Dobrý den ve spolek,

mám rychlý dotaz. Máme syna 8m a psa 8 let (patterdaleterier- na děti vcelku zvyklý). Jejich soužití dodnes bych popsala jako bezproblémové. Dáváme je hodně k sobě, dbáme bezpečnostních opatření...jenže dnes jsem přinesla nákup a každý se věnoval "své tašce" a pak - já stála nad nimi jsem viděla,jak se pes ohnal a kousl mladýho do hlavy. Tekla trošku krev. Vzhledem k tomu, že jsem byla blízko,zakročila jsem,pes koukal, dítě se za 5 min smálo a je v pohodě... Ovšem nevím,jak dál. Ráda bych zachovala pohodu, kterou jsme měli,ale už mám strašný strach. Když to zpětně analyzuju,tak si uvědomuju,že to byla má chyba - nákup=nová věc, vždy psův zájem na očuchání. Syn leze už delší dobu,ale samozřejmě,že jsme zatím neprožili všechny možné alternativy žití.
Díky

U dětí je vždycky lepší minimálně volat panu Desenskýmu. Protože jakékoli střílení od boku je risk. Ale zatím bych se doma vyhýbala podobným situacím a neděsila se.

dobrý den..mám 8 letého parsona a pokousal mi 2letého synka do obličeje..malej mu pořád něco dělal,ale nečekala sem,že ho kousne..pořád sem se snažila oba usměrňovat,ale bohužel asi špatně..potřebovala bych poradit jesli je možné,že se to bude opakovat..rozmýšlím se jestli dát psa pryč nebo pořídit kotec,kde bude pes zavřený jen když budem na zahradě jinak bude puštěný a pomalu je budu dávat k sobě..chodit na společné vycházky a pod...nebo to tím zhorším?

Nepouštět dítě a psa k sobě a co nejdřív jet na osobní konzultaci, tohle není na řešení po netu.

to bych moc ráda,ale mám to přes 200 km :/..psa mám prozatím v psím hotelu..

Spousta lidí jezdí na Vlčáry i z větší dálky. Psí hotel nic nevyřeší, zkuste se dohodnout na dnu volna v práci a vyražte, čím dřív, tím líp.

sem na mateřské takže není problém..musí mi to projít doma...budu se snažit :)..asi je to nejlepší než dělat unáhlené akce..nechci ho dát pryč natož utratit jak po mě žádá rodina přítele :/

Nemůžu si pomoct a nereagovat - tahle věta mě dostává: "..malej mu pořád něco dělal,ale nečekala sem,že ho kousne.." Každý má svůj práh trpělivosti a to včetně psů, pokud se pes nemá kam uklidit, když už toho má dost a majitel včas nezakročí, tak se může začít bránit a takhle to pak může vypadat. Neberte to jako útok, jen jsem měla potřebu to zmínit. Stavte se za RD, ten vám jistě pomůže a poradí jak jednat do budoucna. Se psem to nevzdávejte, hodně štěstí.

v pořádku..se psem to nevzávám bohužel ač to zní blbě sem to vzdala se synem :/..ač sem se snažila sebevíc nedokázala sem zabránit aby mu pořád něco nedělal..

Musím taky reagovat, souhlasím s předchozím příspěvkem. Mám taky 2 letého vnuka a psa kterému se taky nelíbí když ho dítě otravuje třeba když chce odpočívat. Vy musíte dítě uhlídat aby psu dalo pokoj neboť 2leté dítě je nevypočitatelné ve svém chování a pes to moc dobře ví.

jenže to se prostě uhlídat nedá..pes se volně pohybuje na zahradě..malej ho kope,mlátí apod..pokaždý když to udělal tak sem zakročila a dostal na zadek,otočim se udělá to znova..musela bych neustále stát vedle něho..

Určitě si v první řadě dojednejte schůzku s p. Desenským, všechno se dá řešit, dvouleté dítě musíte mít stejně stále na očích. Až bude větší bude už víc chápat, v tomto věku se takto chovají snad všechny děti, snad jsou i vyjímky. I psi jsou někteří odolnější vůči trápení dětmi. Např. náš druhý pes - kavalír- se nechá 2 letým dítětem vytáhnout z pelechu za ucho. Kvikne jen když ho to bolí.

to je jedna z možností co zvažuji počkat než povyroste,ale jak mám vedět,že ho nechtěně nebouchne a on ho nepokouše i když tam budu..budu tak nervozní,že budou nervozní fšeci

To mi nejde do hlavy...s tým dieťaťom..Tiež som mala deti pri psovi,mali vtedy 3.5 a 2.9 roka a toto by si nikdy nedovolili,bola som na ne dosť prísna,keď šteňa spalo,nesmeli ho ani rušiť,neviem si predstaviť že by do psa kopali...Učila som ich že psovi sa robí iba "malá malá",ani hladkanie co by prudkejšie plácanie som netolerovala.Russel je teriér,to je plemeno ktoré reaguje prudkejšie než napr.doga,tak sa nečudujem jeho reakcii.Psa utratiť,začo? Nie je to jeho chyba,nedovolte to.Ja by som psa dala stranou od dieťaťa keď nemáte zrovna čas to ustrážiť,a inak veškeré aktivity dieťaťa so psom mať stále pod dozorom.Decku skorej než naplácať,vysvetliť že ho to bolí (au au) a že má pejsek rád keď sa mu robí malá malá a hodne dieťa pochváliť keď to spraví,napr.mu dajte čo má hodne rád (bonbón atd,ako u šteňaťa )Ale pes teraz bude asi nedoverčivý pred malým,tak usmerniť aj psa.

indiánka tohle fšechno co popisujete sem přesně dělala,furt dokola..

když kopl dostal na zadek a že se dělá jen malá,malá..těsně před kousnutím mu dělal taky malá,já se jen na vteřinu otočila a bylo zle..

Myslím že už ve 3 letech se dítěti daleko lépe vysvětlí jak se chovat ke psu, jinak já když vidím že je můj vnuk blízko u psa a nestihla bych zakročit protože ty dětské výpady jsou tak rychlé, raději si zavolám psa k sobě a tím i pes pochopí že je lépe odejít.

Ještě něco, když chci aby šlo dítě se psem do kontaktu - muchlání atd.- vezmu dítě, buď psa zavolám nebo jdeme společně k němu chytím obě ruce dítětě a jeho ručičkama psa hladíme drbeme atd. Pes je o poznání klidnější než když se k němu řítí dítě samo. Ono stačí když dítě při hlazení jen zatne pěst a chytne psa za chlupy, v tom je ta nevypočitatelnost. Jsou to hold malí teroristé.

tak se nakonec snesl s Maxem/pes rodičů/,prozatím bude tam a mi budeme dojíždět na návštěvy a znova budovat důvěru..pokud vše bude v pořádku,zkusíme po pár měsících vzít azunka domu

Nějak mi zůstává rozum stát nad vaším přístupem. Dítě psa šikanuje, kope jej a mlátí a vy se divíte, že ho rafnul? Děcku bych důrazně vysvětlila, že tohle teda dělat nebude a psu bych dala najevo, že je pod vaší ochranou. Až si srovnáte děcko, tak budete mít doma klid, protože v tomhle případě je ten pes v tom naprosto nevinně a vy jste totálně selhala.

bohužel se nedivím..malýho se snažim rovnat,ale nejde mě to....jak vysvětlit 20měsíčnímu dítěti,že to co děla není správné...zasahovala sem,ale vždy pozdě..vím,že sem to nezvládla,proto se ted budu snažit to napravit...snad to půjde!!

Podobný problém jsem měla doma, akorát, když pes děcko rafnul, tak ještě navíc dostalo na zadek, že mu ubližovalo. Psovi bych dala pelech a naučila dítě, že tam ho za žádných okolností nesmí rušit. A vůbec bych ho učila, ať si psa nevšímá. Mě je nakonec pomohlo sblížit to, že jsem nechala dítěti mu házet míčky a hrát si tak s ním, ale měla jsem dítě u sebe a nebo se jen tak sedělo a psu se po malých částech rozdávali pamlsky. Jak se říká, láska prochází žaludkem. A v žádném případě už nenechat týrat psa.

Nemám vlastní dítě, ale když se mi kolem psa motaj nepříliš vychovaný děti mých přátel, jsem na stráži a malérům předcházím. Nevěřím na vysvětlování a napomínání, prostě tam dám ruce a hlídám, aby děcko psa jen hladilo a nedělalo to, co psa bolí nebo to nemá rád. Pokud hlídat nemůžu, zařídim to tak, aby děti ke psu nemohly. Taky vidím, když už má pes téhle pozornosti dost nebo je zrovna utahanej a chce spát - pak děcka vykážu anebo odvelím psa někam, kam nemůžou.
A to je přitom dost snášenlivej a klidnej pes, ale v životě by mě nenapadlo riskovat a zkoušet, co všechno vydrží.

Držím pěsti, ať se vše vyřeší k co největší spokojenosti. Opravdu bych jela co nejdřív na Vlčáry za Rudou. Pokud je Váš pes u rodičů, je to lepší než v hotelu, ale definitivní řešení to asi není. Důležité je, jak se na tento problém dívá Váš partner, než jeho rodina. Tedy - pokud nebydlíte dohromady. A na Vlčáry určitě i s přítelem! Hlavu vzhůru! Je dobře, že to nevzdáváte.

bohužel dohromady bydlíme,já u nich v domě ..tchýně byla zrovna u toho..a je to antipes.nemá je ráda,bojí se jich..bohužel pro přítele je ruda blázen co štěká na psy ..ještě musíme fšechno probrat a pořádně zvážit..

každopádně bude azu s malým v kontaktu a po pár měsících si ho chci vzit domu,když nebudou problémy a když nebudu moct zrovna 100% hlídat oba,chci mít psa v kotci..

ale měla jsem dítě u sebe a nebo se jen tak sedělo a psu se po malých částech rozdávali pamlsky. Jak se říká, láska prochází žaludkem. A v žádném případě už nenechat týrat psa.


Dělám to samé, dítěti dám do ruky piškoty a samo dává psovi, já jsem hned vedle, nebo mu hází míček, prostě samé příjemné věci pro psa a opravdu to funguje. Každý výpad dítěte proti psovi se musí těžko napravovat. Pro radu co se týče obnovení důvěry si opravdu zajeďte za p. Desenským. Vždyť je to dost závažná věc.

Nechci malovat čerty na zeď, ale dle vývoje chování mé dcery (27m) se výchova dítěte ke psovi v příštím půl roce nestane výrazně jednodužší. Dítě se čím dál tím víc snaží vymezit soji existenci, což vyjadřuje vzdorem, snahou někomu poroučet, třeba právě psovi, a zkoušením, kam až může zajít, což u psa je zase o vás, abyste dítě 100% hlídala a pes neměl důvod se bránit.
Z vašeho psaní jsem pochopila, že máte psa na zahradě a doma ne. Tedy je malý v kontaktu se psem jen velmi omezenou dobu ze dne, nevýhodou je, že má menší možnost psa pochopit, včetně jeho zvyků, denního režimu, ... , ale zase naopak to vyžaduje od vás jen omezenou dobu vaší 100% pozornosti..
Zajeďte za Rudou, vysvětlí vám přesně, jak postupovat se psem, který už má narušenou důvěru a ví, že se dá do syna kousnout. Naučí vás, jak psovi ukázat, že mu nenecháte již znova ublížit, případně že vám má jít synka napráskat, místo rovnou zaútočit.
Já si tím získala 10let starou nervní bolavou čubu, když jsem ji přivedla k 7m dítěti. Na fríčkách je známá kousavostí, doma by mne občas také "sežrala" (stříhání drápků, neopatrný dotek na bolavá záda,...), ale na dcerku nedá dopustit, všude ji následuje, chodí se k ní mazlit a to víc než ke mě. Ví, že přinejhorším stačí přijít žalovat.
Držím vám pěsti.

Dobrý den, máme sedmiletého russell teriéra a osmiměsíční dítě, které se teď začalo plazit. Hlavním cílem jeho snah je psův pelech. Chtěla jsem se zeptat, zda je správné dítě v momentě, kdy se k pelechu blíží a pokud v něm zrovna je pes, vzít a směrovat jinam, aby psa nerušilo?
Další věc je, že když je malý v postýlce v obýváku, má ji blízko psa psa. Bočnice postýlky jsou průhledné ze síťoviny, jak se tam malý šije a kope nohama, vydává to různé zvuky a psovi se to nezdá, už se jednou směrem k postýlce ohnal. Jak postupovat s tímto? Dříve toto nebylo třeba řešit, protože malý ležel hlavně na zádech a nemlel s sebou. Děkuji.

Psu bych pelech přestěhovala do klidu. Moji psi mají právo se vyspat a nažrat v klidu a děti od mala učím, že když pejsek spinká a papá, tak se mu neškodí.
Lezecí období je hodně náročné, dítě to moc pochopit nechce. Měla jsem pro zajištění psího klidu mezi dveřma třeba položenou židli. Socializace pod dohledem.