Včera sem se naštvala a rozhodla se Borskovi to věčný nenápadný prodlužování vzdálenosti pěkně otrávit a pokaždý, když sem mu musela stopku zašlápnout, tak sem se prostě zastavila a čekala, až teda sám to naplý vodítko uvolní. Nejdřív pěkně čuměl, co se kde děje, ale pak se ke mě začal vracet. Dá se to takhle dělat nebo je to blbost?

Proč by se nedalo? Už jsem se tu někde zmiňovala, že je to jedna z věcí, které dělám u obzvlášť ignorantské Rikkyny

Tak dobrý... no já myslela, jestli ho to třeba nemate. On vždycky kouká, kde co lítá a pak ho napadne, jestli sem něco nechtěla a tak udělá, co myslí že sem chtěla -tak nevim jestli si to spojí A jinak stačí když se otočí a vydá se ke mě? nebo mám chvíli čekat at se projde? :)

Dělej to jakkoli, aby v tom nebyl stereotyp. Někdy chci, aby pes přišel, někdy mi satčí, když se jenom otočí, někdy jenom když povolí tu zašláplou stopku...

Tak jo díky :)

Je fakt, že tím, jak si přeji tento povel zvládnout, protože to je to, co je skutečně potřeba, příliš psa pozoruji a stejně tak sebe. Je ještě malá, takže, když se uklidním a budu jednat s rozmyslem, snad stopovačka nebude potřeba.
Jen mám opravdu obavu z toho, že se strašně bojí štěkajících psů za plotem a aut. To pak začne zdrhat, jedno kam a nechci ji najít placatou v silnici. Takže ji beru na vodítko a za obcí pouštím na volno. To je snad ok, ne? Venku je plašan, takže zatím se mi motá pod nohama, občas vykakuje na mě, že chce do náruče. To když se bojí. Venku stopovačku zatím opravdu nepotřebujeme...

Ano, to je dobře, že je venku na vodítku, když se chová takhle. Ale na je to mimino a russlík, ti jsou hodně moc citliví na emoce. Takže na zahradě ne stopku, ale třeba hračku. Nebo si pro ní dojdi, kousek od ní ji upozorni na sebe, čupni si na bobek a ona už přiběhne, pokud budeš zajímavější a pak pochvala. Prostě si užívej, že máš štěně, děsně rychle to uteče.

Já bych se vůbec nebála použít piškot

Fuu tak ja zase asi dačo robím zle.
Ja to robím tak že proste ideme a ked už sa blíži hrčka ktoru mam urobenú tak len prišlapnem a hned aj odšlapnem a ideme dalej. Teda buba to len trošku trhne a ide sa ďalej. Robím to teda zle?

Funguje vám to? Pokud ano, tak to děláš dobře, pokud ne, tak je někde chyba.

Práveže ani nefungujem. On sa síce nedriape dopredu ale stale nevie odhadnut tu vzdialenosť. Ani si ma nesleduje ani sa neotáča ani nič.

Ako dlho toto robis? Lebo mozno to proste este nepochopil. Arisovi to trvalo asi 7 prechadzok, kym mu docvaklo, ze to trhnutie vyvolava prekrocenie vzdialenosti. Podla mojho nazoru je to otazka casu. Dolezite je, aby si ty sama nepredlzovala vzdialenost, aby bola vzdy ta ista, nepovoluj nikdy vacsiu, ani kratsiu, pokial teda ide o nacvik vzdialenosti (netyka sa, ked vyrazi dopredu). Pokial vyzera ignorantsky, dala by som privolanie a teda ultra rychle a pekne pozorne sediet v predsadnuti, aby ho ten ignor presiel.

Ani Aris sa neotacal, teraz sa otaca len kvoli tomu, ci nemenim smer.

No robíme to už zopár mesiacov

Ja som zase počula že to mám zašlapávať tak, ako mi pod nohu príde. Že ked to budem zašlapávať na jednom mieste tak pes zistí kedy mi to preklzne nohou a kedy môže isť ďalej. Či dačo takéto (už som trošku zabudla tak sa ospravedlnujem ked teraz hovorim zle) Ale proste že to mám zašlapávať hocikde, že nemam mať dáky bod na stopovačke kde budem stále zašlapávať. Tak teraz neviem, už mám z toho mišung

přesně tak, já to tak taky na začátku četla, že to mám zašlapávat kdykoliv, kdekoliv. A tak to tak zašlapávám a asi je to špatně, protože Monty rozhodně vzdálenost nedodržuje, mně si nesleduje atd... Zkrátka někde je to špatně a jasné je, že to bude na konci stopovačky dál od psa

viewtopic.php?f=8&t=2989&p=131138&hilit=vzd%C3%A1lenost+na+proch%C3%A1zce#p131138

podle tohodle to dělám na procházce já...mám uprostřed uzel a ten zašlápnu...stále ve stejném místě, víc ji nepustím...funguje mi to...zašlapávat už musím za vycházku jen párkrát, když se zapomene...ale důležité pro mě je, že už se nehrne dopředu jak velká voda a pochopila, že se má držet u mě...zjistila i to, že to má své výhody...když si všímá mě já si všímám jí...takže tak

zašlapovat na různých místech mi připadá nelogické...pes si nemůže najít onu požadovanou vzdálenost...ale možná to nakonec dělám špatně já ...chtělo by to vyjádření toho, kdo s myšlenou "zašlapování" začal...tam bude pravda

Zaslapavat kdekolvek ee, ako ma pes vediet, ze chcem, aby sa odomna vzdialil max. 5 metrov? Mam uzol 5 m od karabiny a potom este dva, jeden na konci a jeden v polovicke medzi tymi dvoma uzlami. Celkovo teda pri uzly, 8 m stopku. Vzdy, ked ide okolo mojej nohy prvy uzol, pes mi prekracuje vzdialenost, zaslapujem. Je to pre neho velmi jasny signal: menej ako 5 m - pohoda, viac ako 5 m - problem, bude trhnutie. Pes preto aj ked vyrazi, tak sa proste sam stopne na tych piatich metroch, nemyslim teraz zver, ale ked sa proste "rozbehne", napr. chce ist rychlejsie (ak to ovlada, samozrejme). Ak chce zrychlit, schvalne idem pomaly a musi si vzdialenost sledovat, inak ho budem zaslapavat kazdu sekundu. Vychadzam zo svojej skusenosti. Funguje to, treba hlavne doslednost, nikdy nedat psovi na znamost, ze existuje sanca "beztrestne" prekrocit vzdialenost, inak ta to hodi o niekolko lekcii dozadu. Ak uz ju prekracuje, len na povel. Ja davam bez sa privitat, napr. ked ho poslem (dovolim mu) niekoho privitat.

tak už chápu, že to Monty nechápal. Uvidíme, jestli pochopí to nové. Jenže u nás jsem problém já a můj postřeh

Sem se teď nedávno naparovala jakýho mám extrémě inteligentního psa, protože když sem ho zašlápla a řekla si, že tentokrát ho nechám dojít pěkně až ke mě, tak to vždycky věděl a hned přišel, jako bych ho zavolala... no naparovala :) jen do tý doby, než sem si uvědomila, že si vždycky když to chci, dám ruce v bok

Takže to robím dobre? Prečo to potom nefunguje?

Mne to nefungovalo, Aris bol z toho v strese, bal sa stopovacky a mal tendenciu chodit pri nohe, lebo tam ho to nesklbalo. Zmenili sme system a nie je s tym ziadny problem. Drzi vzdialenost a uz sa neboji, chape totiz, co od neho chcem: aby sa pohyboval v radiuse max. 5 metrov odomna. Vacsinou je vo vzdialenosti cca 3-4 metre, spokojne si cucha a je OK.

Mě to taky nefunguje ... No ale každopádně pokaždé trefit PŘESNĚ ten bod , mi přijde nemožné. Psa to nijak nestresuje. Spíš mu to je úplně jedno, že to cuká. Ve městě mi vzdálenost celkem držel - dokonce se zpožďoval, což jsem u něj zažila poprvé - dokud jsem s ním nešla do zazvěřeného území. Tam prostě ožije a celkově se zrychlí a brzdí o šňůru. Někdy se stane, že si nějakou dobu vzdálenost drží, ale nejsem si jistá jestli to není náhoda. Mě připadá, že to cukání je pro něj prostě pořád ještě pohodlnější, než si tu vzdálenost hlídat a zpomalovat. Ale co s tím? Vůbec mě nenapadá jak mu to nějak jinak vysvětlit. Zkoušela jsem to přes povel "počkej", ale to při té frekvenci povelů je prostě o ničem.

Ještě jsem si vzpomněla, že ze začátku udělal na konci třeba kotrmelec, když za něčím vyletěl, ale teď už ne. Tak podle mě už tu vzdálenost má v oku a ke konci si trochu zpomalí a čeká na cuknutí v pro něho přijatelné rychlosti a pak na chvli zastaví nebo zpomalí.

ahaaa...no, ale mě to funguje, ale asik to má svá úskalí...nemůžu to zatím posoudit...mám tedy začít zašlapávat kdekoli?nebo to nechat tak?jsem z teho jelen...

Presne toto sa deje aj nám...A keď zacíti nejakú zver tak hotovo...ale dopracovali sme sa k tomu, že ma už aspoň pri tom vníma a keď mu dám povel tak ho vykoná. Predtým si ani nevšimol, že mu povel dávam alebo, že od neho niečo chcem. A potom keď ho pustím na voľno tak si ma stráži, kontroluje či idem za ním, na privolanie pribehne s takým nadšením, že až nechápem...Ale ja to mám o to zložitejšie, že ho poľovne vediem a v poľovníctve aj prakticky využívam...Takže on má lov v popise práce. Ale snažím sa hlavne pracovať na privolaní, za každých okolností. Myslím, že to je najdôležitejšie.

Mám fenku asi 1,5 roku, kříženec jezevčíka 4kg. Mám ji doma asi 2 měsíce. Předchozí majitelka ji měla jen doma nebo mohla jen na malou zahrádku...Takže venku nic neznala, vodila jsme si ze začátku asi 14 dní jen na vodítku, pak na volno, držela se mě, přivolání ,,skvělé", ale pak mi začala lovit. Tak už asi 3. den chodí na stopce 15m (akorát, když se namočí tak sní má problém, aby to utáhla, nemám ji moc dlouhou?), myslím, že jí to ani moc nevadí. Ale ve známém prostředí se mi často vzdaluje, takže stopku přišplánu asi 2 metry před koncem. Nebo dělám ty obraty o 180°, nebo si jakože zavazuji botu to ke mně přiběhne. Tak bychse chětla zeptat jetsli ji mám pochválit pamlskem, když ke mně přiběhne po změně směru nebo si toho jakože nevšímat? Jsem začátečník a učím se stejně jako ten pes.

Ak mozem ja, 15 m mi pride strasne vela na tak maleho psika (moj bigel - 16 kg mal 8m). Za sledovanie zmeny smeru by som pokojne chvalila. Akym sposobom je na tebe. Ja preferujem slovnu pochvalu alebo kratku, rychlu hru, nemam rada, ked sa mi pes fixuje na pamlsky.

Já odměňuju tím, co má pes rád, aby byl z té pochvaly nadšený a byla to pro něj skutečně odměňa. Z každýho příchodu takhle "čerstvého" psa ke mě bych měla radost a dala ji psovi najevo.

pozná pes, že mám stopku v ruce, když držím konec a tak v půli zašlapávám jako obvykle?potřebuji si čubinu jistit, přotože mi zdrhá za lidima a ne všem se to líbí a mě to štve....ikdyž si stopku hlídám párkrát mi prolítla pod nohou, a než to zvládeneme budu muset konec držet....tak jestli to pozná nebo ne...díky

Jasně že pozná ale dá se to dělat tak, že nepozná rozdíl mez tím, že jen zašlapuješ a nebo i držíš konec tím, že jí nenecháš udělat chybu (zdrhnout). Takže pro ujasnění, není blbá a když se otočí, uvidí, že jí máš v ruce. Otázkou je, zda jsi jí dovolila poznat, rozdíl mezi tím, když jí v ruce máš a když ji tahá celou po zemi a umí to vy/zneužívat.

holt, než to zvládnem budu muset vždycky konec držet....

vlkXY- a máš na stopce uzly? když si jich tam pár uděláš, tak ti to nebude podklouzávat pod botama, ale zasekne se to (a možná ti to podrazí nohy, to je druhá věc :))

uzly mám uděla jsem větší a ty mi podrazily nohy a už si nemůžu dovolit, aby mi zdrhla...

to ne no... s tim podrážením nohou věřim, mně je schopnej je v letu skoro podrazit i 20 kilovej pes...

Omlouvám se jestli zde již dotaz je, ale nemám pc doma a možnot dny pročítat.Mám 6 měsíčí retrívřici prvního psa . Nastudováno mám snad vše co jde leč realita je těžší. Včera sme zkoušeli stopovačku a ona ji bere jako hračku, Vezme konec do tlamy a lítá s tím honí se za ní a dělá sní samé blbosti.A Kkdyž už se chvíli snaží běhat motá se jí mezi všechny packy tak ji zase vezme a zase sní běhá. Nevím co dělám špatně ale děkuji za jakoukoliv radu... Na cvičáku nám to moc nejde nevydrží dělat dokola ty samé povely tak to asi budu muset zmáknout sama...

Môj pohľad na vec:

1. šteňa sa zabáva samo a používa na to stopovačku. Lepšie je od stopovačky pozornosť odvádzať, to, že je tam, je normálne a nezaujímavé.

2. ak sa motá do stopovačky, rýchlo prestane a naučí sa samé s ňou chodiť. Aris vedel zo stopovačky odmotať nielen seba, ale aj kombináciu Aris+človek+ďalší pes absolútne dokonale.

3. cvičiť dhlo a dokola to isté nevydrží ani dospelý pes. Radšej s ním cvič po malých dávkach, častejšie, aj pár krát denne pár minút. Kto núti šteňa dlhšie robiť furt to isté? Divný cvičák...

Mezi obojek a stopovačku dej mezčlánek v podobě řetězu (přiměřeného psu). Ten je pro psy nepříjemný do tlamy. A zbytek jak psala Lindchen. Btw - na 6 měsíčního retrívra potřebuješ stopovačku? To ti nedělá na míček nebo na kus žvance?

Děkuji za radu když ji pustím málokdy ji přivolám...vždycky je něco zajímavějšího a i kdybych skákala po uších přibehne až jí se bude chtít pokud se jí to povede radostí ji drbu pamlsek dostane chci at se ke mě těší .Taky mi dělá že zabíhá z mě a kdybych udělala krok jw u mě ale nechci ji chodit naproti tak čekám kleknu na bobek a pak dojde. Prostě se stím perem a na cvičáku ns je 20 ta k to snáma s každým jednou zkusí a jde se cvičit dál....

Když uděláš krok kam? K ní nebo od ní?

Pokud bude chtít, bude brát stopovačku za řetězem.
Když zkoušela kamarádku stopovačku na svoji fenku, její pes se pokoušel fenku pomocí stopovačky někdy ovládat taky. Tam by ti byl řetěz úplně na nic.

Zastaví se tak krok přede mnou,,, když bych udělala krok k ní byla by u mě ale nechci ji pomahat chci at dojde sama....

Včera sem to zkusila s vodítkem na které je zvyklá má sice jen 3 metry ale lítala sním ani si ho nevšimla tak nevím jestli to na něm pujde taky

Je jí půl roku, taky by měl nácvik přivolání stále vypadat jako u štěnda. Tzn. pomáhat jak jen to jde - nedělat krok k ní, ale naopak couvat, aby sis jí na sebe natáhla. Nerozpřahovat ruce... Pokud s krátkou couračkou nemá problém, je možné, že stopovačka je na ní moc těžká.

Cyprian - tak ten řetízek dám delší, ne jen pár čísel. A co se týče dalšího pa - to je snad jasné, že ho to nenechám dělat ne?

Pokud bude chtít, bude brát stopovačku za řetězem. Pak leda celou stopku řetízek ne?
Ano je. My ho to taky dělat nenechali a určitě jsme mu to nezatrhli řetízkem na stopce.
Takový řetízek je totiž tak trošku blbost a vlastně vůbec nic neřeší.

v tvém případě nic neřeší, tam je(byl) problém jinde...ale tady si myslím, že pomůže, protože pes jde většinou po té části, co ještě neleží na zemi. Nevím, jestli by sbíral tu část co leží na zemi za pochodu. to je myslím celkem blbost

Ten řetěz je tam kvůli psu, co stopku nosí, ne kvůli otatním psům. A řetízek to řeší - samozřejmě není samospásný, chce to taky trošku se psem pracovat... Takže pokud nemáš vyzkoušeno nebo s tím neumíš, tak nepiš, že to nefunguje.

tak tak...navíc u štěnda co si očividně chce hrát, bych to řešila převedením na jinou činost a směřovat k tomu, aby si stopky nevšímalo...už tady Eva psala, že je možná stopka moc těžká...ale to jsou jen dohady

A řetízek to řeší - samozřejmě není samospásný, chce to taky trošku se psem pracovat...

Troška mi přijde opravdu žalostně málo. Chce to hlavně pracovat se psem. Snažit se nežádoucí činnosti stopnout, převést na žádoucí pokud to jde. Zabavit ho jinak a pak nepotřebuješ řetízek...