Ahojky potřebuji prosím radu a snad i povzbuzení. Včera nám autem přejeli naši šestiletou feňuli. Stalo se v malé rychlosti, auto psa pár metrů rolovalo pod sebou ... výsledek přeražená pánev na dvou místech, pár malých odřenin, vnitřní zranění naštěstí žádné, feňule se ze šoku vzpmatovalala, noc přežila ..... Na RTG navíc ve střevech zjistily neznámý kulatý předmět (absolutně nevím, kde k němu přišla, problémy s vyprazdňováním do poslední chvíle neměla) Dle veta vše půjde operovat, do pánve šrouby, něco se nechá srůst, předmět ze střev vytáhnou dutinou břišní ... Pokud ale ovšem bude neurologické vyšetření v pořádku, jde o zadní nohy, aby je cítila a byla schopná po operaci po nich chodit, což se dozvíme dnes večer. Jsem totálně vynervovaná, mám o ni strach .... Nejhorší je, že na téhle silnici projede pomalou rychlostí, je klikatá, co by člověk na prstech jedné ruky spočítal .... Bylo šero a měla jsem ji v dohledu, čmuchala v trávě, auto okolo ní pomalu projíždělo, říkala jsem si, že na ni nebudu volat, aby se nevyplašila a nevběhla pod auto, ale vůbec nevím, co jí to popadlo, jestli se lekla, nevím .... Jakou má šanci, že bude v pořádku? Má někdo z vás podobné zkušenosti??

Držíme palce.

Moc děkuju, kéž by to dobře dopadlo a vůbec kéž by to šlo všechno vrátit zpátky. Brali jsme si ji před čtyřmi lety z útulku, je temperamentní, hravá a úžasně trpělivá k dětem. Byla by jí obrovská škoda.

u těhle nehod je to složité, záleží na stupni poškození nervů a svalů na uspěšnosti operace na míře rehabilitace.
držím moc palce at to dobře dopadne

Vím, vím, ale to čekání je šílené. Veterinář říkal, že pokud nervy budou v pořádku, takže po operaci pánve pes do dvou týdnů chodí. Musíme počkat, až se probere z anestezie chjo chjo

Drzte se, myslim na vas, snad to bude v pohode. Jinak - v uplne nejhorsim pripade, pokud by zustala ochrnuta - doporucuju psi invalidni vozik. Mladi psi ho snasej v pohode, naucej se s nim a fungujou dobre. Je to krajni reseni, ale myslim, ze uzitecne - mluvim z vlastni zkusenosti.

Opravdu?? Dívala jsem se na ně a popravdě nějak nevím. Říkám si, jestli má smysl držet při životě pejsana za každou cenu ... když bych věděla, že ho bude snášet dobře, tak snad .... Veterinář nám to podal tak, že pokud by měla být ochrnutá, tak nemá smysl vůbec operovat ....

Zalezi opravdu na psovi a jeho osobnosti. Nektery si to "ani nevsimne" a pro jineho je to jenom trapeni. Tohle budete muset rozhodnout sami, protoze vy znate sveho psa nejlepe.
Drzim palce, at to neni zapotrebi a pesan ochrnuty nebude. A kdyby jo... tak pevne nervy a at se rozhodnete jakkoliv, uz se k tomu nevracejte a nereste "co kdyby". Hodne stesti.

Presne jak pise Alvi, je to o kazdem jednotlivem psovi, nektery je bojovnik a zmakne to, jiny je hromadka nervu, ktera se sype hned pri prvnim problemu. Vy sveho psa znate a vite, jak reaguje a jak snasi ruzne veci. Ale je to hodne i o vas - kdyz to zabalite predem, kdyz budete mit pristup Jee, to on nezvladne, tak to fakt neda. Nechala jsem delat vozik pro sveho tehdy 13ti leteho ovcaka a zvyknuti si na nej bylo otazkou jedne vychazky - zjistil, ze zas muze chodit a obrazeli jsme s vozikem dlouhe trasy, vychajdy v terenu, nic nebylo prekazku, zjistil, ze koleckama se daji partakum prejizdet ocasy a tlapky a ze je to svanda, s vozikem i aportoval balonek. Byl to drsnak a bojovnik. Pokud mate mladeho psa a stoji vam zato, osobne bych do voziku sla, pokud vy v sobe najdete silu, zvladne to i pes.

To je asi pravda, nedokážu si představit, že bych ji nechala prostě uspat, když zvládla ten šok, žádné vnitřní krvácení nenastalo, říkám, si že to snad nebyla taková rychlost a ona je celkem "obalená" což mi vet uvedl také jako výhodu, že má prostě rezervy. Bohužel je to u nás také o penězích, když to píšu, je to hrozný, ale je to tak. Vozík pro střední plemena stojí okolo 15000,-- plus dalších 15000 možná víc počítám za operaci atd. ... Jsem na mateřské, žádné rezervy nemáme. I na tu operaci si budeme půjčovat. Je fakt, že pak je asi jedno, jestli si půjčím o něco víc ... Uvidím, jak to bude večer vypadat a zkusím se veta i na tohle zeptat. Kéž by to nebylo ani potřeba ....

Vozik muzu pripadne zapujcit, ale obavam se, ze ji nebude pasovat...to byste museli dojet a ozkouseli bychom to na miste. Nechali byste si udelat jen postroje na miru vasi cuby. Jak je vysoka v kohoutku? Mne delali prototyp voziku pred lety, kdyz to u nas jeste nikdo nevyrabel a dovazelo se to draze z ciziny. No, nebudeme predbihat, kdyby neco, dejte vedet. Drzim palce.

Děkuju moc, dám vědět, ještě jsem se dívala na www.invalidnivozikypropsy.cz a ty jsou rapidně levnější. Ale ono je asi lepší, nechat udělat origoš na míru, co? No nic, předbíhat nebudeme.

Tak jsem právě mluvila s veterinářem .... moc toho s ní neudělali, protože prý ji to hodně bolí, což by mělo být údajně dobré znamení. Dokonce i čůrala, což by znamenalo, že svěrače fungují ... více zítra ráno, ale s největší pravděpodobností do operace půjde. Takže nechci úplně jásat, ale mírný optimismus je na místě, co myslíte?

Jasně, optimismus chyť a už nepusť, dopadne to dobře . Držíme palcetlapkypaspárky!
Anička a Annie

Moc děkuju, už také pomalu ožívám, ale raději se držím trochu při zemi, ale psychicky jsem opravdu totálně vydundaná. Jsou to fakt děsný nervy.

Do zásoby:

Tak nám dnes začíná den D, Sárinku nám během dne budou operovat. Ale pokroky dělá už teď, sama se otočila a znovu vyčůrala. Ochrnutí nehrozí, chodit do budoucna bude. Vytažení cizího předmětu ze střev se bát vůbec nemusím, umí to prý mnohem lépe, než když se operuje u lidí. Bulím tady radostí.

Krasna zprava hned po ranu. Drzte se.

Skvela zprava, super! Jen tak dal a at brzo beha

držím palce

Tak to jsou super zprávy!

Supr, přeji brzské uzdravení a ještě hodně společných radostí.

Moc vám všem za ni děkuji, ještě pořád nic nevím, doktor mi slíbil, že zavolá, začínám být opět příšerně nervozní Musím být hold trpělivá, operace pánve asi žádná legrace není a "chvíli" to i trvá. Navíc ještě ta kulička ve střevech .... no nic, hlavně klid.

Tak už má prďolka operaci za sebou a probouzí se. Výsledek takový, pánev spravili, ale na jednom místě to museli nechat a musí to srůst, jak to je, protože to bylo blízko sedacího nervu a hrozilo by, že by nechodila, takže hojení bude trochu delší. Kuličku ze střev vytáhli, navíc byla v jednom místě přejetá i přes ně, takže byla klika, že jsme ji tam přivezli a celou ji pořádně prohlédli. Prý má i fakt štěstí, že byla trochu obalená, nebýt toho špíčku okolo míchy, tak by to nepřežila. Zítra budeme ještě volat, jak se jí daří a v neděli si ji asi už povezeme domů. Popravdě bych skoro raději až v pondělí, přeci jenom to bude teprve den po operaci, tak mám trochu obavy, abychom jí třeba nevhodnou manipulací-přenášením neublížili, ale snad to zvládneme.

tak hlavne, ze to dopadlo aspon takhle, drzim palce.a na terminu propusteni se muzete domluvit, ne? Jsou to vase penize, tak pokud si zaplatite pobyt na klinice o den dele, nemel by to byt problem....

Super zprávy, myslíme na Vás..!

nebálabych se určitě dostanete přesnéinstrukce a zvířátka se vždycky líp uzdravujou v domácím prostředí

Vím, vím, je to pro mě prostě taky šok, samozřejmě pro ni uděláme vše, co bude v našich silách. Ještě řeším, kde ji budeme mít. Normálně běhala vždycky po celém domě, spala s námi v ložnici pod postelí, nebo na mojí posteli, ale vzhledem k tomu, že máme temperamentního skorotříleťáka, tak bych ráda, aby měla feňule klid a já naprostou jistotu, že jí syn nebude pošťuchovat. Takže připadá v úvahu pouze veranda, dá se zamknout a my naštěstí máme možnost chodit do baráku kuchyní francouzskými dveřmi. No a ještě řeším, co pod ní, aby neprochladla.

Nebo brát ohled na maroda a oddělit jí doma nějaký kus prostoru (a dočasně omezit zdravého skorotříleťáka místo nemocné hafanky...), třeba nějakou mříží nebo tak.

přesně vymezte jí prostor kam syn nebude moct ale čubinkabude moct býts váma

Taky bych se přimlouvala za teplo a pocit domova pro pejska. Tříleté dítě už chápe a určitě mu vysvětlíte, že je pejsek mooooc nemocný, a proto k měnu nesmí chodit.

Ani v té verandě by nebyla odříznutá. Nakonec máme dvě varianty. První v obyváku, kde má mříží vymezený prostor, hlavně kvůli synovi a druhá varianta je ve verandě. Když byla kastrovaná, tak s námi byla v obýváku hned, ale zas je to něco jiného, když se pes sám vyčůrá a vykadí, takhle to všechno bude tam, kde je pes, protože bude prostě pár týdnů ležák. No, uvidíme. To víte, že se mi ji nechce oddělovat, ale na druhou stranu, veranda je "uprostřed" (přistavěná k domu), obývák na jedné straně, ložnice na druhé, takže si člověče vyber. Včera vet říkal, že se její stav vyvíjí dobře, dnes ji bude dávat pít a když to nevyzvrací, tak bychom si ji mohli vzít už domů.

Tak máme čubičku doma. Bála jsem se toho, jak bude vypadat, jak bude zafačovaná, ale zbytečně. Nakonec pánev teda jenom trochu srovnal a musí to srůst samo, což mě teda trochu děsí, ale věřím, že to bude dobrý. Střeva také porovnal ... No, jinak čubina se na nás snad furt směje, je to nádhera. Máme ji v obýváku, syna neustále poučujeme, že musí být na ni hodný, aby se brzy uzdravila a mohla s ním běhat. Jinak vyfásla antibiotika Augmentin, projímadlo duphalac, vitamíny Giom, stravu musí mít mixovanou, ale tohle všechno se dá. Ještě uvidíme, jak to bude s tím vyprazdňováním, ale celkově ze mě nervozita spadla v momentě, kdy jsem ji viděla. Jsem moc ráda, že už jsem všichni pohromadě. To se to bude krásně spát.

Mám z vás radost, že už ji máte doma, že je vám spolu dobře a že jste se rozhodli pro obývák . Vyloženě si umím představit čubinčinu radost, že je konečně doma se smečkou, a jak se směje .

A co se týčé té pánve, tak se neděs, my jsme to zažili taky... naše minulá hafinka zažila autonehodu, byla nepřipoutaná a narazila pánví do sedadla před ní, kost byla xnásobně roztříštěná... strávili jsme s vetem hodně času diskutujíc na rentgenovými obrázky, nakonec jsme se rozhodli proti operaci (prý by nemohl zaručit, že to v jejím věku přinese víc užitku než škody). Doba hojení byla pro ni i pro nás dost náročná, ale pak ještě pár let spokojeně běhala .

To jsem ráda, že to tak dopadlo. Přeji, ať je brzo fit. To čurání a kakání vyřešíte, nebude to na dlouho.

Aničko - jak dlouho se jí ta pánev hojila? Já mám strach z toho, že se prostě nesmí moc hýbat, stavět a i při manipulaci musíme být maximálně opatrní. Přenášeli jsme ji dva v pevné tkanině .... A při jejím temperamentu

To už moc nevím, už je to x let... ale to nejhorší období (čůrací procházka okolo domu na hodinu) nemohlo trvat dýl jak dva týdny. Ale nosit jsme ji museli jen první den (a sama se o pohyb moc nesnažila, ono ji to pekelně bolelo). Chození měla povolené, jen nechtěla.

Snad ano, zatím ještě nečůrala, vykadit se musí do středy, jinak musíme k vetovi .... I přestože ji máme v obýváku, kde jsme momentálně s ní, tak fňuká .... chjo, chjo ... musí hold dva týdny vydržet, než bude moc chrnět s námi

Já jsem s fňukajícím štěniskem spala v kuchyni na zemi... a tenkrát Zorinu s polámanou pánví jsem měla vedle postele, aby byla co nejblíž. Když je ti mizerně (a ještě ke všemu neumíš pochopit proč), tak svou smečku okolo sebe moc potřebuješ... nechceš aspoň pár dní spát v obýváku? Když to nepůjde, tak to psina bude muset přežít a přežije, ale jestli jí chceš udělat něco dobrého, tak společnost určitě ocení.

Nemračte se! Fence vaše lítost nepomůže. Naopak. Čím víc radosti a pohody vnesete do vaší domácnosti, tím fena tu bolest snese líp. Přes vaše kladné pocity. Prostě ji rozeberte smíchem, radostí Ale chce to fakt cítit. Nebo to prostě neřešte. Jakoby nic. Neříkám, že je to snadné, ale dost to pomůže. Lítost a vaše úzkosti to jen a jen zhorší. Držím palce.

Nemračím se ani jí nelituji a její pocity chápu. Ona se v podstatě furt šklebí, je ráda, že je doma, no, nevím, syn beze mě taky neusne, je to dilema ... jinak se právě vyčůrala, je to holka šikovná.

Super...

Tak jak to asi mohlo dopadnout .... ? V obýváku jsme spali všichni

Přesně takhle by to dopadlo i u nás .

Drzim palce, at je cubina co nejdriv v pohode. Taky jsem spavala se psama na zemi, kdyz byl nejakej problem a drzela je za packu - ono pomaha, kdyz cejti, ze nejsou sami a ze je smecka s nima.

Jj, ale i tak ji nesmím projevovat pozornosti příliš, páč syn by žárlil. Ale jinak i on se snaží být k ní hodný a pořád by ji hladil, i když občas zkouší, tak hlídám a pořád dokola vysvětluji.
Jinak se před chvíli začala stavět i na zadní, tak vždycky trnu, protože to nesmí, ale přijde mi, že to prostě z podstaty zkouší, jestli to půjde, je to prostě přirozené...

paradoxně tohle pomáhá i u naprosto cizích psů .-))

Tak další z obrovských pokroků je, že od dnešního odpoledne radostně mrská ocasem Zadníma nohama hýbe a když jsem jí zkoušela polechtat tlapičky, tak cukala ... tzn. citlivé jsou tedy opravdu dost. Má mnohem lepší náladu, už se hlásí, když má pocit, že si jí dlouho nikdo nevšímá, jsem zvědavá, jak ji dva týdny udržíme v klidu, už teď se opravdu začíná zajímat, co se venku děje.

Taková dobrá zpráva potěší. Držte se, bude líp.

Hezké skoropoledne , hlásím další zprávy od nás z marodova ..... I přes přísný zákaz dávat čubině cokoliv, se synovi podařilo ji propašovat pár granulí ... do příštího pondělka musí dostávat výhradně mixovanou stravu kvůli vyprazdňování .... Takže jsem včera najela spíš na stravu tekutou a dle veta by těch pár granulí nemusel už být problém. Zatím se ještě nevykadila a přemýšlím, jak na to. Přijde mi, že i čůrání nechává úplně na poslední chvíli, čemuž se nedivím, chápu to tak, že je čistotná a je to pro ni zkrátka nepříjemný se vyčůrat pod sebe ..... před i po vždycky začně kňučet, tak ji uklidním, že se nic neděje, že je šikulka a jak se jí to hezky povedlo .... No a z kadění mám obavy, protože prostor má hodně malý, aby se opravdu hýbala minimálně a nějak si nedokážu představit, jak se vykadí, když zdravej pes se opírá o zadní nohy, což jí teď asi moc nepůjde .....