a to jako myslíš,že fakt vadí?

Ale ne, ale všeho moc škodí, jak psala Essi.

Nevidím důvod, proč přehnaně chválit, když jde o samozřejmost, která nevyžaduje žádnou zbytečnou pozornost, jelikož něco takového by psa stresovalo stejně, jako byste vy vyšli z toalety a sklidili za provedený výkon aplaus.[/quote]

Ale co když ta pochvala je jakoby za splněný povel. Protože my jdeme ven, já řeknu Rockymu ,,jsi se vyčůrat a vykakat" nebo když už jsme dlouho venku a on asi 10x čůral, ale ani jednou nekakal, tak mu řeknu:,, Jdi se vykakat, jdi. Jdi a vykakej se." A on se na mne podívá a hned začne hledat místo otočí se a kaká a já mu pak řeknu:,, Tak je hodnej." Néééé nijak přehnaně, že bych se z toho potento, že on to, ale prostě s klidným hlasem mu jen řeknu, že tak je hodnej.
Tímhle on se totiž taky ten ,,povel" Vyčůrat a vykakat naučit.

Tohle je ale jiná situace a pes je naučen povelům, já mám taky povel Eny vyčurat, když odjíždíme autem, nebo ji ráno jako připomínám, když se venčí a spěchám do práce, že jsme venku na vykonání potřeby.

Ale podotýkám, že já toho hodnocení nejsem zrovna hodna, jelikož jsme měli s venčením(a nejen s ním) ze začátku také problémy. Holt ale chybama se člověk učí...

Tak takéto niečo môžeme len ticho závidieť. My sme už slávili prvé 3 dni bez nehody, posledný týždeň ciká doma "už len" raz denne. Praktizovala som, čo ste nám poradili, rázne ho vyviesť von za kožuch a spočiatku to bolo dosť husté. Jednak bol úplne šokovaný mojím "surovým" správaním, vonku si sadol, ani sa nepohol, uši prilepené k hlave, chvost zaseknutý medzi nohy, niekedy sa dokonca prevrátil na chrbát. O nejakom vycikaní vonku nemohlo byť ani reči. A doma mi túto moju "surovosť" patrične osladil. Asi 2 týždne to bolo príšerné, cikal dokonca aj tam, kde nikdy dovtedy - na sedačku, dcére do postele, dokonca aj do svojho pelecha. Ale všimla som si, že tomu vždy predchádzala nejaká "podlosť" od nás. Napr. ukončili sme hru, presunula som ho z kresla na sedačku, nedala som mu kúsok klobásy (aj keď žobranie má zakázané), poslali sme ho na miesto, a pod. Aj teraz, keď sa pociká, je to vždy po niečom podobnom. Je mi jasné, že s nami manipuluje, alebo to aspoň skúša, neviem ako by som tomu zabránila, ale aj tak je lepšie raz denne, ako doterajších 8-10. Dúfam, že to vymizne úplne, lebo to vyvlečenie von sa mu fakt nepáči. Ale vyzerá to tak, že to pomaličky vedie k úspechu.

já nevím dezdzy tohle sme učila prostě vždycky když sme štěně vynesla ven říkala sme čůrej nebo vyčůrat a když začal čurat jen sme řekla ,,to je čůrej ,, psi to pochopily celkem ajsně a rychle

No já nevím, ale on se bojí. To asi moc nechápe proč ho vlečete ven za kožich. Asi ho nechytáte v tom správném okamžiku. Tj. hned jak přisedne, ale ještě louži nezačne dělat.

Ale práveže nachytám. On to robí zásadne tak, aby sme to videli, čo teda absolútne nechápem, vysvetľujem si to tak, že ja som mu v niečom nevyhovela a on sa mi takto "pomstí". Vždy, keď som ho vyvliekla, bolo to práve keď cikal (pri tom, ako som ho vliekla, ocikal celú cestu smerom von), ale je fakt, že hneď ako si čupne to nemám šancu stihnúť, on to robí tuším súčasne - pričupáva a ciká.

No a já právě přitom použila to ,,ták je hodnej." Ale to už je asi jen o slovíčkaření, ale princip stejnej.

No já nevím,zatím jsem nepřišla na jinej způsob jak sdělit psu,že je něco dobře a že tohle udělal správně než pochvalou.Navíc jsem nic o přehnané chvále nečetla,janicek to formulovala takhle

Když už mluvíme o situaci ,kdy bychom vyšli z toalety a sklidili potlesk,věř tomu,že kdybys měl děti,vůbec by Ti to divný nepřišlo.Mluvím o štěndu,ne o dospělým psu,když se dítě učí chodit na nočník,je jásot rodičů nad zdárně vykonaným dílem poměrně dost intenzivní ,děcko bývá nadšené a ne streslé .
V zásadě nikomu radit nemíním,mám psy čistotné od 3 měsíců a normální pochvalu používám běžně.Toť vše.

Já teda taky nechci radit, ale vždycky jsem štěňata po vykonání potřeby hodně chválila, stejně jako jsem hodně chválila děti když se učily na nočník. NIKDY jsem neměla s udržením čistoty u psů v bytě sebemenší problémy, přestože jsou hodně venku tak doma nikdy neudělali loužičku, natož něco jiného.
Než se tady o tom začalo diskutovat, tak mi přišlo, že radostné pochválení štěňátka po vykonání potřeby venku jako normální věc a nenapadlo mě přemýšlet o tom jestli jsem u toho chválení byla víc hlasitá, ale vzhledem k tomu že jsem jim žádnou psychickou újmu nezpůsobile, tak to asi bylo přiměřené.
Tak nevím, ale pokud bych ještě měla štěně asi bych to dělala úplně stejně.

Tady ale pokud vím nikdo neříkal, že nechválit vůbec.
Vycházím z toho, že když se pes potřebuje vyvenčit, uklidí se kousek dál od ostatních, ti se po něm sice ohlédnou, ale když zjistí, co dělá, nevšímají si ho. Pak to po něm jdou očuchat a třeba přeznačkovat, ale při té činnosti si ho nevšímají.
Přehnanou pochvalou a pozorností jedni moji známí před lety naučili pejska, že se schovával do úzkého prostoru mezi skříň a stěnu. Když udělal louži doma, řvali FUJ a buzerovali ho. Když ho vzali ven, sledovali jako ostříži, kdy si konečně přičapne k zemi a hned začali chválit a ještě než se zvedl, už u něj stáli s piškotem. Výsledkem bylo, že pejsek sledoval je, a když zjistil, že venku klid nebude a doma taky ne, našel si skrýš. Docela dlouho ho to potom odnaučovali.
Ani u dětí ani u psů jsme z toho nedělali estrádu a byli čistotní dost brzy.

Já taky učila venčení venku bez cirgusu a všechno v pohodě. Jo a jako malá jsem u sebe pozornost na nočníku nevyžadovala

Právě že debata se stočila na to jestli v době učení se štěněte chodit se venčit má chválit či ne, proto jsem reagovala, já osobně si myslím že se chválit má, mě se to osvědčilo velmi a to jak u psů tak i u dětí

To mi je úplne jasné. Napriek tomu, odkedy som aspoň podľa mojich možností postupovala podľa Vašej rady, je toho podstatne menej. Viem, že sa vtedy bojí, na takéto správanie nie je zvyknutý a snáď mu docvakne, že sa to spája a náš problém vymizne úplne. Aspoň v to dúfam.

Ok, to je jasné, ja ani nechcem, aby sa ma bál. Len som sa snažila postupovať podľa vašej rady. Skôr je problém tam, že je dosť obtiažne vyvliecť von psa, ktorý má polovicu mojej váhy a je samý sval. Preto to pôsobí (aj na mňa) ako násilie, ale zase nemyslite si, že to robím tak agresívne, aby som mu ublížila. Je to len hodne razantné a fakt je, že dovtedy na takéto zaobchádzanie nebol zvyknutý. Ale tie 3 dni, keď som to nemusela urobiť ani raz, boli úplne božské a som Vám vďačná aj za takýto pokrok.

Desenský

Tož být to takhle napsáno hned zkraje,ani bych nereagovala ,leč vyznívalo mě,že pochválit za to štěně je a priori špatně,to se holt neudržim

nebrala bych ho za kůži, nech mu doma obojek + krátké vodítko a odveď ho za něj

Rudo s napravováním a přeučováním v tomto směru problémových psů žádné zkušenosti nemám a vůbec nepochybuji o tom, že máš spoustu zkušeností a víš jak na to.
Já jsem reagovala proto, že jsem debatu pochopila jako problém majitelů několikaměsíčních štěňat, zda chválit nebo ne.
Jinak to, že na štěně nebudu při venčení upřeně zírat a znervózňovat ho, ale naopak dělat jako by nic, považuji za samozřejmou věc. Upřené pohledy a znervózňování nemá rád žádný tvor, snad s vyjímkou exhibicujících chlapů kteří mají rádi při konání potřeby obecenstvo.

Dík za radu, vyskúšam. Ale nebude mať potom pocit, že je to vlastne super, vyčúrať sa doma, keď sa potom ide v absolútnej pohode von? Nemohol by to začať zneužívať? Teda nie že by som zámerne chcela používať nejakú "brutalitu", ale aby zase pochopil, že niečo urobil zle. Ísť von by mohol chápať ako odmenu, to by asi nebolo dobré.

Jerrynko - záleží, jak se u toho budeš tvářit a o přenosu pocitů. Z Bratislavy to není k Rudovi daleko :)

Každý říka estráda něčemu jinému, já tak říkám přehnané pozornosti.
Pochválit se dá různými, přiměřenými způsoby a doufám, že většina bude přemýšlet o tom, jestli právě přiměřené byly.
Bohužel se hodně lidí chová ke svým pejskům podle vzorce mých známých, sousedů na chatě, kteří tu haskinku pořád ještě mají.

přiznám se,že štěně za vyčurání venku nechválím,zdá se,že to není potřeba.někdy jí řeknu,že je šikovná holka nebo ji pohladím. Zdá se mi,že se čistotě doma docela naučila,občas jí to ujede,když se v noci probudíme a než se zorientuju v čase a prostoru,tak je loužička.Ale to mi nějak zvlášt nevadí...taky mi takové to hlasité chválení a lá táák je hodnáá nějak nesedí,na cvičáku jsem taky nebyla odvázaná z nadšeného lákání na přivolání,ale to je jiné téma...

[ zkuste si představit situaci: sedíte si na míse při otevřených dveřích a za dveřmi vás sleduje někdo, kdo také potřebuje, přešlapuje, kříží nohy a pohledem vám s americkým úsměvem sděluje "dělej sakra, dělej...", pak vám poví něco ve stylu "táák je hodnáá...", nevyberete si příště raději dveře, které se dají alespoň zavřít?...


Plně souhlasím! Mám dvě štěňata ,, tedy štěňata už je jim 9 měsíců,,. A pes mi chodí v klidu ven dělat potřebu a čubička se mi to nechtěla naučit, ale je to opravdu v tom dát jí prostor. Všimla jsem si že mi chodila venku do vysoké trávy nebo za stom a tam občas něco udělala. Tak čubina má volnost ,aby udělala své. A pes je na vodítku ,aby ji nerozptiloval když potřebuji ,aby se vyvenčila.
Sic občas najdu doma nachodbě hromádku ale to je jen když dostanou kost a ona si ještě neumí v noci říct.
ALE OPRAVDU je to o tom že ji při venčení nešmíruju!!!

já šmírovala jak Colombo a mám klid od 3 měsíců

No já teda taky šmírovala a NIKDY se nestalo aby se mi psi v bytě vyčůrali, natož něco většího. Až teď když byla fena druhý den po porodu a z přežrání se placent měla průjem a já jsem nebyla doma abych jí pustila ven. Jinak od štěňat mě psi i v noci vzbudí, takže jenom o tom šmírování to asi nebude

Pokud vím tu nikdo netvrdil, že to jen o tom.

Ale ano tvrdí to miganda, ale zároveň řeší problém že 9. měs. štěně doma občas dělá hromádky, takže jsem reagovala v tom smyslu, že jak je vidět to není JENOM o šmírování či pozorování. Je to podobné jako s dětmi, pokud se má štěně naučit čistotě, je potřeba důslednost a trpělivost a pochvala pokud se dílko podaří. Taky nesmí být člověk líný vstát třeba třikrát za noc jít štěně vyvenčit, než se naučí si říkat. Znám několik lidí kteří s tím mají u svých psů problémy, ale ani u jednoho z nich není příčina v přehnané pozornosti při venčení.

Za posledních několik let byla v naší rodině 4 štěňata. Nešmírovali jsme, chválili jsme bez estrády, doma jsme netrestali a problém s čistotnosí jsme nikdy neměli.
Těch, co nepřiměřenou pochvalou a pozorností štěně venku vystresovali zase pár znám. Naši sousedi měli s haskynou díky tomu problém skoro do roka.
Ono to chce najít postup a míru pozornosti, který vyhovuje tomu danému pejskovi.

je zajímavé,že když se jde štěně /4 měs./ naposledy vyčůrat se mnou,tak kolem desíti,tak když ráno jdeme v 6.15,v pohodě to vydrží a vyčůrá se až venku. Včera s ní chtěl jít přítel asi v jedenáct v noci ještě jednou,ale potvůrka s ním nikam nechtěla,ležela v posteli a ani se nehla,tak jsme ji nechali,mě se už nechtělo vstávat.... Pak se s ní chodí v poledne,až přítel vstane,protože dělá až od dvou do noci a než se obuje a tak,tak se čubís počůrá. Nikdy jsme ji nijak netrestali,maximálně jí říkám "čuníku",protože loužička na linu mě opravdu nevytočí,venku nijak nechválím a přitom mám pocit,že se opravdu snaží doma nic neudělat,prostě jí to někdy ujede /někdy mám pocit,že spíš značkuje po králíkovi,který je ted v pubertě,ale nevím,jestli to čuby dělají/ myslím,že u štěnat to bude podobné jako u lidských dětí,pokud je psychický vývoj v pořádku,tak se čistotnosti dříve nebo později naučí každé ...

TO JE FAKT ! ,, jen šmírováním to nebude ale to tu celou dobu řešímě, že to je tím jakou má pes od malička a nebo jakou mu vypěstujete PSYCHIKU. Hele mám doma 4 letou pitbulku mámu těch dvou 9měsíčních štěňat a ta si umí říkat v noci kdy chce jít ale mládež ji napodobuje jako vůdce směčky a tak v noci když nejde ona tak sami nepříjdou a holt někdy je . Ale jako mají lidi problém tak i psi holt mají někdy rychlejší přírodu než hledat kdo semnou půjde ven.
Jinak je zajímavé že máma a pejsek vědí kde se dělá potřeba ale malá čuba se odnich nechce vzálit tak to udělá co nejblíž. Prostě byla poslední štěně z vrhu a já ji musela hlídat, byla z nich nejslabší a holt v ní něco je jiného už odmala. Oproti jiným psům třeba i pomaleji žere ,, nehltá,,.

Já ti věřím že si měla klid! Ale ono je třeba rozdíl mít doma jednoho a mít jich doma víc. Měla jsem doma dřív jen jednoho psa a co jsem ho přinesla domů jako štěně tak nikde neudělal nic.
Ale jak víš, když jich je víc tak jeden udělá doma louži a ty to špatně uklidíš tak máš hned od dalšího taky. Učí se jeden od druhého. A učí se cnosti i necnosti BOHUŽEL i BOHUDÍK.
Nikomu nevyvracím že se mu osvědčilo šmírování ale jen potvrzuji Panu Desenskému že mě se osvědčilo a uznávám to že i zvíře má právo při potřebě na klid.

No právě že štěně samo v noci nepřijde a nikoho hledat nebude, musíme vstát a jít ven se štěnětem my, dřív než se pčůrá v bytě, to je snad jasný že se nebudu spoléhat na fenu.
Jinak to šmírování, bylo pochopitelně myšleno pouze obrazně, je to normální časté venčení štěněte, žádný cirkus jak tady taky padlo, jenom vykonání potřeby a pochvala, žádná věda, normálka. Nikdy jsme neměli jenom jednoho psa, máme dvě feny a taky jsme doma měli odrostlá štěňata, takže s bišonkem taky 5 psů a naučila jsem to všechny do 3.měsíců bez problémů. Jinak teda nevím proč by nemělo mít zvíře při venčení nárok na klid, to jsem nějak nepochopila, tím že s ním jdu ven ho řuším?:D

Věřím že jsi úspěšná chovatelka ale asi si ještě nenatřefila na psa co má opravdu ,,drobek problém,, jinak by si asi psala jinak. Myslíš že jsem s ní nechodila v noci?!! Chodila jsem s nima celý 4 měsíce moc co noc v 22.00 , v 2.00 a v 6.00 ráno , jako zkoušela jsem s malou všechno ale od jejích sourozenců je odlišná. Někdy je úspěch a 3 dny neudělá nic a pak najdu hromádku, ale je fakt zajímavé že její brácha to nedělá ten ví že venku se má.
Spíš si začínám myslet že jak tu psal Pan Desenský , by to mohlo být tím že se ještě nehárala. Ale to těžko soudit.

Po mesiaci hlásim úspech - už sme 2 týždne absolútne bez nehody. Vaše rady zabrali - ďakujem, ďakujem a ďakujem. Je to neskutočná úľava.

Mám pocit,že Arwen udělala v čistotnosti krok zpět. Večer chodíme naposledy kolem 21.00,pak se jde spát,ve dvě ráno ji vyvenčí přítel,někdy já,když není doma,pokud se vrací z práce,tak se venčí ještě v pět.Já vstávám v 6.15.vždycky jsme to ráno stihli.Když přítel v noci přijde,vítá ho a u toho učůrává,tak s ní jde hned ven. Včera nestihl vyjít ani na chodbu baráku,pustila to tam,to bylo ve 4.30,předtím byla venku o půlnoci, já chtěla jít dnes v sedm a když jsem se oblékla a než jsem nasadila vodítko počůrala se na mé kalhoty,které ležely na zemi. otázka je proč? Má nějaký spouštěcí reflex,když mě vidí se oblékat? mezi dvěma venčeními by uběhly asi dvě hodiny.Venku teda čůrala ještě jednou.Včera jsme přišli z procházky,tak za půl hodinky počůrala klec králíkovi a svůj pelíšek,co má na chodbě /má ještě jeden v ložnici,ale tam je to v pohodě/.Já ji za loužičku nijak netrestám,jen řeknu trochu naštvaně,že je čuník,že se to doma nedělá a házím ksichty a uklidím to.myslím,že na 4 měsíční štěně to stačí. venku teda nechválím.Mám doufat,že se to znovu upraví samo?

je vedro, třeba začala víc pít a ještě neumí pořádně ovládat močák

to by mohlo bejt. v poledne jsme šly ven a za hodku si skočila s ukořistěnou botou na postel a zase se počůrala.Ale ona si neřekne,že chce ven,tak nemám šanci to odhadnout. NO,třeba to říká tak,že to nechápu

Někde asi děláte chybu, samo se většinou nic nestane. Já nevím, už jsme se tady o tom bavili mockrát, každý na to máme jiný názor, já jsem tedy chválila všechna štěňata a NIKDY se mi doma nepočůralo ani jedno. Neříkám že z něj při tom nespustila oči nebo jsem u toho dělala nějaké divadlo, ale pochvala byla, takže všechna velice brzo pochopila, že se čůrá pouze venku a ne doma v bytě.

Mellorn, já s Arim zažila něco podobného..od začátku byl hrozně čistotný, skoro se nepočural. Potom ale v přibližně stejném věku jako má Arwen se mu čistotnost taky zhoršila-ne o moc, ale loužičky se staly častějšími. Asi o měsíc později se to zas spravilo...vůbec nevím čím to mohlo být

dekujeme za rady... skousely jsme snad vsechno a chodime s fenkou docela casto a na dlouhy prochazky kde nehlidame jeji curani.. a kdyz si toho vsimnem... tak ji trosku pochvalime... ale jsou situace ze se venku nevycura vubec a hned jak zabouchnem dvere bytu vykona potrebu.. skouseli jsme ji aji privest ktomu a rict ji fuj to se nesmi to se dela venku... a pred kazdym vencenim ji rikame ze dem curat ale bez uspechu.. fakt uz si s ni nevime rady.. premyslime jako by to delala naschval... ale zatim jsme neprisli na to kvuli cemu by to mela dela.. venujeme se ji dostatecne jak doma tak i venku...

Ad průjem- Eliško,já bych namísto řešení jak by si měl pes říci popohnala veterináře. jestli jsem to pochopila, tak vás ty průjmy trápí několik týdnů a za sebe bych se bála spíš vyčerpání organismu a v těhlech vedrech i dehydratace psa. tak že bych nejspíš naběhla na veta, ať něco dělá, popř. se popídila i u jiných veterinářů. Ať mě tady když tak Eva opraví, ale pokud vet chce, tak si zařídí, aby výsledky byly rychleji než za týden a dle mého si průjem s průběhem jaký popisujete takovou péči zaslouží.