Ahoj, mám taky menší problém. Naše fenka švýcarského ovčáka - 3-letá, je poslušná, ráda se mazlí, je dobře asociovaná - jediný problém je,když dojde k tomu,že třeba po vycházce má klíště a je třeba ho vytáhnout.Nenechá na sebe sáhnout. Není agresivní, ale raději uteče. Nenechá se ani vyčesat. Přitom žádnou negativní zkušenost nemá. Jak ji mám přesvědčit?

Můžu použít vodítko? Ona totiž poslechne,že má zůstat,ale převaluje se a natáčí se takovým způsobem
abych se k inkriminované části těla vůbec nemohla přiblížit.

Proč ne? Naopak, je to dobrý nápad.

Dobrý den všem! Mám podobný problém jako Kenny. Vzali jsme si asi čtyřměsíční fenečku z útulku. Problém je, že když má zdravotní problémy, rve se s námi jako o život, když ji chceme pomoci. Dostali jsme ji s nedoléčeným zánětem ucha, takže to znamenalo kapky a čištění. To byl děsný boj. Naštěstí bylo během víkendu po problému. Teď dostala trochu za vyučenou od rotwailerky, která patří do rodiny. Ale sekla ji při tom zubem do hlavy a naše Bára si nenechala ani otřít krev, natož, abych se mohla podívat, jak velká je rána. Po incidentu přišla ke mně, hledala u mne útočiště, ale jak viděla, že ji chci něco dělat, zdrhala nebo se se mnou rvala. Bojím se ji přeprat, protože to pak ode mne bere jako zradu a nechce ke mně. Ani pro pamlsek si nepřijde. Piškoty od té doby nejí. Možná má ze své minulosti nějaké špatné zkušenosti. Jak ji přesvědčit, že jí nechci ubližovat, ale pomoci? Díky za rady.

Ochránit jí před rotvajlerkou, nelákat jí na piškoty nebo na pamlsky a nečekat, jak bude reagovat na ošetření a podobné věci, prostě jí vzít a v klidu a v pohodě uděla potřebné, skončila bych pozitivně pochvalou..., a způsobem - no vidíš a přežila jsi to.... .

Nepřesvědčovat! Když jsem byla u Rudy na kempování měl tam krátce fenku - plašanku, která měla nemocné ucho, ale sáhnout na sebe nenechala v tomhle směru. A tak to Ruda nějak neřešil a jen měl kapky po ruce na stole a když sama přiběhla pro podrbání nebo jen tak kouknout kdo sedí u stolu a co na tom stole máme, tak jí kápnul do ucha, že než si to stihla uvědomit bylo po všem. Když jsem mu jednou s něčím chtěla pomoct, tak ode mně pomoct nechtěl, že prý ,,je to ze mně cítit na dálku, že jí chceme ošetřovat" že takto to nejde. Takže je tohle hodně o emocích a o vnitřní sebekontrole. Neřešte to a nechtějte jí to ošetřit za každou cenu. prostě mějte při sobě připravené otevřené potřebné věci a až přijde a budete drbat, tak jen tak jakoby nic....... během drbání.......neměla by ale vidět, že máte kapky nebo něco u sebe nebo že se pro ně natahujete na stůl.
Alespoň tohle já jsem si teda odnesla z té zkušenosti s tou fenkou.

co se týče ošetřování, máme stejný problém. naše fena je taky hrozná hysterka, ale vždycky se nám to povedlo, když jsme dělali, jakože nic..prostě drbem, drbem a nenápadně ošetříme. jakmile se začně cukat, necháme a za chvíli nenápadně zase..důležítý je klidný pohodový hlas, jakoby se nic nedělo..akorát tedy, když si natrhla tepnu, tak jsme museli jednat hned. to jsme jí prostě vzali dva - jeden pořádně držel a druhý dělal tlakový obvaz a její řvaní a cukání nás v tu chvíli opravdu nezajímalo..

Dobrý den,
Mám 11ti letého Kokra kříženého s jezevčíkem.Má za sebou 3 operace ušního nádoru a stejnak se mu to zase vrátilo.Pokaždé,když jdeme na veterinu tak se strašně bojí a to co pak vyvádí v ordinaci je neskutečné,skáče,funí,vrčí a je agresivní.Skoušela jsem mu proto doma ostříhat drápky,ale stejně to nešlo,žačal na mě vrčet a aj by me kousnul.Nevím co mám udělat,abych mu mohla normálně ostříhat drápky.Prosím o radu..... dělám něco špatně.....

tak by mě zajímalo,jak mám před naším psem schovat nůžky a nemápadně mu ostříhat drápky to nejde

asi bych to pro jistotu řešila nasazením náhubku (ale ne těsně před stříháním...spíš bych mu ho dala např. dopoledne a v poledne bych stříhala), dala bych mu couračku a pak bych mu prostě ty drápky ostříhala...
jak píše essi

Podivej se na tyhle fotky z cundrovani (fotila vrabcak). Vidis, co tam Ruda tomu ovcounovi dela? Kleste mel pripraveny a vzdycky, kdyz na nej pes naskocil (strasne si s nim chtel a hrat a delat stenatka), smiknul mu drap.

no jo Zbyňku,ale jak to Ruda udělal,že na něj ten pes takhle naskakoval.Každej pes přece tohle nedělá.

Dobrý den, máme 2.ročného havaňáka. Už ako šteniatko bol velmi ustrachaný.Vždy si držal odstup od ludí aj my sme si museli získať jeho dôveru. Každý pes vonku ho vždy zaujímal, len na veľkých ostražite vrčal a nedovolil, aby sa priblížili.Je poslušný. No v poslednej dobe začal byť agresívny keď vidí iného psa aj ked ho pozná a pred tým sa spolu hrali. Myslíme si, že to môže čiastočne spôsobovať , že bol zvyknutý na volný pohyb a teraz ho vodíme len na vodítku.(Kvôli vysokým pokutam). Keď ho zoberieme na volne priestranstvo kde je navolno je ako vymenený. Na vodítko je zvyknuty a nevadí mu,ale keď je na ňom vrčí na iných psov a niekedy aj vyštartuje. Naviac začal štartovať aj po luďoch. Nekúsne len vyštartuje do prázdna. Už viackrat to zopakoval na rodičov, na ktorých je od mala zvyknutý. (Je však pravda, že ho prehnane rozmazluju). Od cudzích ludí sa, ale nedá pohladiť potrebuje dlhý čas než si ich "oťukne" a príde k nim. To však nevysvetlíte malym deťom, ktoré si ho chcú pohladiť. Ako náhle vidí blížiť sa malé dieťa okamžite sa postaví, sleduje ho a vystražne začne vrčať. Preto ho radšej k deťom nepúšťame a ideme preč. Do budúcna plánujeme mať deti a on bude musieť s nimi vychádzať a rešpektovať ich. Nevieme či toto jeho spravanie je zo strachu alebo vyjadrenie "rozmazleného" psa s vyšším postavením v našej "smečke". Prosím poradte či mu máme zdvihnuť sebavedomie alebo ho naopak dostať na nižšiu pozíciu v smečke. Ďakujeme za každú radu.

Hlavně to chce začít se k němu chovat srozumitelně, převzít iniciativu a říkat mu, radit mu, co má dělat a ne čekat, co udělá on a pak teprve na to reagovat. Když ho máte na vodítku, dbejte na to, aby se naučil nenapínat za žádných okolností vodítko a vy se to naučte také. Napnutím vodítka způsobujete agresi. Navíc - on z vás cítí vaši nejistotu a proto se hodlá raději bránit sám tím, že zdroj strachu odežene. Spíš než snižovat jeho postavení ve smečce bych se snažila posílit jeho důvěru ve vás, evientně jí ve vás moc nemá, a zároveň pracovat na získání respektu. Nejlepší bude, když se objednáte na Vlčáry.

Ako mam poradit svojmu psovi, pred vzniknutou situaciou, ked este sam neviem ako sa to vyvinie. Napr. dnes sme boli za mestom na luke, nas pes bol pusteny na volno a isiel oproti nam Yorkshir na voditku. Nas pes k nemu s radostou pribehol, ta panicka svojmu psovi pritiahla voditko a ten pes nasledne vystartoval po nasom psovi. Hned som ho z konfliktu odvolal a v klude sme pokracovali dalej v prechadzke. Neviem posudit, ci to bolo spravne. Ak by sme ho nepustili a drzali ho zkratka, tak by to zase mohlo vyvolat agresiu o ktorej pisete viď hore a ak sa to castejsie zopakuje, tak si zase psov spoji s nebezpecenstvom a ziskava tak negativne skusenosti. ako sa zachovat v takejto situacii.... nie vsetci psi su vyrovnani a zvlast v nasom okoli. S cestou na Vlcary to nebude take jednoduche, sme zo SR a nemame pas. Ale posnazime sa to vybavit a niekedy prist. Len to nebude hned. Dakujeme.

Poradit mu můžeš tak, aby řešil jen to, co je nutné. Nepouštěj ho tímhle způsobem ke psům, které neznáš. Mimochodem, Holíč je kousíček od hranic, je to asi tak 2,5 hodiny cesty. Pas nepotřebuješ, protože jsme v EU, žádné hranice nejsou. Jezdím přes Holíč poměrně často, naposledy minulý týden. Není vůbec těžké dojet na tu free sobotu, po dálnici jsi tu hned.

dakujem za odpoved, ale teraz som z toho este vacsi jelen
pustat ku psom, ktorych nepoznam je zle, nepustat je tiez zle, pritiahnut, zle....
a stale sa vyhybat vsetkam psom ktorych nepoznam podla mna asi nebude tiez dobre riesenie, lebo clovek nemoze poznat vsetkych psov v meste.
v nasom okoli je vela psov a vacsina je velmi zle vychovana, takze dobre som z tohoto pochopil, ze sa im mame radsej uz z daleka vyhybat?!

Uz sa na tom pracuje prideme, hned ako sa bude dať. Dakujeme.

Dobrý den. Taky mám nemalý problém s naším psem (Australský honácký pes, necelé 2 roky). Od malička nesnáší jakékoliv přenášení, zvedání apod., na které reaguje vrčením (velmi naléhavým, výhružným, uši dozadu). Vzhledem k jeho váze cca 20 kg to ovšem je aktuální jen při koupání, kdy to řeším tak, že si z něj dělám legraci a hučím do něj tak dlouho, než do vany vleze sám. Jenže poslední dobou se mu nelíbí i jiná manipulace - utírání tlapek, prohlížení tlapek, zubů apod. ačkoliv jsme ho na to odmalička zvykali. Mě se to stalo pouze asi 2x a to bylo na cvičáku, když jsem ho pod břichem podepřela na překážce. Když zavrčel řekla jsem "trhni si" a on toho nechal. Tlapky i břicho si ode mě nechá utřít bez problémů a ještě mi u toho mydlí obličej jazykem, ale jakmile je to někdo jiný, je zle. Bohužel po jiných lidech je schopen i vyjet, pokud se mu něco nelíbí. Co tedy děláme špatně?

na hlavě štěněte skotky jsme objevili stroupky, možná je to klíště, ale je nastříkaná a hlavu strká všude, taky se pořád drbe, blechy ale nemá.Zkusili jsme ji držet hlavu- no zmítající se pes, takhle kvičet jsem ji ještě neslyšela, stresující asi hlavně pro mě.Prý mám vydržet a psa nemučit, že i klíště samo odpadne. Ale já bych nejraději šla k veterináři- prosím poraďte, štěně už prchá, jen mě vidí chystat se k akci, asi vycítí moji nervozitu. Díky Dáša

Tohle jde krásně vyřešit během hry, nebo když spí na klíně.

děkuju za odpovědi, ale situace se nějak nevyvíjí podle plánu,no, tak jsem to včera nevydržela a zavolala na pomoc mužskou autoritu- štěně mě strachy počůralo jsou jí čtyři a půl měsíce, doufám, že na to zapomene.Nejdřív hra, pak drbání u mě na klíně, jen se přiblížil - tak se ukaž, konec. Má jen jeden stroupek, ale přesně nad okem a protože je ještě neostříhaná, dost nepřehledný terén. Nastříkaná byla od chovatelky rivalem a já jen vetřela frontline za krk, tak jsem si myslela, že by to klíště ani být nemělo.momentálně jsme na tom tak, že prostě okamžitě pozná, když mám chuť se jen kouknout a mizí, jinak je pořád stejná přítula.česání v pohodě, drží a můžu si dělat co chci.

Ahoj Všem, mám veliký problém se svou Mášou je to 3-letý kříženec dobrmana, mám ji od malička z útulku. Je velice hodná, přátelská a mazlivá ale jak zjistí, že se soustředím na cokoli na ní nenechá na sebe sáhnout. Problém je v tom, že je citlivá na záněty uší (pořád se koupe a potápí vlavu) a je nutné ji ošetřovat. Bez toho není možné ji zcela vyléčit, proto ji musí u lékaře vždy uspat a i to je problém s injekcí. Je to samozřejmě velice náročné, pro ní to není dobré a hodně traumatizující.
Četla jsem všechny rady a názory, ale bohužel je tak ostražitá že není možno jí do ucha kápnout. Nechá se jen někdy v uších šimrat, ale sleduje mě neustále co dělám. Klidná jsem a klidně s ní mluvím a chválím. Včera byla opět uspaná a již mi nezbývá než se poradit s Vámi. Nenechá si prohlédnout ani tlapky, ocas prostě nic. Díky za cokoli.Díky Dana

Zdravím všechny, jsme tady noví,máme 11.letého bulíka a občas něco zaskřípá.Mám ohromný problém se stříháním drápku.Pokaždé na veterině je to boj a bez anestesie to nejde.Ráda bych to změnila prosím poradte Míla

edit: Přesunuto do odpovídajícího tématu, příště prosím napřed hledejte, zda se váš problém už někde neřešil.
moderátor Zbyněk

Anestezie?! To je to tak nutné mu je stříhat? A co doma? To si to taky nenechá od vás?

Tady taky nechápu...anestezie kvůli drápům? To jako fakt vážně? Slyšela jsem dost, ale tohle je pro mě novinka... Nasadím koš a jdu na to, v extrémních případech "nenápadně" - sjeďte na Vlčáry nechat si to ukázat...