Dobrý den, máme 10měsíční štěně-pes, kříženec labradora a staforda. Máme ho 5měsíců, předchozí rodina ho nezvládala a tak se ho potřebovali zbavit. Pes je temperamentní, ale jinak hodný. Jeli jsme ke známým a nechali ho u rodičů na hlídání přes noc (dobře to tam zná, hraje si s jejich psem, je tam v pohodě). Ale tohle bylo poprvé co tam byl přes noc. Po návratu nám skočil do auta a odjel s náma domů, ale doma to začlo. Úplně nás ignoroval, cenil na mě zuby, nechtěl žádný kontakt, když jsem ho hladila, tak se klepal, jak kdyby se mě bál a nevěřil mi. Pak zalézal do koutů kam normálně nechodí a vůbec s náma nekomunikoval. Nevím proč, jinak je hrozný mazel, spí s náma v posteli, všude ho s sebou berem, jezdím s ním na cvičák, na kole...Byl naštvaný, že jsem ho "odložila"?Je možné, že má komplex z toho že ho předchozí majitelé opustili? Druhý den už byl lepší, ale pořád na mě koukal ostražitě, vůbec nevím co se mu hodnilo hlavou, dneska už je v pohodě. Díky za info.

Co se tam za vaší nepřítomnosti stalo?

No právě že nic, rodiče jsou starostliví, nespustili ho z očí, jediné co, tak celý den nespal, neměl na to čas-lítal po dvoře, nehnul se od mého otce, který celý den dělal zahradní práce, štěkal na králíky, slepice, občas prohnal kočku-prostě měl "spoustu práce" V noci spal na chodbě s jejich psem, byl tam klid. Mají se rádi, takže tam problém není. Hned jsem jim volala jestli mu někdo něco neudělal, ale prý nic, hned za náma přijeli(byli z toho špatní), vítal je a nás stále odmítal..Jak kdyby byl na nás naštvaný, jakmile od nás odjeli zase si zalezl na chodbu a ignoroval nás. Jinak je s náma v obýváku..Teď se bojím co nastane, když ho tam zase nechám na hlídání..

Já osobně bych řekl, že svou snahu vnutit se psovi příliš přeháníte. Nejspíš se cítite vina tím, že jsem ho přes noc u rodičů nechala a chcete mu to vynahradit.

Osobně nevidím příliš důvodu pro vaše chování a sice v tom...

1) Pokud je pes zvyklý být doma sám, když jste v práci, proč máte snahu ho nechávat přes noc u rodičů? Jistě jsou důležitější důvody, proč nechat psa pod dozorem, než je návštěva přátel. Pes tam s váma z nějakého extra důvodu nemohl?

s tímhle jsem se setkala /ne u svých teda/ u psů, ale většinou po delším hlídání- jako třeba víkend, týden - tam, kde se jim právě moc líbilo - konkrétně taky rodiče s dalším psem. přišlo mi to prostě jako, že pes měl lepší a taky trochu trucuje. to cenění - to jsem ale v těchto případech neslyšela, jen okázalou ignoraci páníků a nechtění se samo od sebe mazlit.
já u svého psa nic nepozoruju, když si ho vezmou naši na chalupu, pořád je rád, že si ho já pak "zase všimnu" a druhý pes je po hlídání v trendu, že ona jediná je skvělá a je protivnější na druhého psa - což ale do dvou dnů je srovnané, nějaké psí výhrady vůči mě osobně taky nezpozorovány.

Jeli jsem pryč v sobotu odpoledne a vraceli se v neděli večer (byl by víc jak 28hodin zavřený), vzít jsme ho nemohli, známí mají 2fenky (vipetky), které nejsou moc zvyklé na cizí psi a zrovna háraly, takže by jsme nedělali nic jiného než mu je zakazovali...Jinak ho s sebou všude berem, tohle bylo poprvé co to prostě nešlo..

A situace trvá stále nebo už se zlepšil?

Pokud trvá stále navrhuji změnit přístup. S prominutím nedolízat za ním, nesnažit se ho hladit atd. Zkrátka krom krmení dělejte, že psa nemáte a on jednou přijde. Urychlit by to možná šlo novou, zajímavou hračkou, která by strašně "zajímala" vás v jeho přítomnosti.
---zlúčenie príspevkov---
Věřím, že pokud pozornost psa získáte, uleví se vám a budete ho chtít pohladit, pomazlit se s ním atd. Měla byste to vydržet a neudělat to. Zkrátka ho nechte ať těch prvních pár "přátelských" gest udělá sám.

Druhý den byl ještě trochu divný, tak jsem se ho snažila ignorovat-necvičila jsem ho, nemazlila, prostě nic, jen jsem mu dala najíst a vzala ho vyvenčit. Až někdy večer za mnou přišel do postele a celou noc se ode mě nehnul a hrozně se ke mě tiskl..Od té doby je vše jako dřív.
Spíš by mě zajímalo co tohle chování znamenalo, jestli byl naštvaný, nebo unavený, nebo proč to dělal. A mám strach co bude, když ho třeba někdy budu pořebovat pohlídat delší čas...

Už jen tím, že to řešíte příliš, si zaděláváte na stejný problém i příště. Říká se, že lidské emoce se psům nedají přisuzovat.
Především byste už příště neměla cítit vinu za to, že jste psa musela někde nechat. Pořídila jste si psa a ačkoliv jste měla počítat s tím, že to sebou ponese jistá omezení, není to důvod, proč byste se měla značně omezovat. Pes je pes, měl by dělat to co po něm chcete vy a rozhodně by si neměl něco diktovat.

Pokud se nějaké situace bojíte, tak jí zkrátka zkuste vyřešit dřív, než opravdu nastane. Zkuste ho cvičně několikrát nechat u rodičů, i když nikam nepojedete a nebo to spojte s další návštěvou někoho. Až přijedete k rodičům, tak si ho k sobě přivolejte a pohlaďte, pomazlete se s ním ještě tam.

Nemyslím si, že by se to postupně zhoršovalo. Pokud se to vůbec bude po nějaké době opakovat, jistě pes bude přístupnější rychleji a rychleji.

Sice je to můj čtvrtý pes, ale dává mi zabrat! Je hodně temperamentní a na výchovu "tvrdej" Na druhou stranu je na nás asi příliš fixovaný, tím jak ho předchozí rodina opustila v půl roce, tak se na nás strašně upnul, mám ho furt za zadkem..
Asi ho budem muset nechávat na hlídání častěji, aby se naučil, že jsme ho neopustili, ale že se pro něj vždycky vrátíme.

Pokud je pes fixovaný, je spíš na výchovu měkčí, ne?? Jde jen o správné pochopení se navzájem..