Dobrý večer, velmi mě trápí problém mojí 8 měs. fenky Leonbergera. Jelikož jí i její mamku vozíme často s sebou autem jsem moc nešťastná , že sotva vidí jen zdálky auto a vytuší, že se opět někam jede, začne slintat, schovávat se a utíkat. Když jí po velikém přemlouvání do auta přeci jen dostanu a vyjedeme, skoro vždy musíme po krátké době stavět, abychom obsah jejího bříška ležící v kufru auta uklidili. Pak je už cesta dá se říci až na veliké slinění v pohodě. Potřebuji radu jak a zda se tohle vůbec dá odbourat. Moc děkuji za odpověď a přeji mnoho radostí s pejsky. Martina

ja teda neviem, nase tiez obcas v aute zvracaju, ale nastupuju do kazdeho co je otvorene. inak by som mozno vyskusala, ju do auta zatvarat na par minut ked auto stoji. proste nikam sa nejde, len tam sed a hraj sa s hrackou

Oba naši psi špatně snášejí jízdu autem - proto, když víme, že s nimi někam pojedeme, nedostanou nažrat několik hodin před jízdou. Nikdy to není tak, že by trpěli hladem dlouho a myslím, že je to lepší i pro ně, že se nemusí nervovat s otáčejícím se žaludkem .
Také zpočátku nechtěli nikam jezdit, ale labíka jsme už naučili, že autem se jezdí do lesa a k VODĚ!! a fenku to učíme taky. Takže mají jízdu spojenou s něčím příjemným a už to přemlouvání není tak hrozné.
Držíme palce, ať se to brzy také podaří

Taky mne napadlo nedávat jí snídani, když někam jedeme, ale ona to ta malá můra vytáhne až z paty, takže večeře je fuč. Ale to by mi ani nevadilo, jako ten její utrápený výraz.

mrázová a co zajít k vetovi a dát pejsovi něco jako kynedril dítěti

ajka, to bylo první, co jsem udělala. Ovšem v tomto věku má na zbytečné preparáty myslím čas.

Když byl Chipík menší tak se mu taky dělalo v autě špatně.Vyzkoušeli jsme všechno,ale co vím určitě,že když jsem mu dala kinedril tak se mu spíš udělalo špatně a blinkal než když nedostal buď snídani nebo večeři(záleželo v kolik jsme jeli).Takže nějaký čásek dostával papání vždy když jsme dojeli na místo.Postupem času jsme mu dávali trošku a už je všechno dobré. To samé když dostala moje sestra kinedril tak se jí udělalo špatně a i mojí tetě.Takže před cestou nic k jídlu a bylo klid.Ale to už je

Pozor na běžné prášky na nevolnost pro lidi! Psům nikdy ne! Obsahují látky, které mohou psům škodit, pokud nejsou rovnou jedovatá!

Souhlasím s názorem, že lidské prášky psům nepatří. Kinedril má navíc tlumící účinky a spící pes na srazech, akcích či výstavě není to pravé. Takže naše mimi vozíme často a na malé vzdálenosti a snad to zlomíme.

ja nepsala abyste jí dali kynedril ale zvířecí prašek rpoti zvracení.
my tohle u hafanů zlomili asi 6h jízdou tuším na výstavu do brna od té doby máme pohodu a klid

Ajka. Bohužel v preparátu určeným psům byly nevhodné látky, které nejen že psa tlumí, ale i mu škodí. Takže po poradě právě s vete jsem od úmyslu jí tohle dát , upustila.

Nám na řešení nevolnosti při cestě autem zabralo jen skutečně trénovat a trénovat, na malé vzdálenosti, ale často. Kolikrát jsem uklízela auto, většinou to z ní lítalo z obou stran Nakonec si zvykla a už neblije, ani nic jiného. Přesto jízdu autem moc ráda nemá, sama od sebe nenastoupí. nikdy jsem jí žádný prášek nedala, jen prázdné bříško, abych toho neuklízela celou hromadu. Taky se mi osvědčilo jí před cestou pořádně utahat, aby pokud možno po cestě zaspala.

Děkuji všem, kdo poslal radu, určitě vyzkouším co se dá a snad zbavím to své leoní miminko strachu a určitě napíšu, jak nám to jde.

Tak Martino jak jste daleko s miminkem a tím strachem?Určitě vyhrálo miminko že

Nám se osvědčilo Happině dát do auta nějakou zábavu. Nejlepší byla syrová masová kost. Ona nekoukala ven, ožírala kostičku a nezvracela. Po roce blinkat v autě přestala.

Dobrý den ,

máme 6 měsíčního francouzkého buldočka . Je docela poslušný ( no ještě má pubertu ) , velmi čistotný . Vydrží celý den , když jsme v práci vše je OK .

Jediný problém je auto. Neklepe se , nedělá odpor při nastupování , všechno v pohodě. Ale během cesty se vždy počurá a vypadá jak , když o tom neví ?! Jen se zvedne a přesedne si a dál kouká ven na cestu .

Máte někdo podobnou zkušenost ?! Prosím poraďte .

Díky Jana Křiklánová

Nemám podobnou zkušenost, Mařena v autě vždy zvracela a podělala se, bylo jí z toho hrozně zle a dodnes dopravu autem moc nemusí. Ale trénovaly jsme, trénovaly, jezdila autem často, pak se to samo uklidnilo, když si zvykla....

Odpověď by se neměla lišit od počůrávání doma, takže si projdi příslušná témata tady v poradně, určitě toho dost najdeš. Výhodou u auta je, že je tam vždy někdo s pejskem, kdo může zakročit.

Ahoj, tak s naší psí holkou to zatím jde skvěle, sama už i nastupuje do auta. Děkujeme za všechny rady . A přejeme všem krásné Vánoce a našim miláčkům prima dobroty pod stromečkem.

Náš psík tiež nerád cestuje autom. Je to úplné utrpenie pre neho i pre nás. Netrasie sa, ale hrozne vyvádza - šteká, zavýja. Správa sa tak i keď ideme len niekde v rámci mesta. Keď bol malý, tak sme autom väčšinou chodili len k vetovi. Možno, že si to spojil - auto = veterinár. Pritom mu nikdy nič nerobili, len ho očkovali...

chce to vydržet :_)
čubinka nám v autě slintala zvracela a ted ve třech letech? spí.-)

Za několik set kilometrů to každého psa přejde.

rudo tak stím souhlasím my jsme udělali zlom při cestě do brnaa zpět .-)) přecijen je to přes celou CR.-) a to pak byla po té výstavě tak utahaná že neměla sílu se už nějak stresovat tak jen ležela a spala .-)

Děkuji Vám všem moc za odpověď je to čím dál tím lepší ) Jana

¨můžu se jen připojit co píšou ostatní toho mojeho jsem do půl roka tahala měl s toho panickou hrůzu po nějakém čase a pár najetých km ho to přešlo a dokonce našel v cestování oblibu hned jak vidí že směřuju do auta už je tam

Ano,chce to psovi nedat nazrat,on pak nema co zvracet,a hlavne s nim jezdit z pocatku kratke trasy a brat ho tam,kde se mu libi,aby vedel,ze se jede tam,kde by se nemel bat,nebo jsou i ruzne prasky na cestovani.

Dobrý den všem milovnikům psů! Rudo, jsi pro mě kapacita, co se týče výchovy psů, škoda, jen, že nejsi trochu blíž Ostravy Moc si tě vážím.
Mám půlroční fenku zlatého retrvíra, od první chvíle, kdy jsem ji měla se ji snažím dobře socializvat-chodíme ven, mezi lidi, na ulici, vodíme domů návštěvy i malé děti, ať si zvyká na vše.Není nijak zvlášť bojácná-nebojí se zvuků ohňostroje, ani nic podobného.S cestováním autem problém nemá, ale z čeho má hrůzu je cesta tramvají... Asi jsem to zanedbala, že jsem ji tam dřív nebrala, ale nejdřív nebyla očkovaná a pak nebyl důvod-máme auto.Jenže pakjsem si uvědomila, že pes by měl být připravený na vše-co když bude někdy potřeba tramvají jet-a tak jsem zjistila, že z ní má přímo fóbii Bojí se, když ji vidí (myslím, že hlavně toho zvuku... nastoupí sice se mnou, ale co tam pak provádí..třese se, snaží se za každou cenu utéct-jsem ji schopná udržet ani na další zastávku a pak z tramvaje rychle mizím-lidi koukají a vypadám jako trapička zvířat Jezdím vždy jen tak 1,2 zastávky, ale už se mi stalo, že mě jeden ignorantský řidič okřikl, ať si prý toho psa zpacifikuju Takže začínám mít nechuť k tramvají i já...
Poradíte prosím někdo, jak ji to naučit? Snažím se ji brát jen na krátký úsek, pak udělat příjemnou procházku, dám ji potom nějaký piškot-snažím se, ať si to spojí s něčím příjemným..ale nedaří se...V tramvaji nereaguje na pamlsky a vlastně ani na mě..je úplně mimo Jsem už z toho docela zoufalá, poradíte mi prosím někdo? Předem moc děkuju! Jana

možná by nebylo špatné jet tou tramvají s nějakou kámoškou a jejím psem nebojsou..
pak by sis nevšímala psa, ale kámošky, a pes by viděl, že tou obludou cestují i jiní pejskové , a přestal by řešit fóbii z tramvaje.......

Rudo, děkuju moc za odpověď, už jsem nedoufala, že napíšeš Ano, ano, máš pravdu a jsem si naprosto vědoma toho, že pes vnímá vše, co dělám, jak se chovám, jaké prožívám emoce, atd.Půjdu na to tedy trochu jinak-dám si na chvíli pauzu a pak zkusím vzít ji delší výlet-ne jen těch pár zastávek.Asi je opravdu pravda, že to jí akorát vyleká a nemá šanci přijmout to jako normální, běžnou věc.
Z řidičů strach trochu mám, stejně jako ze všech arogantních a netolerantních lidí Ale to je problém můj, ne mého psa. Věřím, že se spoustě lidí nebude v tramvaji líbit vystrašený, hlučný pes a budou nevrle koukat (v lepším případě), ale jinak bohužel nejde, pokud z ní nechci mít lempla, který se mou vinou bojí cestovat tramvají...A to nechci.
Asi přemluvím někoho odvážného, ať jde se mnou, a líp ji zvládnem - resp. ať to já líp zvládnu
Velmi obdivuju, že dokážeš takto ovládat své emoce a nálady, vím, že to je žádoucí, ale jsem velmi emotivní člověk, takže je to pro mě těžké, ale snažím se vyhlížet pohodově a i když je nějaký problém nebo hrozba být klidná a ujistit tak psa, že se nic neděje..
Cinkla bvch třeba hned, ale tak nějak cítím, že máš důležitější věci na práci, než naše problémy s tramvají... zavolám, až se budu bát do tramvaje i já, jo?
Díky moc za napsání, pokusím se tím řídit
Janča

Rudo, jsem přesvědčena, že znám jen setinu toho, co se v tobě skrývá
Tak to mě vůbec nenapadlo, že cestuješ třeba i k Ostravě..Právě, že Vlčáry jsou pro mě jako někoho kdo nevlastní řidičák, za to psa s hrůzou z MHD docela nedostižné
Ale konzultace s tebou by se hodila-mám tisíc otázek a moc bych potřebovala vidět v praxi, někoho, kdo to s psy opravdu umí.
Takže já i Sára bychom setkání s tebou velmi uvítaly, tak snad to někdy vyjde.Třeba až budeš blízko Ostravy..Nebo když seženu odvoz k tobě, což je velmi těžké, ale snad ne nereálné. Nemůžeš to tu třeba někde zveřejnit, kam zrovna budeš mít cestu (nevím, zda nemám přehnaná přání) ? Vím, že když potřebuju pomoct, měla bych za tebou, ne naopak
Každopádně, ve čtvrtek se koná akce "seber odvahu a nastup do tramvaje" ,tak pak dám vědět, jak to dopadlo.Budu se řídit tvými radami. To by to bylo aby to nebylo Vyzbrojím se odhodláním, naprostým klidem a trpělivostí

Tak dneska se chystám další odvážný pokus o jízdu v tramvaji Poprosím řidiče na konečné, jestli mě chvíli nenechá sedět jen tak v tramavaji a pak pojedem-jsem fakt zvědavá, jak to bude probíhat... Opravdu myslíte, že může fungovat takový ten veselý až posměšný tón? Nechci ji chlácholit, ale četla jsem tady, že když budu v pohodě a budu si z toho dělat legraci, pes pochopí, že není čeho se bát... Tak to vyzkouším a napíšu

Takže mám po naší "spanilé jízdě" tramvají a...no, mám hroznou radost, bylo to tak o 50 % lepší!!! Zašli jsem na konečnou, řidič nás pustil do tramvaje, Sára si ji celou očuchala a prolezla a byla celkem v klidu.Když jsem se rozjeli, tak byla vyjukaná, ale seděla na místě a to skoro po celou dobu jízdy Akorát jsme si sedli ze strategických důvodů blízko ke dveřím, tak vždy když se otevřely trochu jančila, ale jinak seděla, což je proti tomu, co vyváděla předtím velký úspěch! Dokonce se na chvíli lehla, z čehož jsem měla fakt radost :P Sice se pořád trochu klepala a byla taková ztuhlá, ale pořád jsme na ni vesele mluvili, dělali si legraci a kupodivu se opravdu zklidnila..v závěru jsem si jí ani moc nevšímali a pak s velkou slávou vystoupili
Vím, že to je malý úspěch a není to ještě ideální, ale je to fakt pokrok, takže jsem šťastná, že tu tramvaj asi fakt zvládneme...Sice se to chce obrnit velkým klidem, ale jde to...
Tak budeme cvičit dál...snad to jednou dotáhnu na to, že nebudu muset sedět, ale vydrží mi v klidu, i když budu stát... Ale na to opravdu nespěchám..mějte se krásně a díky za rady!

Děkuju Ti, Rudo, pomohl jsi mi podívat se na to jinak a pomohlo to
Jinak všímat si jí budu určitě míň, už teď jsem to omezili-spíš jsem na ni občas vesele promluvila a pak se snažila klidně sedět..
Překvapilo mě, že docela rychle přijala náhubek-sice s ním po nasazení asi tak 3 minuty bojuje, ale nedám ji šanci, tak ho přijme a jde Ale řeknu vám, že to je fakt sranda dívat se na dobromyslné štěně retrívra s náhubkem-budí dojem zabijáka
Teď ještě plánuje vzít ji někam autobusem-myslím, že ten přijme líp-přece jen vydává podobný zvuk jako auto (motor) a toho se vůbec nebojí, ale u tramvaje je nesvá hlavně z těch zvuků, které vydává..
Tak uvidíme, máme toho hodně před sebou

Naše fenky také cestování autem milují. Je pravda, že zpočátku měla malá strach a nechtěla spolupracovat, třásla se a do auta se jí nechtělo, Ale když viděla, že velká je v pohodě a my taky, tak se uklidnila. Nyní vidí auto a hned by nastupovaly a někam jely. Je pravda, že jezdíme hodně - bydlíme na vsi a tak všude autem.
Malá (velká to už uměla, když jsem jí dostala) umí už i autobusem, dokonce jsem jí vzala i do Prahy a jezdila se mnou i po jezdících schodech a metrem. Aby se naučila a nebála se. Když viděla, že jsem v pohodě, tak se uklidnila, lehla a koukala. A lidé koukali ještě víc. Velkou jsem zpočátku nemohla na schody dostat, bála se hodně. Tak jsem jí natáhla vodítko a když měla pocit, že jí snad nechám samotnou nahoře, rychle přistoupila na schody. Sice to vyšlo až na třetí pokus, ale v příští stanici už šla normálně. Člověk musí být trpělivý, nesmí dát najevo strach z těch dopravních prostředků a nesmí jít na pejsky silou, ale láskou. Kam jdu já, tam jdou čubinky. Věří mi, že bych je do ničeho špatného nezavedla.

Ahoj .V lednu mě opustila po 15 letech moje milovaná pracovní alfa fena NO.Rozhodli jsme proto, opět pro štěně NO a jedno štěnátko ,které okouzlilo moji ženu bylo v pražském utůlku v Troji.Když jsme si jí
přivezli domů tak se nezdálo prvních pár dnů ,že by mohl vyvstat u štěněte nějaký problém ,kromě těch základních ,které jsou standartem u malých prcků ve věku 3 měsíců.Bohužel pak mne realita vyvedla z omylu ,když jsem zjistil ,že tahle malá psí holčička panikaří a pomočuje se ve chvíly ,kdy její blízkosti je auto ,autobus zkrátka vše co vrčí a má kola.Dalším zjištěním bylo extremní pomočování ,když vítá přicházejícího člena rodiny domů a nebo pokud je člověk více hlučný.Do třetice všech příjemností u ní patří pojídání psých i lidských výkalů,šneků žížal a lov holubů a venčení spočívá pouze v lokalitě mého bydliště a pokud vyrážíme někam kde ještě nebyla tak pokud není na vodítku uteče zpátky domů.. Fenka je fizicky zdravá a proto předpokládám ,že problém je někde jinde.S ostatními pejsky se snáší výborně tak i s dětmi.Je na svůj věk docela poslůšná a snaží se na jedničku.Tímto žádám všechny ,kdo by mohl pomoci jakoukoliv radou jak řešit její neduhy.Děkuji předem Tonda B.

Presúvam tam, kam otázka patrí. Bude dobré prečítať si metodickú časť týkajúcu sa strachu, fóbií a zvýšenia sebavedomia psov a ešte lepšie by bolo ukázať sa na Vlčárech osobne, tá fenka je uzlíček nervov.

Mám taky dotaz, týkající se psího strachu....mojí fence SAO je 5 měsíců. O víkendu jsem se s ní vypravila na vycházku do lesa, nejkratší cesta je přes most přes dálnici.Asi do polovičky došla úplně normálně, pak se ale podívala dolů a začala panikařit,plácla sebou na zem a začala couvat do silnice pod auta...musela jsem ji vzít do náruče a přes most přenést. Pak už se zklidnila.Domů jsme šly radši jinudy. Jenže jak na to příště? Feňule má už 30 kg, příště už ji neunesu...:-(.. Mám ji vzít na kšíry a prostě ji přes most převláčet, když zas chytne nerva??Dík, jestli víte někdo radu.....On ten most je dost dlouhý.Ale vzdát to nechci.

já bych jí dala na kšíry nebo pevnej obojek kterej si nesundá a šla bych a dělala bych si z ní srandu co blbne jestli je normální

Holly, Ruda tu, myslím, psal, že nesmíš psu pomáhat utíkat od strachu, takže to, žes jí vzala do náruče byla asi blbost, ale jestli by se ti vyvlíkla, tak jiná možnost nebyla... Pes nesmí žít ve svém iluzorním strachovém světe.

spíš obojek, aby na kšírách neodnesla ona vás

Myslím, že jsi to udělala dobře, pokud jsi jí při tom přenášení neutěšovala a nemluvila konejšivým tónem. Zkuste tam ze začátku chodit tak, aby nebyl ani na mostě ani pod mostem zrovna velký provoz a zkus jí zabavit něčím pro ní příjemným. Pokud ti začne blokovat, nepřemlouvej jí, protáhni jí na obojku nebo na kšírách, na obojku dávej pozor, aby se nevyvlíkla. Přezku vodítka by měla mít pod bradou, ne za ušima. A nepoužívej škrťák.

Také by bylo možná lepší začít s jiným mostem, jestli máš tu možnost. A nestát k ní čelem, když jí chceš za sebou odtáhnout.

Díky za odpovědi.Škrťák nepoužívám, jen hladký obojek, a na něm bych ji neutáhla, protože jak sebou pleskne na zem a zmítá se směrem dozadu, tak s ní nemám šanci hnout.Zkusím ty kšíry. A já si myslím, že jsem ji před strachem utýct nenechala, nakonec přece most zdolala, i když v náruči.....ona chtěla zpátky. A když jsem ji tak nesla, tak jsem jí říkala, že je úplně pitomá, protože se nic neděje, co že jako blne..............určitě jsem ji nelitovala.Jiný menší most tu nemáme, takže o víkendu s chutí znovu do toho.......................

myslim ze pri tejto hmotnostnej kategorii je jednoznacne lepsi obojok, na ksirach ma omhnoho vacsiu silu a hlavne moze sa otocit a zapriet v protismere. my mame ksiry len na tahanie a mozem ti povedat ze by som vobec nechcela byt na druhom konci keby slo o nieco vazne... asi by som posluzila ako sarkan

No ona není zvyklá tahat, a za ty kšíry ji aspoň zvednu na nohy a převedu líp, než na tom obojku.Ono se psem připlácnutým na zem mi obojek moc nepomůže )

ty ju nemas stavat na nohy ty mas ist dalej, a ver mi ze par metrov po bruchu a rychlo pochopi ze lepsie pouzivat nohy ako si odierat brucho. mnohonasobne odskusane

Tam jde o to, že jsi jí přes ten most dostala, i když jsi jí přenesla. Bylo po tvém - pochvala. Myslím si, že tam je hodně důležitá správně načasovaná pochvala, i když blokuje a ty jí doslova odtáhneš na svou stranu - pochvala. Udělá první dobrovolný krok, pochvala. Ale asi raději hlasová, aby se nezastavila v pohybu žádaným směrem a aby jí nadměrné emoce té pochvaly zase nerozhodily.
Tohle je jen můj názor, určitě ne rada.