no tohle jsem řešila asi před měsícem...? taky tady máme spoustu štěkajících a řvoucích psů za plotem. Holky jsou v pohodě, ty si jich nevšímají, ale arči-ted mu jsou 4 měsíce se mohl zbláznit. Agresivní jak svi... a kousal do rasty nebo růži...Povely jsem nepoužívala, i když už uměl "ke mě"-nerada bych si to zkazila... Tak dostal to o co si řekl-ani málo ani moc-škubnutí vodítka-s něčím jako "jdeme, na ty řvouny se vykašli" a ted si hlídá vodítko a na psy z daleka kašle... :)

Díky za odpovědi,
Tak těch náklaďáků už se Andy tak nebojí.Denně chodíme na hlavní a nechám ho vždy chvíli sedět na chodníku,když je ten největší provoz.Naopak už se mu začínají líbit i cyklisti,takže to vycukání na vodítku (samozřejmě s citem) už budu muset používat. Míček,ani dobrý slovo moc nezabírají.
Lada.

Tak díky tipům, které jsem se zde dočetla, se moje sedmiměsíční štěně odnaučilo tahat prakticky ze dne na den děkuju Vám moc!!! Jen ještě musím vychytat problém s taháním za cizím psem, funguje na to stejná taktika - škubnutí těsně před tím než se vodítko napne? Mám totiž pocit že ta moje potvora jak vidí psa tak táhne dopředu škubání neškubání...

Mně zatím pomáhá s taháním za cizími psi jen důsledné držení Andyho přímo u nohy.Buď ho držím přímo za obojek,případně hodně nakrátko cca 5cm vodítka.Nevím,ale jak máš velkého psa,aby jsi se k němu nemusela ohýbat.
Mně to tak vychází (Andy má taky cca7,5 měsíce).Prostě nesmí vůbec dostat
šanci se "rozjet za tím psem".Takto ho ukočíruju v pohodě jednou rukou.
Lada.

Lada a čo sa pri tom naučí pes?

Já držím psa u sebe, dokola mu opakuji "Nesmíš" a pomalu s ním jdu směrem k cizímu psu... ve chvíli kdy začne tahat dopředu tak si ji přitáhnu, povel "Sedni" a krátká promluva do duše ("To se dělá takový tahání? Uklidni se a pojď pomalu...")... ale jakmile se přiblížíme ke psovi na vzdálenost cca tří metrů tak jde dopředu a tahá hlava nehlava...

Chtěl jsem jen zdělit Sagittě co pomohlo mně.Nikdo jí zatím tady neporadil.Rozhodně ale netrvdím,že to je správný postup.Vaše knížky jsem četl všechny a třeba při příbězích Backa, Astiny a Dinárka mi bylo dost smutno.Nicméně nevidím důvod proč by bylo z výchovného hlediska špatné vést psa důsledně u nohy,byť za cenu "prstů v obojku".Z vyškubávání na vodítku se mi obnovil "tenisový loket",i když Andy dělal kotrmelce,tak u příštího psa za plotem to bylo opět to samé.Při používání stahovacího obojku se choval přesně jak popisujete a používat haltinu na sedmi měsícich vydím dost brzo.Sám píšete ve svých knihách,že každý pes je jiný a na každého může platit něco jiného.Mně se právě tím,že ho držím důsledně u nohy do toho hysteráku vůbec nedostane a vůbec je celkově klidnější.Obdobný způsob používání krátkého kulatého vodítka (dokonce stahovacího)mi radila i cvičitelka z cvičáku,která má ze psem zkoušky Ipo.
PS:A dost mně mrzí,že byl můj příspěvek na reakci Rei smazán a hned jsem byl napaden,že jsem nečetl Vaše knižky.
S pozdravem:Ladislav Zástěra.

Co mají společného zkoušky IPO s naučením správného vzorce chování při míjení jiného psa nebo psa za plotem? IPO jsou zkoušky založené na provedení předem daných cviků s maximální přesností, kde potlačuješ samostatné myšlení psa a děláš z něj trošku robota. Nemá to nic společného s výchovou, kam patřil problém tazatele. Máš sedmiměsíční zvířátko a od škubání se ti obnovil tenisový loket? To škubání je také ze stejného zdroje? Mělo by jít o to, aby tvůj pes pochopil, že ty jsi ten, kdo ho ochrání a kdo bude situaci řídit, ne jenom jeho brát na krátko a za obojek. Daleko lépe by ti pravděpodobně fungovala bagatelizace celé situace, kdy svého psa naučíš si psů za plotem nevšímat, prostě na ně kašlat z výšky Mont Everestu, protože mu nestojí za pozornost. Už jen proto, že od toho má páníčka, aby případné problémy s přehledem, v klidu a zachování pohody (což nepůjde se škubáním a braním za obojek - tím naopak většině psů odstartuješ agresivní chování) vyřeší a pes nemusí řešit nic. Kdyby tvůj pes toho záploťáka očůral, byl by to úspěch.

Lada ak si presvedčený, že cvičiteľka IPO má pravdu, tak sa toho pokojne drž. Mám síce s viacerými psami skúšky IPO, aj podľa národného poriadku, ani v jednej z nich ale nie je prechod okolo plotu, za ktorým je štekajúci pes a viem, že skúšky a funkčná ovládateľnosť za každých okolností je rozdielna vec a baviť sa v porovnávaní týchto vecí u takto mladého šteniatka je smutný nezmysel, aj keď chápem rozdiel vo výchove rodinného a skúškového psa. Aj keď tvoj postoj nezastávam, chápem ľudí, ktorí takto zmýšľajú a inak nechcú. Dokonca viem, prečo. Len mi je niektorých tých šteniat ľúto. Mimochodom, videl si toho cvičiteľkinho psa ísť v kľude v tejto situácii bez toho, aby bol pod povelom?

Saggitta zastav sa tam, vyrieš ťahanie, prestať so zákazmi a ich opakovaním a konaj, neodchádzaj z miesta, kým neprejdete v kľude. Môžeš meniť smery, prípadne dať inú činnosť, ktorou šteniatko presmeruješ k riešeniu príjemnejších záležitostí, konkrétnu radu ti nepoviem, nepoznám tvoje skúsenosti, ani fantáziu, ani šteniatko. Neponáhľaj sa, je to ešte trdlo, ale dokonči, čo začneš tak, aby to prcek pobral. Je otázka nakoľko vieš u šteňaťa previesť pozornosť na seba.

No par poradnych skubnuti dokaze vazne divy. Presvedcila jsem se o tom tuto sobotu v Brne. Ja teda mam jeste co cvicit, ale Ruda mi udelal z pudla parkrat Letajiciho Cestmira (taky chtel za psiskama) a po par preletech pochopil, ze napinat voditko je fakt nebezpecne a slapal jak pipinka Takze vzhuru do toho a pul je hotovo. Samozrejme umerne veku, velikosti atd.

Iste, ale škubnutí nie je samoúčelné, aj tu sa dá urobiť veľa chýb. Načasovanie, použitá sila, následné reakcie. Poznám veľa zacyklených "škubačov".

Essi:To nyní už skoro osmiměsíční štěňátko má přes 20kg,a když se rozběhne,tak má docela sílu.A jelikož vyškubání nemohu používat z důvodu.který jsem popsal a stahovací obojek používat nechci,psal jsem že se mi "zatím" osvědčilo to držení za obojek.Samozřejmě netvrdím,že to je správné,ale u těch míň štěkajících mi to už i pomáhá.Otočím mu hlavu a "jdem a nevšímej si ho".Ještě jsem chtěl dodat,že Andy startuje jen na ty co si začnou jako první,ale pak si ten plot už dobře pomatuje.Jinak ke střetu "na ostro" zatím nikdy nedošlo,jelikož mám Andyho vždy na vodítku,nebo na stopovačce.Samozřejmě,že kdyby můj pes toho záploťáka očůral,tak bych byl taky rád,ale to,že pes za plotem zuřivě štěká já jako psovod ovlivnit nemohu.
Rea:Konečně někdo kdo mi napsal,co mám dělat a ne co nemám.Netrvdím,že cvičitelka má v tomto případě pravdu,jen jsem hledal řešení,co by mi pomohlo.Nicméně její rada mi například stoprocentně zabrala při problémech Andyho s dávením a občasným zvracením bílé pěny (nakonec to bylo z nastydnutí a pomohl obyčejný jitrocelový sirup).Jinak to moje štěňátko byl nejakčnější pejsek z vrhu a na tervuerena je dost oseklej.Nevím,proč by ti mělo být líto štěníka,který když neposlouchá je trochu hruběji bafnut za obojek a odtažen od předmětu svého zájmu,ještě než se stačí k tomu plotu dostat.Nicméně,jak radíš Saggittě,taky doufám,že ten můj je ještě trdlo a že ho to snad časem přejde.
Lada.

Artemis,díky moc za odpověď i za čas strávený při ní.Je to jak říkáš.Ten poradí to,ten zas něco jiného (byť v dobré snaze pomoci), a člověk pak neví co si z toho vybrat.Ale to co jsi mi napsal nyní určitě stojí za pokus.Tak jak poleví ty mrazy,tak hned začnem trénovat.Mám jen po cestě k hlavní takový záploťáky,co snad nikdy nebyli s páničkem na procházce hned tři,tak jen doufám,že to "ploty vydrží a nevyštěkají tu díru do hlavy mně".Když tak pak dám vědět,jak se to daří,případně se ozvu ještě z dotazem.
Chtěl bych se ještě zeptat i když je to mimo téma,ale souvisí to také z výchovou.Soused má psa,zřejmě howarda nyní cca 3 roky starého.Brali si ho z útulku asi tak na půl roce.Mněl jsem jeho "výchovu" na očích skoro denně,takže vím,že postupoval přesně jak by neměl.Doslova mu tu "díru do hlavy vyřval",občas ho i přetáhl provazem,ale kupodivu ten pes po něm nikdy nevyjel a poslechne na slovo (což o mým říct nemohu).Dle všech prognoz by ho mněl už dávno aspoň pokousat,ale ten pes ho má i přes vše tak rád,že když odejde z domu sedí na zahradě a vyje.Tak nevím,jestli je to jak se říká jen výjimka,která potrvzuje pravidlo,nebo má kliku na psa.
S pozdravem:Láďa.

na tu druhou otázku jlze odpovědět tím že většina i týraných psů své majitele ,,zbožnuje,,
ale taky to mohlo být tak že ač hurbě tak psovi vysvětloval srozumitelně prostě možností je kvanta. a ne každej pes se do člověka musí otočit muže jít dostrachy muže se stát že majitel psa i zlomí

A není to tak, že pes si zvykne i na takovéto hrubší zacházení a nevadí mu, pokud je srozumitelné? Některejm lidem taky vyhovuje řvaní a vojenská disciplína.

No nejspíš to bude jak píše Ruda.Dokud nemá ten pes s čím srovnávat,tak bere to co je.Nemůžu si ale pomoc,má pořád takový smutný oči (ten pes).

No zpátky k tématu.Bydlím na kraji města a tak chodím k lesu a na louky s vodítkem a pak pouštím Andyho na volno.Když jdu ale dál do lesa,tak ho beru radši na stopovačku.No a jelikož jsem línej nosit sebou vodítko i stopovačku,tak jednou jde po stejné cestě na vodítku a musí poslouchat a podruhé ho zas nechám na 10m. stopovačce v podstatě na volno.Takže když jdu třeba třikrát s tou stopovačkou a počtvrté jen s vodítkem,tak se mu to moc nelíbí ,že musí být nakrátko a chvíli to trvá,než ho zas srovnám.Dělám tedy chybu já,že po něm chci pokaždé jiné chování,nebo je to v tak v pořádku a musí se s tím srovnat on?
Láďa.

Dělám to stejně a psi to neřeší, chodíme kolem školy, pokud tam jsou děcka jsou kluci na krátkých, pokud nikdo mají stopky, stejně tak všude jinde, řeším to prostě podle okolních faktorů a (ne)vychovanosti daného jedince a toho, abych neobtěžovala okolí... kdybych se ptala v každý moment na soukromý názor tří psů, nikam bysme asi nedošli

Díky za odpovědi.Tak jestli "čtu dobře mezi řádky",tak mám Andyho i dost rozmazlenýho.Takže měním přístup na "Cukr a bič".Jinak k těm záploťákům.Už Andyho netahám od psů,ale jdu s ním k nim,sednu si na bobek mezi ně,a chytím ho zespodu za obojek,jak radil Ruda.Už se mi i podařilo ho sklidnit a dát mu povel sedni.Sice sedí,jak kdyby měl pod zadkem vařič,ale už je aspoň schopný mně vnímat.Dokonce už se mi dnes podařílo,že jedna vzteklá čuba za plotem to vzdala a odběhla si po svým,když se Andy soustředil na mně a přestal na ni štěkat.Tak jsem z toho mněl docela radost,bohužel večer doma se objevil zas další problém.Popis na:
viewtopic.php?f=63&t=4525&start=100
Láďa.

Dobrý deň, mám 8 mesačnú fenku NO a od šteňaťa máme problém s chodením popri nohe. Prečítala som poradňu, aj knihy od p. Desenského ale nič z tu spomínaného nepomohlo.Problém je, že pokiaľ chcem aby mi išla popri nohe, tak sa ťahá. Keď povolím vodítko, ide pekne pomaly s previsnutým vodítkom, ale 1 meter predo mnou. Aj keď, zrýchlim tempo a dostanem sa na jej úroveň, zrýchli aj ona a spomalí, až keď dosiahne ten spomínaný meter. Viete mi poradt, čo s tým?

A ještě podotknu, že účení chuze u nohy (jakožto cvik) se probírá dole v sekci "jak, kde a co cvičit psa".

Skúšali sme cuknutie vodítkom vždy pred tým ako ho napla, a mohla som ním cukať každú sekundu a nič si z toho nerobila. Len sa na mňa pozrie, že či by som s tým už nechcela dať pokoj. Skúšali sme Halti ohlávku, ale tam tiež to cuknutie nejako nemalo svoj účinok. Nehovorím,že keď ju držím nakrátko, že by sa ťahala tak aby si dušu vypľula, ale má tendenciu napínať to vodítko až kým sa nedostane meter predo mňa a potom jej môžem vodítko aj odopnúť a udržuje si tú istú vzdialenosť s tým že sa stále obzerá či idem za ňou.
Bolo obdobie (mala asi 4-5 mesiacov) keď jej už chôdza na vodítku nerobila problémy a chodila pekne popri nohe. Trvalo to možno 2 mesiace a potom zo dňa na deň ako keby uťalo a dosť. Chodíme von 1 krát denne, najprv von na lúku vybehať, trénovať privolanie a potom vodítko a prechádzka dedinou popri bránach so psami, medzi ľudí.
Veľmi by som bola rada keby sa mi podarilo naučiť ju znovu chôdzu popri nohe nejakým nenásilným spôsobom, ale fakt netužím ako na to.

Ešte by som chcela podotknúť, že sme skúšali aj zmenu smeru chôdze, chodenie do osmičiek, zastavovanie, proste asi všetko o čom som sa dočítala, že by mohlo fungovať.
A nie je mi celkom jasné prečo tak odrazu začala predbiehať, keď pred tým chodila pekne popri nohe. že by puberta?

Veľmi rada by som prišla osobne, len je to zhruba 4 hodiny cesty. Snáď v lete cez dovolenku.
Dnes sme boli na prechádzke a prišla som asi na to, ako na ňu. Ide pekne popri nohe, ale musí pri tom držať loptičku v papulke . Vtedy ide pekne zároveň so mnou s papulkou pri mojej ruke a čaká kedy sa jej budem venovať a začnem sa s ňou o tú loptičku naťahovať. Len neviem či je práve toto vhodný postup ako ju naučiť chodiť popri nohe a či zase za mesiac nezabudne .

Som zo stredného Slovenska, Žiar nad Hronom.

Dobrý den,

Vzali jsme si pejska z útulku-rok a půl kříženec menšího vzrůstu. Zřejmě nějaký teriér. Je mazlivý, hodný, povel sedni ho také někdo naučil. Vodítko je také zvyklí mít,ale tahá jako blázen, chodí ze strany na stranu a uplně se škrtí a div nechodí jen po zadních. Co s tím? Je křehoučký , bude potřebovat dost nabrat, tak ho nechceme nějak drasticky usměrňovat a přitahovat k sobě. Poradíte jak na něj? Díky moc.

Když může tahat, tak zas tak moc křehký nebude ....

Udělala bych 2 věci: začala bych ho velmi důsledně odnaučovat tahání na vodítku (to je tu popsáno) a zároveň pro chvíle, kdy prostě potřebuju někam dojít, nebo ho venčí někdo jiný nebo prostě pro vybití psa bych koupila kšandy, na kterých tahat může a neubližuje mu to.

Chtěl bych se ujistit, že jestli to tahání je problém pro psovoda anebo je to nutná součást výchovy psa (fenka, kříženec, 1 rok).

Nemám pocit, že by tím, že tahá chtěla velet; když vyběhne po schodech zastaví, ohlédne se a čeká až vyšlapu i já - bez toho abych ji něco řekl; nebo na rozcestí kdy neví kudy dál mrkne na mne, že tedy kudy; nebo když si vybere špatně stačí když úplně klidně řeknu, jdeme tudy a změní směr; někdy stačí když cvaknu tlačítkem na flexi vodítku (zvuk cvaknutí) a hned ví, která bije.

Máme ji dva měsíce, první měsíc tahala jak kobyla; nyní je to lepší ale polovinu hodinové vycházky taky tahá. Mně to nevadí, beru to jako přínos i pro mně, že mně nutí kráčet svižně a udělat si zdravotní vycházku. Myslím si, že potřebuje vybít energii anebo chce toho načichat co nejvíce. Denně dostane 2x nejméně hodinu, pak ráno - večer chvíli na zahradě, doma se s ní denně peru nejméně půl hodiny - takže mně to vychází, že má pořád dost energie. Zrovna dnes dostala 3 hodiny protože jsme v té mlze za městem zabloudili a ke konci byla čiperná jako na začátku - na rozdíl od nás

Nejsem si tedy jist jestli všechno souvisí se vším - že tedy pokud ji nenaučím netahat tak ji ani nenaučím přivolání - které je zatím takové to akademické.

Ahojte!
Potreboval by som sa uistiť ohľadne pojmov, ktoré sa tu skloňujú, a to ťahanie na vodítku, napnuté vodítko a prevesené vodítko. Je mi jasné, že ťahanie psa na vodítku je nežiadúce a ideálny stav je prevesené, alebo ak dobre rozumiem uvoľnené vodítko. Čo však v takom prípade, ak je vodítko napnuté, ale pes neťahá? Čiže udržuje si presne maximálnu možnú vzdialenosť čo vodítko dovoľuje, ale ťahať predsa len neťahá. Mám už tento stav považovať za úspech, alebo sa mám snažiť dosiahnuť ideálny stav, čiže úplne uvoľnené vodítko = úplne uvoľnený pes??? Je to kríženec veľkého pudla a belgičáka, čiže veľmi aktívny pes, preto ja osobne už tento stav považujem za veľký úspech. Je to však aj veľmi inteligentný pes, čiže prišiel na to asi, že som sa s týmto stavom uspokojil a preto si túto vzdialenosť aj stráži, čiže neťahá ako blázon, a keď aj na sekundu zaberie, tak sa hneď spamätá a spomalí. Vyzerá to aj dosť komicky, lebo vidím na ňom, že mu to v hlave pracuje a snaží sa so všetkých síl tú vzdialenosť dodržiavať aby mohol byť čo najbližšie k svojmu cieľu, ale zároveň aby neťahal Samozrejme keď ho uťahám loptičkami, tak vodítko ani nenapína, čiže nemám čo riešiť, teda ani nacvičovať. Na druhej strane však veľa s ním chodím do mesta na vodítku, aby mohol všetko oňuchávať, spoznávať. S udávaním smeru nemám problém, ide tam kade zavelím a chôdzu pri nohe má z cvičáku na jedničku.
Vopred veľmi pekne ďakujem!

Este by som sa sa rad spytal, ci je vobec mozne dosiahnut u bytoveho psa, ktory je cely den zatvoreny medzi styrmi stenami, netahanie na voditku? Hlavne ked sa jedna o vacsie plemena a aktivne plemena (napr. ovciarske a pracovne) chovane v bytoch, ktore maju jednoducho zvysenu potrebu pohybu - co je aj nas pripad. Jednoducho sa ten pes po 6-8 hodinach v priemere doma sa tak tesi von, ze ho nespomalim aj keby som co robil. Nie je tato radost psa z "cerstveho vzduchu" a z moznosti dostat sa z bytu prirodzena? Ani dieta, ktore sa tesi na pieskovisko a preliezky nebudem na silu tahat naspat a upokojovat ho, ale budem sa snazit, aby sme sa tam dostali co najskor, aby sa mohol vyblaznit a unavit. Ako som pred tym pisal, unaveny pes netaha na voditku, ale kym sa dostaneme napr. do parku, kde ho viem unavit, nie je prirodzene, ze ten pes taha? Samozrejme, ze ked mu to tahanie dovolim, tak na chvilu ten pes bude panom, ale nie je prave aj mojim cielom presne to iste ako cielom psa, dostat sa do parku a vyblaznit sa? Samozrejme fakt je, ze taketo plemena nepatria prave kvoli svojej povahe do bytu, cize my sme pochybili pri vybere psa - ale ked ho uz mame a snazime sa maximalne uspokojit jeho potreby, nemozeme tieto jeho v podstate vrodene pudy a teda tahanie na voditku tolerovat?

Alvin, měla jsem velkého psa pracovního plemene v bytě a fakt v pohodě, bez ničení bytu i tahání venku....to bude temperamentem tvého psa (a nevýchovou/nevýcvikem ?)a ne obecně plemenem (plemeno máš jaké?)


to si musíš ujasnit ty, co chceš - obvyklé řešení je takové, že naučíš psa na obojku netahat, a na tahání mu pořídíš postroj...obojek=chůze na prověšeném vodítku, postroj=tahání.


ještě jednou - jaké máš plemeno? Pokud pracovní, tak jeho potřebou je práce (dle plemene), ne jenom nějaké bláznění v parku.....dáváš mu tu práci, zaměstnání?