Hezký den,

teď mě tu asi většina lidí odsoudí, ale když si hraji se svou 7měsíční německou ovčicí, tak se v zápalu hry občas dostane na záda a já ji držím pod krkem a směju se jí, že teď nemůže hryzat .. akorát jsem si právě přečetla, že povalení psa na záda a držení pod krkem je gesto typu "zabiju tě"... Tak jen doufám, že toto gesto "nepřečte" nebo nebere nějak vážně, když je to v zápalu hry.. pak se sebere na nohy skáče zase ona na mě...a hryže (celkem škádlivě!). Tak co doporučujete? Přestat si hrát "na koulenou" a vyhybat se povalování psa na záda, nebo když je to se smíchem a při hře dál bez obav dělat?? Děkuji

P.S. Vím, že objevit tyto stránky a pročíst to před pořízením psa, nemusím to pak dohánět a něco napravovat...

Ono to neni "jen" o povaleni na zada, jde taky o dalsi veci (mimiku , stav mysly, ton hlasu atd.). Pokud se jedna o hru a ten pes to jako hru vnima jedna se o uplne neco jneho.

Se svou fenkou si tak hrajeme hrozně často a vyloženě ji to baví. Sama si lehá na záda a kope mi do ruky nohama jako provokaci, ať ji teda jdu "škrtit" Je to hra a tak to i vnímá předpokládám. Že by z toho měla psychickou újmu na to nevypadá

Stačí sledovať psov pri hre a a zistíte, že ako prvok hry,teda podané hravou formou, sú rôzne prejavy, ktoré v skutočnosti a pri použití za iných podmienok znamenajú úplneniečo iné. Napríklad také vytretie podlahy psom, ako robil náš Keny s Arianou by v skutočnosti bol veľmi tvrdý likvidačný zásah. Ak sú zúčastnení ok a ako hru to berú, je všetko v poriadku. Hra je práve o tom, aby si nacvičili takéto správanie do života pre prípad, že bude nutné. Starší pes, ktorý je schopným vychovávateľom,takto učí šteňa rôzne veci a je to ok, ak ten pes má odhad, skúsenosti a vie, čo robí. Pokiaľ sa tieto veci šteňa nenaučí v hre, býva z neho netýkavka, alebo pes, ktorý nevie komunikovať, zo strachu a neistoty útočí,alebo sa stiahne.

Takto si hraju běžně. Jen msuím hlídat, aby se psi moc nepřetočili, to by mě pak mohlo bolet. Škoda že nemam kameru, natočila bych, jak si hraje Rikky s Bonym. Ani na foťák to nejde, páč je zapotřebí zvuk. Jen musím hlídat ostatní psi, aby se do toho nemontovali, páč nechápou, že je to jen hra.

evi jo to mi něco připomíná když si ty moje tři obludy začnou hrát okolí si musí myslet že se přinejmenším vraždí )

Taky bych řekla, že pokud má pes signál, že se jedná o hru, nic se neděje. Vždyť oni taky na člověka vrčí při hře způsobem, při kterém by za jiné situace asi člověk neudržel svěrače ;-)

Tak já bych měla dotaz, už jsem jednou psala dotaz na autoritu a vím, že s ní mám dost velký problém. Můj pes mě poslouchá kdy chce, dělá si ze mě srandičky. Když už opravdu zlobí a já nemám síly, kolikrát jsem propadla v depku, jak to mám sakra udělat abych měla autoritu, tak když už mě opravdu prudil, svalila jsem ho na záda, chytla pod krkem, lehlajsem na něj(lehce) a rázně, nahlas řekla fuj a čekala až se sklidní a přestane mi okusovat ruce. Musela jsem to udělat minimálně 4x za sebou, protože pokaždé když jsem ho pustila, zase po mě začal skákat a provokovat až teprve po 4té šel ode mě pryč, nebo si začal hrát s něčím jiným. Tak by mě zajímalo, co vy zkušení nato...

Vše, co zde píši jsou mé osobní zkušenosti, netvrdím, že to tak má být - u nás to takto funguje:
Ta má potvůrka to na mne zkoušela taky. Co opravdu zabralo bylo z mé strany velké sebezapření, nepropadat depce (pes hodně vycítí!), takže jsem se musela nejdřív "vnitřně" vyrovnat, protože něco hrát na psa příliš nepomůže a říkat povely vždy stejnou intonací, pokud něco chci, důrazně a nekompromisně.. bude to takto, ted hned a né až napočtvrté.. to samé pochvala.. 1) dám povel, nechám proběhnout reflexní oblouk, pes povel vykoná - z mé strany vřelá upřímná pochvala.. 2) dám povel, reflexní oblouk - pes ignoruje - opakuji povel, přísnější obličej, + pomáhám psovi ručně ..po dokonání povelu pochvala, ale ne vřelá. Mimochodem si osobně myslím, že záleží i na autoritě ve zbytku rodiny (proč mne bude pes poslouchat, když já jsem "podřízená" jinému členu rodiny, hierarchicky se pes snaží stavit na pozici vedle mne)..takže před psem se snažím držet si autoritu i mezi členy rodiny (mám to těžší kvůli tomu že jsem nejmladší a holka..) .. Teď už se mi dlouho nic podobného nestalo, ale protože mám puberťačku, vyloženě mě jeden čas bojkotovala, neposlouchala, dělala že nevidí, neslyší..srandičky.. za 1) mi hodně pomohla stopovačka.. v podstatě "za trest" ji měla i na zahradě - pes je k povelu "donucen" i nadálku...

za 2) mi pomohla izolace v smyslu - nehodláš poslouchat, jseš nad námi - nejsi hodna toho být s námi.. zavřela jsem čubinu na malou zahrádku, kde sice nijak nestrádala co do prostoru, ale plot ji oddělovat od nás.. moc jsem tomu nevěřila, ale světe div se, při druhým problému jsem ukázala rukou na malou zahrádku a pes začal poslouchat jak švýcary - asi si přece jen pamatuje..
Osobně tomu říkám výchova cukru a biče - svého psa povyšuji nad známé a kamarády, protože on je členem naší smečky, byt na její nejspodnější pozici.. Povalení na záda nepraktikuji jinak, než ve hře.. přijde mi to jako tvrdý trest .. zkusila bych asi vážně raději důslednost, v drhé fázi ilozaci.. Ovšem teď se může spousta pejskařů ozvat, že praktikuji nesmysly.. zkoušela jsem toho dost.. a nyní působíme obě harmonickým vztahem :)

zkuste se trochu začíst do těchto stránek, pak pochopíte že děláte chyby obě.

Hanka a Baddy,

myslím si, že jsi udělala opravdu velkou chybu. Na jednu stranu nejsi důsledná, necháš psa, aby si z tebe dělal sranu - proč, když máš možnost dát mu obojek a couračku doma, venku stopku? Výchova psa není jen o poslušnosti na povely,ale o spoustě detailů. Pak ti rupnou nervy - z hlediska psa nestabilní jednání, které ti na tvé pozici moc nepřidalo - a použiješ naprosto neadekvátní formu ukáznění, navíc jí uděláš tak špatně, že to musíš 4* opakovat...., to asi fungovat nebude. Domluv si konzultaci na Vlčárech, protože tohle byla z tvojí strany dost hrubá chyba a bylo by hodně špatné něco takového opakovat.
Anii ti radí formy trestů a ukázňování, zavírání - nepraktikovala bych to, protože trestáš psa za svoje chyby, chtělo by to celkovou změnu přístupu z tvojí strany, pevné nervy - mimochodem, gratuluju k psímu puberťáčkovi, buď ráda, že nemáš lidského.

No s timhle bych si asi moc nezahraval, ikdyz si podle popisu myslim ze pes to vzal ve srande (kdyby to vzal vazne tak by te asi po te vezli na chirurgii). podrizeni si psa alfarolingem neni tak jednoduchy jak to vypada je velice dulezity jakym zpusobem na psa nastoupis, jak se u toho tvaris behem toho kdyz psa drzis, jestli dokazes odhadnout jak dlouho psa drzea a hlavne jakym zpusobem toho psa pustis a jak od nej odejdes. pouziti alfarolingu je opodstatneny v podstete jen u nejtezsich prohresku psa jako je primej utok na psovoda ci na jineho clena smecky. Je to hra vabank bud vyhrajes nebo zkoncis v nemocnici.

PS: tak jsem se prave vedle docet ze mas bigla, prosimte zapomen na jakykoli otaceni na zada, bigl te sice neposle do spitalu, ale totalne tim odrovnas toho psa. neumim si predstavit situaci kdy by byl alfarolig potreba u bigla.

Měla bych taky dotaz, můj skoro 3letý RR, je naučený, že nemá odpovídat na drzosti jiných, není to žádný svatoušek, ale tohle jsme zvládli. Párkrát nás již napadl pes, ale ve většině případů jsem to zvládla. V těch asi čtyřech, co jsem nestihla reagovat, byl scénář vždycky stejný. Cizí pes vystartoval a vrhnul se na Enďase se zuřivým štěkotem, Enďas vůbec neodpovídal štěkotem, pouze zavrčel a pokud to nestačilo, tak se nějak divně a hrozně rychle otočil a útočícího psa dostal na záda a držel ho za krk. Pak už naprosto klidně držel psy na zemi, většinou do doby než ukázali podřízenost nebo přestali řvát. V tuhle chvíli šel naprosto v pohodě odvolat. NIkdy, ale je ani neškrábnul. Když nás předevčírem napadl zlaťák (já ho vůbec nepostřehla), opět se to opakovalo. Doma, když jsem se dívala jak si hraje s naším druhým psem (5 měsíců RR), tak jsem si všimla, že ho učí úplně to samé, prostě otočit psa na záda (předváděl mu to na sobě a pořád ho opravoval - je to fakt lepší než televize). Je to normální?

já mylsím že je to naprosto normální