Ono k vyprázdnění střev je taky potřeba pohyb, protože se nesmí hýbat, má asi problémy se vyprázdnit. Zkusila bych, pokud jí to nebude vyloženě bolet, masírovat jí břicho, jako se to dělá malým štěňatům. Mělo by to napomoct vyprazdňování.

Taky mě to napadlo ... díky, zkusím.

Ještě jsem volala vetovi, tak jí dáme čas do pátka. Nadhodila jsem i tu možnost, že bychom ji s manželem vzali ven "na ručníku", jenže jsme to nějak zamluvili a už mi je blbý mu znova volat, ale mám obavy něco takhle udělat, aniž bych měla od povolanějšího jistotu v tom, že jí nepřítížím. Myslím, že by to pro ni bylo lepší, minimálně by se vyčůrala, takhle to nechává jako úplně nejzažší možnost (jak už jsem psala dřív). Masírování břicha se jí vyloženě líbí, nechává si ho masírovat i normálně, doteď jsem se bála.

Jo, jinak jsem ji do jídla začala přidávat i kokosový olej cca půl lžičky ...

Záleží na tom, co je v té kašovité stravě. Pokud je výrazně bílkovinná, aby byla výživná,bude z ní jen minimální odpad. Firma Happy Dog vyrábí specielní kaši pro rekonvalescenty. Mohu doporučit, je výživná, obsahuje i vlákninu, takže nutí střeva pracovat, není po ní zácpa. Pak se míchá s mletým masíčkem nebo rozmočenýma granulkama. Můžete čekat asi týden-10dní, než z pejska něco vypadne. Pak se dává specielní čípek, který nutí pejska zatlačit... Měla jsem ležící fenku po úraze. Váha 24kg. První dny po kapačkách nosila plínku, aby jí nebylo blbý ležet ve vlastní moči...prostě to pustila a byla de facto čistá. Pak přestože nemohla stát-padala jakoby přes hlavu-jsem ji nosila ven, kde jsem ji opřela o kmen stromu a zbytek rovnováhy jsem ji držela já. Naučila se tak venčit jakoby sama...Nevím jak dlouho nesmí váš pejsek zatěžovat zadní nožičky, to musí vědět vet. Lze udělat sono střev jestli jsou naplněná a pokud ano, použít čípek nebo malý klistýr. Hodně štěstí!

No, o plínkách jsem uvažovala také, ale dělají se přebalovací podložky pro děti i pro zvířata, takže leží na nich. Když se vyčůrá, tak se moč vsákne do podložky a feňule v tom neleží .... i když teda toho načůrá vždycky tolik, že je podložka nasáklá a kape to z ní. Ale čubina dá hned vědět, že se počůrala, takže v tom není ani pět minut. Dnes jsme zkoušeli s manželem ji vzít ven, ručník mezi packama, ale nepodařilo se, měla tendenci z něj vyskakovat, takže jsme pokus o venčení raději vzdali.

Po dlouhé době jsem se sem dostala a koukám, že jsem toho moc dalšího nenapsala. Ne snad, že bych se chtěla chlubit, ale třeba to někdy někomu může být k užitku a může ho to povzbudit, stejně jako před pár měsíci i nás. Sárinka se ze všeho "vylízala", běhá, skáče jen v rámci možností, metr do výšky už prostě nevyskočí, protože svaly na jedné zadní noze jsou zkrácené, ale na postel, křeslo a gauč vyskočí bez problému .... Kdo neví, že ji porazilo auto, tak by to ani nepoznal, čím si feňule před dvěma a půl měsíci prošla. Před čtrnácti dny jsme s ní dělali výšlap na Kralický Sněžník a zvládla to v absolutní pohodě. Samozřejmě tomu předcházeli pravidelné procházky, takže to snad pro ni ani žádná velká zátěž nebyla. Jsem moc ráda, že vše takto dopadlo a Sárinka si opět plnohodnotně užívá svého krásného psího života, aniž by byla nějak citelně pohybově i jinak omezená.

Paráda! a gratuluji! Tak šup šup, dál vesele do života