Nevím asi se to tu někde probíralo,no nenašla jsem to tady.- O víkendu jsme byli u koní a můj hafík si na ně neustále dovoloval- štěkal a ňafal po nich(a nebylo to ze strachu), hlavně na čumák a na zadní nohy, měl náhubek tak žádneho nekousl a nevim asi by to udělal. Přivolat se nechal, ale po propušTění pokračoval i když sem mu to zakazovala. Nakonec musel být uvazaný. Tak se ptám hlavně těch co chodí se psem ke koním, jak docílit toho aby je nechal napokoji a nevšímal si jich. Předem díky za odpověď.

já jsem ho vždy když toi chtěl udělat, nebo se jen křivě podival, okřikla, popř. zbuzerovala co si to jako dovoluje když to furt opakoval. No a samozřejmě k tomu patří i zabavit ho v přítomnosti koní třeba aportem. No a nebo po něm můžeš něco hodit, já většinou ohlávku kterou mam v ruce. Ale netref koně

Částečně je to otázka zvyku. Jestli byl u koní poprvé, tak z toho měl pravděpodobně silný zážitek Až z toho bude pravidelnější činnost, snáze pochopí, že platí určitá pravidla např. neběhání do výběhu apod. Mě k nastavování pravidel pomohlo kromě toho, co psala Eva také odložení na dálku, včetně reagování na posunek. I dneska se mi to hodí, když mám plné ruce koní, je "vypjatá emoční situace" a čubís mi chce pomoct. Jináč k tomu odložení platí, že se mi čuba zůstane ležet až do dalšího povelu, tj. odložím si ji kdekoliv a kdykoliv a počká až se pro ní vrátím.

jj, to jsem taky používala

Ozzouch, když viděl poprvé koně, tak na ně řval taky a to byl ještě k tomu v autě. Podruhé už jsme se na ně šli podívat zblízka - byl dost nesvůj, pokaždé když kůň třebas frkl nebo se rychleji pohnul, tak uskočil. Pak jsem začala jezdit na jízdárnu s mojí ségrou, která jezdí a od té doby nemáme s koníkama problém. Jak píše hyena, je to opravdu otázka zvyku ;-)

noooo, ten zvyk, taky si může zvyknout je honit pokud si pamatuju tak má kesoa čsv, jetsli má silné lovecké pudy....

Evi, no jasně, že psa nenechám, aby u koní volně pobíhal a dělal si co chce, ale vymezím mu jasné hranice, co se smí a co ne. Pokud jde o to, že by si psík mohl zvyknout koně honit, tak mu to hned ze začátku striktně zakážu a budu v přítomnosti koní pilovat poslušnost (hlavně přivolání samozřejmě).

Trošku OT, ale tuhle jsem s valachem socializovala na vyjížďce cca roční ČSV a skorkštěndo nějak nemohlo pochopit, proč si ten "velkej pes" nejde s ním hrát, když on ho tak krásně vyzívá poskakováním se zadkem nahoru.
Jináč tím zvyken jsem nemyslela, nechat to být, ale to, že nová situace a možná první kontakt s koněm může být psem vnímáno jinak, než když už je to situace "obvyklá", s nastavenými pravidly.

dik za rady, je to opravdu čsv, ale koně před tím už viděl několikrát teď to jen bylo na delší dobu. pak jsme za koníkama byly dvakrát a zase to samé, ale fakt mi připadá že si s nima chce spíš hrát než je lovit.

No není to asi snadne, zkusila bych ho postupne zvykat. Pokud bude hodný, nechat ho na volno, pokud bude vyrázet a zlobit, uvázat ho...treba to pochopí. Taky bych ho nechala si kone porádne ocuchat. Já kone mám, predtím jsem mela NO a ten byl zvyklý, brávala jsem ho i s konem ven, ale musel se naucit, aby se mu nepletl za zadníma nohama, ackoliv muj koník je k tomu celkem tolerantní. Ted mám krizence setra a howavarta a toho jsem vodila do stáje do mala, do boxu, ke koni, ven na procházku. Je navzdory svemu loveckemu puvodu s konma uplne v pohode. Na jízdarne cvalaj male deti na koních a je v klidu. A bylo to pro me velke ponaucení, ze to tak zvlada, aniz bych mu to nejak striktne zakazovala. Fakt je, ze pes muze mít tak silne lovecke pudy, ze ho asi nic nezastavi...Takze asi jediná rada, zvykat,zvykat a zase zvykat...

K tomu zvykání spíš než "na volno"x "uvázání" bych se snažila jeho pohyb korigovat, aby pochopil jak se vlastně má chovat. Tak že přivolání, popř. kamínek v kapse, ohlávka v ruce, odložení a všechno, co ti pomůže nastavit psíkovi mantinely.No a jestli se ti znovu a znovu vrací k ňafání ke koním, tak ho zkus něčím na chvíli zaměstnat. ono ale hodně záleží, jak si na tom u koní ty. zda tam chodíš jednou za čas se svézt, popř. někoho navštívit nebo zda jezdíš pravidelně a psa ke koním prostě brát " musíš".

Je to OT,ale já se s vámi jen podělím o takovou zvlastni situaci a o to, jak dokazou nekteri kone byt zlati. Kamaradka sla na louku trenovat zacinajici jezdkyni na jedno oddilove kobyle. Mela s sebou sveho psa- 2letého hovíka. Celou dobu co tam byli, kamardka trenovala, kun behal na kruhu a pes si tam neco hrabal v zemi. A znicehonic prej pes vystartoval a normalne skocil vsema čtyřma kobyle na zadek, jako když lev se snazi skolit zebru, podotýkám že měl košík. Ale ne agresivne, proste ji tam jenom pristal a kobyla udelala jen to, ze se zastavila mi pripada neuveritelny, zlatek kun, mohlo to dopadnout seredne... uff

sestřička Aremiho od Kesoy Arwenka viděla koně poprvé v létě,Fialku,která je na psy naštěstí zvyklá a byla fascinována,spolu s aryou kolem ní chodily,arwen ji zkoušela tahat za ocas,no ještě ,že to byl tak hodnej kůň.Od té doby ke koním moc nepřišla,nevím,jak by to bylo ted,tehdy jí bylo přesně 6 měsíců...

Dobrý den,
mám tříletou fenku rtw. Je to tedy šílenec, to musím přiznat. Ale už od mala jsem ji brával ado práce ke koním a tak si myslím, že za tři roky by si mohla zvyknout. ze začátku byla nejista a měla jsem jí pořád za zadkem, ale čím byla starší tím byla oprsklejší. Několikrát utekla za koňma do výběhu a honila je tam. Ne že by si z ní něco dělali, a bylo to tak na střídačku. Chvíli ona honila je a pak oni jí. Co mě ale dostává je fat, že čubince je úplně jedno kolikrát jí přejedou a nebo kolikrát ji pokopou, dycky vstane oklepe se a klidne s krvavou hubou litá dál a nic než koně v tu chvíli neexistuje. A odchycení? Je hodně těžký chytat psa mezi pěti koňmi, co po vcelku velkým výběhu lítají sem tam. Jedině kde má respekt je stáj, to se ke koni bojí vlést do boxu, za to se ale vytahuje, když na ní nemůžou. Nevím co s ní. Výběh je teď už zabezpečený, ale i tak je schopná lítat podél plotu do padnutí a štěkat jako šílenec. Od plotu se mi jí podaří odvolat na klasický povel "ke mě" popřípadě "k noze". Tešila jsem se, že bud jezdit ven jak s koněm tak se psem a pro její hyperaktivitu to bude užasný utahaní aniž já bych přišla z procházky úplně hotová ..Poradili byste mi tu?

Rtw je honácký pes,ňafání a štípání dobytka do zadních nohou má vrozené. Takže pes si na koně zvykl, jen jinak než si myslíte. Bere svoji práci vážně. Nejspíš z toho důvodu, že mu nebylo správně vysvětleno výchovou co má v přítomnosti koní dělat a co nesmí dělat. Vysvětleno myslím vysvětleno učením, nemyslím psa potrestat. Tři roky mu tolerujete chování, které se vám nelíbí, takže máte 2 možnosti. Tu těžší:začít se psem od začátku, naučut ho přivolání a odvolání, stopovat jeho aktivitu ohledně koní a ukázat mu, že hra s vámi (na cokoli) je vám milejší než jeho pobíhání mezi koňmi. Ta druhá-lehčí možnost: věnovat psa někomu jinému...

Mám jí tedy začít brát, dejme tomu právě do toho výběhu, třeba na delším vodítku, tak aby mi neutekla a zároveň já ji měla na dosah kdyby chtěla honit?...a popřípadě jí tře stáhnout?Nechci ji někomu dávat...nedokážu si to bez toho svýho blázna představit:-(

Jestli spolu máte skvělý vzah: vnímá vás na procházkách, poslouchá různé povely, ráda s vámi aportuje...tak ano. Jestli si myslíte, že si pes žije vlastním životem, poslouchá jen vlažně atd. trénujte poslušnost přivolání, učte se vzájemné komunikaci a vybudujte si pevné pouto. Jde o to, že kdybyste ji s případným nedotrénovaným přivoláním začala trénovat až u koní, asi by vznikla přetahovaná, po které by vás bolely ruce a tříletý pes nechápal co se děje. A když je u koní jaksi v rauši, mohla by se vám stopovačka vysmeknout a pes pobíhající s dlouhým vodítkem mezi koňmi by asi nebyl zrovna bezpečný...
U koní bych ji do ohrady nepouštěla, uvázala bychji . Ideálně na pevné úvazové lanko, které se nedá překousnout...

Čuba si našla zábavu. Loví (to, že to nedokáže dotáhnout do konce ještě neznamená, že to není lov). A podle toho bych se zachovala. Je tu na to samostatná sekce. Začala bych se 4 základníma povelama: přivolání, odvolání, odložení a odeslání na místo (tedy ven z ohrady). A to na první povel, vždy, když se jen blbě na koně podívá. Koně ti jí můžou i klidně zabít, až jim dojde trpělivost nebo až jednou nebude dost rychlá. Mám psa, kterej mi chtěl koně sežrat - naštěstí mu to břicho neroztrhl, protože měl košík. Dnes se chová takhle:

Vyřešila jsem to přes poslušnost, důslednost, respekt. A samozřejmě důvěru jak ke mně, tak ke koním.

Mám honáka,který taky první,co ho napadlo,bylo kousat koně do nohou a shánět stádo,ale pochopil poměrně rychle,že to tedy určitě není to,co bych ráda viděla a dcera teď jezdí klidně na vyjížďky,ale jak znám Keiru,bude to tvrdý oříšek.Problém je určitě v tom přivolání,ona totiž ráda dělá,že neslyší.Když ví,že je pamlsek nebo míček v kapse,přiběhne vždy,ale jinak jen tak někdy,viď Reenulko.......

od toho je stopovačka

Míček nebo pamlsek může být vždy, schovaný v kapse, ale jestli ho pes dostane je jen na mně, tedy postupně měním poměr dám/nedám až k tomu že prakticky nedávám a pak můžu začít zapomínat míček doma.