Mám dotaz. Hledala jsem to tu, ale bohužel jsem nenašla přesně to, co jsem chtěla. Můj přítel má psa - křížence poměrně velkého vzrůstu. Je to "vítací typ". Přítel s ním sice chodí na cvičák, ovšem zatím se mu nepovedl odbourat jeden základní problém - skákání a okusování rukou při radostném vítání. Toto vítání se neodehrává jenom po návratu z práce, ale i ráno nebo během dne, i po poměrně krátké chvíli, kdy byl pes venku sám. Přestože jsem sama měla psů už několik, nepotřebovala jsem tento problém řešit. Poměrně brzy pochopili, že to dělat nemají. Ale vlastně si ani přesně neuvědomuji, jak jsem je to odnaučila. U psa mého přítele je problém ten, že s ním bývám jen o víkendu a že už má v jeho devíti měsících skoro 50 kg. Je dobrý způsob řešit vítání tím, že pes dostane při návratu z práce "kořist" např. v podobě tyčinky, přitom když jí sežvýká, probíhá vítání podobně, i když, pravda, o malinko méně vášnivě?

Je to jedna z možností, dobře se toho využívá třeba u retrívrů. Další možností je dát psovi povel lehni/sedni a přivítat se v klidu sehnutím se ke psu. A následnou energii vypustit třeba aportem.

"Sedni" a "lehni" funguje na chvilinku, ještě když je podpořené ňamkou, ale nezabrání se tím následnému "útoku" nadšení. Ovšem "Kde máš hračku (klacíček)?" nemá chybu. Myslím, že to je pro nás i pro Sama to správné řešení. Díky