Dobrý den, mám doma 13 let starého maltézáčka. V posledních letech hůře viděl a nyní to vypadá, že už je úplně slepý (někdy ještě zaregistruje nějaké stíny, ale už málo a jen na jedno oko). Nevím jestli nemá i problémy se sluchem, ale když ho voláme, neorientuje se odkud volání jde. Sice na zvuky reaguje, ale neví, odkud jsou a jde úplně na druhou stranu. Ale teď s ním máme jiný a dost velký problém. Začal být zlý. Díky tomu, že nic nevidí, stačí, když slyší nějaký zvuk a hned zareaguje vrčením a kousáním. Stačí, když leží třeba u něčí nohy a dotyčný s ní pohne. On okamžitě zaútočí a kousne. Sáhnout na něj bez varování je už nemožné, když cítí jakýkoliv pohyb nebo dotek, je zle. Docela se začínáme bát okolo něj projít, nebo se u něj pohnout. Už jsme od něj utržili několik kousanců. Nevíme, co s ním. Máme ho moc rádi, za těch 13 let jsme s ním zažili moc krásného a když nás sám "najde", má velikou radost a mazlí se a je moc milý. Nechceme ho dát utratit (jak nám bylo už několikrát porazeno "odborníky")ale dá se s tím vůbec něco dělat? Moc děkuji za odpověď.

moje babicka mela slepeho pudlika.A rozhodne to nebyl duvod ho davat utratit.Ten pejsek si zvykl a fungoval uplne normalne.Obcas do neceho narazil,ale bylo to ok

Danny tiež už v 13-tich rokoch v podstate nevidela, chcelo to trpezlivosť a hlavne s ňou komunikovať, čo bol tiež trochu problém, pretože bola už aj nahluchlá. To, že útočí je podľa mňa problém toho, že sa cíti veľmi neistý...dajte mu čas, nech si zvykne, naučte sa pohybovať okolo neho pomalšie, hovorte naňho, ak aspoň trochu reaguje, upozornite ho, že ho idete pohladiť. Pohybujte sa podľa možností v známom prostredí a samozrejme nie bez vodítka....nie som odborník, možno neradím dobre - píšem iba to, čo sa osvedčilo mne....s Danny som prežila prekrásnych 15 rokov.

no 13 let je na pejska opravdu hodně- sami máme doma 17 letýho voříška a věřím že bejt s ním v kontaktu furt- mít ho v obejváku a podobně je to podbný- nevidí nesůyší a je z toho hodně enrvozní a občas netuší co se děje- a reaguje vrčením a kousáním- oosbně to u takhle starýho psa neřeším- u vas bych to asi řešila tak že bych psa před každým kontaktem hodně upozornila- promluvila nebo podobně a v obýváku mu vyhradila místo aby nemusel být nervozní že se něco děje a že by se mu mohlo něco stát

mám 14 letou jezevčici, a taky ji opouští zrak a sluch...začala být velice nervózní, naráží do věcí, padá ze schodů, nevyskočí na křeslo...taky jí nemůžu pohladit nějak zbrkle a nečekaně, lekne se a ožene...
někdy jsem z ní nervózní i já, ale učíme se s tím žít obě...

Danny bola tiež jazvečíčka, na fotke je vlastne ona....zo začiatku som bola aj ja nervózna, ale potom som s tým prestala a pomaly sme si našli spôsob, ako fungovať..... chce to trpezlivosť a pôjde to. Hlavne sa neponáhľať a keď už bude dochádzať trpezlivosť, treba si zaviazať na chvíľu oči a prejsť sa takto po byte.....

Všechny moc zdravím,mám podobný problém. Mám fenku boxera,je celá bílá,jedno očíčko modré a od mala je hluchá a má rakovinu,takže už má za sebou spousty operací a bohužel se jí dělají nové nádorky.Veterinář říkal že se dožije maximálně sedmi let,ale teď jí bude 12 a zvládáme to.Bohužel nemůžu používat hlas,ani nějaké intonace a dorozumíváme se jen gesty,máme takovou svojí znakovou řeč,umí žákladní povely a i něco navíc,ale musíme se vidět.Jenže začíná mít problém s očima,obě je má zakalené a vidí čím dál hůř,kolikrát narazí do věcí,nebo do mě. A právě v tom je ten problém,několikrát se mi stalo,že byla něčím zaujatá a abych jí upozornila,že po ní něco chci,tak vždycky jí zlehka ťuknu někam na bok,hned tak kouká kde jsem a co že to vlastně chci,jenže teď se mi už po druhé stalo,že se lekla a začala s vrčením chňapat,jakmile ale poznala,že to jsem já,tak se začala "omlouvat" a udobřovat si mě.To mě jakoby začně vítat a honem něco vezme do papuly a snaží se mi to nacpat do ruky,nebo aspoň pustit na nohy.Jenže já se bojím,že jak se to bude zhoršovat,že uvidí čím dál hůř,aby nezačala být nebezpečná,jak mám v takové situaci reagovat? Jinak je čilá,baští,běhá,hraje si,kolikrát si říkám,že se snad vrací do štěněcích let,přeci ji nedám uspat,tak jak mi spousta lidí radí,jsou i nemocnější pesani,kteří se dožívají i více let...co si o tom myslíte? Děkuji za Váš čas.

Děkuji za pochvalu až se červenám,Cherryně to vyřídím,ať si mě kouká vážit...hihi...chovatel kterýmu se narodila ji chtěl "odstranit" jak tomu říkal,pánč je bílá a s tím se samozřejmě nesou klasické problémy,náklonost k nádorům,hluchota...jenže ono to na kouklo a skočilo mi to do náruče a bylo mi líto toho tvorečka,aby ho uspali.Tak i když už mě stála tolik peněz,že bych za to už asi měla auto,tak bych jí za nic nevyměnila! Když jí mám na vodítku,venku ji ani jinak nemám,protože jí nemůžu zavolat,tak jí ovládám jako koně,jemně zatáhnu doleva a jde do leva,jemně do prava a jde do prava,zatáhnutí zpátky je stůj a 2x zacukání je jdeme,prstě jsme se spolu naučili se domluvit.Jen teď že už i špatně vidí,to mě trápí,no snad to ještě nějak zvládneme.

jediná možnost bude asi pernamentní vodítko, a možná bych ji "neťukala", ale pohladila, když se ožene, neucukat, nekárat, nechat jí čuchnout a za žádnou cenu ji nenechat, aby se ji to vymstilo - nenechat nikoho na ni omylem šlápnout a tak. Ale popravdě nemam s tímhle téměř žádný zkušenosti - počkejte si na p. Desenskýho nebo mu zavolejte (banner nahoře)

Dobrý den, máme doma 2 pejsky - 6-ti letého křížence menšího vzrůstu( asi jako jezevčík)a ročního pejska čivavy. Odmalička to probíhalo dobře, zezačátku se starší( Kim) trochu "bál" mladšího. Oboum se snažíme věnovat stejně, jednohu neupřednostňujem. Kimík ale začal být nevrlý, a druhého pejska olizuje .. neustále, pokud ho nehlídáme. Buďto jeho, nebo místa, na která si sedne. Ještě k tomu, že je nevrlý. Když něco provede, a my ho okřikneme, příp. ho malinko plácneme přes zadeček, tak se po nás ohání a vrčí. Nedávno jednoho člena rodiny, z kterého dřív v pohodě poslouchal, stisknul do ruky. Když chováme jednoho, automaticky bereme i druhého. Když ale chceme vzít Kimíka, vrčí. Když si ho nevšímáme .. jen ho pohladíme, tak kňučí ... ale jakmile ho vezmeme, tak zase zavrčí, Když si hrajeme s mladším, chceme si hrát i s Kimíkem, ale když ho chytneme, že ho taky povalíme ... tak zase zavrčí ... a poslední dobou, když mu malinko chceme plácnout přes zadeček, dost často se po nás ohání. Dřív takový nebyl. poraďte, jak ho třeba máme "trestat" nebo jak se k němu chovat ...atd ... Děkuji

Starší pes sa nevyrovnal s príchodom mladšieho, pretože pravdepodobne s novým psíkom ani nevedel komunikovať, ďalšie vaše jednanie ho ešte viac zneistilo. Na to ste ho začali za toto ešte aj trestať. Aké mal možnosti naučiť sa komunikovať so psami, než ste priviedli druhého? Vrčaním vám ukazuje, že nerozumie. Informácií na posúdenie je málo, skúste napísať viac. Najväčší problém bude pravdepodobne v tom, že starší zhýčkaný pes zle spracoval vašu "spravodlivosť" poňatú príliš ľudsky a na to jednoduchá konkrétna rada neexistuje.