no a i kdyby přesto nastal problém tak ho tam rpostě šoupni .-))

Neumím si vysvětlit chování svého 2,5letého RR. Po celou dobu se snažím ho odnaučit strachu z jízdy v autě. Nikdy k ní neměl důvod (jezdí pouze za příjemnými zážitky). Zkoušela jsem všecho možné (vysmívat se mu, mluvit na něj, krmit ho v autě). Sice se to zlepšilo, ale pokaždé byla jízda stresovou záležitostí (zrychleně dýchal a slinil). Nijak jsme na to už nereagovali a psa si nevšímali. Před třemi týdny jsme si pořídili štěndo RR. Několikrát jsem udělala zkušební jízdu (krátkou), abych je zvykla, že vzadu jsou dva. Ten starší se choval pro něj standardně, prostě stres. Štěndo bylo zvědavé a všechno pozorovalo. Minulý týden jsem s nimi musela na delší vzdálenost. Po cca 10ti minutách oba spali. Já jsem asi 6x stavěla, protože jsem tomu nevěřila a bála se co se děje, že nic neslyším. Od té doby prostě v autě leží nebo spí. Já opravdu nechápu, proč ten starší se přestal stresovat a je naprosto v klidu. Umíte mi to někdo vysvětlit? To je obava, co by si o něm prcek myslel?

Vladimíra najskôr to bolo tým, že išlo o dlhšiu cestu a pes to jednoducho prestal riešiť, prispôsobil sa aj žalúdok, pretože mal na to dostatočný čas. Nie nadarmo sa tu píše jazdiť, jazdiť, jazdiť. Trochu možno prispela spontánnosť prcka, na škodu bolo zbytočné kontrolovanie a tvoj strach, mohlo to psa hodiť späť, ale záleží na tom, ako si sa pri tom správala, tvárila, aká bola atmosféra.

Rea, tím to určitě nebylo. dlouhé jízdy s Enďasem absolvujeme dost často (najezdíme s ním minimálně 800 - 1200 km za měsíc, většinou i víc). Nervozitu ani nic jiného ze mě nemohl cítit, protože jsem nervózní přestala být už dávno, já si ho prostě v tom autě nevšímám a to, že zastavím, to se děje také poměrně často. Od té doby jsme už jeli dvakrát a reakce je stejná, prostě nijaká. Po stresu ani památka, normálně si lehne a leží nebo spí i s prckem. Prostě pohoda. Já tomu nerozumím, co ho k tomu přimělo, že to přestal řešit. Z mé strany se nezměnilo nic, prostě jsem si ho nevšímala jako předtím. Přijde mi divné, že by na to měl vliv prcek a Enďas se před ním nechtěl shodit?

Najskôr len videl iné riešenie a dal sa strhnúť príkladom. Je super, že to nebolo opačne, že sa nedalo strhnúť šteňa jeho správaním. Najprv som to pochopila tak, že to bola prvá dlhá jazda. Najskôr zhoda viacerých faktorov, je možné, že aj u teba prítomnosť šteňaťa spôsobila trochu iné správanie, len si to neuvedomuješ. Stačí pohľad, čo sa deje, aj bez reakcie, ktorý si možno viac venovala prckovi.

Dobrý den. Máme doma 6-ti letou fenečku kříženého německého ovčáka, kterou jsme si brali před rokem z útulku. Myslím si, že na takto vysoký věk se během roku naučila perfektně poslouchat. Zvládá chůzi u nohy, i když teda občas tahá,základní povely zvládá taky. Ale máme jediný problém. Kdykoliv jdeme kolem zastávky, nebo chceme jet autobusem či tramvají, tak tam jsme než byste řekl švec. Angela hrabe na místě a zběsile se snaží do toho prostřeku dostat. Do toho kňučí a píská. Nevím co s tím máme dělat. Lidé na nás pak koukají, protože vyvádí takovým způsobem, jak kdyby jí někdo ubližoval a nástup je taky zběsilý. Nemohl byste mi poradit cp by s tím šlo dělat?

Děkuji za odpověď

Keyřová

V prvom rade treba zabezpečiť, aby fenka vnímala vás, aby vám venovala pozornosť. Ona chce niečo, vy chcete niečo, ale ona vyhráva, pretože vy jej nedokážete jasne vysvetliť vaše požiadavky. Pomáha naučiť ju neťahať na vodítku za žiadnych okolností, ak sa na vás nedokáže sústrediť, obrátiť ju mechanicky od toho, čomu pozornosť venuje chrbtom, najlepšie v sede, bez okrikovania, opakovania povelov, zvyšovania hlasu a podobne a v správnom momente sňou začať komunikovať tak, aby bolo jasné, čo od nej chcete (ak neviete, ako na to, odporúčam vidieť na vlastné oči). Najlepšie by bolo začať cvične, bez nastupovania do dopr. prostriedku, v blízkosti, tak, aby sa dokázala ovládať a aby s vami komunikovala. Každé dotiahnutie do autobusu(...)s tým, že vás nevníma, ale dotiahne vás dnu, je na škodu, aj keď sa v danej situácii dnu dostať potrebujete. Rozhodujúce je, AKO ste sa tam dostali. Či vás tam dotiahla, alebo či ste vošli normálne spolu. Rozhodujúci by nemal byť čas (že napríklad potrebujete nastúpiť rýchlo a práve do tohto prostriedku), ale to, AKO nastúpite, tomu treba dať čas, ktorý to vyžaduje. Preto odporúčam vytvoriť si cvične podmienky, aby ste sa nemuseli prispôsobovať ostatným okolnostiam, poproste napríklad vodiča autobsu na konečnej, alebo strávte potrebný čas na zastávke bez nastupovania...

Nevím zcela jistš jestli nás nechají řidiči v Praze trénovat, ale určitě to vyzkoušíme. Moc děkuji za radu, pak napíši jak nám to jde.
Jinak na vodítku ona netahá, jen když jde do toho autobusu nebo tramvaje.

Ona na vodítku tahá, protože buď netahá vůbec nebo prostě tahá. Jak píše Rea, zapracujte na tom tahání a na pozornosti vůči sobě.
Řidiči v Praze nás trénovat nechali, požádali jsme na konečných zastávkách a vyšli nám vstříc.

Řeším podobný problém. Pejsek má totiž strach se schodů a z výšek. V metru, než přijede vlak, vždycky kontroluje, jestli je ta díra dost hluboká a jak přijede metro tak jí raději velmi rychle přelítne, což má za následek zběsilé nastupování do metra. S tramvají/busem je to podobný, tam sou zase vysoké schody. Řešení je spousta a mnohé zde na poradně již bylo napsáno, stačí pohledat. U nás funguje prosté počkání, než já řeknu, že se pude. K tomu v metru nad dírou děláme sedni, pokud se to stihne a stejně tak na schodech v tram/busu. Důležité je taky jak se u toho tvářím - velmi se bavím tím jak je z toho pes vyjukanej a povím mu, že "sám vidíš že se nic strašnýho neděje".
Pokud budeš chtít přijď na společné venčení (domlouvá se v poradně Cestování a spolujízdy) a uděláme si socializační venčení v MHD

Ahoj Mam 5 mesicniho labradora jmenem Rici a chtela bych se pripojit k tomuto tematu, ja ma zase problem ho do tramvaje dostat, ale kdyz je jiz v ni je hodnej lehne a kouka po okoli..Ale je docela tezke ho tam dostat do tramvaje...Proste pred dverma na nastup se zasekne a ja ho musim vzit do tramvaje v naruci, ale nevim jak to budu delat az bude miti 30 kilo Jiz jsme zkousela vsechno ukecat ho na piskot, s kamoskou s psikem aj s mou 11letou feneckou , usmivat se a bejt v pohode, hrat si a porad nic...Nemate nejakou radu? dekuji ahoj Martina

Dekuji za radu.ale to jsem take zkousela a porad nic jiz jsem se dohodla s panem z jedne tramvaje tak snad pak jiz bude dobre...

Nebude to dobré, pokud budeš vidět na druhé straně vodítka psa - bojku. Pak můžeš trénovat v x tramvajích a bude se to míjet účinkem. Prostě vysílej klid a pohodu a nesnaž se v tom vidět problém. Tohle je nejtěžší v celém procesu nápravy chování psa.

Hmm a nebo taky nejlehci, jak se to vezme. Jde jen o to, prehodit si to ve vlastni hlave...

Mne sa moja prvá doga zo začiatku bála celkove MHD.Do busu som ju musela pomali že nie vniesť na rukách, a tam sa klepala ako ratlík,až jej cvakali zuby.Mne to bolo hrozne smiešne,tak som sa na nej musela smiať ako pablb,nemohla som prestať.Ona videla že som v pohode,a čoskoro sa prestala báť a časom precestovala so mnou v MHD celú Bratislavu krížom krážom ako ňáka královná.V buse si sadala zadkom na sedačku,predné nohy na zemi,zadné nožku cez nožku(čo sa hodilo v preplnenom buse,lebo nezaberala 3 miesta na státie,keby ležala na zemi.) V tramvaji samozrejme to isté.

Dobrý den,

mám roční fenku rtw, již jako malá se mnou jezdila autem, ale velmi se bála, při jízdě se klepala a zvracela.Vyzkoušela jsem zadní sedačku, přední i kufr(mám combi).Vůbec nic se nezlepšilo.
Nyní pokud uvidí otevřené auto uteče mi a je jí jedno kam.Snažím se jí tam dostat po dobrém, ale nic nezabírá.Nezbývá mi než jí vyzvednout ale když už teď váží 42.kg, není to pro mě jednoduché.
Poradí mi prosím někdo???

Děkuji Pavlína.

to máš dobrý, já ho zase do vlaku nemůžu dostat, a když vystupujem, tak čeká spořádaně u dveří a pak udělá z vlaku obrovskej skok, kterej samozřejmě nečekam, takže nemít haltinu tak letim za nim

ahoj všem, mám trochu problém s vlakem..... s benoušem musíme občas jezdit vlakem, tak řeším problém s nastupováním. modelová situace: čekáme na zastávce, benouš sedí nebo něco čmuchá. přijede vlak, nastupujeme.. teda já chci nastoupit a ben v tu ránu skoro leží a chce mi odcouvat. tak ho musim vzít do náruče a šoupnout ho tam. vím, že ty schody jsou docela vysoko, ale ne tak aby to nezvládl. navíc na nás čumí průvodčí, který netrpělivě čeká až tam konečně nalezeme... no a vevnitř, sedí a prvních asi 15minut kňourozívá. prostě zívá, kňourá dohromady. no a že není zrovna potichej, to snad ani nemusím říkat... pak se teda uklidní, leží nebo spí. ale jak ho naučit tam vlézt, a co mi chce říct tím kňourozíváním? nebo tím snad jen na sebe upoutává pozornost? když je vlak plný lidí?

aha, děkuju zkusím to, vypadá to že už pozítří... a mám tu tam vzít třeba něco na žužlání, abych mu "zacpala" tlamu? protože si myslím, že to kňourání i některé lidi obtěžuje.. nebo je jednoduše nemám řešit?

Děkuju za radu

Ahoj, mám 2 fenky, obě z útulku, tudíž nevím, co předcházelo.
První holka cestuje ráda kdykoli kamkoli, druhá, když máme někam jet, nechce do auta, lehne si na zem, takže ji do auta odnesu a po 2 minutách začně rychleji a výrazněji dýchat. Zkoušela jsem třeba krátké jízdy, jen pár minut, myslela jsem, že si zvykne, ale nemůže to překonat.
Máme to zkoušet dál, nebo ji to jen více stresuje?
Za info díky. Renata a bojácná Sára

Aj ja som mala psa co stresoval z jazdy v aute a po 3minutach zvracal. Skusali sme, ako ho to odnaucit lebo to ocividne nebolo z jazdy ako takej ale z dopravneho prostriedku. Po asi roku pomaleho skusania a trenovania, sme prisli na to, ze mu je najlepsie ked moze niekomu sediet na kolenach alebo ked ma v zadu na sedadle pripevnenu kenelu a z nej na nas vidi. Vtedy je v pohode. V tomto nam pomohla hlavne svokra ked u nej bol na prazdninach. Ta sa s tym nebabrala. Nalozila ho aj so svojim psom do kufra a hajde na 6 hodinovu jazdu. A to hned niekolkokrat v priebehu 3 tyzdnov. Pes sedel v klietke alebo vzadu na sedadle a ani nepipol. Bol uplne v pohode. Hodne nam pomohlo cestovanie v aute s inymi psami, ktore boli v pohode a tesili sa na vylet. Trvalo to sice dlhsie ale pes si zvykol a aj teraz sice auta nezboznuje ale aspon v nich nestresuje. Treba len trenovat a vydrzat. Drzim palce. Ak mas vlastne auto tak to urcite pojde rychlejsie. My sme nemali a tak boli tie treningy dost sporadicke.

neptej se ho, neřeš, nalož a jeď. A čím víc, tím líp, zvykne si.
MOŽNÁ pokud jezdíte dva a pes není obr, tak ji zkus dát spolujezdci pod nohy - psům se často dělá vzadu špatně a když se k tomu přidá stres, je jim fakt blbě a tím míň se pak do auta těší. Pokud bude vpředu ok, odbouráš stres, časem odbouráš i nevolnost a bude moct jezdit vzadu. Ale nejdůležitější je opravdu moc neřešit a jezdit.

nám se taky na tohle osvědčilo vyrazit na 6h cestu autem tam a druhý den zpět- od té doby nám čubina cestuje ráda a bez stresů

Moje čuba si nezvykla nikdy, nemá auto ráda, nikdy si v něm nelehne, sice se na výlet těší, auto radostně ukáže, naskočí, ale cestování jako takové nemá ráda. Jenže to bychom se nikam nedostali, takže jezdíme, jezdíme, jezdíme, jezdíme. Neber to jako stresování,prostě se jede na výlet, tam to bude bezva, ať je ráda, že nejede plnym busem pod nohama stovky lidí. Je to stejný, jako když se těšíš k tetě do autrálie, ale bojíš se letadlem Jinak se tam prostě nedostaneš

Máme menší problém s naši 4 měsiční fenkou.
Máme ji s útulku.
Neboji se pomalu ničeho, ale jak máme jet někam tak nevím e co máme dělat . Protože bud zvrací a nebo slimtla , nechce si to ani utřit. Jak se dostaneme na určité místo tak je potom v klidu . Je to strach s auta ???
Děkuju

Jezdit, jezdit, jezdit. Čím víc km bude mít za sebou, tím rychlejš jí to přejde.

Mohu potvrdit, ze pomaha jedine jezdit a zase jezdit. Vubec pejska neresit, nelitovat, nechlacholit - proste ho nekompromisne zavrit do kufru a vyrazit. Dokud jsem to u sve Tynky resila a vymyslela, zda ji bude lip vepredu nebo vzadu nebo v prepravce nebo buhvico jeste, Tynka se klepala, slintala, zvracela, zdrhala. Nakonec jsem se na vsechno kouzleni okolo jejiho cestovani vybodla, proste ji hodila do kufru spolu s ostatnimi psy a jezdime - a Tynka nejen, ze nezvraci a neslinta, ale uz si do kufru skoci aj sama, coz je pokrok oproti smejkani ji a loveni pokazde, kdyz se melo nekam jet.

Tohle je dobrá rada,ale jak to řešit v pražském autobuse,kde mi lidé vytýkají,že ubohého psa týrám,když během deseti vteřin v autobuse začne příšerně naříkat?Podotýkám,že je to jinak bezproblémový pes,dvouletý německý ovčák,se kterým cvičím a je vůdcem naší smečky,k níž patří ještě roční australský honácký pes a kříženka borderteriéra s jezevčíkem a který všechny ostatní dopravní prostředky snáší naprosto bez problémů.V autobuse se mu nikdy nic nestalo,takže netuším,proč to dělá.Radili mi lecos,vyvěsit,seřezat,ostnáč.........

Zkusím ho použít,jestli mohu,díky.
Já jsem se snažila v klidu nastoupit a jakmile začal kňučet a lepit se na mě,uklidňovala jsem ho,pomáhalo to,ale jen na chvíli.Včera jsme ujeli tři stanice,aniž jsme museli vystoupit,ale museli jsme ho cpát dobrotami.Musím se přiznat,že ze zoufalství jsem jednou opravdu nasadila ostnáč a trochu cukla,výsledek ale byl k ničemu a já se s tím nemohla srovnat,neboť jsem proti těmto metodám.

To jsem taky. Jen nevím, proč jsi to nejdřív použila a pak se ptala..., ale to se srovná. My jsme od mala u obou psů trénovali tak, že jsme došli na konečou atobusu, požádali řidiče a vysvětlili situaci a pak nastupuvali, vystupovali, chvíli poseděli v nastartovaném autobuse, pak jeli jednu, dvě, tři stanice a tak. Neuklidňovali jsme ani jsme necpali dobrotami, prostě jízda v MHD je něco naprosto normálního, tak není důvod k nějakému zvlášstnímu chování ani z jedné strany.

V Brně jsem měla na hlídání jednu rozmazlenou čubinu NO. Nezavřela hubu doma, venku natož v tramvaji. A jak jsem to vyřešila? Vzala jsem jí jednou ráno do MHD a jezdili jsem celá den. Jen jsme přestupovali z busu na tramvaj a pod. A výsledek? Pes spící v tramvaji, protože ho to přestalo bavit a unavil se.

Domluva s řidičem-to bych mohla ještě zkusit,snad najdu někoho,kdo bude mít pochopení.Díky za nápad.
Jinak mám tři psy,ti dva žádný problém nemají,byť fenky jsem se ujala loni o vánocích,kdy jí byly dva roky a v životě neviděla nic,než malý dvorek,vodítko,obojek,schody,lidé-to vše jí bylo cizí,zvládla to.Tím víc mě dopaluje,že ten můj ovčák,kterého mám od štěněte a všude jezdil vždy se mnou,prostě najednou začal blbnout.

Jak pise Eva - jezdit, jezdit a zase jezdit. A hlavne to neresit v sobe, nastupovat s tim, ze se nic nedeje a vse je v pohode, ze me nemuze zadnej knucici pes rozhodit. Lidi si nevsimat, at si myslej svoje. Cim vic budete v pohode vy, tim vic v klidu bude pes. Nechlacholit, neukecavat, neuplacet - a uz vubec ne skubat, ostnacovat, vyvesovat apod. Naprosto suverene nastupovat, usadit se v buse, treba si povidat s nejakym kamosem, ktereho vezmete s sebou - abyste se rozptylila od soustredeni se na psa a stresovani jeho i sebe...

A ako ho do toho auta ale vôbec dostať? Samotná jazda už taký problém nie je, po pár km sa relatívne ukľudní, ale nevieme ho dostať do auta. So 60 kg psa, ktorý je na smrť vydesený nie je sranda bojovať
A toto nie je len auto, je to jeho všeobecný problém - strach so všetkého nového, ale postupne prekonáva. No auto ani za svet. Človek s ním bojuje, aby ho dostal dnu, ale nedá sa.

ahoj, poprosila bych o radu
mám skoro devítiměsíčního křížence...nastal problém, že když cestujeme dopravními prostředky (kromě vlaku, ten zvládá), tak eddie si vždy tak na minutu lehne a pak začne hlasitě štěkat. nejde odvrátit jeho pozornost, musí koukat po okolí...když ho hladím, je to lepší, ale ne vždy...buď leží a štěká, nebo má potřebu se pohybovat po dopravním prostředku a tahá jak ďas...ani na povel si nesedne, musím mu pomoct rukou, ale to se otočí jako "co děláš" ? a za chvíli se zase zvedne...to štěkání je opravdu nahlas, všichni se otáčejí, zkusila jsem to ignorovat, ale nepřestane, jen lidi začínají být nevrlí...

Ahojky, snažím se najít vhodné téma, kam zařadit mojí otázku. Od zítra musíme začít jezdit s naším 4,5 měsíčním labradorem MHD do práce. Dnes jsme byli koupit náhubek, ale šíleně se mu to nelíbí a sundavá si ho, lehá si a škrábe ho dolů ani nechtěl jít. Tramvají jsme jeli předtím jen párkrát když byl ještě malinký a vzala jsem ho do náruče. Od té doby ne a teď už má 18 kg tak vůbec nevím jak to zvládneme. Nemáte nějaké rady, jak ho nejlépe přivyknout na náhubek a jak nejsnáz vystoupit z přeplněné tramvaje s 20ti kilovým psem v náručí, když nesmí po schodech?

Nasadit, neřešit, jít, zabavit. Ať má co na práci, košík nekošík. Já trénovala kdysi tak, že košík je nutnost pro nějakou zvláááštní a zajímavou akci. Proč nesmí pes do a z MHD po schodech sám?

kecka1: nosit 20kg psa, proboha proč? jedině by ho omluvil závažný problém pohybového ústrojí.
Chození do schodů je naprosto normální a pokud psa mám na vodítku a spořádaně jdeme po schodem nevím v čem by mohl být problém.

To, že štěně nesmí po schodech, většinou znamená to, že po nich nesmí lítat půl dne, třeba při hře s jinými psy nebo tak něco. Pokud se jedná o nastupování nebo vystupování z dopravního prostředku, tak to je obyčejně povoleno. Jsi si jistá, že jsi doporučení dobře porozuměla?
Já do dopravních prostředků používám halti ohlávku, dokud držíš v ruce vodítko, tak je stejně účinná jako košík, psům je stejně pohodlná jako velký kovový náhubek a přitom s ní nikoho nepraští, a zatím se mi nestalo, že by se kolemjdoucím nebo řidičům či revizorům něco nelíbilo. A psiny jsou zásadně klidnější, když ji mají na tlamě, takže se mi s nima třeba v tramvaji i lépe manipuluje.

Zia, Armanny - co je všeobecně známo, tak labrador nesmí do 1 roka po a ze schodů. Hlavně ze schodů je pro ně nebezpečné, kdy jsou v období růstu, pro ně je to nápor na klouby, které se musí "opečovávat". Nevím o tom, že by to náké jiné rasy také měly, ale kdo má labradora, tak jej nosí, dokud ho prostě unese. Jistěže když mám doma před barákem 3 schody, tak to neřeším, ale schody z tramvaje ven jsou dost vysoké, takže to je pro štěně špatné. Mám štěňáka labrouše poprvé, takže sama nevím, ale dočtete se to a řekne vám to i veterinář.
Zuzko ta ohlávka není špatný nápad, pokud to nepůjde s tímto náhubkem, asi ji zkusíme. Díky za radu.

zrovna tu trnavaj bych neřešila já sou to všehovšudy dva schody. jinak ohledně fám o nošení ze schodu do ejdnoho roka se hodně píše ve zdravovědě v tématu o DKK

Ajka no jsou to 3 schody, ale cestou musíme přestupovat, tzn. 4x nástup a výstup z tramvaje a pokud ho unesu, ráda ho toho ušetřím... Ty máš labradora? A kde se píše o těch fámách?

sekce zdravověda téma DKK je to tam celé vlemi dobře popsané, a neboj tohle se říká o všech velkých psech- doma sme to tak dělali a popravdě stejně nám to bylo k ničemu- když má pes předpoklad nezabráníš tomu. ale to sme OT

Ahoj. Obecne se to rika na vsechno vetsi nez kokerspanel. Osobne mam nemeckou dogu, takze mam o tehle problematice zjisteno hodne. I vyzkumy a nejen to co je "obecne znamo". Protoze kdyz se zacnes zajimat vic, zjistis, ze "obecne znamo" je spousta veci, nektere dokonce i maji zaklad v pravdive skutecnosti, ale nejsou podavane relevantnim zpusobem.
Ohledne tech schodu.
Pro mala stenata a mlade psy se schody nedoporucuji kvuli nevhodne zatezi kloubu.. Co se ale musi vzit v potaz. Mysli se tim litani po schodech, nekolikrat denne zdolavani velkeho mnozstvi schodu behem, skakani pres vysoke prekazky, hlavne skakani "z donuceni". Par schodu do baraku se opravdu resit nemusi, ale musi se resit to, ze pes by mel po schodech chodit sporadane. Pomalu a krokem. Ne vzit to skokem z vrcholu schodiste az dolu a tam smykem zastavit idealne o zed - to je nevhodne.
Ohledne te tramvaje. Nahoru neni problem to se stenetem v normlanim tempu vylezt. Dolu taky ne, pokud das pozor at to bere po schodech a ne vyskokem primo dolu. Pokud se obavas i tak, je mozno poridit steneti ksiry a pomoci nich ho cestou dolu nadlehcovat - aby dopad nebyl tak tvrdy. Nemusis ho zvednout uplne, staci ztlumit doskok.
Neboj, pokud by mu meli odejit klouby, bude to z jinych veci, nez z nastupu a vystupu do tramvaje