

Ahoj, chtěla bych se zeptat, jak můžu psovi pomoct, když on napadá jiné psy na procházce. Má dva roky. Klasicky na ně vrčí a vypadá jak by je chtěl sežrat zaživa, ale po tom co jsem tady četla jsem asi pochopila proč to dělá, jako malé štěně ho napadla labradorka. Byla to fenka od mé kamarádky a my je chtěli skamarádit, to mohl mít náš pes asi 4měsíce, a ona na něj vrčela a vyjížděla po něm. Pak ho napadla doga a před asi půl rokem agresivní vlčák. Když jsem tak vzpomínala on má jenom jediného psa se kterým se kamarádí, jinak všichni na něj utočí a on teď utočí sám od sebe na všechny okolo a je mu jedno jestli to je pes, fena nebo štěně, vadí mu malí i velcí. Asi to bude ze strachu, ale chová se agresivně a lidi si myslí že máme pomalu zabijáka. Všichni se ho straní. Ale on je doma mazlivec, lidi mu vůbec nevadí, návštěvy taky ne a hlavně doma je úplný posera. Když něco klepne tak se klepe a drkotá zubany.. Co jsem se ptala známých, tak říkali, že si pes musí jenom zvyknout na ostatní psy, ale nevím jestli to je o zvyku. Nemáte nějakou radu? Předem děkuji

Rad je tady spousta, halvně v poradně zaměřené na agresi. Ale Vám by moc prospěla osobní konzultace, máte tam víc problémů, než jen strach ze psů.

ahoj, chci se vás na něco zeptat, už jsem tady psala o svém psovi. Ale zrovna tady byl známý se štěnětem, úplně maličkým, a dali jsme je dohromady u nás doma. Náš pes se k němu přiblížil jenom když bylo to štěně otočené k němu zády a čuchalo mu zadek a šíleně ale opravdu šíleně mu tekly sliny až se mu dělala pěna (to štěně byla fenečka) když se k němu otočila čumákem tak náš pes okamžitě zmizel pryč. Přitom ona mu nic nedělala jenom se na něho koukala. Pak zjistila že když na něho štekne tak uteče pryč tak ji to začalo bavit. Snažila jsem se je skamarádit aby on poznal, že mu neblíží ale jakmile se k němu přiblížila on utekl. Tak jsem si klekla k fenečce a snažila jsem se hladit našeho psa, aby byl v klidu ale nepomohlo. Dokonce jsem mu chtěla dát piškot ale ten byl tak v šoku, že ho nevnímal, a to normálně pro piškot by nás prodal všechny. Nevíte co se mu honilo hlavou? a proč tak strašně slintal? Kdyby harala tak nic neřeknu ale ona byla uplně malička tak 3měsíce mohla mít.

Jednomu nerozumím:
Napsal: pátek 21. bře, 2008 15:04
"... máme 8měsíčního ridgebacka ..."

Napsal: středa 25. úno, 2009 13:30
"... doma se chová jako svatoušek, ale když venku uvidí psa, tak veškerý klid z něho vyprchá a chová se jak pes v ringu ..."

Napsal: neděle 25. říj, 2009 20:04
"... jakmile se k němu přiblížila on utekl. ... byl tak v šoku... ... tak 3měsíce mohla mít. ..."

Když si sestavím tento vzorec, vychází mi z toho, že jste tady docela dlouho na to, abyste měla víc jak dvouletého psa, který zdrhá i před tříměsíční fenkou, dokonce na domácí půdě a není pak schopen absolutně vnímat. Tohle je hrubě asociální chování zapříčiněné naprosto nesprávným přístupem ke psu, kde nevládnete vy jemu, v podstatě nikdo nikomu, přičemž on neumí vládnout ani sám sobě. Nepochopím, jak může někdo tak rozmazlit psa, že se ten pes zhroutí v situacích, které jiní psi s radostí vyhledávají. Ať vám to bude znít jakkoli zvláštní, osobně zastávám názor, že rozmazlování je sice skrytá, ale nejhorší forma legálního týrání psa.
Teď se vám nabízí jenom dvě volby, buď se naštvat za tuto mou upřímnost, nebo začít jezdit na free soboty, kde vás tu nasměrujeme k tomu, aby se pes tohoto asociálního chování zbavil.

mého vymara už pokousalo několik psů a po posledním útoku byl i na operaci.Když byl štěně tak ho na cvičáku asi 2x napadl ten stejný ovčák a od té doby je ten můj vymar na určité psi agresivní. Snažím se ho krotit tím že mu říkám: nechej pejska ten je hodný,a lákám ho na pamlsky,to pak jde v klidu a druhého psa si nevšímá ale jakmile přejdou tak se vymar otočí a začne zase vrčet ale už né tolik,jinak když zapomenu pamlsky tak mu při procházejícím psem řeknu důrazným hlasem NE! Díky předem za nějakou pozitivní radu kterou mi můžete někdo poskytnou co bych s tím jeho chováním mohla dělat.

Rady najdeš v tomhle tématu. Lákání na pamlsy a zákazové povely ti psa nedonaučí se bát jiných psů. Chtělo by to dělat mu přiměřenou a nekompromisní ochranku, aby on pochopil, že to máš pod kontrolou ty a on to nemusí řešit. Domluv si konzultaci.

Zdravím. Ubehli 2 roky odkedy som tu písala naposledy.
Minulí víkend sme konečne boli po tak dlhej dobe na cvičáku. Celý čas bola totálne ustráchaná a ťahala domov. Deň na to sme sa s priateľom boli prejsť a vypálila mi po psovi. Rýchlo som ju odvolala, našťastie len ako besné na seba poštekali a povrčali. Dosť ma to však zarazilo a len dúfam, že sa to teraz nezhorší, nebude to častejšie a nebodaj, že sa do niektorého psa od strachu pustí.

Dnes som bola opäť na cvičáku. Tentokrát som necvičila, len som s ňou robila pri nich počas výcviku blbostičky a snažila sa ju vyprovokovať k hre (čiastočne aj preto, aby som jej neznechutila výcvik... nechcem ju siliť, nútiť keď sa bojí). Po dlhšej dobe sa mi ju celkom podarilo odreagovať. Po chvíli začala po troškách krútiť chvostom aj na iné psy a odvážila sa zísť dolu z kladiny, na ktorej pretrvávala. Dala som si ju medzi nohy a keď šiel okolo niektorý pes, zavolala som ho a hladkala.

Chcem len vedieť, či chodiť na cvičák alebo nie... či práve pre to mi nevypálila deň na to po psovi, nechcem aby začala byť kvôli tomu až tak agresívna. Alebo práveže chodiť podstivo každý víkend, pokiaľ sa dá?... pokiaľ by bolo v mojich silách, veľmi rada by som či už po dohode prišla, alebo sa dostavila na niektoré freečko.

Uvažujem aj nad druhým psíkom, či by jej to nepomohlo. Problém vidím aj v tom, že má strašne citlivú a submisívnu povahu. Takže takéto veci na ňu nemajú moc dobrý dopad a taktiež ani zmena prostredia,... ale možno sa mýlim

Tak mi len zostáva veriť, že by sa mi k Vám podarilo niekedy v blízkej dobe dostaviť.

Ešte sa pridám k tomu čo písala kalice. U nás ako sa to trošku zlepšilo, vždy som jej z diaľky vravela na každého psa, že Biggy aha... kto ide?... kamarát. Vymýšľala som si mená a pod... tvárila som sa, že som šťastná. Ona krútila chvostíkom a to štekanie sa nám prihodilo už len málokedy. Na prechádzkach som z diaľky kričala majiteľom aký je ich pes, či sa nemôžu aspoň oňuchať (vedela som, že keď ju zapnem, začne zúriť, preto som sa to pýtala ešte pred zapnutím). Taktiež som mnohým vysvetľovala, že ich psovi nič nespraví a šteká len preto, že sa bojí. Štekne len pár krát, obehne zo zadu a je pokoj, hrajú sa,... všetko v pohode. Niektorí sa však na mňa pozerali s pohľadom či mi šibe a chcem aby mi môj pes toho ich roztrhal. Aj keď sa psa bála, utekala pred ním a zúrila, nechala som ju tak. Po istom čase sa vždy oťukala. Len málokedy sa mi podarí stretnúť niekoho kto to pochopí, nebojí sa o svojho psa a ja môžem s nimi chvíľu pokračovať v prechádzke.

Pokúsim sa teraz pravidelnejšie chodiť aspoň na ten cvičák, uvidím čo to spraví. A budem si dávať sakra pozor aby sa na nej opäť niektorý nevyvŕšil, lebo budeme fakt v háji.

Tak hlásime nové pokroky .
Síce je pri zbadaní/stretnutí sa s iným psom vždy zo začiatku napnutá, pokiaľ je pes priateľský od radosti až nadskočí a chce sa s ním hrať a pokiaľ jej nie je moc sympatický buď pre povahu alebo veľkosť (najviac sa vyhýba NO), tak len prejde okruhom popri ňom a trošku pošteká.

Boli sme teraz už 5 víkendov po sebe na cvičáku a nové psy odtiaľ sme stretli aj na prechádzke. Vidím to tak, že s ňou len budem musieť podstivo chodievať niekde, kde je veľa psov. Avšak dávať pozor aby sa jej niečo čo i len nechtiac, náhodou neprihodilo.
Myslím, že by jej pomohol aj ten druhý pes do našej svorky .

Ahoj všichni řešitelé psí agrese a strachů. 16.6.2012 jsem byla na freečku a odjela moc spokojená ( http://cinanci.euweb.cz/2012/06/16-6-2012-free-sobota-u-Rudy-Desenskeho.html ). V dalších dnech se pokouším to, co jsem slyšela i četla např. tady praktikovat, ale mám pocit, že selhávám při každém pokusu. Tady to mám popsáno: http://cinanci.euweb.cz/2012/06/Nase-prochazky-pokus-y-o-vylepseni-charakteru.html Má-li někdo chuť si to přečíst a poradit mi v komentářích nebo do emailu, byla bych moc ráda. Na fríčku se fenka projevovala spíš ve své bojácné podobě, doma na procházkách je naopak spíš agresivní.

Fenka Betynka je nedůvěřivá, až agresivní a mám obavy, že ač si přeji pravý opak, asi ji v tom svými reakcemi jen podporuji. Ze soboty jsem si zapamatovala alespoň to nebýt na ni zlá, netahat za vodítko. Ale jak ji mám např. udržet za sebou. Když ji to popadne, nevidí, neslyší. Na psy, kteří si to nechají líbit útočí. Před těmi, kteří jdou proti ní, naopak zdrhá. Takže se vlastně nesnese téměř s nikým. Tohle chování má i ke psovi, kterého zná. Jednou ho potkáme a kňučí, že chtějí k sobě, na volno vesele běhají, hrají si a potkáme ho jindy a vrčí a útočí na něj. Nechci ji v tom ani podporovat ani to omlouvat nebo zlehčovat, snažím se to odstranit denně na procházkách, jezdíme cvičit agility, na psí tábory a pokroky a zlepšení nikde.

To mi nakonec nezbyde, než se ostatním psům vyhýbat?!

Olina.

Je to asi čtrnáct dní, kdy nám jezevčík kousl našeho hafíka - středně velký kříženec, jeden rok.Byli jsme na dovolené, náš hafan byl puštěný na volno, šel kousek před námi a najednou ze zatáčky vyšel jezevčík.Oba se na sebe podívali, náš hafík se k němu rozběhl, že se očichají (tak jako to dělá obvykle, zatím zcela bez jakékoli agrese), ovšem jakmile se očichali, tak na sebe začali vrčet a štěkat a šli po sobě. Než jsme k nim stačili doběhnout, tak byl jezevčík pod ním a kousl ho do zadní nožky. Potom už jsme ho zvedli, odkopli jezevčíka - který tam byl sám bez páníčka!Tím to skončilo.O vážnější zranění naštěstí nešlo,"jen"měl na jednom místě prokousnutou kůži, což se už skoro zahojilo.Problém je ovšem v psychice. až na některé výjimky (kamarády z dřívějška), štěká a vrčí na všechny psy, fenky,štěňata, kteří se jen náznakem přiblíží, ať jsou velcí,malí. Nebo je to v klidu, ke psu se přiblíží, očichá si ho, ale pak se naježí, začne vrčet.v tu chvíli zakročím já, beru je od sebe a odcházíme pryč. Momentálně ho tedy nemůžu pustit z vodítka, pouze tam, kde si sem jistá, že žádný cizí pes není. Je mi jasné, že naše chyba byla, že jsme ho neochránili, ale jak se teď mám chovat, aby se přestal ostatních psů bát. Nepomáhá když ho lehce okřiknu co dělá, vždyť to je kamarád nebo když se mu snažím ukázat, že příchozí pejsek je v pohodě.Většinou se snažím postavit mezi něho a cizího psa. Sem tam jsou výjimky, kdy se skamarádí i s úplně cizím psem, ale to je tak jeden z dvaceti.