Míjíte všechny psy, nebo má možnost se s některým proběhnout?

jak probéhá to " já ho k němu nepustim"? napne se vodítko?

Dobrý večer...chodím si sem zejména číst, neboť se v žádném případě necítím na to rozdávat rady. Ale tentokrát mi to nedá a dovolím si napsat svou zkušenost. Totéž totiž dělal můj pes taky - je i stejně starý. Taky před časem strašně vrčel na všechny psy, když byl na vodítku, byl vždycky úplně jak rozběsněný. Pomohlo to, že ho, pokud to jde, ke všem pouštím, i když je na tom vodítku...a to tak, aby vodítko bylo prověšený a když chci už odejít, za vodítko netahám, ale slovně naznačím, že se odchází. A když už ho pustit k psovi opravdu nehodlám, jdem "k noze" a nebo musí sedět. Taky nemám dobrý ten oční kontakt, ale snažím se prostě trvat na splnění povelu a druhýho psa si jakoby nevšímám, i když ten můj se snaží na něj dívat. A už dlouho se nestalo, že by vrčel. A s tím vyjížděním po druhých psech - tak to dělal taky, nyní se ho snažím pouštět ke všem, jen sleduji, jak se chovají. Jakmile vidím, že ten můj jakoby ztuhnul, nedýchá...tak ho rozptýlit, udělat si z něj legraci apod..(to mi poradil p. Desenský na free sobotě)..a funguje to. Takže vycházky už jsou pohoda a ne stále tahání a koukání, kde by koho mohl přepadnout. Hlavně se při setkání se psy vyhýbám tahání a škubání za vodítko. Snad nepíšu bludy, jistě mně někdo moudřejší doplní či opraví ...nechci nijak obecně radit, jen napsat, jak jsme tohle zvládli my.

Když potkáme psa tak Denny táhne za ním ANO, ale já chci jít dál a v tu chvíli začne vrčet a vzpírat se. V tu chvíli asi páníček vykulí oči a jde si pryč se psem. Je fakt, že poznám kdy by vyjel - to strne.
Ono je taky problém, že hodně lidí, projde se psem jakoby "Rychle, velkej pes, jdeme pryč" a nebo někdo říká "Psi jsou na vodítku a tak po sobě vyjížděj, radši je nenecháme ani očuchat".
Tento problém se zhoršil, když začal nosit haltinu, protože ví, že je "v pasti", kdyby byl na vodítku, tak by měl možnost mě tam dotáhnout.

to je to, zkus si ho naučit nenapnout vodítko v jakýkoli situaci ani na halti a uvidíš. Musíš si ale dávat bacha, aby si to vodítko nenapla ty. Když chceš odejít, dáš povel a škubneš vodítkem - krátce, rychle.

Zuzi, stejný "guláš" (promiň ten výraz) v postoji mého psa k ostatním psům jsem dělala mému psovi také. Do Zlátenky to máš cca 80 km, opravdu není nikdo, kdo by vás tam odvezl? Ono jednou slyšet a vidět je lepší než se 100x o něco pokoušet.
Pokud není odvoz, sedla bych si a stanovila si priority: chci aby se pes řídil podle mne nebo já podle psa? Musí tak mladý labrador být bržděn haltinou? Nejde to jinak? Chci aby se se psy kamarádil nebo ne? Pokud ano, proč se nemůže kamarádit s malými psy? Jakmile svého psa nepustím ke druhému, co si musí můj pes myslet? Že jsou ti druzí psi hodní nebo zlí? A proč se panička strachuje když potkáváme druhého pejska? Takže jsou asi zlí...hrrr na ně... Chápeš co tím chci říct?
Hezký den.

Tak ve Zlaténce už jsme sice byli, ale s jiným problémem. Chystám se tam na nějaký freečko.
To jestli musí mít haltinu? Ano musí. Snažila jsem se moc, zkoušela vše co mě radili odborníci i Ruda a bohužel. Nakonec máme haltinu a je nám oběma "fajn". Nebylo to rozhodnutí ze dne na den, ale trvalo to víc jak půl roku, kdy jsem se snažila jinak. Tohle jsem vzala jako poslední možnost.
Chodili jsme na cvičák a když jsme tak začínali chodit, tak měl každýho psa rád. Malý, velký, fena, pes žádný rozdíli nedělal. Když jsme končili (za půl roku), tak vyjel na kokršpaněla a páníček se sám divil, to se to s ním stalo.
Je pravda, že asi ze mě teď už cítí: Bacha pes, buď bude pes bude vyjíždět, nebo bude vyjíždět Denny, rychle jdeme pryč.

Zdravím všechny... mám tu další dotázek...
Náš 10 letej kříženec si odmalička byl zvyklej hrát se psema, všechno bez problémů, bydlí v místech, kde je psů hodně. Problém byl ten, že cca po roce a půl začal utíkat, někdy poslouchal, někdy ne a my ho "chytře" zase pustili z vodítka... No, stalo se, že ho napadli 2 psi na vodítku, když on byl na volno, sice si lehnul před nima na záda a pokníkával, ale pustili se do něj, jenom trochu, pán si je dokázal odtáhnout (byli to dva obrovský chlupáči), časem jsme s nim začli chodit na vodítku, pár psů na něj vyjelo ale nikdy nedošlo takhle k nějaký větší rvačce, většinou jsme je ihned odtrhli. Ale prostě od tý doby nemá rád psy stejně velký nebo větší ež on, kterej je plno (má asi 25 kilo, je to boxer s fouskem), malý mu nevaděj. Chodí na stopovačce (myslim si že docela pěkně) a kolem psů je ochotnej projít bez povšimnutí, nechávám ho kámošit se jenom s malejma nebo s fenkama a štěňatama, tam problém neni. Včera jsme ale byli na procházce, potkali jsme zlatýho retrívra, psa. Šel mi docela dobře u nohy, stopku jsem měla radši v ruce smotanou. Retrívr ležel, jakoby číhal, ale poklepával ocasem, když jsme přišli k němu, vyskočil a očuchali se, ale jenom čumák na čumák. Můj pes byl naprosto v klidu, ale retrívr vyloženě z ničeho nic skočil na našeho. Já si ho ihned stáhla, panička retrívra s menším zpožděním taky. Ale jde mi to- jak se potom zachovat ke svýmu psovi, byl vlastně i potom docela v pohodě, akorát trochu ztuhlej. Byla to otázka ani ne vteřiny... jenže já nevěděla, jak v tu chvíli reagovat na mýho psa, kterej byl napadenej? Víceménně jsem mu akorát dala "k noze", poplácala po boku, že poslechnul povel a šli jsme.... :-/

já mu řeknu něco ve smyslu "ten je ale divnej co? tak poď" nebo tak něco. U Bonyho to funguje dobře, v tý situaci, jakou si popsala

já myslím že jsi to vyřešila dobře. Netřeba se takovým psem zabývat, ne? Pochválit svýho že poslechnul a jít.

Díky.... Já jsem právě nějak netušila, co mám prostě dělat, nelitovala jsem ho (jak jsem to dělala dřív....), když se mu nic nestalo a byla to vteřina, nechtěla jsem to jakkoliv řešit... On to asi taky nějak neřešil, tak jsem to prostě nechala bejt...
Evo, já mu řikala něco jako: "to je teda pes, co? Nic pro tebe prosim tě...." dala jsem si ho k noze a šli jsme, náš se ani po tom druhym už neotočil a s vrtěním ocásku klidně šel...

No vidíš... Třeba máte nějaké kamarády se psy na které Denny nevrčí a pomohou ti dát do pořádku samu sebe,hmmm? Pes má jako prioritu jiné smysly než sluch. Vnímá svého pána, cítí jeho strachy či radosti a podle toho sám jedná...

Tak jsem zjistila, že mi Ozzouch hučí na veliký hafany psy v případě, že mu čuchají k zadku nebo jsou moc hrrr. Dneska jsem byla se ségrou na koňských závodech. Potkali jsme labíka, s kterým se očuchali čumák na čumák a hodil jen maličký čírko a ani nezahučel, když na něj začal ten druhý vrčet. Ale pak jsme potkali paní s berňáčkem a malým křížencem - oba byli moc milí a přátelští. Křížence neřešil vůbec. Zpočátku i na berňáčka vrtěl (sice s malým čírem, ale vrtěl), ale když ho začal berňák čuchat u zadku, tak ztuhl a zahučel. Zpacifikovala jsem ho přimáčknutím k zemi a trošku jsme si popovídali. Teď mi přijde, že jsem ho asi řešila moc drsně. Nebyl si jistý, čuchali ho dva psi naráz, no já nevím....přivolání nebo striktní lehni by asi bylo lepší že? Nebo ho štípnout do zadku nebo do vzdálenejší slabiny nebo ho zatahat za ocas a dělat si z něj přitom srandu? Paní s 2 psíky jsme pak potkali ještě jednou, na berňáka sic zase hodil slabé čírko, ale nehučel a snažil se mu spíše vyhýbat.

V pátek jsme byli u veterináře a on jak tam vrčel na barel, kde byli vyfocení psi.
Tak si říkám, mnou to asi nebude.

Tebou to asi nebude? Já si naopak myslím, že za valnou většinou, co pes dělá, vězí páníček

Ta moje na psy nevyběhne, je na stopovačce a párkrát už udělala kotoul ve vzduchu, ale teď si zvykla, asi aby se jí nestala ta nepříjemnost, si čapnout a číhat, zvědavě, nebo stát a koukat, což se mi nelíbí,musím ji pobízet k normální chůzi. Řesím to tak, že pána druhého psa i na dálku pozdravím a Áju pobízim "deme" nebo trochu varovně "nedělej todleto a deme".

Dobrý den,
mám fenku, bude jí 17 měsíců. Když je bez vodítka nebo na vodítku a chodí, tak je ke všem pejskům velice přátelská a hraje si s nimi zcela bez problémů. Chodíme na různé psí výlety a ona je na nich zlatíčko. Jakmile si s ní ale třeba někam sednu a nějakou dobu sedím, začne být agresivní na procházející psy - štěká, trhá se na vodítku (směrem ke psu), má zlé oči a hrozivě cení zuby. Myslím si, že je to z bázlivosti (nemyslím si, že by byla dominantní) - že má možná strach, že by nemusela mít únikovou zónu. Ale nevím, jak takovouto situaci řešit. Většinou se s tímto chováním setkávám na různých závodech, když s ní někde čekám, a tam je za jakýkoli náznak hrubosti ke psu okamžitá diskvalifikace. Já k ní nechci být hrubá - občas stačí i zvýšený tón hlasu, ale stále se to opakuje. Jinak doma žije ještě se svou skoro 4letou mámou - obě jsou vůči sobě úplně v pohodě a mají se hrozně rády.

Chtěl bych se zeptat, jak mám zareagovat v následující situaci. Sestra má psa (čínskej chocholatej) a jezdí k nám na návštěvy. Když můj pes mu jde očuchat "zadek", tak ten její po něm ihned vystartuje nebo když můj čoklík mu jde očuchat čumák, tak zareaguje stejně. Stejné je to i se žrádlem. Když můj něco dostane, tak za chvíli po něm vystartuje. Vždy sestry psa hlasitě okřiknu a on toho na chvíli nechá, ale za den, dva to udělá stejně.
Ještě bych chtěl dodat, že jsou to oba psi a myslím si, že tahle agrese je vyvolaná tím, že její pes neví co tyhle gesta znamenají, ale jak ho tyto gesta naučit?

Nj....tak si to tady všechno pěkně pročítám a taky mám pocit, že všechny výchovné metody na všechny psy aplikovat nejdou. Na mého spraťourka taky lecos neplatí a jsem (s prominutím) ráda, že v tom nejsem sama

Jde o asi 4 letého křížence labíka s dogou (asi, protože ho mám z útulku) a taky mi vyjíždí po psech. Jenže v tom má nějaký vzorec, na který nemůžu přijít. Lecos už jsem vypozorovala, ale samozřejmě to nestačí. Takže jsem si slíbila, že jakmile budu mít trochu času, objednáme k p. Desenskému Taky to máme trošku z ruky, ale nějak už to zmáknem.

Fatma
....na kazdeho psa plati trosku jina masticka co to je je veci znalosti daneho psa.Pokud vyjizdi po psech nez se zacne resit je dobre rozlisit proc,kdy a jak nezadouci chovani probiha.....

Moc ráda bych přijela, ale problém je ten, že se k Vám nemám moc jak dostat. Nejsem plnoletá - nemám řidičák. A vlakem, autobusem či s někým "cizím" autem, mě matka nepustí. Neměl byste tedy, prosím, nějakou radu takto po síti? Byla bych za ní moc vděčná.

A kdyby si jela vlakem s ní nebo s kamarádkou? Vím že je to těžké přesvědčování, znám to

Prijd teda prozatim aspon na nejaky prazsky spolecny venceni. Potkas tam lidi, co jsou na lecjaky psi chovani zvykly a zbytecne nehystercej, seznamis se a kdyz uz to nebude "nekdo cizi", treba te pak mama pusti...

Děkuju za odkaz - budu sledovat.

Napiš mi SZ, nějak Vlčáry vyřešíme.

Dobrý den,
chtěla bych se zeptat, naše Brita - asi 3 letá kříženka lajky a zřejmě NO. Je to rok a půl, co jsme si ji vzali z útulku. Často se nám stavá na vycházce, když potkáme někoho se psem, že Brita má úplně hysterickej záchvat, táhne k psovi a dělá to i u štěňat, které chce cvaknout. V poslední době ji manžel naučil, že jí řekne " k noze" a ona se na to soustředí a vše většinou proběhne v klidu, pokud ten druhý pes nezačně na nás vrčet a táhnout s vodítkem a pánikem blíž k nám. To nastává opět hysterie a už se nám dvakrát stalo - jednou mě a jednou manželovi, že čubina nás normálně cvakla do stehna. Asi si to ani neuvědomila, ale stalo se.
Pak jsem se chtěla zeptat, jestli může u psa být dědičné chování zdrhání přes plot. Naše Brita to chvíli cca půl roku dělala, když jsme ji přivezli z útulku. Pak asi pobrala, že patří k nám a že je součástí naší smečky.
Měla štěnda a fenečku si od nás vzali lidé a čubinka začla brát ploty. Je pravda, že plot mají nizoučky. Zajímá mě, jestli to zdědila po Britě, nebo se prostě doma nudí, nebo jaký může mít ani ne roční pes důvod, aby opouštěl domov.
Díky moc

Problemi svoditkem a co stimje tad: viewforum.php?f=16
Je pravdepodobne ze popisovane chovani je vysledkem predchozich negativnich skusenosti.Vim ze je to neprijemne,ale tyto situace je potreba resit v klidu a pohode a s citem vuci psovi.
Prvnim predpokladem bude zlepsit celkovou ovladatelnot psa,naucitse se psem pracovat a mit jeho duveru aby nemnel potrbu resit co mu neprislusi...

Myslím, že u nohyna vodítku chodí pěkně. A že by nám nedůvěřovala si nemyslím.
Jak ji naučit, že vyjíždění po psech, kteří zkoušej z vodítka vyjíždět po ní, že jí to nepřísluší řešit?

Otazka poslusnosti,ovladatelnosti a nastaveni pravidel kdy vy jste ten corozhoduje co bude nebo nebude se dit.Stejne tak i castecne ony duvery a respektu kdy pokud Vam pes veri a ma ve Vas respekt tohle neresi.resite Vi a Vy jste garantem ze se psovi nic nestane...

Dobrý den, bohužel souvislosti nevidím...u tohoto problému jsme si nevěděli rady, proč to fenka dělá a proto jsme se sem přišli poradit...Máme ještě přes rok starou fenku a ta to nedělá...

buď jde pěkně u nohy na vodítku nebo táhne za psem, ne? Ať jde u nohy i když potkáváte psa a nemáš problém.

dan súvislosť je v tom, že ak by dôverovala vám, tak nemá potrebu útočiť. Prečítaj si témy o agresivite zo strachu,alebo neistoty.
Na vodítku nemusí ísť pri nohe,stačí, že ju naučíš nenapínať ho. Nie je to o presnej chôdzi pri nohe,ale o tom, že ťah spôsobuje protiťah.

Dobrá, zkusíme pročíst ještě další témata...

Zdravim ,
prosim o radu, ako mam socializovat psa, ked mi zacal vyjizdet po psoch, mame par psich kamosiek a tie neriesi, hra sa s nimi a podobne, v okoli ale mame väcsinu psov, ktori maju tiez problem so socializaciou, takze je zvyknuty na vypady proti nemu a tym padom tak isto reaguje na inych psov...cim to teda nechcem vobec ospravdlnovat, len neviem ako ho mam socializovat, ked nepoznam ziadneho psa v okoli, s ktorym by sme to mohli trenovat (fenky ktore poznam ze su kludne a socializovane myslim nepomozu lebo k tym sa sprava pekne)....mam s nim zacat chodit na cvicak ? nasla som jeden v mojom meste, kde maju aj hodiny pre skupiny s ludmi ktori maju tiez nesocializovanych psov. Moze to pomoct, alebo skor to bude na skodu? Ja nepotrebujem aby bol so vsetkymi psami kamarat, staci mi ked ich nebude riesit a bude ich ignorovat...
Nechcela som zakladat novu temu, ale neviem kam presne by som to mala zaradit, ak to ma byt niekde inde, prosim o presunutie.
Dakujem

Socializácia by mala prebiehať s vhodnými psami, teda naozaj treba vyhľadať takých. Či bude vhodný cvičák, záleží na tom, ako na ňom k socializácii pristupujú. Presúvam do témy, kam otázka patrí, informácie sú aj v ostatných témach tejto časti poradne, len si treba nájsť trochu času prečítať si. Čo tak fríčko u Ruda?

Rea, dakujem za radu, no ja by som na free rada sla, problem je ale s casom, z prace nemozem hociikedy odist, proste tam to mame dost prisne stanovene, auto nemam, takze ostava vlak a bus, co z UNL je teda dost blbe, teda pokial som dobre pozerala na spoje,alee urcite nad navstevou rozmyslam coraz intenzivnejsie, nakolko si uvedomujem ze on z to aky je nemoze a samo to neprestane,a ze je to moja chyba, tak ju musim a hlavne aj chcem napravit, nechce sa mi totiz vyhybat sa psom cely zivot na kilometre aby sme mali kludnu prechadzku.

Mám téměř 2letou fenu jack russell teriera, dominantní, agresivní. Vyjíždí po psech jakoby "bez varování" i při hře, kdy jí "rupne v bedně" a najednou vyjede (zpozorovala jsem občas jen mírné napružení). Svou dominanci se snaží často ukazovat, vyjela i po štěněti. Hodně si hlídá teritorium, ale i mimo domov (stačí když někde položím batoh a považuje to za své území - na každého kdo se přiblíží a hned neodejde vyjede). Doma si někdy hlídá věci, že je schopná vyjet i po mě, ale při pokusech o trest se mi zdá že projevuje znaky agrese ze strachu (čím víc se trestalo tím víc byla agresivní). Chodila jsem s ní na cvičák od půl roku, kde jsem bohužel asi dostala špatné instrukce (párkrát se tam porvala, tak jsem chtěla rady od výcvikářky - zvednout do vzduchu a chovat se tak, aby měl pes pocit, že ho v tu chvíli můžu jedním pohybem zabít a řvát na něj co to dělá atd.; při ukázce co pak s ní mám dělat visela na škrťáku tak že pak až kvičela...). V podstatě mi tam neustále opakovali, jak je moje fena "tvrdá" že to ještě neviděli, ale to bylo tak vše. Neumím identifikovat "příčinu" chování, nejspíš toho bude víc, ale prosím o nějakou radu. Děkuji

fena určitě není dominantní jen nemá přesně stanovené hranice co smí a co nesmí. nesrozumitelnost trestů v tom hraje závažnou roli a to že se prkrát porvala- pravděpodoběn ajko menší taky. prostě jen dělá to co dělali jiní jí když byla malá- neváhala ybch a zajela na Vlčáry pro radu tohle po internetu těžko řešit

Nevím zda opravdu není dominantní odmala - projevuje znaky od štěněte na každého psa (z velkých má trochu respekt, ale jak se s nimi seznámí tak je schopná jít i do velkého-porvala se s výmarkou). Na psy se snaží povyšovat, naskakuje na ně nebo alespoň natlačuje...ale opravdu nevím.

dominantní znamená něco uplně jiného- zkus si to zadat do vyhledávače tady

Chápu pardon (tento pojem je nejspíš běžně a hojně špatně používán ve smyslu rázného prosazování se)...jestli tomu dobře rozumím jde o to, že neví jak se k těm psům má chovat a proto si navykla toto dělat a od té doby to opakuje? Odmala jsme ji za to kárali, očividně blbě když to dodnes nepochopila

nemá smysl trestat psa za to že neví jak se má chovat jde o to mu ukázat jak je to správně. doporučuju zajeďte na vlčáry tam se dozvíte vše potřebné vy i vaše fenka

Kárat - a co dál? Ukázali jste jí podle tvého popisu jen nátlak a dril a hrubé násilí, až kvičela..., pak se div tomu, že ona používá stejný model. Ona svému okolí vrací jen to, co jste do ní vložili. Nezná jiný vzorec chování než sílu a agresi, tak se také tak chová. Když si důkladně pročteš téma přivolání, agresivní projevy a agrese vůči psům, najdeš tam dost návodů na to, jak změnit svoje chování vůči té čubince a jak jí vést k tomu, že ne všechno se řeší agresí a nátlakem.

Díky za tip, snad se někdy na Vlčáry dostaneme, pořád jsem si myslela, že když ji za špatné chování potrestám, musí se to odnaučit, ale něco na tom je, že nejspíš neví co má v té situaci dělat...jenom si pořád neumím představit jak se jí to ukáže, ale to po netu asi nic :) Ještě přemýšlím, zda ji tím že ji za to trestám tedy ještě více nezhoršuji. ještě jednou díky

to Essi: vím, že to bylo zle, bohužel jsem měla tehdy pocit, že na "dobrém cvičáku" musí vědět co s ní a poradit mi - chtěla jsem to tehdy řešit v zárodku když byla ještě štěně, proto jsme taky začaly chodit na cvičák (společenská výchova psů prý)...no dopadlo to takto. Všude okolo jsme slýchaly že je to teriér na ty se musí tvrdě (na toho mého prý obzvlášť) atd. Jak píšeš...kárání a co dál fenka se otřepe a nic pozitivního si z toho nevezme. Poradnu pročítám...člověk nahlídne do systému jak by to mělo fungovat. Řekla bych to tak, že teoreticky chápu a pro praktickou ukázku že to tak opravdu funguje si budu muset dojet. Pokud někdo jezdíte z Prahy a vzali byste nás, budeme moc rádi.

Na tom cvičáku vám asi zapomněli říct, že nejdřív musíte naučit pejska co je dobře, a pak teprve ho můžete trestat za to, co je špatně. Navíc mám dojem - ale jen dojem - že ona jako štěně nebyla zrovna sebejistá, že měla z větších psů strach a místo toho, aby pochopila, že se bát nemusí, se tou "cvičákovou" metodou naučila, že bránit se je třeba. A podle toho, co píšeš, má dojem, že se musí bránit i vám. Píšeš - trestáme jí a ona vrčí - bojí se vás, nerozumí, za co je trestána, brání se. To by mohla být strachová agrese. Z Prahy jezdím, ale ve čtvrtek večer, tak jestli se chcete přidat, je to možné. Chtělo by to celkovou změnu přístupu a připrav se na to, že ztracená důvěra se bude získávat těžko a možná i dlouho. Ale chybu nevidím na straně té fenky.

Buben, než se dostaneš na Vlčáry, začni se změnou chování u sebe. Hoď se do klidu, její chování řeš s jistotou, ale v klidu.
Přesně si uvědomuju, jak to bylo u nás. Dokud jsem jančila, nechávala se vytočit, tak byl pes pořád útočný. Dneska mi stačí říct potichu "klid" a pes už ví. Mě to trvalo tuším přes rok, než jsem se naučila být v klidu. Co máš konkrétně dělat, když ti fena zaútočí, je potřeba vidět. Já jsem ( později ) dělala pokaždé jiné opatření, podle situace a podle psa, ale ještě jednou opakuji, důležité je tvoje myšlení ( fena se ti časem přizpůsobí, tak jako se ti přizpůsobila doteď - tím myslím, že se chová - na hrubý pytel, hrubá záplata - tak se pokus to otočit a chovat se tak, jak bys chtěla, aby se chovala ona ). Získat zpět její důvěru bude asi to nejtěžší..

Z některých větších psů má respekt - když se potkáme zalene, skloní hlavu, nechá se očmuchat a pomalu taky pak očmuchává a když se "skamarádí" začne lítat a chtěla by si hrát. Problém pak nastane když je pes "rychlejší" že ji ve hře na honičku dovede chytit, což má nejspíš strach že ji zašlápne - stáhne ocas a už běží ze strachu. To ji odvolávám a majitel druhého psa taky pokud to jde. S malými psy tento problém není, ale tam nejsem schopná poznat z čeho pramení vždy ty rvačky. A agrese ze strachu to nejspíš vůči nám bude - důsledek špatného a tvrdého přístupu