Dobrý den, pane Desenský, včera na freečku v Praze jsem na půl ucha zaslechla, jak se bavíte s někým o hyperaktivitě jeho psa a že se s tím dá něco dělat. Mám doma taky jednoho "pošuka", myslela jsem že je to normální, prostě je o dost živější než ostatní psi, zvykla jsem si a nevadí mi to, a taky už je jí šest, takže se trochu uklidnila. Jen by mě zajímalo, čím je to tedy způsobené a co se s tím dá dělat? Děkuji

Nemám co řešit, zvykla jsem si . Myslela jsem že to ani nejde, jen mě překvapilo, že se to asi nějak řešit dá a jako téma mi to přišlo zajímavé.

Můžu se zeptat o jaké plemeno se jedná?

To mám taky, setro-warta:-) Prijdeme z freecka a honí me doma jeste s balonkem:-) Venku hodne beha, líta, skáce. Neresím to, beru to jako pozitivní vec.

Je to NO a je šílená . Můj první pes, takže jsem zpočátku netušila co je "normální" a co ne, ale zvykla jsem si. Dá se sní dělat spousta věcí a nikdy se netváří, že by se jí nechtělo ven, naopak. Můžu vzít vodítko kdykoliv a bude nadšená. Ale možná i z tý všeobecný nadšenosti vyplývá značná netrpělivost, snaží se tahat na vodítku a všude se žene.

Dobrý den,
máme také trošku problém s hyperaktivitou.. Růženku mám od štěněte a byla vždycky jak motorová myš..teď asi tak týden mám z útulku dalšího psa-Ajku, která je kopií Růži, ale jen exteriérově. Ajka tam porodila jedno štěně, takže potřebuje více odpočívat a Růža jí to nechce dopřát..furt do ní vandruje..chodí za ní, obtěžuje..Snažím se jí usměrnovat nebo zabavit míčkem..
Když jí Růža obtěžuje, Ája se nic moc nebrání, snaží se před ní někam zalézt, ale Růža je vytrvalec..jak to řešit...mám to nechat jen na nich nebo mám zasahovat... Předem díky za odpověď, Radka a Růženka a teď už i Ája..

Podobný problém máme poslední dobou doma taky. Máme ročního berňáka a 4-letýho voříška. Berňák je strašně aktivní a jak si chce hrát, pořád toho malého vořecha obtěžuje, skáče kolem něj, okusuje hlavu, zastupuje cestu (když se malej snaží utéct do své boudy).... Vořech si taky rád hraje (s náma), ale s berňákem nechce, asi je na něj moc velkej nebo nevím Poslední dobou to došlo tak daleko, že se při těchto potyčkách do sebe zvostra pustí

Takže je potřeba je hlídat a dávat pozor, co je oboustranná hra a co je provokace jen od jednoho z nich...Někdy když Růžu usměrnim, aby Áju neobtěžovala, tak jakoby nenápadně k ní lehne a očichává jí nebo nějak kontaktuje..mám i tohle zarazit...? Je lepší jí prostě poslat na místo?
Předem děkuji za odpověď..Radka, Růže a Ajka

Dobrý deň, ja by som sa chcela poradiť ohľadne mojej extrémne energickej Bíglice. Od určitej doby prestala v noci pokojne spávať, neustále sa chce hrať, a to trvá cca. do 4.hod rannej. Z práce prichádzam cca o 17,30 a vždy sme potom min.1,5 vo výbehu s inými psami, a po príchode domov sa s nou ešte min. 1 hod hrám, čiže nedostatok pohybu by to snád nemal spôsobovať. Aj ráno a na obed sa ju snažím vonku nejakým spôsobom unaviť. Tento "problém" nastal ked som bola na 18 dní odcestovaná a o moju fešandu sa starala moja mamina. Myslela som že to čoskoro pominie, že to len zo stresu, ked som s nou nebola, ale už su tomu 3 týždne. Neviem ako na ňu. Je s tým spojený ešte jeden problém. Tým pádom, že je večer a v noci taká aktívna, neustále vyžaduje vodu, a tým pádom nevydrží s cikaním do rána. Robí si veselo mláčky. Prosím poraďte ako na ňu, aby sme neboli z toho večného ponocovania nešťastné ani ja ani moja Endži. Ďakujem.

Ja som nenapísala vek? Mala 10 mesiacov.

ach, ved to je ten problém, skoro všetok svoj voľný čas venujem jej, ved žijeme spolu len my dve. Ako ste mysleli, že by som jej mohla zamestnať hlavu? myslíte napr. častejším učením rôznych povelov? Na jesen sme chodili na agility, ale teraz cez zimu je s podobnými aktivitami trochu problém.

Endži fenka sa vyvíja bez ohľadu na tvoj voľný čas, alebo počasie... Nevymyslíš ty, vymyslí ona, radšej ju predbehni.

Nejsem odborník, ale zkusím ti něco poradit. Myslím, že dobrým zabavením hlavičky by pro bíglouše mohlo třeba být začít učit stopy, samozřejmě přiměřeně věku psa. Nebo třeba že ji schováš nějaký dobroty po pokoji a ona je bude hledat. Nebo třeba procvičovat přivolání a jiný cviky v rušivějším prostředí. Potom třeba co se týče fyzické aktivity třeba absolvovat část procházky v poklusu no a klidně se třeba vrátit k tomu agility

Zaměstnání hlavičky je důležitá věc. Naše mladší LR, když s ní třeba týden necvičím, tak už začíná zlobit - a to i tehdy, když jezdíme na dlouhý výlety, do neznámýho prostředí, s psími kamarády...Vysazení výcviku je prostě znát, ikdyž je fyzicky utahaná.

Predstava, ako Endži hľadá poschovávané dobroty po byte ma vcelku rozosmiala S tým svojim pahltným apetítom by zrejme mala túto úlohu splnenú v priebehu pár sekúnd. a v prípade, že by jej v ceste stáli nejaké prekážky, nemilosrdne by ich ihned zničila. Ale ihned dnes to vyskúšam, vďaka Join za radu. A ten poklus počas prechádzky sa snažím prevádzkovať, ale pri tempe bígla idem vypluť dušu Na návrat do agility sa už tešíme obe, je to super zábava.
A s tým vysadením výcviku s Tebou Zita plne súhlasím. pár dní na to "zabudnem" a mladá sa hned začne pohrávať s myšlienkou na demolačné činnosti.

Na jaře můžete začít s během u kola, není nad unaveného bíglika.

s tim bych počkala alespon do roka a ne hned plný dávky

Endži: tak to máš výhodu, že je pažravá, já jsem Baruš schovala jednou něco, dělala jsem to postupně, nejdřív to viděla, jak to schovávám a šla pro to, pak už jsem to ztížila a nechala ji používat nos a dopadlo to tak, že prohledala místa, kde to bylo předtím, ale nenašla to.. a to mám celkem malej pokoj v podkroví. My budem taky muset začít dělat ty stopy co nejdřív

Já schovávám hračky a taky to čím dál více zesložiťuju.

Ahoj Join, tak včera sme vyskúšali Tvoju fintu so schovaním dobrôt. Celkom som sa pobavila. Moja malá pažroška bola ako vo vytržení. Nechala som ju za dverami, ale videla ma, ako odchádzam s dobrotkou do izby. Skoro zvalila tie dvere aj so stenou Tak som jej dala povel hľadaj a hladalaaaaa. Stale ma sledovala očami, kam sa pozerám. Akože som jej mala dať pomôcku. Všetko samozrejme našla, a skvele sme sa zabavili. Pekný dník

to jsem ráda, že se vám to oběma líbilo

Mám hyperaktivní pitbullku - je jí 1,5. Problém mám s jejím adekvátním trestáním. Zkusím to popsat co nejdetalněji:
Například - přijde přítel- fenka je vyběhaná ale zbožňuje ho tolik, že se celá natěšená třese už u dveří, dám povel sedni pár metrů od dvěří aby se zklidnila, povely měním například ji odkážu na místo kde opravdu zůstane - , ale když je povel zrušen - po pár minutách nebo i po hodině - začne mánie. Přítel má instrukce, že si fenky nemá všímatdokud se nechová fenka slušně. Samozřejmě, že má Kimi couračku. Přítel sedí, fenka na něj skočí - následuje moje reakce v moment, když se zvedá a chystá se skočit. Mechanicky schodím a podívám se na ni ve stylu "snad se umíš chovat ne?". Fenka si sedne oblízne ale celá se natěšeně třese že ho chce přivítat. Pokud to udělá znovu chytnu jí za kůži na zadku dost silně a razantěji ji dám dolů. Nedělám to agresivně ale razantně, v momentě kdy si fenka uvědomí závažnost chyby chová se velmi podřízeně řekla bych, že až vystrašeně. Je přecitlivělá a vím, že je to moje chyba. Jak ji správně usměrnit? Totéž platí venku když někoho potkáme. Je nereálné aby v povelu seděla půl dne kdy je přítel u mě. poradíte?

Nech to na přítelovi. Když na něj chce skočit, ať jí usměrní on. Stejně klidně, jak to děláš ty. Ale rozhodně. A proč se nemůžou přivítat hned, jak přijde do bytu? V tomhle případě, u hyper psů, co se ještě neuměj ovládat, využívám rituály. Tady bych volila toto: Přítel přijde, fena odložená někde. Přítel se zuje, svlékne, dojde někam do prostoru (prostě pryč odedveří), sedne si na zemnebo na postel, zavolá si fenku (jako by jí chtěl učesat nebo vyčistit uši, prostě normálka jen tak mimochodem) a bude jí klidně hladit dlouhými tahy. Při tom čubinu položí - ručně nebo povelem a bude jí hladit v leže a uhladí jí do klidu. Sehne se a nechá se olízat, vše v klidu. Když bude už klid, odešle čubu na místo a sám si jde po svém. Ty do toho zasahuj minimálně. Když budeš zasahovat, pozornost čuby se rozdělí na "dva cíle" a to jí zase hodí do otáček. Po chvilce může být čuba propuštěna z místa a to bud normálně volno, nebo něčím, s čím si může hrát (morkovka a podobně). Aby se zabavila, kdyby náhodou chtěla zase zuřivě otravovat. At jí propouští opět přítel. Kdyby jsi to dělala ty, je dost možné, že ho bude chtít opět vítat.

Zavedli jsme to přivítání až po chvíli, protože fenka dost brutálně vyskakovala na přítele a snažila se ho umazlit k smrti a u toho zbourala půl chodby Miluje všechny návštěvy bez rozdílu. Například známí mojí mamči, mají rádi psi ale to přivítání má opravdu bouřlivý a ne každý se s Kimi chce "vybavovat". Vysvětlovat jim jak se mají chovat hned ve dveřích - protože nejsou moji známí není až tak reálné, navíc se někdy vyděsí. Na mě skákala Kimi taky jako blázen a dneska už jenom chodí kolem mě u dvěří a vrtí ocáskem a vše v klidu. Ale ukočírovat ji když přijde někdo cizí.....

neuvedla jsem v prvním příspěvku, že přítel byl jen příklad. Tomu se to vysvětlit dá. "Cizím lidem" moc ne. Přeci jen 30kg pitbullče. Nechci jí kazit tak kladný vztah k lidem jaký má - miluje všechny bez rozdílu . Ale asi je čas aby pochopila, že když někdo příjde nebude se točit jen kolem ní.

Ashon takto reaguje podobne,ale za to si možu ludia sami-ohnú sa a vítajú ho.Ja keď prídem domov ani sa neunúvam na neho pozreť.Tak len posedáva a pokukuje po očku po mne.Pokial by sa mi motal pri dverách,dám povel vypadni.Kde nie je reakcia,tam nie je ani odozva

Přiznám se, že tohle by mě nebavilo - chci být vítána .

Taky miluju pocit byt vitana a milovana, ale kdyz jsem jednou byla vitana temer do slepoty (zajeci skok a drapem malem do oka), preslo me to

Nojo, to jo, nic se nemá přehánět .

Bych řekla, že to taky všude neplatí, můj pes vítá i když ho totálně ignoruju. Takže ignorovat, nedívat se, nemluvit na něj, nenápadně mu dát ruku k olíznutí a podstrčit mu hračku, maximálně se s ním maličko potahám, když mi tu hračku strká do ruky. Příště pak čeká už rovnou s hračkou v tlamě, což mi přijde lepší. Tak do 5-10 minut se uklidní a potom ho můžu jít případně pomazlit. Ale aby nevítal, to by asi musel být mrtvej

Znám to, Dar je taky vítací. Problém je v tom, že chce každého vítat i venku. Snažím se usměrňovat. Má půl roku, tak doufám, že z toho vyroste a zjistí, že každý není kamoš.

Kveti, nechci te strasit, ale Dex z toho zatim nevyrostl (rok a ctvrt) Uz sice nevita kazdeho, jen ty sympaticke jedince, ale i tak je to nevitane. Takze ac jsem si jako ty rikala: Snad z toho vyroste, tak se nezdarilo a ted uz si rikam, ze je pekne nevychovany a ze s tim neco budu muset delat
Jedina situace, ktera zatim v ramci nechteneho vitani/skakani, byla zadouci, bylo tehdy, kdy se takhle vterkoval k memu sousedovi, ktery je velmi pritazlivy a ja byla rada, ze s nim behem mazleni muzu prohodit par slov

No, pokud je soused svobodný a líbí se Ti, tak vymysli a nauč Dexíka nějaké kousky jak na souseda.

Co se týče vítajících piťáku, děda má taky jednoho (i když vítá jen známé lidi), teď jsme u něj byli na "vánoční" návštěvě a byly tam i menší děti, které se ho bojí, pes byl zavřený v ložnici, tak jsem se s ním šla sama přivítat (běžně bývá u vítání děda, aby ho krotil). Na psa jsem se téměř nepodívala, točila jsem se k němu zády zatím co on na mě skákal a tak trochu mě okusoval. Jakákoli snaha ho donutit si sednout a uklidnit znamenala zájem a toho leda rozohnilo ještě víc, po chvíli skákání se trochu uklidnil, už se nechal posadit a postupně uhladit až do lehu, ale potom mu stačí jakýkoli rychlejší pohyb, nebo třeba zvuk a on se znovu rozohní, zase začne skákat a kousat a tohle mu vydrží i několik hodin. Z téhle návštěvy jsem si odnesla několik modřin na paži a na stehně ...

a unavený pes, hodný pes

evi svatá slova- ted po víc jak týdnu zase občas venčíme vořecha- terier s belgičákem a byl zase na zabití- páneček se mu pravděpodobně přes vánoce moc nepověnoval, ale večer už byl hodnější .-))

Dobrý den, mám psa jménem Monty - kříženec německého ovčáka a labradora. Je mu cca 9-10 let a trpí hyperaktivitou. Má kotec na zahradě, ale nepouštíme ho na volno, protože by utekl ke vratům, které přeleze (výška cca 2,5m). Na zahradě ho necháváme proběhnout párkrát denně na delším vodítku, ale člověk, co ho vede za ním doslova letí - Má stahovací obojek s ostny. Ven se s ním dostaneme max. 1x měsíčně (každý se mu snaží vyhýbat, protože tahá), a i tam ho nemůžeme pustit - opět pouze na delším vodítku (jinak běží pryč, nevrátí se - musíme pro něj jít). Asi v tomto případě pes utíká za volností a musíme ho pouštět alespoň po zahradě na volno. Ale jak? Vše přeleze, podhrabe nebo přeskočí. Dřív utíkal za fenou (i když je kastrovaný), ale nyní to je zlovyk. Máme ho od štěněte, ale já k jeho výchově nikdy neměla přístup. Výchova zde spočívá v tom, že si s prošením sedne, občas dá pac. Jinak kouká "kde co lítá". Snažila jsem se ho brát na procházky aby se vylítal, ale vzhledem k mojí "muší váze" to přestává být reálné. Jakákoli cesta kamkoli autem nelze - na jeho přepravu nemáme prostor, čas, nervy ani peníze. V úvahu nepřichází ani halti ohlávka - nejspíš by skončil s prodřeným nosem, nebo by se ohlávka roztrhla. Vodítka musíme používat mohutné, protože všechno svým tahem přetrhne. Slyšela jsem o nezničitelném biothane materiálu, ale nevím, jestli by nám nějak pomohl. Myslíte, že by jste mi mohli dát ohledně mého pejska nějakou odbornou radu? Předem děkuji.

1. Před dotazem a zbytečným založením nového tématu je dobré použít tlačítko 'Hledat' na horní liště a podívat se, jestli se tu váš problém už neřešil.

2. Promiňte, ale podle všeho, co jste napsala, i podle vašeho přístupu:bych řekl, že pro vás žádná "odborná" rada neexistuje a že by vlastně ani neměla smysl. Snad kromě jediné: darujte psa někomu, kdo na něj čas, nervy a peníze bude mít. Uleví se vám i jemu.

Jinak nezbývá nic jiného, než totálně svůj přístup změnit, protože takhle:s hyperaktivitou nic neuděláte.

No s tímhle režimem by snad vypadal hyperaktivně i dědouš Barouš, co ho musím na venčení zvedat z pelechu... aspoň 3 x denně nejmíň po půl hodině.
Se mu vůbec nedivím že se snaží zdrhnout. Pokud fakt chcete něco změnit, tak haltinu správné velikosti a venčit, venčit, venčit. Až mu to přestane být vzácné, začne i vnímat druhý konec vodítka.

S tou přepravou - já sama řidičák nemám a rodiče (skuteční vlastníci psa) se kvuli "blbýmu psovi" nechtějí tahat desítky km daleko. Vše o psovi rozhodují právě oni a rozhodně by ho nikomu nedali. Skusím koupit haltinu a venčit, až mě začne vnímat, můžu zabezpečit veškeré vrata a skusit ho pustit. A pak uprosím rodiče, aby jsme si půjčili větší auto a zajedem na freečko.

Máme taky takoví problém. Máme čtyř letou labradorku (Sisinu), je strašně hyperaktivní . Mě je dvanáct let a chtěla bych aby měla štěňátka ale..............................................rodiče řekli že ne protože je až otravně hyperaktivní (před námi ji měla jedna paní, a chtěla jí dát utratit protože je hyperaktivní, zachránili sme jí). Dali mi dva měsíce abych ji trochu sklidnila jestli se to nepovede nebude moct mít štěňátka. Prosím poraďte. Předem děkuji.

Proboha žádné štěňátka! Proč? Protože chceš?