Naše malá histerka, má vodítko (jistíci, nebo jak to nazýváte) a přivoláni začíná zvládat a na lidi už taky nereaguje tak přihnaně. Včera jsme byli u mých rodiču, maji fenu NO asi 7letou. Ona snese každého psa. Jen jak jsme se přiblížili k plotu začala vyvádět, tak jsem ji přimačkla k zemi, jak jste mi radil, chvili to zabralo, ale jak jsme se dostali za plot, tak se to opakovalo. Tak jsem ji znovu přimačkla. Ona pak běžela očuchávat zahradu a feny NO si nevšímala, ale jakmile jsem ji zavolala a chtěla pohladit zase se do ni pustila. Mám si feny NO raději nevšímat, nebo naopak?

Dobrý den. Máme 13-ti měsíční fenku Yorka a poslední 3 měsíce řešíme problém s agresivním štěkáním na jakékoliv příchozí i na pouhé zazvonění. Po přečtení podobných příspěvků jsme nasadili kožený řemínek s courákem, ale Eimi jde proti němu s takovou vervou, že se až dusí. Připadá mi drsné s ní cukat, ale asi nám nezbyde nic jiného, jelikož stěká čím dál tím víc. Jinak je v pohodě. Absolvovali jsme s ní výcvik a základní povely zvládá.

Dobrý den! Naše fenka courák už má, ale stějně když s ní jdu venku tak na psi štěká a když někdo přijde tak taky... ale zato ted více poslouchá na přivolání... a cukání taky zabralo, ale musí ten pes zpátky fakt leťet, není to sice pěkný pohled, ale naše fenka si to uvědomila a teď chodí celkem v klidu, začali jsme s tím nedávno, tak nemůžu očekáva zázraky hned..

Díky za povzbuzení. Taky teprve začínáme a věřím, že výsledky se dostaví. Venku nám štěká na kolemjdoucí jen někdy a absolutně nechápu podle jakého klíče. Řekl bych, že je to spíše u domu, ale není to pravidlem. Někdy mám dojem, že štěká spíše ze strachu. Ještě nikdy nekousla.

jde o to dané cuknutí doprovázet taky patřiným komentářem- jako ejstli se nezbláznila že tak jančí a jeslti by se třeba enchtěla uklidnit? trošku ironicky

Jen pro doplneni - vubec nejdo o to, CO se ji rekne, ale JAK se to rekne. Aby z tonu, intonace vycitila klid, nadhled a to, ze se opravdu vubec nic zavaznyho nedeje. Ten vysmesnej a arogantni ton, o kterym se tu tak casto pise fakt v techhle pripadech funguje daleko lip nez uklidnovani nebo naopak okrikovani.

Doma bych to řešila trošku jinak, než venku. Píšeš, že zvládá povely. Nech jí tu couračku, ale nejdřív dej povel na přivolání, když někdo zazvoní. Pak si ho vynuť tou couračkou. Nemůžeš jí ale přece nechat, aby se dusila, když by to vodítko mělo zůstat prověšené. Necukej tehdy, kdy ona ho napne, ale těsně před tím, než ho napne.

Jasně, že ji nenechám dusit. Párkrát už jsme s ní cukli a bylo vidět, jak je z toho vyjevená. Při povelu " ke mě " přijde, slabě poštěkává a vrčí, ovšem je to o dost lepší. Vidím to velice nadějně.
Mirek

Hledam procitam ale nejak se nedohledavam, jestli jsem to nekde prehlidla, dejte mi prosim vedet.
Salva nam zacina stekat na lidi. Obcas nejaky clovek venku, obcas stekne i na lidi u baraku nebo v nem. To s tim barakem chapu, zacina si asi myslet, ze cely panelak je jeji Jde mi o to, ze se tu pohybuje spousta spatnych a zlych lidi, takze je pro mne lepsi, kdyz jim da najevo, ze je "nebezpecna", ale na druhou stranu nechci, aby "vyjizdela" na kazdeho. Takze otazka zni, jak se v danych situacich chovat? Se stekanim zacala tak pred 14 dni, takze pokud je to jeste v "plenkach" nerada bych neco pokazila.
Dekuju

Dobry den, chcela by som vas poprosit o radu, pretoze si uz neviem pomoct so svojou fenkou. Je to krizenec, ma 13 mesiacov a v 6-tich mesiacoch (pred prvym haranim) bola sterilizovana. Dostala sa k nam, ked mala tri ci styri mesiace a dlhsi cas zila najprv vonku, pri dome. Jedine psy, s ktorymi vtedy prichadzala do kontaktu, bol nas rovnako stary maly bradac a labrador od susedov. Ked si navykla na voditko, zacala som ju bravat na prechadzky medzi ludi a ine psy, aby sa socializovala. Zo zaciatku sa bala nielen psov (prejavovalo sa to vrcanim a cvakanim), ale aj aut, bicyklov (uskocenie a nasledne vybehnutie za bicyklom ci autom) a ludi (skrcenie sa pred rukou). Postupne sa strach podarilo odburat (aspon som si to myslela). Na psy prestala vrcat, javi o nich zaujem a s niektorymi sa aj zahra. Jej spravanie sa vsak meni, ked je na prechadzke v spolocnosti nasho druheho psa. Na ine psy neskutocne vrci (aj tie, s ktorymi sa kamaratila), trha sa, je neovladatelna, vobec ma nevnima. Skusala som ju uz upokojovat i karhat, ale nic nezaberalo. Rovnako si dovoluje na ludi prechadzajucich okolo. Nielen na tych v tesnej blizkosti, ale aj tych vo vacsej vzdialenosti, za ktorymi sa snazi rozbehnut. Keby nebola na voditku, nemala by zabrany chnapnut za lytko, ako som sa uz raz presvedcila.
---zlúčenie príspevkov---
Teraz sa vsak takto sprava uz aj ked je vonku sama, bez nasho druheho psa, rozbehne sa za cudzim clovekom a vrci mu okolo noh. Na fenku, s ktorou sa predtym hrala, nepriatelsky stekala a kusala ju do zadnej nohy. Prekvapilo ma jej spravanie,neviem, ci jej agresivita este pochadza zo strachu alebo uz prameni z niecoho ineho. Nechcem, aby som ju vsade musela z obav pred uhryznutim vodit na voditku, no neviem, ako mam teraz pokracovat co vychove a kde nastali chyby Ci za to moze sterilizacia v tak mladom veku alebo to, ze ma az nezdravy vztah s nasim druhym psom (su na seba vcelku naviazany) alebo.. (Ospravedlnujem sa za dlhy prispevok, hladala som najprv v temach o agresivite i ostatnych nieco, co by mi pomohlo najst riesenie, ale mam pocit, ze by som potrebovala radu priamo pre nas Vopred dakujem

Proč byla kastrovaná, byla nemocná? Proč před prvním háráním? Tím jste jí znemožnili dozrát, dospět.


Odpovídáš si sama - nedostatečná socializace na cokoli včetně psů.


Chlácholení je hrubá chyba, kárání za strach je stejná chyba. Měla bys její strach odstranit, naučit jí, že se není čeho bát a tím pádem ani na co vyjíždět.



Pravděpodobně (pokud nebyla ze zdravotních důvodů) zbytečná kastrace, nedostatečná socializace, nevhodný přístup, asi nevhodný vzor ve vašem druhém psovi. Objednejte se na Vlčárry, tohle na dálku nevyřešít nejde.

Essi,
dakujem za reakciu. Sterilizovana nebola zo zdravotnych dovodov, ale preto, ze uz mame psa a toto bola (pre nas) jedina moznost, ako ich chovat spolu. Keby bolo rozhodnutie len na mne, nedoslo by k tomu a doteraz ma to mrzi. Ale uz s tym nic nenarobim.
Je mozne, ze aj napriek vsetkej mojej snahe je socializacia nedostatocna.
Nedavno sme sice bez problemov absolvovali vystavu psov (ako divaci) - teda nie vzdy sa sprava, ako som opisala v prvom prispevku, no objavuje sa to, myslim, coraz castejsie. A akoby ju pritomnost nasho psa, ci inych psov, ktorych uz pozna, posmelovala.
Neviem, nakolko je v blizkej buducnosti pre mna navsteva pana Desenskeho realna, preto som ziadala aspon o pisomnu pomoc

Je to na celkovou změnu přístupu, podle mého názoru, na určité způsoby seznamování s lidmi i psy, které by bylo dobré dodržet, jsou o atmosféře, gestech, o tom, jak si stoupnete, kam dáte ruce, jak se tváříte... a to je opravdu lepší 1* vidět než 10* číst na netu, opravdu.

Pročti si téma o přivolání, bázlivos, chození a netahání na vodítku. Tím bych začala - nikdy a za žádných okolností nebude napínat vodítko ani ona, ale ani vy... . Je to někdy u psovoda nevědomá reakce - vidíš psa, čekáš, že bude štěkat, přitáhneš = napneš vodítko, tím odstartuješ agresi. Opravdu je lepší přijet a vidět to.

Essi, nieco mam uz nacitane, aj o (ne)tahani na voditku, o dolezitosti privolania.. takze som sa domnievala, ze to zvladnem sama. Ale asi to tak nebude. Pouvazujem nad navstevou. Dakujem

Dobrý den,
chtěla bych požádat o radu. Moje prateta má 5let starého NO, ale nikdy ho necvicili. Teď k ní do bytu přibylo víc lidí a pes se chová velmi agresivně vůči dětem, nedávno tam hárala fenka labradora, kterou oplodnil, vyjíždí jen po lidském mase, jiné ho nezajímá a oni ho chcou utratit. Nechci se na to nečině koukat . Nechci, aby byl potrestán pes, za lidské chyby. Jak mu můžu pomoct? Děkuji za odpověď

Presvedčiť rodičov, aby chyby prestali robiť, psa nemusia nutne nejak vážne cvičiť, stačia základy ovládateľnosti a hlavne zrozumiteľná výchova a komunikácia. Väčšinou ale ľudia nepripustia, že chyba je v nich, pretože náprava takého správania vyžaduje aktívny prístup, ktorý títo ľudia väčšinou nechcú obetovať a obviňujú radšej psa. Tým, ako to chcú riešiť, myslím svoj postoj vyjadrili, v prvom rade musia pripustiť, že existuje aj iné riešenie. Ale už aj také hľadanie nového majiteľa chce aktívny prístup a ten pes im za to nestojí.

Tak se od vcerejska motam kolem problemu. Vcera v parku Salva cuhala, o kus dal pani vyklepavala z okna igelitku, Salva pri tom mela ocas mezi nohama, ale cuchala dal a nevsimala si toho. Od te doby skoro na kazdeho cloveka steka. Do ted to nikdy nedelala. (Teda obcas jako zahradnik, ktery ji chtel postrikat vodou, nebo zednici, kterym neco upadlo a lekla se. Taky lide s holema). Jenze od vcera steka na vsechny. Jeji postoj - Ocas vztyceny, obcas najezena, a postoje me pripadaji jako ze si chce hrat a dorazi. Dela to na lidi kteri jsou o kus dal, nebo kteri projdou...Kdyz ji chytim a mluvim na ni, nechce se na me za zadnou cenu podivat a porad steka. Delat to v parku, kde ji poustim navolno...Kdyz steka mluvim na ni klidnym, vysmesnym hlasem, jako co prdli, ze o nic nejde a nikdo ji nic nedela...ale ona me nevnima...Nejaka rada prosim?

Dobrý den.
Mám 2letého křížence, vlčáka s něčím ... (vypadá to na Pittbula). Jedná se o psa, ale v domácnosti s námi ještě žije též kříženec, fenky- jezevčice s ohařem. Jde o to, že před 1/2 rokem spolu měli štěnata a od té doby mám s psíkem opravdu nemilé problémy. Doma je miliónový, jak ke mne jako k paničce, tak i k návštěvám, za to venku je z něj agresivní pes. Vyjíždí mi, jak po lidech, tak i po psech, kde neřeší, zda je to fenka nebo pes a neřeší ani velikost. Jelikož nemáme 100% přivolání, naše venčení se bez košíku nebo haltiny a stopovačky zkrátka neobejde, mám totiž opravdu strach. Faktem je, že cvičák jsme nenavštívili.. jeho agresivní chování se projevuje tak, že se mi před cizím psíkem staví na zadní a výhrůžně štěká a kdybych jen trošku polevila, hned by se na něj vrhnul, což mě nutí k okamžitému opuštění místa, aby nedošlo k nějakému konfliktu. Toto samé se někdy vyskytuje i u cizích lidí, aníž by si ho kdokoli všímal. I přesto, že se snažím nedávat najevo svůj strach. Je to tím, že jsme v domácnosti samé ženy, tudíž má pocit, že nás má neustále hlídat a chránit? Nikdy před tím mi tohle nedělal, vždy si chtěl pouze jen hrát, ale teď je vše úplně jinak a já to chci za každou cenu vyřešit, i kdyby to mělo stát cokoli. Budu ráda za jakoukoli odpověď, abych se ji mohla chytit a začít to řešit, sama si opravdu nevím rady. Předem moc děkuji. Sládková

Moc děkuji za odpověď a jen dodatek: doma vyšlapuje jako hodinky, poslouchá na slovo a vaší radu si beru k srdci a začnu se tím okamžitě řídit. S pozdravem Sládková

Dobrý den. Chtěla bych Vás poprosit o radu ohledně naší feny. Bojí se a je nedůvěřivá k cizím lidem i dětem (i když ji nikdo cizí nikdy neublížil) a bojí se psů (nezáleží na tom, jestli jde o štěně nebo starého kmeta). Pokud je ale v prostředí, kde si je jistá, tak se chová jako suverénka. Má 4 roky a kupodivu se podařilo a má štěňata. Jenže se obáváme, že se může její chování po štěňatech ještě zhoršit. Jejímu chování určitě nevíce přispěla 1 věc - v necelých 3 měsících byla škaredě napadena psem. I když jsme podporovali, aby se setkávala s cizími psy a snažili se překonat její nedůvěřivost, tak její reakce jsou typu:stažený ocas, cenění zubů a když ani pak pes, který se chce seznámit (či štěňě) neodejde, tak po něm cvakne+štěkně a odběhne se staženým ocasem. Máme doma ještě psa (o rok a půl staršího) a stačilo aby se s ním neviděla třeba jen na 3 dny a tyto reakce se u ní projeví. A to je s ním od štěněte a nikdy ji neublížil (nepočítám šarvátky když dospívala a ujasňovali si postavení ve smečce). Když se takto začne projevovat, vždy ji okřikneme a případně vykážeme ze smečky. Jenže i po přijetí zpět, je to schopná udělat zase.---zlúčenie príspevkov---Co se týče lidí, tak od nich se drží dál, někdy je zaštěkává (pokud je v místě, kde si věří). U dětí se bojíme víc. Jednou viděla postižené dítě v MHD (jen ho viděla, jeho nepřirozené pohyby) a začala po něm vrčet a štěkat (měla cca 8měsíců). Od té doby už se nám stalo, že i na děti cenila zuby a dokonce vrčela na kočárek. Před nedávnem jsme si pořídili štěně (fenka). Pes ji přijal dobře, ale fena ne. Už nám 2x po ní vyjela (a to když, se šla malá seznámit a podruhé,když kolem ní jen prošla - to se stalo ještě než porodila). Navíc je děsně majetnická na manžela (i vůči mě - v mládí mi ničila věci, když jsme odešli společně pryč), takže když manžel drbe fenu, tak hrozí že napadne štěně, když se přiblíží. Mohl byste nám prosím poradit, jak tuto situaci řešit? (tuto situaci nejspíš budeme taky řešit, až budeme mít i lidský přírůstek do rodiny)
Děkuji (a omlouvám se, za tak dlouhý dotaz)

Otázka je naozaj dlhá, v takýchto prípadoch je lepšie zavolať, číslo je v banneri na hornej lište poradne. Dovtedy odporúčam prečítať si staršie príspevky v tejto a okolitých témach o agresivite a strachu, kde sa píše aj to, že okrikovanie nič nevyrieši a že chovať na takejto fenke nie je vhodné.

Místo okřikování a vykazování ze smečky - promiň, ale trestat psa za jeho strach velmi tvrdým trestem považuju za naprostou hloupost - byste jí měli ukázat, že se nemá čeho bát a ukázat jí, jak se má chovat. Podle tvého příspěvku bude nutná ukázka a konzultace, zavolejte Rudovi co nejdřív. Než se pokazí i ta štěňata.

Pokoušíme se je na sebe zvykat. Dáme je k sobě, drbeme je a mluvíme na ně, že je vše ok. Bohužel jakmile ji začne malá očuchávat, tak to vydrží jen chvíli a už jí cuká pysky a případně začne ještě vrčet. V lepším případě se sebere a jde pryč.

Asi jí teda necháváte očuchávat moc dlouho, pro začátek bych tu dobu zkrátila. A konzultaci si domluvte co nejdřív.

Dobrý den, můj přítel ma 4 letou fenku Bulmastifa. Nesnáší všechny psi okolo, hned je napadá a je nezvladatelná. Svého pána miluje, je žárlivá i na ostatní lidi a dává to najevo svým chováním. Povely moc nevnímá, jen když se jí chce, ale to je samozřejmě výchovou. Potřebovali bychom poradit co s ní, nebo nejlépe za Vámi zajet kdyby to šlo. Jsem Vám vděčná za každou radu.

Dobrý den, mám dvouletého psa rhodézského ridgebacka. Od mala si hrál s fenami, se psy málokdy. Posledních pár měsíců začal být agresivní na ostatní psy (na feny ne). Jednou jsme potkali psa, s kterým si tak 2x jak byl štěně hrál. Tak jsme k němu přišli. Můj pes strnule stál, skoro se ani nepohl, ocas nahoru, druhý pes klidně stál, hýbal ocasem, já jsem na něj mluvila klidným hlasem a usmívala se, ale po očichání psa začal vrčet a štěkat a jít mu dokonce po krku. Od té doby ho ke psům nevodím. Když kolem nás nějaký pes projde tak řeknu jdeme a jde.. Někdy když je až moc blízko tak začne na něj štěkat... Používáme halti ohlávku, na vodítku netahá jde u nohy. Ale, když je pes moc blízko tak se snaží jít rychleji, za ním. Já cuknu s vodítkem, chvíli jde tak jak má ale pořád se to opakuje dokud není pes od něho dál..
Další věc, už od mala je velice bázlivý, hlavně na muže je agresivní. Když k nám přijde nějaká žena tak je v pohodě. Ale pokud nějaký muž tak se schová pod stůl, bojí se, vrčí a je agresivní. To jsem ho měla na zahradě, tak jsem ho uvázala ven... Akorát od mého otce se nechá pohladit, hraje si s ním.. Bojí se venku hlasitých zvuků, když někde něco uslyší tak si sedne a prostě nechce tou cestou jít. Ja se mu směju, chvíli čekáme a trvám na tom že tou cestou půjdeme, ale jde tím stylem že má ocas stažený a jde tak rychle jak jen může aby to měl co nejrychleji za sebou.

Omlouvám se, je to trochu delší.

žandílek všetko je to výchovou. Informácií v tejto sekcii poradni v starších príspevkoch je dosť. Je však otázkou, či chce problém riešiť aj priateľ.

Marittanaučiť sa komunikovať so psami bez psov je dosť nemožné, o to skôr pre psa, ktorého majiteľ neovláda. Tiež platí, že v predošlých príspevkoch je veľa informácií aj pre tento prípad.

Dobrý den.Budu se snažit ve zkratce popsat náš problém.Máme ročního pejska cane corso a někde jsem ve výchově udělala děsnou chybu,která se nám teď vrací jako bumerang.Kolem baráku,na zahradě,v baráku je pesan jako plyšák.Podřizuje se,lehne k nohám,odhaluje bříško,olizuje si koutky,"vyždíbává mi blechy",děti si ho mazlí,koho pustím dovnitř k tomu se chová v pohodě,ale procházky s ním jsou pro nás oba jeden velký stres.Utočí na psy(i feny),kola,auta.Jeho váha se blíží k 50 kg,tudíž je pro mě nadlidské ho udržet.Povely neslyší,když mu hlavu otočím na mě a koukám se mu do očí tak puberták opovrženě odvrátí hlavu a dává mi drsně najevo že mě má tam,odkuď vyměšujeme střevní zbytky.Minule se nám u vrat objevil vlčák a náš pes hlavou vyrazil 3 plaňky,jen aby se k němu dostal.Zatahala jsem ho za ocas,ohnal se po mě,svou ohromnou tlamu zastavil milimetr u mého předloktí.Nekousl mě,došlo mu že chce kousat na zlé straně. za neposlechnutí povelu a za jeho opovržení vůči mě,jsem byla nucena ho degradovat na poslední stupínek v naší smečce.Víte co udělal mladej?Sedl si vedle baráku na samotku a seděl tam až do tmy než jsem si ho zavolala.Ted nosí stopovačku,pořád nemá všechny výhody,ale agrese přetrvává.Děkuji za odpověď.Edita

Občas bývá moje fena agresivní, ne vždy, ne na každého psa nebo člověka, je nevyzpytatelná. Plánuji s kamarádkou, že za Vámi přijedeme o naší dovolené na víkend, někdy v červenci, pokud to půjde, samozřejmě po předešlé domluvě. Ale do té doby nechci nadělat větší paseku. Jde o to, že když by tedy mohla vystartovat, zavolám ji k sobě a upoutám pozornost i případně na pamlsek, který dostane, jen pokud míjení se proběhne v klidu. Přesto někdy vystartuje, to potom nic nedostane a škubnu vodítkem k sobě aby mi seděla u nohy. To je vlastně jediný trest. Asi nedostačující. Moje kamarádka říká, že má fena má radost, když mne vytočí, proto to pořád zkouší. Já nevím, myslím, že to prostě zkouší, je dost dominantní (ocas pořád jak anténu), myslí si o sobě, je rozmazlovaná... Moje kamarádka mi radí, že když se na ní budu opravdu zlobit, když něco vyvede, mám na ní zavrčet a vycenit zuby. Zkoušela jsem to. Výsledek byl takový, se dostavila reakce taková, že mi začala šíleně olizovat obličej a nebyla k zastavení. Nechávám ji samozřejmě mne olízat k její libosti, v tomto případě si však nejsem jistá, zda mne opravdu pochopila, že to byl trest, má grimasa a zuby a že jsem byla naštvaná a ona se lísá, nebo že to hraje (je to pěkně vyčůraná fenečka), protože ví, že mám olizování ráda a vždycky se směju a nahlas, prostě se z toho raduju. Chtěla bych znát názory ostatních chovatelů.

Simono, pročetla sis téma než jsi svůj příspěvek vložila? Řekla bych, že názorů ostatních by ses tam určitě dobrala. V kostce: psa musíš nejdřív NAUČIT, jak se má k ostatním chovat a né povalovat na záda nebo škubat vodítkem. Ani odvádění pozornosti problém nevyřeší, protože pejskovi nenapoví, jak se tedy vlastně chovat. Trestáním psa nic nenaučíš. Představ si, že tě někdo "učí" jíst příborem tak, že ti nic neukáže, neřekne, ale při každé chybě tě seřve.
Seznamování s asociální vlčandou považuju z tvé strany za nesmysl. Nemyslím, že se musí kamarádit každý s každým. Taky by sis chtěla potřást rukou s našponovaným sériovým vrahem??

Zito, díky za názor, ale právě v tom jak naučit je problém. Bydlím na sídlišti, chodíme s pejsky je nás jen pár kamarádek a s těmi si moje Ája hraje. Snažím se s ní chodit všude, jak to jen jde, i do práce, všude kde to zná není problém. Dávám Ti za pravdu, samozřejmě. Ale víš, jací jsou majitelé jiných psů...Pokud jsi ze sídliště, jako já, tak víš. Většinou už z dálky, když vidí jiného psa, jdou od nás dál (myšleno všeobecně), nemají potřebu se seznamovat, na cvičák chodit nechci, nemají tu dobrou pověst a agility to také není to pravé.Pes umí šaškovat, ale přiběhnout na zavolání se nenaučí a lecjakým kouskům nežádoucím se přiučí. Majitelé tedy jdou jinam, často se osmělím a vnucuju aby se naši pejsi aspoň očuchali, většinou ok, dost často taky hned berou malé pejsky do náruče, na to Ája nereaguje nijak. A to je právě to proč píšu, trestat ji nechci, to není novinka a co tedy mám dělat... Nový pes a člověk, který se pokouší o kontakt je problém. Jen trpělivost a beze strachu by stačila aby Ája pochopila, že se nic neděje, ale takových, kteří právě tohle pochopí je málo. Dost se taky stává, že Ája by chtěla seznámení, ale opatrně, nejdřív očichat, ale příchozí pes se prostě na Áju rozeběhne (i když v dobrém) a to ona prostě nemá ráda takové hr fr. No už jsem tu přečetla co šlo. A tohle není ta správná rada, máme odzkoušeno vše o čem jsi psala a v podstatě ji netrestám. Jen chci vydržet do doby než budu moci jet za panem Desenským s kamarádkou a bez újmy.

Nechápu, kam zmizely tvé další 2 příspěvky???
S přivoláním vám skutečně žádný cvičák nepomůže, to si budeš muset vybudovat sama. Je tu o tom i výstižný a pochopitelný článek. Dál si zkus najít "prověšené vodítko" - a potom zařídit, aby bylo skutečně pořád prověšené. To ti pomůže nenadělat další paseku, než se dostanete na Vlčáry. Můžeš pohledat třeba taky na "dominanci" a "rozmazlenost".
Docela věřím, že tam u vás na severu není snadný shánět psovi stále nový kamarády a držím palce, ať to vyjíždění brzy vyřešíte

Ahoj Zito, taky jsem se divila, kam zmizely mé dva příspěvky...já to na svědomí nemám. Já nemám problém s přivoláním, Ája je poslušná.Mám problém se startováním na cizí psy (ne všechny) a nedůvěrou k cizím lidem. To vždy jen chvilku než pozná, že nic nehrozí. Přivolání je naprosto ok, jen bych chtěla kolem těch určitých psů projít v klidu a to zvláště pak u té feny, pokud ji vidí dřív Ája než já, nejde.

Ještě k prověšenému vodítku, Ája mne na vodítku netahá:-). Tahá mého syna. Ten mi výchovu dost kazí, ale já jsem její panička, takže ona ví jaká má být, když se mnou. Může běhat i navolno, ale musím být pořád ve střehu aby nešla zvláště ta zlá fena...Ája umí chodit na vodítku i na stopovačce. To byly první věci, které jsem ji naučila, přivolání a chození na vodítku a u nohy. Jen ta fena kdyby nebyla:-) ...

a jde na prověšeném vodítku i když potkáváte tu fenu?

Nechápu. Popiš, proč to nejde.
Pokud má Ája přivolání i chůzi na vodítku bez problému, tak ji při setkání s fenou prostě přivoláš a dáš na vodítko (k noze), ne? Nebo alespoň tak to dělám já se svojí čubou, když potkáme na ulici fenku, kterou Elí nesnáší.

Když potkáváme tu fenu, strašně se snaží i s prověšeným vodítkem, fixuju ji na sebe, ale její hlava se chce pořád točit směrem k té feně (nebo občas jinému zdroji vzruchu), taky se naježí, takže i když de vedle mne, kouká na mne, naježí se, furt má fenu v merku a když ta fena začne na ni štěkat nebo udělá hubu - nakrčí nos, Ája nezvládá a vystartuje,takže v tu chvilku se stopovačkou uteče, případně když je na vodítku škrtí se, je jak ježek, štěká a vrčí, případně se rozeběhne naproti feně, ale jen do půl cesty, na přivolání přiběhne zpět a sedne si ke mně. Chci projít v klidu, chci aby to ignorovala, něco prostě není dotaženo v mém vedení do konce. Nechci tyhle kina. Trvá to jen chvilku. Ája se zas uklidní a vnímá jen mne nebo kámoše. Často reakci spustí i kámoška fena, když začne štěkat na tu fenu, když nás je víc a Ája se prostě přidá... Dnes jsme potkali více psů i lidí, které nezná a vše ok. Jen kdyby šla ta nenáviděná fena...

Dobrý den pane Desenský, dnes jsem Vám již kvůli tomuto problému volala, (ohlávku už mám objednanou) přesto raději objasním celou naši situaci s novým pejskem, jelikož problém bude možná hlubší. Před pár dny jsme se ujali devítiměsíční fenky Cane Corso od lidí, kteří se už o ní nemohly ze závažných důvodů nadále starat. Fenka vyrůstala s velmi dominantní starou boxerkou. Devítiměsíční Fenka se venku na psi ukazuje jako velmi agresivní, je vidět že je venku velmi vyplašená (není zvyklá na město a je vidět že ani na ostatní psi) vypadá to že není socializovaná, a jeví se nám to jako velmi zanedbaná výchova od prvních majitelů. Byli jsme u kynologa na poradě, ale vůbec nám neporadil. Fenka vrčí dokonce i po některých cizích lidech. Mám pocit že když ji pokáráme tak si další kontakt se psi bude vždy spojovat se stresem.
---zlúčenie príspevkov---
Pejsek chodí krásně u nohy, netahá, ale bohužel ve městě je spousty pejsků na volno, kteří jsou zvědaví, a v takovém případě fenka reaguje agresí, i přesto že sedí poslušně u nohy. Myslíme si že to chce čas aby si fenka zvykla nejen na nové prostředí ale hlavně i na nás, jelikož má velmi malé sebevědomí, a dost se bojí, možná proto startuje? Bojím se že na začátku uděláme chybu která se pak bude těžko odstraňovat. Naše fenka labradora, která nám bohužel nedávno zemřela, byla velmi vychovaný a vycvičený pes. Ale s agresivitou u psa vůbec nemáme zkušenosti, stejně tak ani s bázlivostí. Bojíme se že může být tento problém pro nás neodstranitelný a abychom neudělali ještě horší chybu než předchozí majitelé.proto bychom se Vás chtěli zeptatat pokud se situace nezlepší, zda bychom mohli za Vámi přijet příští sobotu nebo neděli, na individuální poradu aby jste se podíval na fenečku v čem je problém, a zda s tím můžeme něco dělat, případně jak? Přijeli bychom hned ale máme malé mimčo , manžel práci a jsme z Brna, navíc vím, že toho máte mnoho. Byli bychom Vám moc vděční, protože jsme z toho velmi nešťastní, zatím nemůžeme najít pomoc ani řešení, nezdá se nám totiž, že by se situace po několika dny lepšila ať zkoušíme různé metody. Děkuji moc za odpověď a Váš čas. Vaše velká obdivovatelka. MgA. Kristýna Tůmová

Kiki nestrácala by som čas a rovno by som zavolala, kedy môžem prísť. Dohadovať sa o tomto cez poradňu dosť dobre nejde.

Dobrý den,
chtěla bych Vás poprosit o radu s naším pětiletým malým kníračem Timem.Do 1 roku věku to byl bezproblémový inteligentní pejsek, přibližně v roce s ním ale postupně začaly problémy.Ač do té doby v pohodě snášel návštěvy a obecně lidi i zvířata okolo sebe, najednou začal tím, že příchozí kamarádku chytil za nohavici.Po nějaké době kousl do nohy neteř, která v našem bytě prostě jen přešla místnost.Pak už na všechny návštěvy vrčel a přestal snášet i tchýniny psy, s nimiž do té doby klidně běhal po zahradě. Nemůžeme je nechat pohromadě, pokud to uděláme, Tim se na ně hned při příchodu vrhne a pere se. Nedávno chytil za nohavici mého otce, protože na zahradě chtěl vejít do garáže.Před 3 lety se nám narodil syn. Pes sice jeho přítomnost v bytě akceptuje, problém nastane, když má Tim pocit, že ho syn zažene do "slepé uličky".To se stalo bohužel minulý týden a pes syna kousnul do nohy.Jediní, vůči komu pes není agresivní, jsem já s manželem.Ještě doplním, že když začaly problémy v jednom roce psa, kontaktovali jsme chovatelku, od níž jsme si psa vzali, a ta přiznala, že jeho matka je úplně stejná.Nerada bych dělala nějaké závěry typu pes je rozmazlený, má pocit, že je "nad námi", atd., nejsem odborník.Předpokládám, že jsme si současný stav věci zavinili sami, ale nedokážu odhadnout, čím přesně jsme to udělali, a hlavně: jak z toho ven.Prosím proto o radu, pokud si myslíte, že je nutná osobní návštěva u Vás, rádi Vás navštívíme.Předem děkuji za odpověď!