Zdravím, máme skoro 5 měsíšní štěně NO, je naočkovanej, odčervenej a veterinář říkal, že je v pořádku. Na procházku chodíme každý den asi 4km. Nedávno, když byl s Nerem táta, tak se mu prý podlomily nohy a jakoby ztratil nad sebou kontrolu, ale hned se vzpamatoval a šel dál. Jenže dnes se mu to s tátou stalo zase, ale tentokrát asi omdlel, pár minut ležel a pak se zvedl a jakoby nic. Strávu má podle veterináře dobrou, dehydratovanej taky nebyl. Neví někdo, co to může být? Chystáme se k veterináři.

Zkuste si přečíst tento článek, tohle je popsané pro labradorské retrievery, jak jsou na tom NO nevím, ale třeba Vám to trochu pomůže ....

V jaké situaci to nastalo? V klidu, v běhu, po námaze, na vodítku (jaký obojek, tahá nebo chodí na prověšeném?)...

Nejsou 4 km na štěně moc? Zažila jsem u štěněte, které na procházce hodně běhalo něco podobného. Najednou se mu podlomily nohy a tvářil se že omdlí. Myslím si, že to bylo vysílením, proto nemám moc dobrý pocit z té dlouhé procházky každý den... štěníci když běhají a mají plno vjemů zapomínají pořádně dýchat. Viděla jsem omdlít i dospělého psa-z přílišného vzrušení na výstavě...

s pětiměsíční ovčandou jsem chodila denně zhruba 2 km a to ne zaráz, ale opravdu za ten den. Jinak jsme měli doma klidnější ,ne tolik vyčerpávající (za to hlavu unavující) hry nebo lehké cvičení.

4 kilometry na 5 měsíčního pejska je fakt tak moc? (pýtam sa z čírej zvedavosti, omdlievanie a podlamovanie som u dvoch psoch videla, ale Frída mala veľmi podobný režim ako štendo a problémy neboli, 2 km za celý deň mi príde strašne málo)

4 km denne na stene ovcaka mi neprijde moc. To jsem mela vic aj s dogou a to jsme pohyb hlidali. 4 km mas tak 40 minut pomale/normalni chuze. Kdyz to rozdelis na cely den, nebo aspon na 2 vychazky, tak je to 20 minut 2xdenne. A kdyz nema partaka na litani, tak sam toho tak moc nenabeha, aby se schvatil po 20 minutach.

Tak ono je to asi dost individuální ne...já jsem třeba se zlatým retrieverem chodila snad od 3 měsíců na hodinu a půl do lesa plus samozřejmě normální čurací procházky a nikdy nebyl žádný problém, ptala jsem se na to i veta a ten mi řekl, že musím hlavně sledovat jak se na to tváří pes....no a my jsme přišli dom a ještě tak dvě hodiny vždycky zlobila, než teprve padla. Ale ona je fakt strašně hyperaktivní!

Zkuste si zjistit něco o EIC (Exercise Induced Collapse/Jelly Legs/Wobbly Legs etc). Myslím že u vlčáků se to objevuje taky. Je to dědičné onemocnění, kdy se pes při větším náporu na nervovou soustavu takhle zhroutí, a může to být bohužel i smrtelné. Chtělo by to vidět, v jakých situacích se to přesně děje. Zjišťuje se to genetickými testy z krve a má to celkem jednoduchou dědičnost. Znáš výsledky těchto testů u rodičů štěněte?
Přeju ti, ať je to raději nějaká banalita a pejsek je brzy v pořádku!

Že je strašně hyperaktivní ale ještě neznamená, že ji musíš za každou cenu udolat fyzicky, ubrala bych na délce procházky a snažila se štěníka zaměstnat doma psychicky, uvidíš, jak padne a nemusí chodit ani takové kilometry...

Tak teď už je to pasé, protože už je starší a o poznání klidnější, ale chodili jsme od tří měsíců i na cvičák a i po hodině cvičení se tváříla jako co teď paníčko? A prostě kdybych se řídila takýma radama, jako že ze štěníkem mám jít max na 20 minut, tak teď bydlím pod mostem, protože bych měla z bytu kůlničku na dříví. Podle mě je každý pejsek jiný a když se řídíte podle něho, tak sami nejlépe poznáte, kdy už nemůže a je čas spát. Řekla bych, že s pejskem cvičím docela hodně a snažím se zapojovat i její mozek, ale stejně potřebuje vybít hlavně fyzicky jinak to není ončo!

Ale pozor, dost majitelů hyper štěňouchů nepozná, kdy už má jejich pes dost a přetahují ho a pes se tak nenaučí odpočívat. Tihle psi, většinou, když už začínají být unavení a přetažení, tak naopak ještě přidaj obrátky, jsou roztěkaní, nepozorní, lítaj, nakrývaj ostatní psy nebo lidi... potřebují prostě odpočnek nakázat povelem, odložením na místo apod.

Napíšu to sem. Už 2x se mi u Hupi stalo, že se jí udělalo blbě, popíšu průběh: vyběhne z baráku - tedy z klidu - a okamžitě na zahradě prožene třeba kočku nebo ptáka. Prostě šílenou rychlostí vystartuje, přeběhne celou zahradu tam a zpátky, dopotácí se k člověku, sedne si, rozklepe se a nevnímá. Do pár minut to přejde, ale v tu chvíli vypadá, že to s ní prostě šlehne. Mám to nějak řešit, ukazuje to na možnej zdravotní problém nebo je to prostě "normální"? Já kdybych takhle z klidu vysprintovala, tak se mi asi taky udělá blbě, ale nevim no.... Mám to řešit couračkou a dokud se "nezahřeje" nedovolit jí takovýhle zběsilý úprky?

nechala bych si udělat aspon EKG

No - napadá mě horší možnost: problémy se srdcem a cévami vůbec nebo (a na to si tipuju a doufám v to) to bude problém v plemeni -> krátký čumák, rychlá námaha -> neodsttek kyslíku -> přidušení (zamotání hlavy) a až to dodejchá, tak je zase v klidu.

Určitě bych šla k vetovi.

Eva: jj přesně tak mi to připadá, že prostě v tu chvíli "zapomene" dejchat a pak se jí zamotá hlava. Zeptám se na to veta ještě radši. Zatím se to stalo dvakrát a vždy stejný průběh: klid - děsivej úprk - klepání - klid.