Pes starý na převýchovu

Kikina

Můj pes se rád pere.Je fakt že přežil otravu nervovým plynem.Jeto basenji a je mu už pomalu osm let.Mi ho máme rádi takový jaký je teda už jsme si zvikli.Že ho nemůžeme vol ně pouštět ani ho spustit z očí.ale jeuž starý na nějakou převýchu a boj má v krvi.Mi jsme se snažili když byl malí ale pubertáci na něj poslali vlčáka a voříška a měliá legraci z toho jak mu to jejich psy nandají vlčák zbaběle utekl hned a voříše děžel zachvíli potřech packách.Pa mu málem přerazil nějaký chlap záda stím že si ho spletl ze štěnětem pidbula a tvrdil že ho chtěl kousnout.Nechtěl jen bil zvěbavý a tím naše pokusi skončili.Začal být ostražitější a agresivní na lidi kteří se mu nezdají

Essi

Z toho, co jsi napsala, mám pocit, že tvůj pes se pere hodně nerad. Musí totiž se totiž bránit sám, od tebe ochranku nemá......., nic jiného mu totiž nezbývá, pokud nechce být znovu zraněn. Podívala ses na to z téhle strany? Proč by potřeboval převýchovu on a proč by to měl mít v krvi? S tou převýchovou bych to viděla na někoho jiného, než toho psa.

Desenský

Ahoj Kikino, tvoje zpověď s odůvodňováním si, proč je pes ve stavu, ve kterém je, mi nesedí. Ať dostanu do rukou jakéhokoli psa, kdy mne nezajímá čím vším si prošel, odstraním nejprve všechny formy jeho strachu, a to bez ohledu na věk, který není podstatný. Vyšší věk psa je jen trošku větší klacek pod nohami v cestě k nápravě, nikoli zamknutá nedobytná komnata. Když mi tady někdo řekne, že jeho pes je starý na převýchovu, jdu ho seznámit s naší bábulkou Belíškem, které bylo deset let, když jsme ji odvazovali ze řetězu, kde neznala nic než pohrdaní, zlobu, agresi především svého bývalého majitele a jiných psů, kteří ji napadali jenom proto, že je velká, atd. atd. Teď je nejmilejší a nejvyrovnanější členkou mé smečky, kdy ji milujeme nejen všichni lidé, co ji poznali, ale i psi, co měli možnost s ní nějaký čas být, protože by chtěli mít takový klid v duši, jako má ona. Prožila si i klinickou smrt, když se i ji pokusil jeden zloduch otrávit, přesto nezatrpkla, ani se nelituje, protože jsem jí s tím pomohl. Naopak jí to pomohlo pochopit obě životní cesty a její psí důchod teď ve věku více než třinácti let, které oslavila loni o vánocích, jí umožňuje to, co jí můžeme závidět i my lidé. Nežije ve věčném strachu z iluzí, ale naopak ve věčné radosti z toho, co jí život nabízí.

davidkova renata

Desenský píše:

Ahoj Kikino, tvoje zpověď s odůvodňováním si, proč je pes ve stavu, ve kterém je, mi nesedí. Ať dostanu do rukou jakéhokoli psa, kdy mne nezajímá čím vším si prošel,

Na tohle bych se ráda zeptala...vím,že tvrdíš,že nezáleží na tom ,čím pes prošel a co zlého se mu kdy stalo a proč se tedy chová tak jak se chová.Ale nerozumím jednomu...copak není výhodou vědět co ten pes zažil?Není pak třeba snažší cesta k odstranění problémů,když víš proč a co to způsobilo?Vím z okolí případy,kdy pes měl natolik pohnutou minulost,že některé věci mu protě v mysli zůstaly do smrti :evil:

.Ti lidé se zřejmě až tak úporně nesnažili to eleminovat zcela,prostě stačilo,že to nějak utlumili.Mám třeba na mysli psa,jehož děti týrali tak,že je nesnáší z hloubi duše a ví proč :twisted:

.Takový pes se může naučit na ně neútočit nebo si jich nevšímat,ale nenaučí se je milovat podle mne.Nebo pes jenž se v zásadě celý život bojí hole či klacku z důvodů,které netřeba definovat.Pořád v něm ta nejistota bude,i když může relativně normálně fungovat v běžném životě.Neber to jako,že omlouvám neschopnost některých lidí s problémem něco udělat,ale pokud byl pes opravdu surově týrán,myslím,že následky si ponese navždy :cry:

Kikina

Essi píše:

Z toho, co jsi napsala, mám pocit, že tvůj pes se pere hodně nerad. Musí totiž se totiž bránit sám, od tebe ochranku nemá......., nic jiného mu totiž nezbývá, pokud nechce být znovu zraněn. Podívala ses na to z téhle strany? Proč by potřeboval převýchovu on a proč by to měl mít v krvi? S tou převýchovou bych to viděla na někoho jiného, než toho psa.

Ale mi se ho snažíme chránit jak to jen jde ale právě to ublížení se mu stalo když byl mladší a mi jsmeho učili na volno.tak atkhle se mu to stalo.Odté doby ho už volně nepouštíme jen když máme jistotu že není nikdo v dfohledu kdo by mu ublížil.

Essi

Ale takhle to nefunguje, tohle jsem se naučila u své čubiny. Stalo se nám něco podobného, když byla malá. Nejde o to ho nepouštět, jde o to ho účinně ochránit, když už se něco semele.

Desenský

Renato nesouhlasím s tebou. Přesto že například znám i vlastní původní jméno Snowee, kterou mám z útulku, je pro mne tato informace zbytečná. Nehledám důvod, proč se pes bojí bouřky nebo hole, naučím ho se s holí i s bouřkou přátelit. Není pravda, že děti, kteří ubližují psům jsou zdrojem doživotní nenávisti toho psa, když se to nedopustí. Stačí to u psa postavit na rozlišování hodné a nehodné děti s tím, že informaci o těch druhých nejprve přijme jako fakt a naučí se s tím žít bez vlastního zásahu, tedy je odignoruje. Nemusím si dávat otázky "PROČ?...", tyto otázky svazují s minulostí a tedy zdržují před odstraněním viditelného dopadu a celkového úhlu myšlení toho daného psa v reálném čase a pohledu na budoucnost. Jestliže začnu cíleně směrovat úhel pohledu psa na život jako takový, dostanu ho tak brzy k cíli a pak až z nudy, kdy není co řešit, se mohu zabývat otázkou proč, jenže to už mne ta otázka ani nemusí zajímat, když už je vše vyřešeno a není to k ničemu.
Nevidím důvod k ospravedlnění si důvodu toho, proč třeba Belina po příchodu ke mně vraždila malé psy (a to to nevím od bývalého majitele, ale přímo od ní), mnohem více mne zajímá její postoj k problému, spíše tedy k životu, ten celkově změním k pozitivům a ve výsledku mi malé psy miluje. Nebudu ji dosmrti zavírat před malými psy, když mi sem denně jezdí a nejvíc jich je tady na fríčku. Naučím ji dívat se na to jinak a po nějakém čase to tak skutečně je. Jak to, že ani nevím, co ta fenka dělá, když tu mám mraky lidí na fríčku a svoje nestíhám? Nemusím to vůbec řešit, jelikož problém sice byl, ale už není, ato jí bylo deset, když jsem se tomu začal u ní věnovat, rozhodně ne denně. Už to samotné odporuje tvému tvrzení. To je jenom kapička v moři toho, s čím denně dělám, proto mne třeba baví odstraňovat u psů chorobné strachy prožívané jako úzkost, tedy fóbie. Trvá to sice dlouho, musí se u toho hodně myslet, ale jde to. Vše, co se psy dělám je postaveno na tom, že "všechno jde, když se chce a když se ví jak na to", což mi nedávno doplnil profesionální etholog o dovětek "pravda, s různým úsilím". Je jen hodně málo případů, kde už je téměř uzavřena cesta k nápravě a to je to, co mne na mé práci nesmírně baví, hledat a najít tu nejlepší z těch cest, které se nabízejí. Problém většiny lidí spočívá totiž v tom, že tyto cesty nehledají, nebo jejich hledání nedotáhnou do konce, což je zase trochu o tvrdohlavosti, důslednosti a jiných vlastnostech, které jsou na jednu stranu negativní, ale dají se úspěšně využít v pozitivech právě při cíleném řešení čehokoli. Moje matka mi neustále připomínala, že jsem palice dubová, naposledy jsem jí odvětil, že to ke své práci potřebuji. Od té doby to neřeší, protože pochopila, že mám vlastně pravdu a že to není jenom špatná vlastnost.
Prožil jsem si v dětství a i ještě v nedávné době docela zajímavou formu pekla ze strany lidí a vypadám na to, že se jich bojím a nenávidím je? To by tu nebyla ani tato poradna. Vím o fóbiích, úzkostných stavech, obavách a o tom všem více, než si kdokoli dokáže představit, jenže jsem si sám našel cesty, jak z toho vždy ven a proto umím tyto cesty vidět i u psů a prostě u ostatních, kteří je chtějí řešit, kdy je učím hledat totéž, nebo je navést už na tu nalezenou cestu a umožnit jim jen tu cestu projít.
Co myslíš, že je vlastně tato psí poradna? Jenom nalezené cestičky těch, jež jimi někdy prošli. A co myslíš, že celou dobu, co tahle poradna funguje a vůbec co dělám se psy, pořád dělám? Hledám nové a nové cestičky k tomu, abych dostal strach psů co nejdříve pod kontrolu, pak ho zmuchlal jak papír a hodil do koše, kam patří.
Kdybych naučil psy hledat otázku "proč...", zůstali by stát na místě, nebo by se motali v kruhu jako pes, co se honí za vlastním ocasem.

SV

ufff! to je tusim najdlhsi a najosobnejsi komentar od RD, co som tu citala. dakujem.

davidkova renata

Desenský píše:

Renato nesouhlasím s tebou.

Já se nehádám

,to byl spíše dotaz či reakce na to co jsem kolem sebe běžně viděla.Jádro pudla může být toto:

Citace:

Problém většiny lidí spočívá totiž v tom, že tyto cesty nehledají, nebo jejich hledání nedotáhnou do konce

Ono je někdy pro běžného člověka těžké nějak záměrně navozovat podobnou situaci a zkusit psa přesvědčit,že ono to s tím ohněm nebude tak zlé,když pes se k němu dostal se zraněními jasně naznačujícími,že ho někdo něčím polil a následně zapálil...viz pes mojí kámošky.V běžným provozu se celkem normálně zresuscitoval,ale přes tohle vlak nejede...Lidi taky většinou nemají ty zkušenosti jako Ty,to jistě taky hraje svou roli.Každopádně díky za odpověď.

davidkova renata

A ještě bych se zeptala...má na to zásadní vliv třá povaha toho psa bo s melancholikem bude asi horší práce :oops:

Lucie Kratochvílová

"pravda, s různým usilím" - tohle mi sedí k těm různým povahám :)

Desenský

Renato, Lucie ti odpověděla za mne.

cyprian

Už se ti (vám) někdy stalo, že se povedlo zmírnit či odstranit strach a namísto něj se začala rýsovat agrese?

Desenský

Běžně. Zvyšování nízkého sebevědomí u psů má vždycky dvě strany mince.

cyprian

No a co s takovým psem, co se přestává bát a začíná být agresivní...
Mám dojem, jakoby to byly přesýpací hodiny, kde čím míň písku je v části strach, tím víc ho je v agresi a naopak.
Řešít to jako čistou agresi a nebo v těchto specifických případech postupovat nějak jinak?
Jak?

Desenský

Tohle je individuální, t.j. po netu neřešitelné.

	Právě je čtv 01. kvě. 2025 13:17
99% VEŠKERÝCH VAŠICH OTÁZEK JE ZDE ZODPOVĚZENO.
Pro nedostatek času na textové odpovědi jsem nové registrace do poradny dočasně zastavil.
Ke čtení důležitých příspěvků registraci nepotřebujete.
Raději pracuji se psy než s klávesnicí. Chcete-li mé odpovědi na své dotazy, zavolejte, nebo přijeďte na Freesobotu.
Děkuji všem, kteří podporují náš spolek Mikroazyl Vlčáry z.s. - azyl pro velké psy s nestandardním chováním.

Pes starý na převýchovu

Kdo je online