Pokud na něho přenášíte vlastní strach, nedivte se, že se bude bát, i kdyby se před tím nebál!
Bez vodítka se tyto akce opravdu nezkouší. Vaši poslední větu nechápu, to ho odchytávali střílením?

Na závěr jednu důležitou informaci: čím více se budete vrtat v jeho historii, tím déle (až nevratně) ho v ní udržíte...

Ahoj,poradil by mi někdo prosím,mám od února tohoto roku pejska z útulku,kříženku jezevčíka a knírače a jelikož se blíží silvestr tak mám docela strach z petard.Bydlíme v podkroví a je tady docela ten rachot hodně slyšet a trvá to poměrně dost dlouho.Mám ještě jednoho psa,ale s ní jsem tohle nikdy neřešila protože tý je to fakt úplně jedno a v pohodě spí,jakoby se nic nedělo.Ale ta druhá sice už není takovej plašan,jako když sem jí přivezla,ale už teď,když tady občas někdo něco práskne,tak se utíká schovat pod stůl.Známí mi doporučili sedalin,ale já nejsem příznivcem takovýhle prášků.Tak nevím jak bude reagovat,mám jí ho dát,nebo ne,zase si říkám když už bude rozklepaná tak je asi na jakýkoli prášek pozdě.Nebo mám dělat jako že se nic něděje?Ale to jí asi zase nepomůže.Nemá s tím někdo zkušenosti?

Dobrý den pane Desenský!
Sice jsem pročetla celou tuhle sekci o strachu, ale potřebuju vyloženě váš názor a hlavně radu na chování mého psa.
Mám jeden strašně veliký problém se svou fenkou rasy bernský salašnický pes (2 roky). Bojí se ohňostrojů, dělobuchů a všech zvuků tomu podobných (kopání do míče, klepání koberce, bouřka a podobně...). Chtěla bych ji to odnaučit, protože je to pro mě veliká zátěž. Stačí jít jen na procházku, třeba i v létě a jakmile někdo začne třeba klepat koberec, tak ona stáhne ocas a snaží se mi vyškubnout z vodítka, celou cestu pak táhne domů (kdyby mohla tak se normálně uškrtí). Tohle dělá úplně pokaždé, vůbec nevím co s tím dělat. Doma taky vždycky zaleze do boudy. Stačí aby někde bouchla petarda a ona letí do boudy a tam se klepe a strašně zrychleně dýchá. Jednou se mi stalo, bylo to v zimě už po Vánocích večer, kdy už byla tma, tak jsem s ní šla ven a někdo začal střílet petardy a světlice, bylo to strašně blízko, asi 300 m, ona se mi snažila vyškubnout z vodítka, byla úplně v panice, táhla mě 10 m po zemi, já jsem měla úplně uškrcenou ruku, navíc viděla všechnu tu zář, úplně táhla a snažila se mi vyvléct, ty rány byli hrozně dlouho a já ani nemohla dojít domů, stále táhla na opačnou stranu, musela jsem obejít celou vesnici a ona mě jen táhla a škrtila se, zrychleně dýchala a dusila se, když jsem ji doma pustila, vletěla tryskem do boudy a vůbec pak nevylezla. Opravdu mě to moc trápí a nevím co s tím mám dělat, takový pes je úplně k ničemu, když s ním nemůžete jít na procházku ani v létě. Dnes jsem šla odpoledne ven a když jsme šli po silnici, tak kolem nás projela auto a po 30 m mu prostě bouchl výfuk a vyšlehl z něho oheň, pes se zbláznil stejně jako jsem vám to popisovala před chvílí, pak mě zase celou dobu táhla domů. Už jsme z toho fakt zničená a nebaví mě chodit ven, když se vyleká každého zvuku, který ji připomíná dělobuchy. Jsem fakt zoufalá a nevím co s tím, moc bych uvítala když by jste mi někdo poradil co s tím, už vážně nevím jak dál. Přemýšlela jsem i o koupi výukového cd se zvuky, zdá se mi to jako dobrý nápad a možná by to pomohlo. Ale určitě bych ráda uvítala vaši radu a pomoc.
Předem děkuji, doufám, že mi poradíte

podívejte se na hlavní stranu webu, je tam článek jak na strach, a pak si tu pročtěte sekci Strach, fobie a zvýšení sebevědomí psů od nejstarších témat/příspěvků, kde jsou roizebírány základy.

Ahoj můj pes má taky problém s dělbuchama a ohnostrojem a vůbec vším co dělá kravál,ale jen u nás na zahradě.Zřejmě nám někdo hodil něco na zahradu,kdYž jsme nebyli doma a on už si tam není jistý.Trvalo mi to docela dlouho než jsem na to přišla ,ale letos o prázdninách jsem s ním byla věčně pryč a byl v pohodě.Jen jsme se vrátili domu,tak o víkendu někdo dělal ohnostroj a byl zase vyplašenej a dobýval se do domu.Už jsem navrhla manželovi,že budeme muset koupit nový dům,ale ani nechtějte vědět jak se tvářil a co z něj padalo za perly .Pokud jste se s tím někdo setkal,tak budu ráda,když mi poradíte jak ho mám toho strachu zbavit.

Jak psala Eva, postupuj podle návodu na hlavní stránce. To znamená - nenechat schovávat, zalézat, je potřeba upoutat jeho pozornost na sebe, neutěšovat, nechlácholit a tvářit se, že si ten ohňostroj ty sama náramně užíváš, že se ti to moc líbí. A vydržet, bude to chvíli trvat.

Essi to všechno dělám.Lítám s ním po zahradě a blbneme spolu,ale už to trvá moc dlouho a stačí,když nejsem doma a začne houkat siréna nebo alarm a je to v čudu.Vrátím se domu a najdu tu neštastnou kouličku a sežraný dveře.Za Rudou určitě přijedu.

myslím, že už je to neúnosné, zhoršilo se to, metody na to zdá že nefungují, bojí se každého zvuku, co jí to připomíná, jdeme třeba ven, ona má ocas nahoře a zhruba o 100 m ho má dole, je trochu vystrašená a táhne, pořád se vyděšeně dívá kolem sebe a čeká kdy něco bouchne, vůbec si tu procházku nedokáže užít, jako kdyby slyšela zvuky, které jsou pro člověka neslyšitelné a bojí se jich, ted už jen stačí, abych ji pustila na zahradu ona je sice šťastná, ale jakmile někdo zpovzdálí zavře víko popelnice, nebo začne lámat klacky, hned ji to připomíná rány ohňostroje a běží na dvůr k baráku, sice se neschová do boudy, možná je to taky tím, že ji z tama vždycky vytáhnu, ale jen sedí u dveří a hledí, takových zvuků se ale doma nebojí, kdybych před ní takhle zlomila klacek nebo zavřela s bouchnutím víko popelnice, tak to ji vůbec nezajímá...
neočekávala bych, že by se to zhoršilo, ale jít na procházku, tak tomu říkám katastrofa, nejspíš bysme měli přijet, byla bych ráda, kdyby se toho zbavila, jste poslední možnost, jak se dá ta její fobie zastavit
bydlíte ale od nás celkem daleko a přijet o víkendu by asi nemělo smysl, navíc ted se blíží čas petard a praštěných kluků, kteří je střílí už 2 měsíce dopředu, to by asi taky nemělo smysl...myslíte, že by bylo lepší přijet až po Vánocích?
jak to vlastně probíhá? nebo lépe řečeno, jak to dlouho trvá než se taková fobie zvládne?
děkuju vám za odpovědi
mimochodem, chystám si koupit vaši knížku, velice mě zaujala a proto bych si ji ráda přečetla, jsem ráda, že vám vyšla vaše první kniha

jessiana asi ybs měla začít pracovat na odbourání už teď protože silvestr by pro ní pak byl stravitelnější- že bydlíš daleko? smaž kilometry a koukej za rudou dojet. zavolejmu protože máš važnej problém a nevíš jakk ho dál řešit

to muselo být zvládnuté tedy neuvěřitelně rychle, byla bych štěstím bez sebe, kdyby moje fenka byla potom taky tak bezstarostná a neběhala při takových ranách se staženým ocasem do boudy a přitom se nedívala na oblohu kde zas co bouchne...
možná se budete divit, ale za chvíli mi bude 15 let a proto bohužel tato léčba nezáleží jen na mě, ale i na mých rodičích a jejich ochotě jet za vámi tu dálku, ovšem problém by se ale vyřešil
o psy se zajímám už od 5 let, kdy jsem je nemohla spustit z očí a neustále jsem si prohlížela knížky, pak to vzrostlo až tak daleko, že jsem si kupovala měsíčně minimálně 3 časopisy o psech a po pejskovi jsem toužila aspoň 8 let, když se mi to konečně splnilo a rodiče mi dovolili psa, naskytl se problém s takovýmto jejím chováním, nikdy bych nevěřila, že pes může mít až takovou fobii...

Do boudy? Takže je sama na svůj velký problém...Nu což, třeba to zvládne.

dobře, nějak se s nimi domluvím, pokud by se vším souhlasili, tak bysme vám rovnou zavolali a domluvili se na individuální návštěvě, pokud by to byla ale problém, pak bysme nejdřív přijeli na tu free sobotu
mohu se ještě zeptat, jak by to probíhalo? vysvětlil byste nám jak postupovat nebo byste si ji tam nechal? nemám o tom vůbec představu, ale asi si tam spíš necháváte agresivní psy a podobně

děkuji, free sobota tedy nebude ani potřeba, rodiče vám potom zavolají a domluví se na termínu
ted byste ale asi nemohl řici kdy by to tak přibližně bylo, jako který měsíc nebo týden, nejlepší by byl pro nás víkend...určitě by vám ale rodiče zavolali, kdy by se vá mto hodilo

Znovu dobrý den!
Máma vám asi před týdnem-dvěma volala ohledně té naší bernačky.
Přijeli bysme, ale problém bude jinde. Nikdy jsme tak daleko nejeli, vlastně skoro vůbec není zvyklá cestovat, navíc tak daleko. Cesta k vám je dlouhá, ale taky problematická, museli bychom jet po dálnici, nikdy nevíte, kde se stane nehoda, zůstanete tam trčet a co se psem. Navíc tam bychom nemohli dělat přestávky a kdybysme nejeli po dálnici, cesta by trvala minimálně 4 hodiny asi i víc.
Byla bych moc ráda, kdyby se ten problém vyřešil, ted už je období petard a ani s ní skoro nechodím ven, to prostě nejde, pořád někde něco práská a tahat se nenechám, nic na ni neplatí. I na řetězáku by se uškrtila.
Ale chtěla jsem se zeptat, jak plánujete na 31.1.2009 tu free sobotu na Moravě, určitě bysme přijeli, navíc jsem četla návrhy, že by to mohlo být v Prostějově nebo někde poblíž, což je naprosto vyhovující, máme to pár kilometrů. Myslíte, že tam byste mohl nějak poradit nebo jakkoli se s námi domluvit? Je to asi naše jediná možnost, protože jet za vámi tak daleko je opravdu náročné pro nás všechny, možná až neuskutečnitelné.
Předem děkuju za odpověď

Cesta není vůbec problematická, jedeš celou cestu (no od Prostějova teda) po dálnici a z Humpolce chviličku, tak (nevím, půl hodiny)po krásné cestě. Naprosto bez problémů. Zastávky . Proč by se nedalo zastavit? Po cestě je jedno parkoviště za druhým. Kdybych řešila, co vše se může na dálnici stát(fakt to ale dny před cestou stejně řeším, ale nakonec jedu), tak jsem tam vlastně ani nemohla jet. A to jezdím sama, s dítětem. Manžel se neangažuje-zatím. (někdy někoho po cestě naberu, ale to jsou většinou neřidiči).

Nezkoušel jste někdo socializační CD se zvuky z Barona, prý jsou tam nahrávky ohňostrojů a dá se tak pejska na ně zvykat, když mu to pouštíte doma.....

Štěkáček - než jsem si jela pro štěně,tak jsem o tom uvažovala,ale chovatelka mi to víceméně rozmluvila,že na zvykání na zvuky apod,stačí si pustit hlasitěji nějaký film,kde se třeba střílí /takovejch je spousta/,sanitky taky jezdí docela často,tak jsem to nakonec zavrhla a nepotřebovali jsme to,všechmo jsme se učili za běžného provozu.

To je pravda. Našeho prvního psa takhle děsily spíše obrazové efekty na obloze při ohňostroji, než ty rány....

Lenka Krejčířová: nejspíš máš pravdu :)
ale když si představím co to bude za hrůzu jet tak dlouho, nevím, já budu pevně doufat, že to zvládneme...
Dzedzy: moje fenka má jen 2 roky, tak na starou nevypadá ještě, že máme auto, bez toho bysme se nedostali nikam...

Určitě to zvládnete, nesmíš to vidět dopředu jako hrůzu, pocity tak přeneseš na pejska. Určitě ale musí jet s vámi někdo, kdo ho bude hlídat, nebo ho mít upásaného nebo jinak zabezpečeného. my si cestu vždy uživáme, zastavíme na benzince, dáme se synem něco dobrého a jede se dál. No ale já jako zase ráda řídím, že jo a nebojím se(ten respekt z cesty tam je, jak jsem psala, ale ten asi musí být). Co se týče délky jízdy, když je průjezdná dálnice, máš to i za kratší dobu, než uvádí na mapy.cz.

Když někam jedeme se psem, tak je vzadu v autě, máme combíka, takže tam není problém ;) Akorát nejhorší je ji dát do auta. Trochu se bojí zavírání toho kufru, ono totiž když se to zavře a ty jsi uvnitř toho auta, je to takové nepříjemné nauši, cítíš tlak, tak to je ji nepříjemné, ale jinak se těší když se někam jede. Ale když uděláme zastávku, tak stačí, aby se zastavilo a ona začně kňučet, že chce ven. Navíc když otvíráme kufr auta, tak ji musím hned chytat, protože z ní je úplnej ďábel, má v sobě najednou hrozně moc pohybu, je taková rozdováděná, kdybych ji nechytila, tak by mi utekla.
Je taky pravda, že tyto letní prázdniny jsme s ní byli na dovolené až na Slovensku v horách, cesta byla taky dlouhá, to bylo poprvé co jela tak daleko...

Zkus ze všeho nedělat takový problém a uvidíš že to bude lepší. Pořád řešíš katastrofické scénáře. To co popisuješ je úplně normální hlavně u psů kteří nejsou zvyklí často jezdit autem.

dobře, já na vás dám díky vám
navíc jsou i horší věci než takový detaily, že

ten nepříjemný tlak odstraníš když máš při zavírání kufru otevřené některé dveře. Ale holky mají pravdu, zbytečně to neřeš a jeď. A pokud jedete dva, není problém ani když je na dálnici nehoda - to se nám stalo když jsme jeli na bíglí tábor - těžká bouračka, přistával i vrtulník, trčeli jsme tam pár hodin. No tak jsem brala bígly jednoho po druhém (vezla mě jedna chovatelka takže jsme jich měli plné auto) a venčila na krajnici nebo uprostřed (protisměr byl taky zastavený). Teď jezdíme často Plzeň - Kroměříž a zvládáme to bez problémů vždy s jednou zastávkou (teda pokud nepotřebuju 2x zastavit já )

Ještě - nauč si základní poslušnost a při tom vystupování nekompromisní zůstaň, pak otevřít, přivázat a teprve povel volno nebo hop nebo tak něco. Právě na těch dálničních odpočívadlech je samostatné vyskočení splašeného psa docela riziko (jde to i tak že pes má trvale vodítko, které při zastavení pomocník zevnitř auta přidrží dokud neotevřeš a vodítko nevezmeš)

díky za tip ;)
moc jsi mi pomohla :)

poslouchat ona umí, a krásně i když ji některé povely ještě moc nejdou, třeba zrovna přivolání a tak, ale ted se mi těžko cvičí, když při výcviku někdo střelí a ona letí do boudy...
ale určitě to takhle zkusíme, i za tohle děkuju :)

Zdravím pana Rudu a všechny jeho přátele. Dosud jsem se nedokopala k líčení problémů své čtyřleté čubiny, protože jich je tolik (psychických i zdravotních) že jsem nevěděla z kterého konce začít Když se ale teď pekelně blíží Mikuláš a úplně chápu problém slečny s berňačkou, jelikož totéž zažívám se svou Gaskoňskou honičkou i když s tím rozdílem, že má 20 kg, takže ji naštěstí přeperu . Před dvěma roky jsem byla za Rudou (nevím zda si bude pamatovat...) a snažím se chovat dle jeho rad - teda nenechat Peti zdrhnout a schovat se , takže když se nám přihodí, že jen co vyjdem ven - bydlím v Praze na sídlišti a tak se to přihodívá často - začne někde něco práskat, Pet okamžitě zdrhne ke dveřím. Tam ji ulovím a násilím odvleču (za kůži, když nemá postroje, jinak se z obojku vyvleče) kus od domova, kde ji pak můžu pustit a ukočírovat přivoláním a chůzí u nohy, aniž by zdrhla zase. Ona se totiž v tu chvíli začne chovat, jako bych ji vedla na porážku a má totální amok. Teď když pořád i ve dne někde něco bouchá se mi ani nevyvenčí, já ji sice (když jsme dál od domova) ukočíruju, dělám si z ní srandu, nebo jsem jinak v pohodě, tahám ji mezi pohodový psy, kteří se nebojí, ale její fobie se docela zhoršuje. Už ve výtahu, když jdem ven, se klepe a jak něco bouchne, tak se nevyvenčí, i když s ní chodim třeba přes hodinu!!! Je možné, že něco dělám špatně, že jsem třeba špatně Rudu pochopila, mám vše včetně knihy nastudovaný - mimochodem moc dobrá kniha, ale nějak se mi nedaří. Peti je na toto plemeno dost poslušná, ZZO zvládla ze služebáků nejlíp , ale tohle je její velkej problém. A můj ještě větší problém je, že si chci pořídit před Silvestrem štěně ohaře a jak jsem se dozvěděla z knihy, hrozí nebezpečí, že tu fobii okouká od Pet . Tak mi nezbyde, než je venčit sólo. A začít u štěňáka s pomalým přivykáním na střelbu. Můžete-li mi někdo poradit, co mám dělat, nebo co nemám dělat a co dělám špatně, budu moc moc ráda.

Peti: Jééé zdravím sousedku od vedle z paneláku (máme hnědou dobrmanku a světlého křížence) Omlouvám se za OT. Pet je úžasná, se mi ani nechce věřit, že má nějaký problémy. My s tímhle naštěstí problém nemáme (zato řešíme spoustu jiných )

Jak je svět malej .... To já vaše psiska znám moc dobře, ale většinou jsem je viděla s páníkem, tak mně mrzí, že paničku neznám... Teda já většinou civím na psy a páníky vnímám jen tak bokem

Ale nechci to zakecat, fakt máme problém Dneska jsem s Pet 3x obešla třešňovku za barákem, připojila se ke dvoum puberťákům (teda psím ), aby se ten uzlík nervů odreagoval, asi stokrát jsem jí připískávala, protože v nedalekém lese u botanický nějakej pablb neustále práskal petardy a moje Petarda se pořád chystala makat domů. Ve finále jsem zvolila formu cvičákové buzerace (s velkou radostí a spoustou pamlsků - takže ne tak úplně), a to se na chvíli odreagovala. Ale ne zas tolik, aby se vyvenčila...

Děkuju moc za nabídku pomoci, mrzí mně, že jsem prošvihla Pražský freečko... budu muset vyřešit problém s cestou - do Ovčár to bylo autobusem blíž. Ale hned jak to vymyslím, zavolám a domluvíme se. Díky moc.

Rudo, mohu vás poprosit, zda bychom mohli přijet tento víkend, nevím, zda je to s ohledem na váš čas možné, třeba po ukončení free soboty, (nebo v neděli???)máte-li trošku času. Během fríčka máte asi spoustu jiných zájemců o rady... Nebo mám zavolat zítra dopol. a domluvit se raději telefonicky?

Feli se poslední dobou začala bát petard, ale jenom když je sama. Dřív na ně štěkala, ale to jsem jí zakázala. Když jsme venku tak si toho většinou nevšímá, jenom když práskne hodně blízko, tak zvedne ocas, nastraží uši a někdy se trochu naježí. Teď tady mám puštěný video s ohňostrojem a Feli leží vedle mě, ale když odejdu, tak začne jančit. Nejhorší je to na zahradě, to se snaží za každou cenu dostat dovnitř a já se bojim aby si neublížila, tak ji teď taťka pouští jenom na vyvenčení a musí čekat zavřená než já se vrátim ze školy. Jak ji mam toho strachu zbavit?

Dřív štěkala i předemnou, ale teď se nebojí když jsem s ní. To mi věří víc než dřív?

Na to štěkání jsem nepoužila striktní zákaz, jenom jsem si jí pokaždý přivolala a nějak jsem jí zaměstnala a když zkusila štěkat, tak jsem jí napomenula.

Táta mi říkal, že když je Feli na zahradě a prásknou, tak začne škrábat na dveře a když jí pouští dovnitř, tak se plazí. Tak jsem jí dneska pustila ven, s tim že až prásknou a ona bude chtít dovnitř, tak půjdu za ní ven a ukážu jí, že se nic neděje. Po chvilce začala škrábat na dveře a když jsem otevřela, tak se chtěla protáhnout dovnitř, ale to jsem jí nenachala. Zeptala jsme se jí co blbne a vyšla ven. Hned se uklidnila a přinesla mi hračku. Tudy teda cesta zřejmě nevede...

Nevim jestli by se semnou bála, kdyby jsme byly hodně blízko. Napadlo mě koupit pár petard a udělat si ohňostroj. Má to cenu? Nebo bych jí mohla nechat puštěný zvuky ohňostroje, nejdřív potichu, aby nejančila a postupně zesilovat.

Tak jsme se dneska vrátili od Rudy a díky Mikuláši do toho nejlepšího. Hodila jsem Pet na lonž (jindy chodí na volno..) a před barákem to fest prásklo. Samozřejmě, že obojek jsem neměla dost utažený - ačkoliv jsem ho utáhla o dírku víc než obvykle a tak se mi hned vyvlíkla a zdrhla k baráku. Dostala vynadáno a utáhla jsem ho jak nejvíc to šlo. Chvilku jsem s ní musela zápasit, ale po pár metrech to už šlo. Akorát jsem si dávala bacha, aby netáhla za vodítko. Obešly jsme selé sídliště za slavnostních salv ve stylu neustálého přivolávání zpátky, aby nezatahala (to musím zatím nastudovat, jak nejlépe na to, neb za normálních okolností netáhne) a Peti se dokonce vyčůrala a ve finále už vypadala se vším smířená.
Díky Rudo, dal jsi mi velkou naději, že by to mohlo jít a já tomu pevně věřím. Hezký večer přeje Zdeňka

Pojedu na freesobotu do Plzně, mohla bych se na ty detaily zeptat tam?

No vidíš, tak to bude už jen lepší. Jste šikovný holky Podrbej za mě Pet za uchem.

otazka jak tohle delas,pokud jsi prilis krecovita,prehravas jako bi jsi nic nedelala....

Peti - a jak vypadají vaše další dny? Předpokládám, že na sídlišti to tak nějak pobouchává pořád (teda aspoń u nás jo), tak jak reaguje fenka na další bouchací procházky? Zvládá stejně dobře jako toho Mikuláše?