Můžete poradit, jak odnaučit psa hrabat na zahradě? Nedělá to pořád, ale když začne, tak by mu mohl lecjaký bagrista závidět. Podotýkám, že se nejedná o štěně.
Díky Olga

Obě naše holky se občas taky změní v hraboše a naštěstí začaly hrabat v místě zahrady, kde to vůbec nevadí. Odjinud je zaháníme. Nešlo by mu vymezit "píseček" na hrabání, kde Ti to nebude vadit ?

Hrabe hlínu, hrabe trávu a píseček se tam jaksi už nevejde. (A taky ho nebere) Potřebovala bych nějakou účinnou radu, povel, něco, co zabere.

Myslím, že pokud bude pejsek sám na zahradě, tak s tím nic nenaděláte a hrabat bude stále, leda by měl na starosti něco mnohem zábavnějšího, anebo by byl v podbetonovaném výběhu, či v kotci. Ve vaší přítomnosti jej můžete naučit zanechat nevhodné činnosti na povel a to stejným způsobem jako se učí kterýkoliv jiný povel. Zavelet - počkat na proběhnutí reflexního oblouku - dopomoci pejskovi - pejska odměnit a móc pochválit. Nabídnout mu na výměnu jinou lákavou činnost.

proc to resis? maximalne to po cubine zakopu botou a nic ji nerikam, leda tak "ty mrsko, kdopak tady zas hledal poklad..", u fotra na baraku vyhrabava stromky, to je horsi, ale delam ze o nicem nevim... je to jen kus hliny, nic vic, a stromky nebo kytky? to nestoji za rec...

No Marie taky hrabala jen na povoleném místě v zahradě - hrabala sousedovi pod skalkou. Ona hrabání miluje, takže hrabala, i když sem byla doma, já jí potají sledovala, kde chce začít kopat, když chtěla kopat někde, kde sem to nechtěla já, křikla jsem na ní a když se vrhla hrabat tam, kde mi to nevadilo (u souseda), neřekla jsem jí nic. Fakt to nakonec pochopila tak, že se hrabe jen u souseda a ne u nás. Jednou za čas jsem šla díru zadělat a Mařka mohla pěkně znova. Možná to ale byla jen náhoda...nevim.

Je fakt, že naše holky nikdy nejsou na naší (= babiččině) zahradě samy, takže není problém je nachytat a vyšoupnout na místo na zahradě, kde hrabošení nevadí. Kdyby byly na zharadě samy, babička by mě asi vydědila . Stejně tak kosti mohou vláčet do našich postelí pouze v naší přítomnosti, anžto samy doma mají do ložnice zavřené dveře (které si zatím neumějí otevří - to uměla jen naše malá zemřelá Betynka ) a tudíž je snadno chytíme při činu a vystěhujeme i s kostí do jejich pelíšků.

No, tak Sára mi taky začíná pomalu ale jistě hrabat a jak si tak čtu tu vaši debatu, moc se s tím asi opravdu dělat nedá Myslíte, že by opravdu pomohlo, kdybych jí třeba vyčlenila nějaký koutek zahrady, kde může hrabat-a třeba jí tam zahrabala i kost, ať ji to baví?? Že by pak přestala podhrabovat stromky a tak? Mě nevadí, když hrabe díry, ale je trochu problém, když vyhrabává našim stromky a květiny.Křižák psal, že mu to je fuk, bohužel já se tak na to dívat nemůžu, protože ty stromky a kytky nejsou moje..Tak myslíte, že to mám zkusit s tím, ukázat jí "její" místo, kde si může hrabat? Že tak odvedu aspoň trochu pozornost od těch ostatních?

Janinko, když jí vybereš jiné místo, tak by se jí mělo líbit. To znamená, že když hrabala stromky, tak předpokládám že pod nima byla měkká hlína, tak jí vyber podobné místo a pod stromky můžeš nasypat trochu štěrku (štěrk nemám vyzkoušený, slyšela jsem to na cvičáku)

Feli, díky - asi to vyzkouším, jen až budu mít trochu volna, najít ji nějaké takové místečko a zařídit ho pro ní..nedělám si naděje, že by hrabala pouze tam, ale věřím, že snad pochopí, že tam to je žádoucí, ještě když ji budu chválit

Ahojky,
mám devíti měsíční fenku zlatého retrievra.Potřeboval bych poradit co s tím, když neustále devastuje celý dvůr a zahradu. Každý den když přijdu domů z práce tak je rozrytý trávník jak od divokých prasat a sežere na co přijde. Uhryže stromky, růže atd. Už ji ani netrestám, protože ji stačí říct co si to zase provedla a ona se schová do boudy a tam třeba celý den trucuje. Ale to ji vydrži dva dny, a pak devastuje zase dál. Prosím o nějakou radu jak jí to odnaučit. Předem děkuji
Jiří

Tady je toho popsáno mraky! Zaleze do boudy? Asi si jí dost mlátil, když něco provedla, ale pes si to nemůže delší dobu po činu nikdy spojit...

Náš pes nám taky ničí zahrádku.....Okusuje spodní větve stromů na které dosáhne, když vykvetli tulipány tak ty se mu zalíbili natolik, že musel květ hnedka ukousnout, když jde několem plotu a nebo si chce hrát a honit se tak prudce zatáčí a na určitých místěch nejspíš stolet tráva neporoste. Ze záhonů vytahá všechno co se začne aspoň trošek zelenat, jahody nám sežere dřív než je stačíme sami pozbírat.
Naštěstí jsme tohle vyřešili oddělením zahrádky s dvorkem plůtkem který nepřeskočí, ale začal nás zase trápit s hrabáním děr, jak ho to máme odnaučit? člověk když si toho nevšimne a šlápne do toho si může něco udělat s nohou

No jo tak copak pro nás mladý to ještě jde, ale vysvětlete tohle babče, která si toho nemusí všivnout...
Párkrát sme ho přitom nachytali a pořádně mu vynadali, ale za pár dní byla díra nová

No to už zas žel ne takže jsme ho nemohli nachytat při činu a vyčíst mu to

Mě se osvěčilo díry nezahrabávat. Vždy, když jsem je po Bourbon zahrabala, tak ona je zase vyhrabala. Jednou jsem si řekla dost, nebudu za blba a díry jsem jí nechala. Už to nedělá. Tedy asi po 1/2 roce a já díry v klidu mohla konečně zahrabat.

ahojte,
máme ročního německého pinče. Když se s ním pravidelně chodí na procházky, tak nic neničí, ale jak se s ním nejde dýl, vždycky se objeví nějaká vykopaná díra. Nejde mi o to, jak ho to odnaučit, to už jste tu psali, že mu dám činnost, která by ho bavila. Spíše mi jde o to, jak se k němu potom chovat. Když jsem našla díru, šla jsem jí zahrabat, koukal na mě, co dělám, ale já jsem dělala, že ho nevidím, úplně jsem ho přehlížela. Zakopala jsem to a odešla. Ale ráno tam díra byla znova. Udělala jsem to špatně? Nechtělo se mi ho za to hubovat, nevěděl by proč, tak mi tohle přišlo nejlepší řešení, ale asi špatné, nebo? Co myslíte? Předem děkuju:)

nejlépe všemu předcházet, procházky, blbinky, hry, lítání se psy a jakkoli mu zabavit hlavu. Jeho případná zahradnická díla bych likvidovala bez jeho přítomnosti.

taky mě to potom napadlo, když na mě tak koukal. ale děkuju:)

Dobrý den,
mám doma ročního Berňáka. Je moc šikovný, chodíme na cvičák, běháme agility, děláme triky z dogdancing. Poslechne na slovo. Chodíme s ním 3-4 x denně na procházky, aby se vyřádil. Vše je OK do té doby, než odejdeme do práce.
Loni jsem ho nechávala přes den na zahradě, spát chodí od malička domů. Jenže na zahradě zničil, co mohl (podotýkám, že má opravdu hodně hraček, než odcházíme,dostane i něco na žvýkání). Poté ze zahrady začal i utíkat přes plot - přeskočil a sedl si před vchodové dveře a čekal a nás, nebo šel k sousedům.
Začali jsme ho nechávat tedy přes den doma. Už je doma přes den asi 3 měsíce a je tam hodný, ničeho si nevšimne, nic nezničí.
Minulý týden jsme ho opět zkusili nechat na 2 h na zahradě - a zase spousta rozcupovaných věcí.
Poradíte, kde děláme chybu?Proč venku zlobí a doma je hodný?
Moc děkuji
Tereza

On venku "nezlobí". On si jen našel zábavu a asi ani netuší, že je to špatně. A odnaučovat ho to teď, když už ví že je to zábavné, bude o dost těžší než kdybyste ho bývali byli naučili rovnou, že to není dobře.
My jsme dům a zahradu teda koupili až ve dvou letech bernice, ale zpočátku byla na zahradě vždy jen s náma. A když začla hrabat v trávníku nebo v záhonech, tak jsme jí řekli, že je to nežádoucí (vyřešila si to po svém a našla si místo, kde hrabat může - pod velkou tůjí máme záhrab na 2-3 berňáky ).

Konkrétní postup, "co dál", nechť prosím poradí zkušenější.

Děkuji za reakci ...
ještě pro upřesnění...já na zahradě trávím docela dost času, ale on nikdy nezačne nic ničit, když jsem tam i já....to je hodnej, polehává,hraje si s hračkama.....
ale jakmile je tam sám...roztrhá a rozkouše, co může...a je jedno jestli je tam 1 nebo 4 hodiny....

Dobrý den,
jen jsem Vám zde chtěla napsat, jak to s naším uličníkem dopadlo....
Asi to vše bylo mládím a pubertou:-)
Berňák teďkon zůstává na zahradě sám a je hodnej, už mi květináče neničí a ani neutíká ....
3 měsíce byl doma - tam byl hodnej, a pak jsme ho postupně nechávali zase na zahradě, nejdřív 0,5 h, 1h, 2h, 1/2 dne.....
takže pro ostatní páníčky, kteří mají doma mladého lumpa.....asi to chce čas....
Mějte se hezky a těšte se z chlupáčů. Jsou úžasný
Tereza

Blek - 15ti měsíční kříženec labradora je u nás od loňského podzimu. "Bydlí" na docela velké zahradě celodenně i v noci i v zimě, má plnou volnost, na spaní a odpočinek má zateplenou boudu, ne kotec. Trávíme spolu první jaro. Hrabe v záhonech s kytkami nebo zeleninou, okusuje větve keřů, vyrývá ze země nebo květináčů zasazené keře a kytky. Když se to stane, přivedu ho k vykopané jámě, ukážu na jámu, případně na vykopanou rostlinu, tvrdým a nekompromisním hlasem mu řeknu, že se to nesmí, a přidržím ho přitom u té jámy - přitisknu jej k zemi. Pak se s ním nebavím, odháním jej od sebe slovy, že se zlobím. Je z toho viditelně utrápený, kouká smutně na mne zpovzdálí, až je mi ho líto, ale nikdy nepolevím. Zatím to však moc nepomáhá, třeba za dva dny udělá něco podobného. Spoléháme s manželem, že s ním budeme s jarem stále více času venku a vychováme ho. Při práci na zahradě průběžně hladíme, taháme se s ním o hračky, mazlíme, hážeme balonky a klacíky. Odměňujeme pochvalou, hlazením i pamlskem. Postupujeme správně? Máte nějakou radu?

Děkuji Vám, pane Desenský, i ostatním páníčkům. Uklidnili jste mě, z dalších příspěvků jsem usoudila, že máme doma v podstatě andílka. Přesunula jsem květináče s mladinkými keři, po čtvrté vykopanými a okousanými, před dům mimo Blekův vliv a už jej kárat nebudu. Budu raději přemýšlet, čím ho zabavit, když jsme v práci. Přeji hodně lásky a radosti všem pejskům a jejich páníčkům!