Katko, nechceš povenčit s námi, Dar je pohodář, nějaké vrkání ho nerozhodí, navíc se pejsci znají. Akorát tento týden to nevyjde, na zítřek mám program a ve čtvrtek jedeme na hory, asi na 4 dny. Co příští týden?

Moja fenka má sestru, s ktorou boli spolu v útulku do cca 3 mesiacov, neskôr sme sa, ako ich nové majiteľky, skontaktovali a keď mali fenky asi pol roka, sme sa aj stretli. To sa spolu ešte hrali. Teraz, v ich roku, sme sa streli po druhýkrát, ale medzi fenkami to iskrilo - moja sa chcela skôr hrať, jej sestra sa asi trošku bála (je o dosť menšia a vraj sa niekedy trochu bojí väčších psov) - proste skončili v sebe. Napriek tomu, by sme sa radi stretávali aj v budúcnosti, len sa nevieme zhodnúť na tom, ako ich spriateliť. Ja si myslím, že by sme im nemali dovoliť žiaden prejav agresie, naopak, druhá majiteľka si myslí, že si musia "vydiskutovať" (samozrejme pod dohľadom) pozície, vraj ak im to zakážeme, budú od seba bočiť a nezačnú sa hrať nikdy. Ale podľa mňa k hre pozície nepotrebujú a svorka už dávno nie sú. Ani jedna nie sme presvedčená o správnosti svojho názoru, takže nám nerobí problém ho upraviť Tak ako na to?

Ďakujem za odpoveď. Presne to som si myslela, že ak im to raz dovolíme, stratíme nad nimi v tomto smere kontrolu a môže sa nám to vypomstiť nielen v kontakte ich dvoch, ale celkovo pri stretnutiach s inými psami. Predsa som sa tu, na tejto stránke, asi niečo naučila - teda asi to najdôležitejšie - pozerať sa na to očami svojej fenky a v tomto konkrétnom prípade mi prišlo pre ňu nezrozumiteľné, že by som jej raz dovolila si niečo s iným psom vybavovať a inokedy by som jej to zase zakazovala - z toho by musela mať v hlave riadny zmätok

Tak oni psi se samozřejmě "vybavují" běžně a občas dojde i na výměnu názorů, to se holt stává. Ale normálně komunikující psi si mezi sebou dokážou věci vysvětlit docela rychle a efektivně, po pár vteřinách je klid a jasno. Což asi nebude případ vašich fenek, které k neshodám nejspíš žádný objektivní důvod nemají, pouze se bojí, aby náhodou ta druhá neměla navrch. A to není možné bitkou vyřešit. Moje Elí měla taky období, kdy chtěla sejmout každou čubu, včetně svý sestry. Inspirovala jsem se radami zde, a po pár týdnech byl klid a se sestrou jsou kámošky

No moja si nezvykne nič vybavovať, teda doposiaľ a bola by som rada, keby to tak aj zostalo Ona išla vyslovene na hru a sestra po nej párkrát skočila. Vtedy som ju iba odtiahla s ráznym nie. Lenže potom mi vyštartovala raz aj moja, bolo to kvôli palici, s ktorou sa chceli hrať obe. Vtedy som ju už riadne trhla a stiahla za seba a nabiehajúcu sestru vykázala preč. Odvtedy sa nepobili. Dokonca si sestra niesla palicu a moja ju chytala za druhý koniec. Chvíľami ju niesli obe, ale len z trvdohlavosti, nie že by sa delili , ale keď sestra nejavila záujem o hru, tak moja ju nakoniec zakaždým pustila. Od stretnutia so sestrou po nás aj vyleteli nejakí psi, ale moju fenku to vôbec nezaujímalo, nechala to na mňa, takže ten incident so sestrou na nej, zdá sa, nezanechal žiadne stopy. A ako ste sa dopracovali k tomu, že sa tie vaše fenky nakoniec spriatelili? Prišlo to prirodzene, že si na seba zvykli, alebo ako?

Tím "vybavováním" jsem myslela normální psí komunikaci.

Tady na poradně jsem se dočetla, že škubání na obojku, rázné řvaní NE a další podobné postupy nemusí vůbec fungovat a proč, dotáhla jsem socializaci a od té doby není s fenama problém. Projděte tuhle část poradny a najdete to tam všechno podrobně vysvětlený nejmíň 5x, vážně

Zdravím a jdu se podělit se včerejší událostí. Můj pes je číňánek labutěnka bez pp, 40cm,9kg.
Včera jsme šly na procházku a venku u rybníka měla majitelka rotvíka. Byli spolu na neoplocené zahradě ,která je v těsné blízkosti cesty . My je míjeli ve vzdálenosti asi 30 metrů,byl na volno bez obojku. Paní se zeptala jestli mám psa nebo fenu a rotvíka si posadila a držela ho okolo krku. Šly jsme v klidu dál a až nás nebylo vidět ,asi tak 60 metrů,tak jsem Denyho pustila z vodítka.Kousek jsme šly a už jsem slyšela jak paní volá ke mě,k noze,tak jsem se otočila a viděla toho psa jak se na nás řítí. Tak jsem se odhodlala a protože jsem neměla Denyho na vodítku ,tak jsem ho aspoň strčila za sebe a zařvala na toho trhače .Jenže na rotvíka to bylo asi málo,takže se do sebe pustili. A tady je ten kámen úrazu. Prostě jsem v tu chvíli nedokázala nic udělat .Tady bylo jediný štěstí,že ten rotvík se nepřišel nažrat. Jen se štípali. A můžu vám říct,že nebyl vidět žádný váhový rozdíl.Když se vydýchával rotvík začal zase Deny. Prostě mě u něj přijde,že musí mít poslední slovo i kdyby ho měl ten rotvík roztrhat. Je na něm vidět ,že se strašně bojí,ječí u toho jak siréna,ale nedá se. Nakonec se nechal Deny odvolat,kdyby měl rotvík obojek skončilo by to dřív.Já měla jen flexivodítko,takže jsem ho nemohla použít ani okolo krku. Přerval by ho .Takže jsem strašně ráda,že to takhle dopadlo ,ale u Denyho jsem opět klesla a podpořila ho v bránění a chování jako alfa.
Předem děkuji za jakékoli reakce.

Děkuji za odpověď,už mám tyhle stránky přečtené snad tisíckrát a jsem za ně moc ráda. Škoda jen ,že já mám u sebe problém převést vaše rady do praxe. Je mi jasné ,že tu je problém na mé straně vodítka. Chystala jsem se na venčení do Brna ,bohužel nevyšlo to.Snad to vyjde příště.Ještě jednou díky.