Na přechodnou dobu to stačí,tedˇ venčím jak Jessy co máme s přítelem,tak i Ritu co zůstala u našich bez vodítka.

a jaké vodítkopoužít na čivavu? stopovačka by byla asi dost komická...

nevidim zadnej problem pouzit stopku i pro civavu, metraze se prodavaji v ruznych sirkach a zalezi jen na tobe jak dlouhou a tenkou stopku si vyrobis.

Pár dnů máme doma fenku čivavy, které je 16měsíců. Asi 1.dva dny u nás byla vystrašená úplně ze všeho,
řídím se radami z této poradny a řekla bych,že už jsou vidět pokroky, ale bohužel ne ve všech směrech. Doma se už nebojíme pračky, ramusícího kávovaru ani TV, z úhlavního nepřítele obojku a vodítka začínáme mít radost, bubáka velkou šustící papírovou tašku má vedle sebe na gauči jako hračku, osvědčilo se mi do výtahu ji nebrat v náručí, ale nejprve na vodítku a ted už i "na volno", jezdíme záměrně tím hlučnějším z výtahů, v metru jsem překonala nejprve já samu sebe, protože když jsem viděla její paniku z podzemního vlaku, šla na mě panika taky, ale i tohle už je brnkačka. Přesto všechno nám připadá fenka stále dost nesamostatná, bojí se být sama. V noci spí ve vedlejší místnosti...teda nespí, ale vyje, štěká a jódluje a my za zdí cpeme špunty do uší. Přes den s ní trenuju od 1.dne nechávání o samotě, začala jsem minutkou, ted jsme zhruba na 2hodinách klidu, ale v noci volá po naší společnosti furt. Ještěže máme neslyšící sousedy!

Dalším trápením jsou psi jakékoli velikosti, u chovatelky byla zvyklá na bandu asi 15psů, z toho největší kámoškou byla barzojka,ale se mnou se bojí všech psů. Protože zatím nemáme přivolání, je neustále venku na vodítku, když se ujistím,že psisko nás jde očichat a ne sežrat, přítáhnu moji feňuli k sobě, strčím ji před sebe a laškuju s druhým psem nebo se bavím s jeho páníkem, ale ta moje se třese a snaží se pouštět hrůzu, jak bych měla postupovat dál? Teď mě napadá, že se vlastně bojí i lidí, pár zájemců o pohlazení již bylo a já postupovala stejně jako u psů. Pokud shledáte na mém chování k fence chyby, prosím napište mi, teda jestli tohle někdo dočte do konce A co myslíte že by jí mohlo celkově posílit sebevědomí? Třeba nějaký sport pro pidipsy, agility?

Přijed na fríčko, uvidíš, jak máš potupovat v praxi.

Podle mě na ní moc tlačíš. Píšeš,že jí máš doma pár dnů a už jste stihli absolvovat tucet stresových situací. Třeba ta podzemka mě v tuhle chvíli přijde naprosto zbytečná. Nejdřív si spolu musíte vybudovat vztah a ty si získat její důvěru. Až tohle budeš mít,teprve pak bych záměrně navozovala situace,kterých se bojí a ty máš být pro ní oporou. Zatím je toho podle mě na ní moc, není si jistá tebou,ani sebou, a když jí budeš chtít do něčeho tlačit,naděláš víc škody než užitku. Dej jí čas,zvolni,zajeď na fríčko a výsledky se dostaví

Díky za odpovědi. Určitě se zůčastníme free soboty v Praze. Pokud se tam ovšem máme dopravit, tak podzemce (a výtahům v domě) se nevyhneme, na procházce psům a lidem taky ne. Doma jsem ji zvykala pouze na věci denní potřeby a ne jinak než právě jejich používáním, žádné nucení v tom nebylo. Ale stejně dám na Vaši radu a nebudeme nikam spěchat. A co myslíte s tím nočním vytím? Máme ji nechat být nebo si ji vzít do ložnice? Já bych si ji nacpala i do postele,ale přítel nechce.

Může tahle situace nastat, když nevíš, jak postupovat v těchto situacích. Když víš, jak na to, můžeš toho právě využít pro získání důvěry a vybudování vztahu. Nejlepší je vidět, než několikrát číst.

Dobrý den máme takový problém přivezli jsme si domů Moskevského strážního psa.Její 10 měsíců a je strašně ustrašená a bázlivá.Prý byla 4 měsíce zavřená v kotci 2 a 2m jen dostávala žrát.Nevíme jak postupovat? aby nám mohla důvěřovat i aby nebála se ani psů a snášela se s nimi!

Nejlepší bude, když se domluvíte s Rudou na konzultaci. Neutěšujte jí, nemluvte jí konejšivým tónem, nelitujte jí.

Dobrý den, pane Desenský...
mám problém se svou malou fenkou jezevčíka. Je ji necelých pět let, a čím dál více má problémy s ostatními psy.Neuznává žádného jiného psa, každého psa bere jako hrozbu, reaguje vrčením, naježením, ohnáním po něm.Nemůžu si vybavit, že by ji nějaký pes nekdy ublížil!Na velké psy reaguje hysterickým pištěním, a přito má jednoho kamaráda vlčáka, s kterým lítá, dovádí... nevím jak na ni.
poslední dobou se velice často klepe, např.když s ní komunikuji, mluvím na ni, chová se, jako když ji za něco pokárám, stáhne ocas, sklopí uši, a začne se klepat.sedím s ní na pohovce, a z ničeho nic, se začne klepat, nebo nějaký zvuk, který ihned nerozezná-reaguje na nej klepáním, jak kdyby ji chtěl člověk ublížit.ve vaší knize píšete, že olizování, je vpodstatě největší oddanost pánovi, jakou může pes svému pánovi může dát, ale moje Jackye oblizuje stále, je tím snad posedlá, a štastná, když si může ,,blíznout,,.
myslím,že všeho v dobré míře.. .Jackye je takové moje dítě, snažím se všechno dělat pro její dobro, ale zase nepřekračuji meze.stále je to pes.proto bych vás tímto poprosila o radu jak na ní.Děkuji Vám za odpověd.
S pozdravem Simona Opavská

Dobrý den pane Desenský
Velice se těším na sobotu v Brně kde vás potkám a poprosím o pomoc.
Dnes jsem byla svědkem události která mě překvapila už jsem psala že má můj pes strach z aut a po lidech vyjíždí aby si je očuchal.Ale dnes jsem se zastavila z pánem a nás pes na něho začal útočit očividně ze strachu poskakoval štěkal,ale měl tehdenci se za mně schovávat.Ten pán ho volal a nic pěs jenom štěkal když se ohnul tak vystartoval ,ale vše na dálky těsně k němu se neodvážil...tohle ještě nikdy neudělal..

Pane Desenský
Chtěla bych se zeptat vím,že jste říkal,že to na dálku nevyřešíme,ale můžete mi poradit jak reagovat v situaci když pes začne na lidi dorážet a štekat ze strachu? Chválit určitě ne pozbuzovat ho asi taky ne tak jak se mám chovat nevšímat si toho asi taky není to pravé ořechové můžete mi teda prosím poradit jak v takové situaci reagovat?Děkuji za odpověd

aha no zrovna to pohlazení jsem nedělala,protože jsem se řídila radou z polepšovny mazlíčku nehladit když se pes bojí
Tak,že zkusit aby ho někdo pohladil,ale on k sobě nikoho nepustí začně štěkat a všichni se ho kvůli tomu bojí....jak postupovat v tomhle případě?Když se pes nenechá pohladit? Děkuji za odpověd

děkuji hned v pondělí zavolám....

na fríčko se ted asi nedostanu je to z ruky a kor ted když je tolik sněhu máme problém aby nás vzali do autobusu i když chcem jed jenom jednu zastávku....proto zavolám děkuji

Tak se nám včera podařilo překonat strach ze zabijáckého sněkuláka:-) Probíhalo venčení a najednou Amálka hodila takovou zpátečku, že mě málem svalila na zem. Mohla jsem se smíchy potrhat z toho, že se bojí sněhuláka. Pěkně jsem ji k němu přitáhla, i když vůůůbec nechtěla. Ukázala jsem jí, že ten krvelačnej sněhulák vůbec nekouše a Amálka mi uvěřila. No pak jsem teda musela dávat zpátky mrkev jako nos a šišky jako očička, ale hlavně, že to pochopila. Ještěže mě neviděly děti, které ho stavěly. Asi by se zlobily, že jim ničíme jejich dílo:-)

Krvelačnej sněhulák mě tada rozesmál!
Andyst - gratuluji !

Dík:-) Já se taky smála, když jsem viděla ten děs v očích. Aspoň jsem si vyzkoušela, že to jde na takový prkotině:-) Kdyby přišlo něco horšího, tak budu vědět, že nemám pochybovat.

Dobrý den,
asi máme podobný problém. Máme dvouletou fenku irského setra. Vždycky byla hravá a přátelská. Psů ani lidí se nebála. Poslední dobou se ale bojí chodit na místa, kam dříve chodila bez problémů. Ven s ní chodíme celá rodina, nejvíce ovšem já a má sestra. Jednou, když jsem šla běhat, zničehonic se zastavila, otočila a rychlostí větru běžela domů. Koukala jsem, zda-li poblíž není nějaký pes, či něco, čeho by se mohla leknout, ale nic. Od té doby se na to místo bojí chodit. Někdy tam ale jde úplně bez problému a to především je-li nás víc (např.když jdu se skupinou 4lidí na běžky apod.). Teď dokonce občas nechce chodit i na jiná místa, ale to mi přijde, že je to většinou ze strachu ze psů. Když nějakého vidí, naježí se a nechce jít. Když ale jdeme s našimi psími kamarády (zlatý retrívr a oříšek), tak je to lepší a s cizími psy si třeba i hraje. Nevím, zdá se mi, že když má kolem sebe jakousi smečku, je víc v pohodě. Můžete mi kdyžtak poradit? Děkuji za případné odpovědi. S pozdravem Janoušková Ludmila.

možná se pletu, ale napadlo mě, jestli třeba v onom místě nenechal někdo před ní nějakou "psí SMS" co se jí "nelíbí". Když je vás víc má jistotu ve smečce. Nikdy jsem nic takového neviděla možná je to blbost, ale takhle bych si to asi vysvětloval já (možná nějaká negativní energie, ale to už jsme jinde)

Bohužel jsi jí dovolila, aby z toho místa utekla, takže už se tam zasel strach. Když se takhle chová a nemá v těchto situacích přivolání, jisti si jí stopkou. Nečekej, co ona bude chtít a nebude chtít, ale řekni jí v klidu, ale důsledně, co chceš ty a trvej na tom. Nenech jí dělat si, co chce, měla by dělat to, co chceš ty. Zeptala bych se rodiny, jestli se nestalo něco neobvyklého venku, když s ní byli oni, jestli jí nezačali například litovat, nebo nedopustili, aby jí napadl jiný pes nebo něco takového. Objednej se na konzultaci.

Dobrý den, moje roční fena se bojí všeho, aut, zvuků, a ze strachu útočí na psy i lidi, pokud by se u nás nějaký člověk zastavil, takže na všechno v její blízkosti. Problém je v i v tom, že není schopna vykonat potřebu pouze s jedním členem rodiny. Udrží to i přes 12 hod, i když jsem s ní doma. Vždy musíme jít dva. Venku se rozklepe a sedne si hned u dveří. Píšete, že se nemá dopustit jí ze strachu utéct, ale nevím, jak jí dostat ode dveří. Tak jí vlastně ten únik ze strachu dovolím. Nemohu jí tahat násilím dál od domu, to je pak ještě horší, nevyleze ani z bytu. Už nevíme, jak to řešit. Veterinář ám pro ní předepsal antidepresiva, ale nerada bych to řešila chemií, ale odbourat stres a strach, bohužel neznáme pravou příčinu. Byla 9 měsíců sama v kotci, u nás je 3 měsíce v těsném kontaktu.Poradíte, prosím?

Mám psa, 6 měsíců, který se bojí lidí, psů a bojí se přejít práh bytu. Chci mu pořídit ještě jednoho, stejně starého, aby to překonal. Dělám dobře?
Dana

budou se bát dva

Dano,
přijeďte s pesanem na fríčko na Vlčáry, štendů je tam na hraní víc, uvidíte...
Z Prahy je to vlasntě kousek

Dobrý den,

před 2 týdny jsme si pořídili druhého italského chrtíka - kamaráda, kterému je 10 měsíců, byl vychováván pouze smečkou dalších cca 10 pesanů, nikdy nebyl ve městě, nezná a bojí se téměř všeho a všech, byl dost poškrábaný, zanedbaný,paní majitelka ho vůbec nevychovávala, mohl byste mi prosím poradit jak na strach u chrtíka s velmi křehkou povahou? Přečetla jsem za těch 14 dní všechny příspěvky ve vaší poradně, vaši knížku, dost mě to naučilo, přesto si nejsem jistá, jak venčit ve městě? Když jdeme prázdnou ulicí, má stažený ocásek, žene a táhne jak buldozer, větší problém nastane, když kohokoli potkáme - což je vlastně pořád, kromě hodně časných ranních a pozdních večerních procházek. Vždy si z něj začnu dělat legraci, nelituji ho, nepřemlouvám, představuju si, že na té druhé straně vodítka je seběvědomý pejsek, odvádím pozornost jinam,ale moc to nepomáhá, panicky s sebou škube na všechny strany, div se neuškrtí, nereaguje na nic, je to dost šílenej pohled. A tím jak se venku bojí, tak se ani nevyvenčí a dělá loužičky doma. S druhým chrtíkem vychází bez problémů. Děkuji

Máme úplně stejný problém, dříve se klepal jen venku, ale teď se klepe už i doma, kdekoliv. a v tu chvíli jakoby neslyšel a byl v transu. Když jdeme ráno na procházku, tak se zastaví a zapře do nohou, co jsem tady načetla, zkoušela jsem ho tlačit, aby pochopil, že musí jít - ale to mě přijde, že se to jen zhoršuje, dnes si už stoupl na zadní nohy a zapřel takovou silou... a klepal se jako blázen.. na povely v tu chvíli nereaguje... když mu to řeknu ve veselém tonu a usmívám se u toho, popř. do něj šťouchám a říkám mu prosím tě vždyť se nic neděje.. taky bez úspěchu...už vážně nevím co s ním dělat.. když po procházce přijdeme domů, ihned se jde schovat pod postel takovou rychlostí, že mu nestačím ani zabránit v tom, aby se někam schoval Včera jsem se ho snažila z toho místa dostat a poprvé v životě na mě i na přítele zavrčel... určitě dělám něco špatně, protože se to vše jen zhoršuje.. Poradíte?

Jak nestihneš zabránit aby se shoval, má vodítko, ne? A rada? Osobní konzultace na Vlčárech.

No doma na vodítku není. Nebo by měl být?

Tak 14 dní už je doma na krátkým vodítku, na venek máme stopovačku. Doma se to zlepšilo výrazně (výjimka byla když byla bouřka, to se klepal), ale jakmile vyjdeme ze dveří, už ve dveřích se vzpouzí a nechce nikam jít... Dřív jsme bydleli na klidným místě, ale ted bydlíme vedle docela rušný, hlavní silnice.. Dnes jsem vyzkoušela objít to jinou cestou, tam to neznal, všechno v pohodě, než jsme se dostali zase k silnici... Nevím co dělám špatně.. Když nechce jít, povídám mu: co blázníš nic se neděje? jdeme dál.. a usmívám se.. nepomáhá.. zkouším do něj šťouchat, hladit - nepomáhá.. zkouším škubnout stopovačkou - nic.. To ho mám celou cestu na té stopovačce táhnout? Taky jsem to zkoušela, myslela jsem, že pak povolí a konečně půjde.. Ale prostě nejde... Dřív se takhle bál jen ráno, ale ted se bojí ráno, odpoledne, večer a v noci :-( Už fakt nevím, co s tím...

Ano, klidně ho táhni celou cestu, po pár krocích vždy ale povol, aby se mohl zase pohodlně nadýchat a znova: povel "deme" -> vteřina pauza -> jít bez ohledu na psa. Jo a když už se teď bojí ráno, odpoledne a večer, tak už se nemá co zhoršit, ale jenom zlepšit Ono také záleží, jak na něj mluvíš... mě se u některýho psa osvědčilo vůbec si ho nevšímat,jako by se vůbec nebál a prostě jít (tak jak jsem popsala kousek výš). Zrovna ve středu jsem takhle rozchodila po Praze dvouměsíční štěně, které na vodítku začalo chodit v pondělí a ve městě mezi tolika lidma a autama... bylo prvně. Po cca čtvrt hodince už vesele ťapkalo, jen občas zablokovalo, ale stačilo oslovenía vykročit a po dvou krocích už zase suverén.

Tohle je cesta do pekel,protože svým chováním ho rozhodíš ještě víc. Na žádném psovi, a na bázlivém už vůbec, nemůžeš zkoušet,co zabere. Jeho rozhodíš,sebe shodíš a s každým takovým pokusem v očích psa vypadáš jako větší a větší blázen, který se opravdu nedá brát vážně.
Eva ti to popsala dobře, psa si nevšímej,prostě jdi,jen mu nechávej čas k nadechnutí.Nekomnutj,nehlaď, nešťouchej, neškubej.... a být tebou,tak si domluvím k tomu návštěvu na Vlčárech. Myslím,že hodina tam ti pomůže nejrychleji a nejúčelněji

No tak jsem to zkoušela a výsledek? půl kilometru jsem ho táhla,nazpátek by pomalu běžel a ve výsledné fázi mu krvácí noha, asi má zlomený nehet, jak byl zapřenej Kdybych mohla, jedu na Vlčáry hned, jenže prostě dělám v práci tak blbě, že nemám možnost se tam v týdnu dostat a o víkendu to nejde

Je to kříženec, matka měla být údajně kokršpanělka. Pokud by se dalo přijet i na víkend, určitě bych byla ráda... Samozřejmě nevím kdy byste měl čas, ale jakmile by to šlo, tak bychom přijeli.

Tak musím napsat jak jsme na tom nyní. Myslím si, že jsme ten jeho strach překonali samozřejmě za bouřky občas ještě zkusí se zapřít, ale už nějak zjistil, že mu to k ničemu nebude, stačí škubnout a už poslušně jde Zjistila jsem, že táhnout ho za sebou vcelku k ničemu u něj nebylo, byl schopnej nechat se táhnout klidně i 2km v kuse, ale platí na něj škubnutí. škubnu, povel a jdeme Děkuji všem za radu a hlavně panu Desenskému, který mi poradil skvěle po telefonu Tak snad to bude lepší a lepší, až se nebude bát ani při bouřkách, uvidíme... Posílám aktuální foto, kde je snad vidět, že strach už nemá. Ještě jednou VŠEM DĚKUJI!

Dobrý den.
S přítelem jsme si na začátku února pořidili fenku. Je to kříženec bulteriéra (matka je čistokrevná bulteriérka, otec je bohužel neznámý). Teď jí je asi půl roku.
Máme s ní problémy při venčení a výchově. Jíst na procházku je boj. Když zjistí, že se s ní chystáme vyjít ven, tak se snaží schovat na různá místa a když ji dovedeme před dům, tak se začíná zapírat a pak celá procházka vypadá tak, že občas jde, občas se zapře a nebo naopak na vodítku tahá. Když projdeme kolem někoho cizího (pes, člověk), tak stáhne ocas a opět se snaží schovat na nejbližší místo. Při procházkách se snaží schovávat do keřů a husté trávy, aby ji nebylo vidět.
Doma se chová úplně normálně, ale jakmile domů přijde někdo cizí, tak se opět schovává. Ze začátku se i strachem počůrávala.
Chtěla jsem poprosit o radu jak tento problém řešit. Předem děkuji.