Osobne bych to resil tak ze bych si lehnul do pelechu k tomu steneti ale bez toho abych se nejak zajimal o tu kost.

Proste si k němu jen přilehnout nebo přisednout a nic nedělat? Ja jsem si ho nevšímala, jen jsem k němu utrousila nějakou poznámku a nechala jsem ho bejt. A tim, že si k němu sednu tak on pochopí, že se nemusí o svoji kost bát? Já nemám potřebu mu ji brát, jen bych ocenila aby na mě tak výhružně nevrčel

Male stene vrci protoze si je nejisty jestli mu tu "pochoutku " nekdo neveme. Takze je potreba ho presvedcit ze se o ni bat nemusi. Naprosta vetsina vrceni psu na cloveka je defenzivni nejisty ohrazeni proti prikori at uz zkutenymu nebo domnelymu.

Tak dneska dostal kostičku podruhý, sedla jsem si k němu a už ani nezabublal, naopak mi ji pak přinesl k posteli.

Dobrý den,
pročítám si tuto poradnu a chtěla bych se zeptat na své štěnátko 9.týdenního pejska (Mops).Vím,že k tomuto tématu bylo receno hodně,presto prosím za rady.Pejsek neustále kouse,hracky ho nezajímají. Neustále kouse do nohavic,ruk.Pokud si ho vezmu do naruci (když pejsek chce,kouse me do ruk,obliceje,noh,proste do vsecho),tu tlamicku opravdu na chvíli nezavre.Pokud se snazím vykriknout "AU"pobídne ho to jen k větší síle,pokud odejdu ,tak pejsek pribehne a kouse dál.Pokud ho dám na zem,znovu kouse a skáce na nohavice.S touto hrou nikdy neustane.O hracky nejeví zájem,i když vymýšlím nové věci. Pokud reknu fuj a odstrčím ho od nohavice,tak pes jen pritvrdí.Na začátku okousával,ale ne s takovou sílou.Ted kouse cím dál razantněji.Vyskočí kolikrát necekane a rafne do nohy.Jak máme v této situaci postupovat?Snažím se neustále mu dávat hracky,co má kousat,pretahuji se sním...Pejsek chce kolikrát za mnou do náruci,ale nemuzu ho dlouho mít,protože zacně silne kousat,snazila jsem se mu dát do tlamicky hracku,ale to ho rozdovádí,protože chce kousat do me...Děkuji Eva

Dobrý den, strávil jsem něco času pročítáním příspěvků, ale přeci jen se odvážím být pár minut za blbce :) a zeptám se - před třemi týdny jsme si přivezli nyní pětiměsíční fenku australského honáckého. Mezi pěti dalšími sourozenci (nakolik jsem si mohl u majitelů všimnout) byla s jedním bráchou nejdominantnější. Je mi jasné, že je to ještě mimino, ale hodně agresivně vyjíždí na jakéhokoliv psa, kterého zahlédne, a nepřipadá mi to, že by si chtěl hrát. Sousedíme se dvěma zahradami se psi (kluci, retrívr a bišonek) a naše fenka by byla schopná rozkousat pletivo, kdykoli se jen v povzdálí objeví. Dobráka retrívra už škrábla do čumáku, když si ji šel prohlédnout. Když jsme na procházce a zahlédne jiného psa, tak je jak smyslů zbavená. Přivolání teprve začínáme, příští týden chci začít chodit na cvičák a tak se trochu bojím, jak to tam bude mezi ostatními psy vypadat... Doma máme (mí rodiče) malého německého pinče (3letou fenku) se kterou je od začátku v pohodě.
Další věc, kterou dělá, je, že vyjíždí po cizích lidech (návštěva - i děti, číšník u stolu atd.), zavrčí a zostra chňapně. Když jsme v pohybu, tak to nedělá (na Kolonádě ve Varech pěkně šlapala a zajímala se jen o holuby). Kdybychom zastavili a někdo by si ji chtěl pohladit, tak by chňapla... Měl byste radu, jak bych měl v daných situacích postupovat? Měli jsme s rodiči dříve několik psů, ale žádný tohle nedělal, tak si moc nevím rady, a nerad bych udělal zbytečnou chybu a pošramotil náš utvářející se vztah... Díky moc

Nemáte to sice na Vysočinu nejblíž, ale doporučil bych vám návštěvu u Rudy, .. udělejte si výlet na nějakou free sobotu a zůstaňte přes víkend.
Jinak si myslím že by bylo třeba správně usměrňovat tyhle nežádoucí projevy (správná socializace) a to bez agrese a nervozity z vaší strany. Ukázat jak se správně chovat ke kolemjdoucím a k ostatním psům. Tohle se ale po netu dost špatně popisuje. Proto by bylo lépe jet na Vlčáry a nechat si to ukázat

Díky, povezu rodinu tento víkend na Vltavu, tak to nebude zase tak daleko...

Můžu se zeptat, proč jste si honáka pořídili? Protože tohle je naprosto typické pro ACD. A pokud už se takhle rozjela, je docela těžké to odbourat. Budete to mít náročné. Ale jde to. Udělejte si výlet na Vlčáry co nejdřív.

PS: znamená to, že pojedete na freečko? ráda bych viděla malou plesnivku!

Ano, přijedu na Fríčko, tak se uvidíme :)

Dobrý den. Chtěla bych se zeptat, nedávno jsme si pořídili štěnátko z utulku. Už ,když jsme si ji brali měla vypelichaný kousek místa na noze a po čase co u nás je jsme zjistili, že to je tím,že se furt štípe zubama. Jak ji to odnaučit? A proč to děla? Odblešená je. Může to být i psychického rázu nebo stravou?

nechala bych udělat seškrab na jiné parazity- svrab atd

a pro jistotu vymáčknout anální žlázky

Může to být i zlozvyk.

Na koleni

Ahoj, mám dvou-měsíčního bígla a zajímalo by mě, proč na mě při hraní štěká. Když mi okusuje ruku a už mě to dost bolí, tak stáhnu ruce za záda a on začne štěkat. Ne moc, ale tak 3-5x si štěkne. Vstanu, jdu pryč, on jde za mnou. Za chvíli si zase sednu a chvíli mi okusuje ruku, dokud to nebolí. Jednou jsem ho čapl za kůži za krkem, ale už to nedělám po přečtení části diskuze. Být ho taky nechci. Ale už mám prostě rozedřený ruce a nevim, co s nim. Když mu dám hračku, tak mu to dlouho nevydrží. Nevim, kde dělám chybu. Na přivolání z 90% poslechne, takže doufám, že se mě nebojí. Nebo se mě bojí?

řekla bych,že si chce hrát a v tu chvíli je ta ruka super hračka

Taky to moje štěně dělalo, vztekal se, když jsem mu ruku "sebrala" :) prostě jsem mu rvala hračky, snažila se ho zabavit jinak a musela to vydržet do přezubení. Teď je mu půl roku a občas si rád kousne doteď, ale to už ho krotim víc.
Nejvíc pomohlo se s nim prostě přestat bavit a dělat si něco svýho. Ale snažila jsem se mu dát co nejvíc hraček na kousání a snažit se, aby ho zajímaly (hrát si s nim s těma hračkama, přetahovat se a tak...). Ale do těch 4 měsíců jsem vypadala jak tejraná, pak se trochu snažil krotit (občas). Ale holt... to k tomu patří, no. A to byl sakra vztekloun kousací.

Dát mu hračku je málo. Je potřeba udělat tu hračku zajímavou, učit ho jiné hry, které pro vás nejsou nepříjemné. Trestat ho za to, že si hraje tak, jak umí od sourozenců - na kousanou - není na místě. Je potřeba ho něčemu naučit.

Děkuju za rady. No nějaké hry jsem už zkoušel, ale je to s nim těžký:) Chodí pořád za mnou a nějak nerozumí povelu zůstaň:) Já jsem se chtěl jen ujistit, že se mě nebojí. Někde tady jsem četl, že když na vás štěně vrčí, tak to znamená, že se vás bojí a proto tolik kouše

Tak o tom, že se tě nebojí, tě asi takhle na dálku těžko někdo ujistí! Zkus pročíst celé tohle téma a pak taky Tresty a dominance - abys přesně věděl čemu se vyhnout. Faktem je, že psi nám dokážou strašně moc chyb prominout a i kdyby se štěně skutečně bálo, dá se s tím pracovat... Ale ne na to hřešit

jsem naprostý laik začátečník,ale myslím,že dvouměsíční štěně je ještě moc malé děťátko,které potřebuje společnost a ,oprašování'.prostě sociální kontakt.a místo či odložení je,si myslím,v tomto věku čekat dost předčasné

Dobrý den,
s přítelkyní se staráme o čtyř-měsíční border kolii. Když přijdeme domů, nadšeně nás vítá, poslouchá v rámci svého věku dobře, krmíme ji sem tam i z ruky a do misky i do pusy si od nás nechá sáhnout bez problémů. Prostě snažím se říct, že vztah s ní máme skvělý

Problém nastává, když si venku najde nějakou čerstvou kost, nebo plesnivého mrtvého ptáka. Na internetu jsem četl, že kosti můžou být pro psy nebezpečné, plesnivý pták podle mě taky (mimo to je to hnus), a tak se jí to snažím z pusy vyndat. Jenže ona začne agresivně vrčet, snaží se přede mnou utíkat a prostě si to všemi silami chrání. Při posledním pokusu uchránit si nalezenou kost, si jí celou narvala do pusy a částečně i do krku, až se začala dusit a musela ji zase vykašlat. Vypadá to, že by klidně i (silou) kousla, kdybych se jí rukou přiblížil k puse. Vůbec nechápu, proč ji v devadesáti procentech případů můžu vyndat z pusy cokoli chci (už jsem vytahoval hovinka, jakési odřezky masa u popelnice, a plno dalších věcí), ale když jde o kost, nebo mrtvého ptáka, její chování se úplně otočí.

Takže se ptám, jak se v takové situaci správně zachovat? Z tohoto vlákna jsem si vyvodil (ač to nebylo nikde řečeno přímo), že správný postup je nabídnout jí něco jiného, třeba piškot. Určitě vyzkouším. Ale co když ji piškotem nepřesvědčím, anebo u sebe zrovna nebudu žádný mít?

Děkuji za rady.

Nanuqcz, kromě toho - nauč ji povel "pusť", po dobrém, jako výměnu něčeho za něco lepšího (nebo jí vrátíš totéž, ale v rámci výuky vrátíš a ne jen odebereš), aby si vytvořila reflex "pusť" = moc moc dobré!

Taky používám "pust", ale to je ve čtyřech měsících pro většinu psů moc těžké.

Můj hovadský bravek pastevec se naučil pusť během 3. měsíce a to důsledně výměnou za dobrotu (naštěstí je žravec) + kost, která je velmi vysokou prioritou jsem mu prostě bez debat vzala a samozřejmě ho okamžitě pochválila a odměnila (i když to nebylo dobrovolně). V souvislosti s odebíráním bych vypíchla důležitost přivolání rovněž vysoce dobrovolného (no, zlatá stopovačka ).

Dobrý den, do jaké míry mám tolerovat hraní 9ti týdenního čsv s 2 letým NO. Jsou kamarádi,hrají si denně- honičky na zahradě. Ale naše šťendo často chytá staršího za srst pod krkem a nebo ho kouše do ocasu. NO nepůsobí tak,že by mu to vadilo, ale prostě na to nemá náladu a jde pryč,ale malý je "otravný". Jen se bojím,aby to do budoucna nebyl problém..díky

Starší by měl mít nějaký prostor, kam za ním mlaďoch nesmí/nemůže, aby mohl zalézt a mít klid. Jinak bych v tom, co popisuješ, problém neviděla .

to on má, třeba si zaleze do kotce a je to takový signál a na chvíli jej tak zavřeme... :)
chtěla jsem to editovat, že je to asi planý poplach a je to údajně "normální hraní čevečka.. prostě více koušou
třeba jsem s ním byla u mamky a ta má tu malou krysu pejska, ta fenka na něj pořád dorážela jak si chtěla hrát, ale malý nechtěl. ale jakmile ho ke hře vyburcovala, tak ji začal honit po bytě a také začal kousat a jelikož nemá delší srst a není ji za co "pořádně chytit" , tak kňučela. a samozřejmě, okolí to bere jakého tyrana já to doma nemám

a k vrčení mám taky otázku, štěndo někdy chodí do kuchyně a bere mi utěrky a kouše je. Zavolám si ho k sobě do obýváku, příjde, ale chce jít zpět do kuchyně a já vím proč , tak mu stoupnu do dvěří a říkám mu, že teď tam prostě nepůjde atd. někdy si přikleknu a posadím si ho, jenže on se po mě jako by ožene a trochu zavrčí, ale agresivní vrčení to není- ale je to štěně. Prostě se mu nelíbí, že ho tam nepustím, mohl by to být problém?
Možná mám blbé otázky , ale raději se zeptám , díky

jen k tomu vrceni. Je to styl komunikace a zrovna psi s vlkem v sobe ho vyuzivaji hodne. Je na tobe odsledovat, co tim v ktere chvili mysli. Takovi psi vrcenim reknou: Dej pokoj, To je moje, Pojd si hrat, Pohni si (na prochazku),.. proste ma to milion pet vyznamu a jen malo z toho je agresivnich.
Tak drzim palce s identifikaci :)

Dobry den, predesilam ze mam vasi poradnu prolezlou skrz naskrz, odpovedi jsem nenasla. Ba naopak, uchlacholila jsem se, ze vlastne o zadnou agresi jit nemuze, neb je to je to vlastne jeste mimino, ale dnes uz vim ze je. Mam trimesicni stene shi-tzu, cistotne, s PP, hrave, vesele, miluje deti, psy. Mame ho 5 tydnu, od dvou mesicu. Je tvrdohlavy, nechce si nechat nic libit, pri cesani, koupani a veskere manipulaci se vzteka a pere se. Problem je, ze kdyz se mu neco nelibi, vyjede na me nebo na deti. Opravdu vyjizdi, zke vrci, cenu dasne, chnape a stipe zubama kam to jde, do rukou, do obliceje. Jsem z toho dost spatna, mam deti 1,5 roku, 5 a 12 let. celkove se bojim, jak to bude v budoucnu, ted je to male stene, da se to zvladnout, ale co az bude dospelak? Pro me je toto chovani na 1. stupinku nepripustneho chovani. Nikdy nebyl trestan, nikdy mu nikdo neublizil, deti jej miluji a on je. Spi s nama v posteli, krmim ho z ruky, je mazleny, venceny, hrajeme si s nim. Vse ok nez udelame neco, co se mu nelibi. Nesnasi zvednout a koukat se mu do oci. Neuhne pohledem, kouka mi do oci, zacne vrcet a zacne chnapat po rukou. Kdyz spu a nekdo se ho dotkne, hned vyjede a chnape, steka a kouse. ne ze srandy - opravdu zle. Napriklad lezi na polstari, jdu ho posunout, ze tu spim ja a on hned s vrcenim reaguje skutecne agresivne, chnape po ruce. Dnes chnapl a kousl / spise stipl / dcerku do obliceje - jen ho pohladila kdyz spal vedle mne na gauci.

Přiznám se, že se mi původně váš příspěvek schvalovat k publikaci vůbec nechtělo. Ale ono bude dobře, když si přečtete, co si o tom ostatní myslí...

A můžete nějak logicky vysvětlit, proč mu to teda děláte? Manžela a děti taky prudíte věcma, který nesnášejí? Štěněti je potřeba vysvětlovat, učit ho, vychovávat. Pak vám teprve bude rozumět a důvěřovat.

Váš pejsek se u vás necítí být v pohodě a v bezpečí. Dávejte pozor na to, abyste na něj sahali, když spí, jestli mu něco chcete, oslovte ho, probuďte, přivolejte, pochvalte, pomazlete. Nedotýkejte se ho, když spí. Zrovna tak manipulace s polštářem - ne odsunout polštář, ale přivolat pejska, pochválit za příchod, udělat si místo a nechat ho, ať k vám zase vleze. Při manipulaci citlivě, prokládejte česání hlazením.

Takto mladé šteňa sa nemá trestať ale viesť zrozumitelným vysvetlovaním čo si može dovoliť a čo nie.Takže na jednu stranu je fajn že ho netrestáte (to by ste urobili to najhoršie čo sa spraviť vo výchove šteňaťa dá),ale vidím tu aj absenciu akejkolvek korekcie jeho chovania,naopak je rozmazlovaný bez výchovy a to tiež nie je dobre.Vo výchove sa musí dodržiavať zlatý stred-chováš sa ok, pohrám sa s tebou,dostaneš odmenu atd,chováš sa špatne-neprejde ti to ale je doležité štendu ukázať ako sa chovať má,napovedať mu,následne dať najavo spokojnosť že to takto presne má byť.Zíranie do očí je pre neistého psa hrozba,nedivte sa že štendo reaguje negatívne,povedala by som že vám tak dáva najavo že sa vás bojí a chce od vás preč.Keď som mala ešte deti malé,učila som ich že pes sa má nechať odpočívať a nevyrušovať ho,tiež má nárok na odpočinok ako vy a takto mladé šteňa v spánku naberá sily na rast,určite ste si všimli že šteňa spí síce kratšiu dobu,ale častejšie,chvílu sú aktívne a potom zase odpadnú a spia.Pokial by som chcela spiaceho psa kontaktovať,najprv by som ho oslovila,ale nevidím dovod rušiť spiaceho psa,jedine v tom prípade že si idem lahnúť a on tam leží tak že nemám miesto ja.Psa ale vždy oslovím a ukážem mu kam sa má presunúť.

Když má takhle malé štěně tak velkou potřebu bránit svou holou existenci (a nic jiného to jeho kousání není), tak jste se asi vzájemně dost výrazně nepochopili, co znamená "neubližovat" a co znamená "dát pocit jistoty".
A taky (to nenarážím na žádnou konkrétní větu, jen na svůj obecný pocit, co z vašeho textu mám - takže pokud se mýlím, tak se omlouvám) - pes NENÍ hračka pro děti, kterou si můžou kdykoli dle libosti muchlat, hladit, budit a já nevím co. Dokonce ani takovéto společenské plemeno ne.

Ešte by som vaše chovanie ku štendu prirovnala k "nevýchove" dieťaťa,"milujem ťa,všetko ti dovolím,špatné chovanie ti prejde",a potom sa čudujem že to dieťa kedže nemá žiadne vedenie a vzor,keď sa mu niečo nepáči urobí prvé čo uzná za vhodné,napr.sa hodí v obchode s revom na zem pretože mu nechcem kúpiť tie bonbóny.Vaše štendo sa teda nehádže o zem,ale vrčí a kúše,plus ešte nevieme či mu nejak nevedomky neubližujú deti,stačí nevhodné plácnutie atd. a už sa jedno nabaluje na druhé.

Priznam se, ze jsem jine odpovedi ani necekala - vzhledem k tomu, ze jsem tyto diskuze uz cetla.
On neni uplne nevychovany, tedy je veden k vychove a neni extremne rozmazlovan. Ma i zakazy, nesmi na sedacku pokud jime, ucim ho fuj, nesmis, privolani, sedni. Je krmeny z ruky.
Deti se k nemu chovaji vazne moc hezky a co vic - nejvice vyjizdi po me.
Zrovna dnes to bylo asi nejhorsi - dostaval mlsky, hladila jsem ho, pochovaka a vyjizdel po me. Rikam mu - co blbnes, nic ti nedelam... polozila na zem. Nemel zadny duvod... no tak jsem to za chvilku zkusila znovu a to bylo jeste horsi - ja stala u kuchynske linky, on sedel vedle mne - vrcel, cenil dasne, kousnul me do ruky, chnapal po obliceji.
Je to psi mimino, nikdy jsem mu nic neudelala, mazlim, krmim, vencim, hraju si s nim. Nikdy jsem na nej nevztahla ruku.
Neni to hracka pro deti, kupovala jsem ho sobe a je s tim seznamena cela rodina. Psy miluju.
Nenapada vas, ze by to mohlo byt treba neurologickeho razu?
Jinak se omlouvam za predchozi preklepy, psala jsem to uprostred noci po jeho ataku, ktery mne zase vykolejil :-(
A celkove - neocekavam, ze kdyz se psovi podivam do oci, ze jeho reakce bude ze mne chce "sezrat". Uz jsem par psu mela a nikdy tento problem resit nemusela.

Pokud máte toto podezření, tak bych ho vzala a zajela s ním za Rudou na osobní konzultaci.
Všichni píšeme, co píšeme, protože chyby v lidsko-psí komunikaci, špatně nastavená výchova a z nich pramenící potíže jsou nesrovnatelně častější a pravděpodobnější než neurologická porucha chování.
Ale pokud vám to tak přesto připadá, tak to už chce zkušené oko a vidět na živo, protože to už opravdu nikdo po písmenkách neposoudí. Dejte vědět, jak jste dopadli .

Pejsek je z chovne stanice a stanice a stal nas 15tisic.
Je jsme pro nej pres pul republiky.
Doma zjistili, ze neni uplne ok, musel se lecit antibiotiky hned druhy den, navic se extremne drbal a byl plny lupu, cervena srst, zanet v uchu.
Mel svrab, byli jsme u dermatologa specialisty v Praze. Zanet ucha vyleceny, zanet po odstraneni pupecni kyly ( na to bral atb ) vyleceny, kuze uz lepsi, lupy pryc, jen se se jeste hodne drbe a kouse si boky.
Lecba nas stala dalsic 3000kc.
Chovatelka od toho dava ruce pryc.
Ma specialni sampon, granule a lososovy olej.
Nemuze toto s tim nejak souviset?
Jsem z toho spatna. Nejak jsme myslela, ze psum rozumim... mela jsem dva luxusne vychovane a vycvicene - maly knirac a pitbul, bezproblemove.
Psy miluju, detstvi jsme stravila se svym psem na cvicaku a na louce.
Ted bydlim v byte a na velkeho psa nemam tolik casu, zvolila jsem mensi plemeno.
Tady jsem se stale snazila verit, ze to je jen hra. Proto jsem mu i zkousela koukat do oci, abych zjistila ktera bije. On ocima ale neuhne, kouka, vrci a pak vyjede :-( A nekdy je ok, neni to jen pri spanku, chovam - zvedam a vse v poradku a nekdy proste vyjede.
Dnes jsem cetla clanek, ze je zjisteno ze agresivnejsi jsou psi kteri prodelali nejake kozni onemocneni....
Boze, tak mi to s*re! >:-(

Bohužel i mezi papírovými chovateli jsou takoví, kterým je štěstí a zdraví jejich odchovů (a nových majitelů) vlastně úplně ukradené - zní to, že jste zrovna narazili na někoho takového . Což by, pravda, zvyšovalo pravděpodobnost jakýchkoli dalších potíží včetně špatné socializace, neurologického problému zděděného od blbě vybraných předků a tak dále. Zajeďte za Rudou a dejte řeč osobně, držím palce ať je to něco řešitelného!

:-( no chovatelka nam rikala, ze to s nim budeme mit tezke, ze je hodne tvrdohlavy... Tot vse.

Proste nerozumim tomu, proc ho muzu dvakrat vzit do naruce a po treti po me vyjede. Tezko si navic dokazete predstavit co do toho dava, jde z nej vylozene strach. Ja se ho vazne nebojim jen proto, ze ma 2,5 kila, ale to nebude vecne...

S těmito pocity bych snad možná i zvažovala, jestli by nebylo rozumnější najít štěníkovi někoho jiného...?
Každopádně bych ale taky byla pro konzultaci s panem Desenským, čím dřív, tím líp - u něj byste mohla zjistit, co přesně děláte špatně, jak vás štěník chápe a hlavně jak se k němu chovat tak, abyste vypěstovala oboustrannou důvěru..

Na základě tvých textů : Chilli, podle toho co píšeš máš psa jako panenku - znovu si to po sobě přečti, jak často používáš "mazlím...chovám....". Ke knírači či pitbulovi ses asi stějně nechovala, ne? Shih tzu je popisováno jako citlivé, hrdé a nezávislé plemeno, pro lidi s citem, to neznamená, že se chce pořád muchlovat, možná to chce víc respektu k jeho psí existenci. Někteří psi mají větší potřebu fyzického kontaktu, někteří menší, a pes v náručí je v postavení poněkud bezbranném. Velký pes odejde, uhne, ale když ho držíš v náručí, tak jaké má možnosti... A s tím zíráním do očí - mám dva velké psy, pokud jim budu zírat upřeně do očí, tak se odvrátí, začnou oblizovat, nízko mávat ocasem - budou si mě usmiřovat. Pokud psa držíš v bezmocné poloze ve vzduchu a zíráš mu do očí, tak mu teda nezávidím. Tohle jsi s pitbulem určitě nezkoušela, ne?

Dívání se psovi přímo do očí pes vyhodnotí jako určitý druh hrozby a následné agrese. Štěně je ještě malé a nemáte mezi sebou vytvořený vztah založený na důvěře a tak zřejmě tento oční kontakt takto dešifruje a vyjede po vás.

Samozrejme moc dekuju za nazory.
Ze mam psa jako panenku si nemyslim, sice jo mazlim, hladin, ale neberu ho jako hracku. Ani deti nenechavam tahat ho jako hracku. Vlastne do naruce si ho smi vzit jen 12 ti leta dcerka, ta malinka vubec a synator ( 5 ) take ne.
Myslim, mazlika jsem takto, mozna i vic i pitbula. Apollo by bez toho snad ani neprezil, byl to neskutecny mazel, coz samozrejme potvrzuje to, ze kazdy pes je jiny. Pitbul treba mazel, Shi-tzu hrdy a ostrazity.
Muzete mi tedy prozatim, nez vse vyresim a uchopim za pravy konec, poradit jak se zachovat, kdyz po me vyjede?
Co mam presne delat? Prece mu nebudu rikat hodneeedeej ... nevim jestli ho mam sprazit, chlacholit, co presne mu mam rikat?
Myslim, ze v tomto pripade nepostaci rikat mu co blaznis...
Nerada bych chybovala.
Takze, vezmu ho do naruce, vrci... co dal?

Vezmu ho do naruce - je v pohode, ale kdyz ho mam vys, zacne vrcet a ohanet se, kousat... Jak se zachovat?
Diky za rady.

Chili zajedte za rudou uakžte kde je problém, přijdte na spoelčné venčení hlavně budte v pohodě.