Dobrý den, Mám malý problém... Na začátku července sme si přivedli domů pejska z útulku. Pejskovi je odhadem 7-8 let ve velikosti zlatého retrívra. O jeho minulosti nikdo nic neví. Měl doporučení jak k malým dětem tak i k pejskům. V rodině máme 9letou pudlici s kterou se snáší skvěle. Celých 14dní bylo vše v pořádku, pejsek naprosto nekonfliktní a skvěle se všemi vycházel... Problém tehdy byl že nemusel kočky, jelikož kočky nemáme tak se to uhlídat dalo... Ale asi po 3tejdnech sem musela na 5dnů odejt a pes zůstal doma s rodiči a mladší sestrou. vše probíhalo skvěle, každý den mi volali co pejsek provedl a neprovedl. Po tom co jsem přijela jsme se uvítali a vše bylo v pořádku. Druhý den sem pejska vzala ven na vodítko(na volno nechodíme) a jeli jsme se podívat do města jako vždy... Když sme procházeli kolem malého yorkšíra tak najednou pes, bez jakéhokoli varování skočil po chudákovi malim yorkšírovi a začal ho prát. Yorkšíra sme mu okamžitě z huby vyndali a psovi sem dala přez čumák s rázným fuj.. yorkšírovi naštěstí neprokousl kůži, takže sem se omluvila a šli jsme dál... Odté doby at už potkáme psa jakýkolich velikosti tak se ho prostě snaží roztrhat... Nejhorší je ,že pejsek pak vůbec nevnímá.. je jakoby mimo.. můžu mu dát přez čumák, můžu ho tahat za kůži na krku, nebo mu jen stisknout čumák.. Je mu to je prostě naprosto jedno.. On má svůj cíl a já sem ta vedlejší... To samé dělá at vidí kočku či králíka, nebo jen slepici.. Jinak je přímo úžasný.. naprosto společenský a hodný pejsek... Jen nevím co udělat aby mě vnímal nebo jak ho potrestat.. Předejít tomu nevím jak protože do chvíle než před ním pes neni je totálně v pořádku...ale jakmile se pes přiblíží blíž jak 5metrů tak je vše špatně... Psa mam jako miláčka a chodím s ním i do společnosti jiných lidí.. nerada bych aby musel chodit s košíkem ... prosím pomocte .. Už jsem zoufalá...

nanny sežente si kámoše nějakýho hodnýho psa a přesvědčete ho že pejsci se nemusí žrát- ideální by bylo zajet na vlčáry- tam je hend celá smečka takových psů. možná se za vaší nepřítomnosti stalo něco o čem nevíte což už stejně asi nezjistíte

Měl jsem se psem dost podobné problémy. Stačilo mu ukázat, že jakýkoli druhý pes není agresor a že se ho nemusí bát. Řešil jsem to včasným přivoláním a předsednutím, které musel 100% dodržet. Jakmile by se zvednul nebo se začal na místě otáčet za psem, okamžitě jsem ho vrátil do správné polohy. A když zjistil, že kolemjdoucí psi ho nijak neohrožují, uvolnil se a spolupracoval. Hlavně bacha, aby se kolemjdoucí pes do tvýho neotočil !!!

Nanny, ten košík bych mu dala, pokud vyvádí tak, že měl psa v hubě. Je to bezpečnější a ty máš výhodu lepší manipulace se svým psem - jak popisuje Jirka. Hlavně musíš být jistá a nenechat se vytočit.

Děkuji moc za rady.. MAm ještě otázku. Jak správně ho potrestat?
Btw: dnes s ním šel Táta a pes pod sebe nasoukal křížence vlčáka co si tu jen tak volně běhal :-(

neni to v potrestání, ale v předejití. Zvlášť v týhle fázi, kdy jak píšete, vás nevnímá a zajmá se jenom o cizího psa.

problém je že nikdo neví kdy vyjede.. nevrčí, necení zuby, prostě nic...

Já tam právě byla a po Bertíkovi šel jeden tamní pejsek a další se chtěli pozvolna přidávat. Pravda zubů nepoužil, Jen Berta nečekaně srazil k zemi. Dalo by se to přirovnat jen k takové buzeraci.
Jenže... (možná je to jen časová náhoda a souvislost neexistuje)
Bertík má od té doby opakovaně problémy se psy. Zpočátku to začalo tím, že sem tam na někoho jen tak držťkoval, ale teď má "lepší" zábavu.
Hraje si s pejskem, nevšímá si pejska, prostě pohoda, pohoda (několik minut) a nečekaně vrčení, štěkání až útok.
Včera dopoledne to byl sedmiměsíční pes, večer roční pes, který byl menšího vzrůstu než Bert. Podobně to probíhalo s Benem od nás z baráku. S tím si sem tam hrál, když byl Ben malé štěně, ale teď došlo taktéž ke konfliktu. Zatím, aspoň co já vím a momentálně si uvědomuji, se jednalo o psy, kteří byli mladí nebo menší a nebo max. stejně velcí.
U přivolání ještě používáme stopku, takže je vám jasné, že pokud někdy musím cuknout, aby přišel, tak v tomto případě je cuknutí málo. Včera ráno si tak na stopce vyzkoušel premiérově pár salt a stejně po očku sledoval mně a toho pesana a po vyhodnocení, že se zejména pes nedívá zkusil podlý útok znovu. Až k psovi nedoběhl (byla jsem rychlejší), ale stejně to zkoušel pořád dokola a nadával.
I když jsem útokům předcházela nic se neměnilo. Jak ho usměrnit?

Ano.
Prave jsem myslela, ze je tady poradna a ne ze se mi dostane, pravda ne vzdy, odpovedi formou otazky, doporuceni zavolat a nebo prijet.

Ahoj zdravím všechny,vzali jsme si před 4-mi měsíci křížence něm.dogy z útulku.Je to asi 2 l. pes.Zřejmě si užil svý,neboť byl vyplašený skoro ze všeho.Velice rychle si zvyknul a vše se učí.Jedním z problémů jsou záda,zadek a ocas.Bylo vidět jak je v pozoru, pokud se mu na záda či zadek sáhlo,ale já se s tím moc ,,nemazlím" a šla do toho stylem:prostě si zvykneš,protože Tě chci hladit i tam-a postupně si zvyknul.Ale stává se,že pokud něco očichává a nebo je do něčeho hodně ,,zabraný",nečeká to-sáhne se mu na zadek,či záda tak vyjekne,odskočí a postaví se přímo,ocas nahoru,jako připraven do boje.Dle mého úsudku působí však nejistě.A teď mám dilema jak reagovat.Zda ho za to ,,vydusit",nebo mu spíše ukázat kamaráde neblbni.Většinou k němu jdu a s takovým neblázni prosím tě- ho vezmu za obojek,jde ze začátku ,,zkoprněle" a dál v pohodě.Ale večer,když zase takto reagoval jsem ho uklidňovala ,tak vrčel a když jsem ho,,okřikla" se to jen stupňovalo až vystartoval.Tak jsem ho srazila na zem přidusila a ukázala kdo je tady pánem.Celkově večer(ve tmě)je nejistý a zdá se být i lehce nervozní.To jen na vysvětlení,proč se tak možná stalo.Netrestám ho bitím,toho si asi užil hodně.Někdo namítne:tak mu na zadek nesahej, ale chci postupně odbourat všechny jeho strachy,obavy a nešvary.Máme ho sice krátce,ale jsem přesvědčená,že i na tomto se musí pracovat od začátku.Omlouvám se za román,ale chtěla jsem jen řádně vylíčit situaci. Díky za všechny rady a názory.

Já osobně bych k němu měla přístup: Co blbneš ty hlupáčku. a převedla bych to na hru... Hlavně ne silou na to. Zkus te si to zkoušet co nejčastěji. Myslím že i to chce jen čas a pejsek povolí Přeju at vám to spolu vydrží

Já bych ho teda rozhodně nedusila, netrestala, ani nechytala za obojek, neutěšovala... A když na tebe zavrčí a ty na něj začneš "taky vrčet", tak se to neuklidní... je toho tady v poradně plno, zkus to tu pročíst.

Paulo, vsechny tebou popisovany situace jsou tu reseny uz mockrat, najdi si cas a procti si poradnu trochu vic. V kratkosti: 1) tvuj problem docela urcite nepatri do oddilu Agresivni chovani, ale do Strach, fobie a zvýšení sebevědomí psů (podstatnou cast jsem zvyraznil). 2) Rozhodne nijak nedusit! To, ze jsi panem, dokazes tim, ze klidne a s prehledem vyresis kazdou situaci, ne agresi. Takze jak spravne napsala Nanny5, otocit to do vysmechu nebo hry. Nechlacholit, neuklidnovat, k nicemu nepremlouvat! Spis prohodit neco ve smyslu "aby ses nepo... ty vo.e, prece se nic nedeje" a vic neresit, chovat se dal normalne. 3) Nebrat za obojek. Pokud mas pocit, ze je v nekterejch situacich nespolehlivej, nech mu i doma pripnuty kratky voditko, tim ho muzes ovladat bez toho, abys manipulovala primo jim a narusovala jeho "osobni zonu". 4) Na zadek mu naopak sahej co nejvic, vzdycky ale tak, aby poznal, ze to je hra nebo legrace. Cilem prece je ho strachu z doteku zbavit.
Vsechno, co jsem ti napsal, bys daleko lip videla, kdybys na Vlcary prijela.

Jo a ještě něco, pokud se ti ho zase podaří vyděsit stejným stylem, tak se mu upřímě od srdce vysměj, žes ho dostala ;-)

Paulo, nejprve bych zašla k vetoj, abych vyloučila zdravotní problém - něco s ocasem, konečníkem, páteří.

S čím je křížená? Už jsi dogu měla?
Pokud vyloučíš zdravotní problém, řeš toto spíše mimochodem. Není dobré jít takhle do ND. Oni berou vše příliš vážně. A to, že do tebe šla, není nic divného a to je teprv puberťák. Za rok by to bylo už horší.
Když ji poplácáš po boku ( pochvala ), tak sklouzni až k zadku nebo v kuchyni, když překáží , tak ji řekni uhni a strč ji do toho zadku, při hře ji zkus jen tak šáhnout na zadek. Prostě nenásilně, ony opravdu, když něco nechtějí, tak se na ně musí trochu jinak...

No já se to právě takto snažím, když k němu jdu říkám neblbni vždy't o nic nejde,ale zdá se mi že v tom moc pokroky nedělám (:o(

Já tady právě pročetla už skoro všechno ,ale ještě kouknu.Netrestám ho, psala jsem že spíše mu říkám hele vo.e neblbni, ale když byl večer, tma tak už to nepomohl a začal vrčet atd... co jsem už psala a po té jsem ho vydusila-to přeci nemohu přejít jen tak-alespoň myslím...

[edit: sloučeny dva po sobě následující příspěvky]

Snažím se to vždy řešit s tím že mu říkám hele neblbni o nic nejde,ale když večer prostě vrčel a vyjel tak jsem to nechtěla jen tak přejít...
ad3)co má teda dělat když odskočí a zůstane skoprněle stát?Když mu říkám ty trubko neblbni, nic se neděje-stojí stále jako socha,proto jdu k němu a jdu mu ukázat, že mu neublížím.
Jinak na záda a zadek mu právě sahám skoro pořád a ukazuju, že není čeho se bát ,hraju si s ním a převádím to v zábavu a je to v poho.Jen když je prostě do něčeho ,,zažranej" tak je to problém.

Ono to možná zní tvrdě,ale když na Tebe pes startuje a už to přestává být legrace,navrhni jak na místě potlačit agresi?

[edit: sloučení příspěvků]

nechej mu trvale krátké vodítko abys ho nemusela ještě víc děsit tím že mu hrabeš na obojek. Uvědom si že vrčí (a posléze i vystartuje) ze strachu. Ty ho dusíš za to že má strach a divíš se že to nepomáhá? V popsané situaci rozhodně nebyla chyba na straně psa - tlačilas na něj pořád víc a když už fakt nevěděl kam dál, tak holt vyjel...
Celkově hoď všechno do pohody, když takhle uskočí, použij právě to vodítko a s komentářem typu "ježiš ty seš trouba... jdeme" situaci dál nehroť a prostě jděte dál. Žádná agrese z tvé strany, žádné okřikování a už vůbec ne "ukazování kdo je tady pánem" - tím jsi ostatně pouze ukázala že nemáš na nic jiného než na hrubou sílu a takhle se teda fakt šéf nechová.

nepodceňovala bych ten konečník, může mít u toho nepříjemný pocit. máš ho teprv 4 měsíce, netlačila bych tolik, on si musí k tobě vytvořit vztah, věřit ti, u nás to trvalo rok a půl než mě začal brát jako paňulku. oni si zvykaj na nového páníka podstatně dýl, než ostatní psi. vykašlala bych se na to sahání na zadek, když to nečeká a nechala to na později, zatím bych trenovala sahání mimochodem, ono to příjde, chce to čas.

Pracuji s ním jen v dobrém,a jedeme převážně na pohodu,ale máš pravdu že jsem ho k této reakci asi přinutila. Jen v té chvili už řeči, jako pohoda kámo neblbni, nějak nefungovaly.

Ta reakce psa ti naznačila, že to není dobré a oni moc neberou ňáký vysmátí nebo tak něco, je to spíš přilití oleje do ohně.
Nastuduj si pomocí tlačítka hledej "reflexní oblouk", to je hodně důležité při výchově.

To jako fakt? Jak je to možný? Mě tohle zatím vždy fungovalo i u cizích psů, kdy jsem psa vyvedla tímhle chováním ze stresu, když páník udělal nějakou velkou botu, aniž by si toho všiml (chápej, náhodné setkání na sídlišti nebo tak něco). Proto mě zajímá, proč jsou na tom dogy jinak než "zbytek"

Evo, to je pro mě moc těžká otázka. Tak napíšu spíše pár svých postřehů, zkušeností..
Mluvím o zlehčení situace vysmátím - když tohle udělám Dorotě, která absolutně nemá na to se do kohokoliv otočit, tak se na..re a vím, že celou situaci jenom zhorším. Kdybych tohle udělám týrané doze, kterou mám teprv 4 měsíce ( Paula ), tak se může stát, že do tebe půjde, protože nerozumí, nechápe, nemá to ráda. Ony berou vše příliš vážně, v těchle situacích jednají jinak - přímo. Co jsem mluvila s dogařema, tak mi to potvrdili. Vím, že jsem nenapsala to hlavní - proč, ale já to nevím. Moc by mě zajímal Rudův názor...
Jednou mi Ruda vyprávěl, že měl dogu a potvrdil mi, že ony se chovají trochu jinak. Říkal, že na Ovčáry? jezdil figurant, který tvrdil, že to umí s jakýmkoliv psem - prý se dost bavil, když ta doga ho honila po celém placu. Pochopitelně měla perfektní přivolání. Nakonec Tchoř to tady taky psal, že na dogy musí být extra figurant.
Rudo, prosím, mohl bys napsat svůj názor?

Vím,že dogy jsou trošku jiné a o jejich reflex.oblouku vím, že je dlouhý, ale jak ho uplatnit při agresi v praxi?Je však pravda, že ,,zlehčení situace" ne přímo vysmátí u něj funguje.Když zkrátka se vždy děje něco, co nechápe nebo tomu nerozumí,a je jako na jehlách tak mu řeknu hele je to v poho nemusíš se bát a většinou to zafunguje...

Vím, že je důležitý,ale kouknu ještě i sem a znovu to pročtu co se o něm tady píše.Dík

No já mluvím přímo o vysmátí - na to jsou dost citlivé. Neříkám všechny, pochopitelně každý pes jiná ves , ale opravdu mi to potvrdilo několik dogařů.
Co se týče reflexního oblouku - ten neuplatníš při agresi v praxi, ale pokud ho nebudeš dodržovat, tak můžeš u něj vyvolat nervozitu či agresi, takhle jsem to myslela. Nemáš foto?

rudo znamená to že dogouš pozná kdy ten výsměch je upřímnej a kdy je hranej- přehrávanej a to pak nedělá dobrotu?

jo samozřejmě ale vyznělo mi že sou asi trochu citlivější v tomhletom ohledu

Hm, zřejmě to vyznělo z mé strany, že je to plemeno - mistr světa amoleta. Vůbec ne, dogoušek má víc kladů než záporů, jenom jsem chtěla říct, že v určitých situací postrádá jakýkoliv smysl pro humor a že je dobré to vědět, zjednodušeně řečeno.
O té suverenitě je toho tu popsáno už hodně, ale...jsem přesvědčená, že kdyby se ti tenkrát dostal do ruky (smečky) můj pes, tak bys vůbec nepostřehnul u něj jakýkoliv problém. Šlapal by, právě kvůli tvé vnitřní síle, zatímco mě docela urputně posílal do kuchyně ke sporáku s tím, že on bude řešit "chlapské" záležitosti.
A teď napíšu něco( pro někoho možná šplhounského ), co si opravdu myslím - bez Tebe a této poradny bych toho psa mít nemohla. Např. Eva Š. mě nakopla, když reagovala na můj příspěvek a poradila, ať dám psovi větší prostor, ať tolik nechráním feňule. Tak jsem to udělala a najednou jako mávnutím proutku se u nás vyřešilo spoustu problémů.

Já dřív taky nelaborovala nad tím co se psem dělám, až některé názory z této poradny mě docela zvyklaly a začala jsem pochybovat o tom,zda vše dělám správně.Možná to je ta chyba...

Já jsem přesvědčena o tom, že mají víc kladů než záporů,proto jsem taky do této ,,adopce" šla.A navíc mě o tom i sám přesvědčil,protože se nám daří spoustu věcí.Je fakt,že i ten náš dogouš působí v poho a člověk by u něj nečekal nějakej problém.

[edit: sloučení příspěvků]

kdybys to dělala správně, nevyskytl by se problém, ne? Problém se vyskytl, někde byla chyba, takže je lépe pochybovat a zkoumat než slepě dělat další chyby.

Vždyť taky jo, už jsem to tady psala,že v některých věcech jsem postupovala špatně.Každej pes je jinej a na každýho platí něco jinýho, proto si ráda nechám poradit.

Bingo! Jenomze prave proto, ze kazdej pes je jinej a plati na nej neco jinyho, je tu vzdycky nezanedbatelny riziko, ze cim vic (dobre minenejch a jinde fungujicich) rad vyzkousis, tim vic muzes nasekat chyb a situaci jeste zhorsit. Proto plati to, co jsem napsal uz na zacatku: lip bys vsechno videla, kdybys na Vlcary prijela.

Což o to, já bych i přijela,ale to bych tam musela zůstat tak 14 dní , neboť tato situace se stane-tak jedenkrát za týden(14dní).Jinak se chová úplně v poho a není znát, že by měl problém.Navíc jsem to teď asi 2x zkusila a nereagoval,že by pomohlo jen to, že jsem to sem napsala?

já mylsím že nemusela. na Vlčárech se většina psů projevý ,,v tom nejhorším,, světle .-))

Rovnako, ako vy, mám psíka z útulku. Je to polročná vlčiačka a správala sa presne ako ten váš psík. Je milá, inteligentná, veľmi priateľská, dokonca spolupracuje aj s mačkou. Ale akonáhle sa objavil pes - štartovala po ňom bez akéhokoľvek varovného signálu. Nevedela som si s tým rady - lebo doma mám ešte jedného psa a s tým vychádza kamarátsky - priam ho miluje. Začali sme teda chodiť na výcvik do výcvikovej školy. Bola tam veľmi milá pani a skutočne jej pomohla. Hneď na začiatku hodiny sme si stáli do kruhu a moja Bety si sadla k nohe. Všetci najprv chodili do kruhu okolo nej a tento kruh postupne zmenšovali. Ja som len musela dávať pozor, aby po niektorom psíkovi nevybehla. Ak to spravila, ráznym fuj a trhnutím som ju uviedla späť na miesto. Možno preto, že cítila moju prítomnosť, opierala sa mi o nohu, sa to ani raz nestalo. Biť som ju nikdy nebila, aj ostrejšie slovo ju okamžite hodí späť - úplne sa stiahne a uzavrie.
V druhej fáze každý psík prešiel okolo nej. Mohla sa otáčať a pozorovať ho, ale nesmela vstať. Takto sa naučila, že psy nie vždy sú zlí. Je však pravdou, že stále sa neodvážim pustíť ju medzi psov bez vodítka a samu, ako to robia na civčisku ostatní. Ešte stále útočí bez varovania, aj keď postupne sa u nej vytvára reflex ježenia srsti. Takže viem, o čom hovoríte.
Je to dosť ťažké, lebo nedáva signál ani k hre, ani k útoku, takže musíte byť stále v strehu.

Vzhledem k tomu, že výše zmíněné postupy považuji za krajně nevhodné a spíše kontraproduktivní, vstupuji přímo do příspěvku. Popsal jsem jiných tématech této části poradny postupy, které jsou mnohem účinější a jsem schopen každému osobně předvést několik triků, které fungují takřka ihned a nedochází u nich k recidivám.
admin R.D.

No nesmej se tomu, samozrejme ze to pomohlo. Dostalas par rad, zjistilas, ze to, jak se chova, neni zas takova tragedie, jak sis puvodne myslela a prestala ses bat, ze bude agresivni. Diky tomu jsi klidnejsi a on to z tebe citi, proto funguje lip. Nebo myslis, ze se pletu?

Marryband,

postupy, které tady popisuješ, bych vůbec nepoužila. Tvoje čubina se bojí ostatních psů. Ty sama píšeš, že i ostřejší slovo jí hází zpátky a používáš metody jako "ostré FUJ" a škubání vodítkem? Jak jí tím učíš, že se nemusí bát a teda že nemá vyjíždět???? Vždyť je to naprostý, ale naprostý nesmysl. Co je to za školu - hned bych šla jinam.

Vykašli se na Fuj a škubání na votítku, najdi si pár pohodových pejsků, ze začátku raději kluků, když je to fenka, a seznam je spolu. Seznamuj je systémem hlava-zadek, to znamená, že jí postavíš zády k pejskovi, ten si jí v klidu a pohodě očuchá. Ty jistíš její hlavu, aby po něm nevyjela a druhou ten její zadek, aby věděla, že hlídáš a nedovolíš jí nic udělat. Pak je otočíš, to znamená pejsek je zadkem, ona si ho očuchá. Ty při tom jistíš její hlavu, aby ho neštípla a druhou rukou si ho v klidu a vlídně pohladíš. Při tom si dáš záležet na klidné a pohodové atmosféře, přátelskému pohlazení jiného psa a popovídání s jeho majitelem.
Ten postup, co ti radí v té výcvikové škole, je agrese a je postavená na zákazech, nikam jí nesměruje do klidu a žádoucího chování. Je to celé k ničemu.

Ne,promin jen jsem chtela zavtipkovat Dostala jsem rady,to je pravda a nemyslim ze se pletes,jen dnes rano se to opakovalo ale v tom ze jsem ho mela na stopovacce,a ani se to netykalo zad,proste nechtel poslechnout a začal vrčet.Dle rad jsem ,,nenarusila jeho osobni prostor" a na voditku se snažila ho přimět změnit nazor.Zůstal zapíchnutý na jednom místě jako kolík a zase v postoji boje.Tak jsem zatáhla řekla jdem na to není čas a šla.Chvíli ,,bručel" ale pak šel v poho.Takže stejný jako předtím...Chjo.

Nemyslím,pokud je mezi více lidma,psy apod,tak se chová úplně bezproblémově a když se s někým o něm bavím, tak mi ani nevěří.Každej ho vidí jako děsnýho pohodáře.Je fakt,že udělal obrovský pokroky od doby co jsme si ho vzali.Jedna známá když s námi šla večer-byla svědkem i toho večerního incidentu,byla v šoku a řekla že by to nikdy nečekala a hlavně se ho hrozně začala bát.Což je mi jedno, jen tím chci nastínit situaci -trošku.

jaktože stejný? nic se nevyhrotilo, psa jsi rozchodila. Kdybys jela po staru tak se spolu perete. Řekla bych že se takhle blokne když na něj moc zatlačíš, takže chyba je ještě v tomhle - stupňuj tu obtížnost pomaleji. Ale už jsi psa dokázala z téhle blbé situace vytáhnout zpátky do pohody.
Pokud ten povel co neposlechl opravdu umí, chtělo to po pár krocích v klidu zopakovat, pochválit. Ale spíš jej neumí, není si jistý a moc ti nevěří.

No to máš pravdu,ale vyhrotilo se to jen jednou,když jsem na něj tlačila což byla chyba to už nedělám,ale jak jsem psala nahoře,vždy když se leknul jsem a zůstal zkoprněle stát tak jsem šla za ním vzala ho za obojek vrčel,řekla jsem neblbni chvilí šel zkoprněla ale pak poho.Jenže to jsem se tu dočetla že je špatně,že mu narušuju os.prostor.Tak jsem to dnes udělala jinak a stejný efekt.
To že ráno neposlechl nebylo o tom, žemi nevěří šlo o to že jsme šli domů-jemu se nechtělo a chtěl si hrát se psy...

Paula daj mu čas zistiť, že už na neho tlačiť nepotrebuješ, že si to zmenila a vieš z tejto situácie vyjsť inak, že sa vlastne nič nedeje. Daj pozor na to, aby si to dodržiavala aj v iných situáciách a zachovala fajn atmosféru. Tiež by si nezmenila názor hneď.

Ono je to hrozně těžký takhle na dálku. Někde je chyba, to je jasný, ale kde... Ono to bloknutí taky mohlo způsobit napnuté vodítko. Nechtěl jít, zatáhla si, vzepřel se. Ono se musí vědět, kdy je lepší cuknout, kdy potáhnout, kdy dát nejdřív úplně jinej povel - třeba sedni, kdy jen tak "mimo řečí" vytáhnout balonek, že si chceš zrovna teď hrát... Nejde totiž řešit všechny situace stejně, vždy je tam mnoho obměnejch. Stejně tak to rozchození, někdy je lepší prostě jít do strany než rovnou dopředu, tím pes ztratí rovnováhu, musí udělat krok aby jí zase nabyl a tím udělá ten první krok, který je v takovémhle stavu nejtěžší. J a nepospíchej, nejde se změnit přes noc