Jirko, my určitě přijedeme na freečko, jak to půjde (a jak pro něj budu mít kšíry do auta :)), takže tam se určitě na tohle zeptám... a zkusim to pořešit... já tohle nechci tolerovat, ale nechci mu ani ublížit svym přístupem, no...

čtverem se snažíme řídit vztyčený prostředníček je bohužel pravda , témata pročítám co jde a teorie mám hodně, ale praxe je trochu jinde. Ne úplně všechno je pro mě pochopitelné, když se píše"prostě mu to nedovolím a důrazně mu vysvětlím že tak ne" chápu jak něco vysvětlit druhému člověku, ale psu co bych mu mněl povídat aby věděl co od něj chci Už jsem byl na návštěvě u Rudy i na fríčku, ale bohužel to časově nezvládám. Vím že by bylo potřeba dostat Jacka častěji mezi tak pohodové psi jako jsou na Vlčárech, ale ten čas, budu se snažit častěji

jackousek: jo chlape, vzal si na sebe závazek, tak se starej :-P je to jen o prioritách
Právě pokud nemáš moc času bych bej tebou co nejčastěji jezdil na Vlčáry, protože to co si tady přečteš na poradně za 10hodin se na free dovíš za 10 minut a ještě ke všemu to máš, jak se říká, z první ruky. Na free je to takovej informační nářez, že poradna je jen taková šolíchačka.
Mimochodem, pořádáme společná venčení; najdi si tady na poradně.

A o tom to je, mám práci kde trávím hodně času a hlavně do večera, ještě že můžu mít Jacka s sebou a přes den dojít na venčení. Rád bych šel na společné venčení, vím o tom, nějak si to zařídím a ono to vyjde. Díky

Vypnout svoje pocity. Tak, aby tvoje obavy, ze se neco stane, nedokazal cist/vnimat - stejne jako kdyz jsi za sklem.

Já těmhle "pocitům" nějak nemůžu uvěřit. Mně psice taky reagovala právě takhle - útočila na psy pouze v mojí blízkosti, když byla daleko ode mne, tak se chovala slušně. Dělala to i ve chvílích, kdy já jsem třeba vůbec nevnímala, že k nám nějaký pes přišel (třeba jsem se s někým bavila), takže jsem ji svými pocity nemohla nijak ovlivnit.
Zpětně mi připadá, že mě chtěla bránit. Když jsem jí pak ukázala, že si ty cizí psy klidně pohladím i bez její asistence nebo že jsou mi absolutně volní, přestala to dělat.

Jasne, stejne jako cokoliv, co se tyka psu, to neni stoprocentne spasitelnej recept - jsou to zivi tvorove, kazdej ma svoje specifika a vyjimky. Ale to, co jackousek popisuje, presne tem pocitum odpovida.
Krasne jsme to videli s Evou minulej tejden - potkali jsme pani s malym vorechem na voditku, prvni sla Arya, zpusobne se ocuchali, Arya udelala poklonku a poskocila, pejsek zavrtel a sel by si hrat. Dalsi v rade dosel Bony, zase si cuchli, pejsek porad vrtel a najednou se pani zdesila - to je pes! A uplne presne v ty chvili vorech vystartoval...

To, že se např doma psi rvou jen za přítomnosti nějakého člověka je celkem běžné. A při tom když u toho nikdo není, spěj spolu na jednom pelechu. Když u toho není člověk, nemají před kým předvádět, tak neřešej. A zito, tyhle pocity uvidíš nádherně v praxi, když máš psa - samce. Jdeš po ulici a necháš ho očuchat s jiným psem, oba vrětěj ocasama, vysmátí dokud se panička druhého nezeptá, jestli máš psa nebo čubu. Při odpovědi: "psa", panička zadrží dech, a přesně v tu chvíli její pes vystartuje. A to, že si ty kolikrát psa ani nevšimneš, že k vám přišel - ta psice jo a už to několikrát zažila a klidně si to mohla spojit a se proto chová (chovala).

Byl jsi rychlejší

Spíš ztratil oporu, objekt, před kterým se může předvádět. Myslím, si že páneček jasně svému psoj nevysvětlil, že si to nepřeje a že se mu zle povede, když bude vyjíždět...

no to je sice pravda s těmi pocity ale já se právě potkala se známým psem i pánem takže já byla v poho ale možná jsem si to jen myslela protože a vduchu si říkala jestli to zvládnem a ona to asi vycítila,tak vyšilovala už 20 m dopředu jak ho zblikla no byl to nářez ještě že ten vlčák je pohodář a šel jakoby nic ale stejně to co tady říkáte mluvit na psa hodnej , nevšímej si ho atd na báru absolutně neplatí ta zuří a jede tak vlak a není k utišení , z toho potkáme psů očichají se a jde se dál já mám pocit že se spíše bojí je to pitka, kterou jsem našla v jejím asi půl roku a ted má 3 a toto nemůžeme pořád doladit no nevím kde dělám chybu, no musíme na praktickou ukázku.

"Spíš ztratil oporu, objekt, před kterým se může předvádět. Myslím, si že páneček jasně svému psoj nevysvětlil, že si to nepřeje a že se mu zle povede, když bude vyjíždět..."

Začarovanej kruh, jsme zase u toho:
„Myslím, si že páneček jasně svému psovi nevysvětlil, že si to nepřeje a že se mu zle povede, když bude vyjíždět...“

Nechci přesnej návod: sedni si na bobek asi 15cm nad zem a začni atd……. chápu že to tak nejde , tak napište jak jste kdo to vysvětlil svému psovi?? Mám syna, když zlobí vysvětlím mu proč to nedělat , ale jak na psa

Hele to nejde, nikdo tebe ani tvého psa neviděl. Někomu stačí se stačí na psa podívat a pes má jasno, jinej musí udělat něco jiného. Tohle je prostě naosobno. Ale "vysvětlit" mu to slovy, to opravdu nelze.

Nic mu nepovídej a více jednej - přiměřeně, co sedí resp.co zabírá na tvého psa. Když zjistíš, že korekce nepomohla, tak přitvrď. Taky je důležité, kdy provedeš zásah - přesně ve chvíli, kdy na to ten pes pomyslí nebo kdy to poznáš, ne až ve chvíli, kdy je už na druhém psoj, tzn. soustředit se na prověšené vodítko za každých okolností.
Nejtěžší na tom celém je, aby ti pes uvěřil, měl respekt, že to myslíš vážně, prostě zachovat klid, jistotu, takovou zdravou nas....., jestli mi rozumíš. Nebýt agresivní, nervózní.
V jakékoliv ostatní činnosti být důsledný, to se vyplácí. Základem je perfektní přivolání. Pokud vypiluješ poslušnost, tak pak není problém ji použít i v patových situacích.
Rozlišovat, jestli pes útočí ze strachu ( potom je veledůležitá tvoje jistota, že to vyřešíš za něj ) anebo machruje ( to je pro mě drzost a zasahuju úpa jinak ).
Popsala jsem milion slov a myslím, že je to stejnak k prdu - musí se to vidět a člověk musí zapracovat sám na sobě, změnit se...
Já jsem začala tím, že jsme trénovali několik měsíců prověšené vodítko v každé situaci.

Ale jo, nejsem neviditelný ani já ani Jack

Od té doby, co jsem na poradně, se snažím ty pocity hodně vnímat - svoje i cizích páníků. Někdy je to hodně očividné - viz váš příklad - ale většinou (pro mě) vůbec. Elí mi strašně citlivě reaguje na pocity při výcviku, ale co se týče cizích psů... přijde mi že se nijak neměnily, cizích psů si moc nevšímám a nikdy mě zvlášť nezajímali, a přesto Elí prošla ve vztahu k nim docela dramatickými zvraty.
Jackouskovi bych doporučila sledovat psa v různých situacích. Když je v pohodě sám před krámem, co zkusit nastolit podobnou situaci při potkání cizího psa (dělat že tam nejsi, že se tě to netýká, jít pryč, otočit se zády)? Nejdůležitější je IMHO nelpět na "řešeních", která nefungují.

Vím že Jackovo jednání je ze strachu, často se mi stane že mě sám Jack svým vrčením a ježením upozorní že je na blízku pes. Fakt je ten že o tom problému vím a to mu stačí k tomu aby to cítil. Rát bych to vyřešil, ale sami víte jaký mají přístup k řešení ostatní pejskaři. Jak vidí naježeného Jacka tak se klidí z cesty nebo mají blbý řeči ve smyslu držte si toho psa, no a pak to aktivně řešte

Zbyňku, ještě bych chtěla reagovat k těm pocitům ( výloha ), jak si odpovídal.
Byli jsme ve společnosti více psů a mezi jedním psem a mým probíhalo takové nadouvání, nemyslím si, že se schylovalo ke rvačce, spíš si ukazovali po chlapsku, kdo má větší svaly.
No a když jsem zašla do buňky a mohla jsem je pozorovat za sklem, tak jejich chování, když zjistili, že tam nejsem, se změnilo kardinálně. Už se nezajímali o sebe, zajímalo je jedno jediné, kde jsem. Svorně začali pobíhat po areálu a hledat mě.
Jsem přesvědčena, že psi se předvádějí a chovají se jinak v přítomnosti pána. Pochopitelně záleží na pocitech, ale teď mám na mysli, když je pán v pohodě...

Já si teda myslím, že když pes vyjíždí ze strachu, tak ten strach má o to větší, když tam pán není, ale to je jen můj názor. Když mám čubís na vodítku a jsem u ní, tak to "zařídím" a je vše v poho. Pokud ji nechám někde uvázanou, tak neví jak to řešit a rozhodně nebude v poho. Pokud bude navolno je to zas o něčem jiném, pokud si sama může vybrat zda se psovi vyhnout.

Pokud tomu pánovi věří. A osobně s myslím, že je dost velký rozdíl mezi čubou a psem, kdy čuba se "jenom" bojí a u psů tam hraje ještě roli testosteron (samozřejmě není pravidlem). A samozřejmě může být milion kombinací - machorvání spojené se strachem, strach bez agrese, strach, kdy se pes řídí heslem "sežeru dřív, než budu sežrán", strach spojený s pánem...

Jak je tohle myšlené? Když sním vyjdu ven spustí se v něm něco……..co produkuje strach? Pak když ho pošlu ven za účasti někoho jiného může být chování jiné?

Jo. Nevhodné chování nebo strach si pes může spojit se svým pánem, pokud se pán dlouhodobě chová nevhodně a zažili spolu více špatně řešených situací vyvolávajících v psovi strach. Např - pán nezvládne svého psa opakovaně ubránit před napadením jiným/i psem/y. Pes preventivně vyjíždí po všech psech, pokud jde s pánem.

Jak píše Gery, ale stačí jeden blbý zážitek, nemusí to být ani opakovaně ani nemusí dojít k fyzickému kontaktu s jiným psem. Pak malé sebevědomí pána... ale tohle je tu teoretizování. Přesnější "diagnozu" dostaneš až při osobní návštěvě.

Tak třeba u nás, jak byl pes mladší cca rok vyjížděl mi po všem možném. Stáli jsme na zastávce někdo prošel a on po něm šel. Začli jsme na tom spolu pracovat a dopadlo to tak že si už lidí nevšímá a nevyjíždí. Jenže mamka ho měla zaškatulkovaného jaký byl. A nemohla jsem ji vysvětlit že už to prostě nedělá. A ona byla furt ve střehu a občas když ho hlídala tak vyjížděl u ní pořád. Dlouho jsem ji to nechtěla věřit, protože už byl pohodovej dlouho, až jsem je jednou z dálky viděla. Tak jsem ji musela vysvětlit že za to může ona.

Já si myslím, že pes nemusí ani mít nějaký špatný zážitky, ale logicky, když má páníka na háku, když vidí, že páník nezvládá ani jeho - obyčejnýho puberťáčka, tak nemůže věřit tomu, že páník by zvládnul opravdový nebezpečí. Prostě nikdy nečekáme (lidi, psi) oporu u někoho, koho nerespektujeme.

Proste je to mix všetkého čo sa tu popísalo.Preto je lepšie osobné stretnutie,aby sa riešenie ušilo na míru

Tohle moc pěkně napsané,(zní to hodně sebevědomě) ale bohužel v běžném nezvládání nebezpečí to nebude. Máme za sebou situace kdy jsem Jacka držel za zády a šel proti psu. Nebo že by přece jen jo? Požádám opět o pomoc nejpovolanějšího. Díky za názory postřehy. Ještě jedno mě napadá, jak pes vyhodnotí opravdové nebezpečí? Každý pes má práh opravdového nebezpečí někde jinde, těžko říct zda by ten který páníček to nebezpečí opravdu zvládnul.

Dobrý den,chtěla bych se zeptat,koho to vlastně máme doma No jasně, tahá na vodítku(halti pomohla),nemáme přivolání(stopovačka funguje,začínáme).Monty (HW,2,5 roku) byl na cvičáku do cca roka v pohodě,hrál si s každým,pak ale i na volno si vybíral psy(feny jsou ok,s těma si chce hrát) a šel "do nich".Vysloužil si vodítko a náhubek.Moje psychika nepomohla,vždycky jsem tušila průšvih,takže to zkouším po novu-zastoupit cestu a hotovo.Už jsem to zkoušela,byl jako beránek,okamžitě se přiřadil zpátky k noze a šli jsme.Tohle musíme dopilovat,jasnočka.Takže si chce u psů asi něco dokazovat,jakej je "king".Druhá strana mince,2x jsme teď potkali štěně (2-3 měs.),Monty se ho bojí,uskakuje a dokonce kňučí.Zkoušela jsem seznamovačku,nepomohlo.Proč to dělá?Nebo co s tím?Děkuji.

Když jsem tomu staršímu přivedla domů štěně, tak se takhle choval, když s ním nechtěl nic mít. Nekňučel, ale uskakoval, stahoval zadek a celý se jako krčil. Přešlo ho to po 14ti dnech, kdy vzal štěníka plně na milost. Spousta psů se takhle chová ve vztahu ke štěňatům, přijde mi, že vědí, že je to štěně, tak se k němu chováme v pohodě, ale "fůj já to nechci, vezmi ho pryč".

Kéž bych se tohle naučila.

Ahoj, dnes jsem s Charlim byla na procházce po vesnici, kde jsme potkali cca 3 lidi a 1pani se psem, také takovým agresivním. Když jsme je spatřili, prošla jsem uličkou, aby jsme nebyli na jedné cestě a byl v pohodě, když nebyl u něj blíž. Pak když jde proti nám člověk, tak preventivně si ho posadím k noze, aby si sednul a mluvím na něj, aby mě vnímal a nevymýšlel blbosti. Odměním ho pamlskem a na ani jednoho člověka nic neudělal. To jsem byla ráda. Pak jsme šli kolem plotu se psem a tak sse tak škubsl, že si svlékl náhubek, ale zkrotila jsem ho stahovákem a pak si psů ani nevšímal. Ale to nejdůležitější z dnešní procházky: Vůbec netahal. Jelikož jsem si ještě nepořídila HALTI ohlávku, tak jsem si ho vzala na kšíry a jak měl náhubek, který jsem pak zabezpečila, aby si ho nemohl sundat, tak jsem mu připla za ten náhubek vodítko (nikde ho to netlačilo, zkontrolovala jsem to ) jednou zezačátku se zacuknul, protože byl zvyklý tahat, ale pak celou hodinu vycházky měl prověšené vodítko až k zemi. Celou vycházku jsme šli s prověšeným vodítkem a to je u nás co říct:-) jsem tak šťastná z našeho úspěchu . Ale potřebuju ho ještě odnaučit, aby útočil na ty psy nebo alespoň, aby tak nevyváděl ...

Mám 3 letého Vymara který je agresivní jen na určité psy,Asi od jeho 1 roku je neustále napadán jinými psy.Ani u jedno útoku jsem nebyla byl u toho vždy můj přítel.Na procházce potkáme psa a můj pes většinou vystartuje ale snažím se odvrátit pozornost a otočit se k jinému psu zády ale moc to nepomáhá.Vyhýbat se jim taky věčně nemůžu jinak by si nezvykl kolem nich chodit.Jinak druhá věc s čím bych chtěla poradit je,že když sme na procházce tak jak všechno očuchává když ho nechám tak se někdy naježí a vrčí,to si ho dám hned k noze ale za chvilku to udělá zase,když mu dám volno.zásadně je na vodítku,protože neumí moc přivolání.Díky všem za každou odpověď která mi pomůže.

tak já jsem dnes byla s dastynem venku a potkaly jsme tak 7 psů,něvěnovala jsem jim pozornost a byla jsem celou dobu v klidu a nepřemýšlela jsem co bude,prostě jsem na dastynovo chování kašlala,kolem všech sme prošli bez útoku na ně,takže díky všem co sem píšete a já si můžu z toho vzít ponaučení.

Dneska jsem musel nechat Jacka na hlídání u kolegyně z práce, byla ho venčit. Potkali psa na kterého hned začal Jack vrčet, prošly kolem něj a nějak to zvládly, ale pak došlo k tomu že se nějakým omylem dostal z vodítka Okamžitě nabral směr za psem, skočil na něj a dostal ho na lopatky. Tím vše skončilo, žádné kousání, je možné že si tím Jack namrskává EGO nebo šikanuje ostatní jo pes byl menší. Díky za názory

Nějak nevím, co jiného by to bylo...

Mám takový rychlo-dotaz, napadl mě právě teď, no nejspíš mě s ním pošlete...
Mají k nám přijet kamarádi se psy, přičemž 2 z těch psů se nesnáší. Venku musí být na vodítku nebo dost daleko od sebe, pokud by se k sobě dostali, žádné odvolání už nepomůže. Už se párkrát rafli, ale byli vždy hned odtrženi a žádné zranění z toho nebylo (snad jen ulomený zub). V místnosti na sebe vrčí, ježí se, chcou se prát, takže se musí zavírat odděleně. Nikdy jsem je ale neviděla na "cizím území", vždy jen u jednoho z nich (na chatě, doma). S většinou psů jsou v pohodě, ale občas se jim prostě někdo nelíbí a shodou okolností si takto "padli do oka" zrovna oni dva.
Můžu já jako pani domu svoje návštěvy nějak účinně umravnit, když to jejich páníčci sami nezvládnou, nebo se o to radši nemám pokoušet?

Podle mýho můžeš. Ruda taky usměrňoval Amálku,když jsme byly u něho na návštěvě. Jen nevím co ti na to řeknou majitelé. Ale jestli tu situaci umíš zvládnout, tak by si meli vzít ponaučení. Ale radši počkej na odpovědi zkušenějších.

Hlavně bych jim nechala košíky a šňůrky, být tebou, zjednala bych si tam pořádek podle svýho, pokud toho majitelé nejsou schopni, vůbec bych nečekala na jejich zásahy, které evidentně nejsou dostatečně účinné.

zita můžeš když víš jak na to

...hm, to by nejdřív museli nějaký mít. Ono už se prostě dopředu počítá s tím, že se tihle dva nemají rádi, a tak se každý zavře někam jinam a bude vymalováno.
To je mi jasné, že třeba RD si na dvorku pořádek udělat umí. Ale mně se dost často nevede vysvětlit nějakou maličkost ani mé hodné čubičce... to bude to "víš jak na to"...

andyst: bacha na to, Ruda přesně ví co dělá a kam až zajít

Já si teda doma taky dělám pořádek podle svého (pokud je to nezbytně potřeba), ale mám jednak zkušenosti s Lujzem a druhak už mnohokrát jsem koukal Rudovi pod ruce (a stále je co se učit).

Paula: psaní dvou a více příspěvků za sebou je zde považováno za spamování, porušuješ tím registrační podmínky - pokud se s dotazem nevejdeš do povolených znaků, budeš muset zavolat Rudovi, protože tvůj problém nepůjde vyřešit po netu

Jirko já vím, proto píšu "jestli tu situaci umíš zvládnout". Je mi jasný, že Ruda ví. A přiznávám, že já bych v tuhle chvíli nevěděla a bála se, že spíš něco pokazím.

OT.
Abys nedopadla jako já ve středu. Projížděla jsem Chýnicí, stálo tam pár aut a byl tam pořádný řev. Vykouknu z auta a v prostředku silnice se rvali jako blbci dva zlaťáci, jeden měl vodítko, druhý byl i bez obojku. Majitelé - dva pánové vyšších a rozložitých postav, starší, na ně řvali každý z jednoho chodníku. Strčila jsem jednomu přihlížejícímu klukovi do ruky vodítko jednoho psa a vytáhla ze rvačky za boky a ocas toho bezobojkového. Neměl vůbec tendenci se do mě otočit nebo ve rvačce pokračovat. Dostala jsem vynadáno od jednoho majitele, že je nejlepší je nechat, aby si to spolu vyřídili. Do práce jsem dojela špinavá od bláta a chlupů. Super zážitek.

No když budou mít koše a šňůrky, nemusíte je zavírat každého jinam, ale "donutit" je tolerovat se navzájem. Řekla bych, že košík patří k vybavení každého psa. Škoda, neni to tak drahá položka.

A co je nasměrovat sem na poradnu a ukázat jim kde maj začít...

...uvidíme...
Každopádně díky za rady a postřehy.