Máš JRT (i když nechápu poznámku že je z CHS ale bez PP), na něj se stačí jen špatně podívat ve špatnou chvíli a máš velký problém. Jsou to velcí cíťové, takže opravdu, v klidu, s rozvahou... nějakou dobu to potrvá. Tím, že mu řekneš, že si má třeba sednout, mu dáš jistotu - ty jsi v klidu a on ví přesně, co má dělat a tak je spokojený. Jo a jedna věc, to, že nespí na posteli nic neznamená (co se týče "dominance")

No podle mě teda znamená, proč bych ho pouštěl na místo kde ležim já jen proto že se mu tam dobře leží :) Tak jinak, pes třeba do bytu a podobně nesmí přede mnou, vždycky počká až projdu a než se svlíknu(myslíte že je to zbytečná buzerace?! co třeba otírání tlapek a břicha když prší ;-) . Když jím a zírá na mě tak mu prostě důrazně řeknu "moje" a on se začne dívat na zem popřípadě jde do pelechu atd.Myslim si že v tomhle smyslu to s ním dělám dobře, a doufám v to...pes se začíná pomalu uklidňovat tak jen vytrvat a snad bude vše ok :) Ahoj

a proč by s tebou spát neměl? Schválně jestli najdeš nějaký rozumný důvod (špínu neberu)... Ne že pes přijde k posteli a já vypadnu, ale snad se tam vejdete oba, ne?
Taky mám automatické zastavení při příchodu - i když teda až za dveřmi (záleží na uspořádání vchodu/bytu), ale žádné zbytečné buzerování, schválně ho tam nechávat stát... Prostě utřu, "svlíknu" a běž. Tyhle věci řeším čistě z praktického důvodu, s dominancí to nemá naprosto nic společného, pouze s výchovou a s tím jak si to nastavíš - pokud někomu nevadí že mu pes vlítne dovnitř jako prase nebo pokud si špinavého psa zastavuje povelem a jinak to neřeší, neznamená to že má dominantního psa, pouze mu vyhovuje jiné uspořádání.

hlavně kdybych měla furt hlídat zda mě nějakej pes nepředbíhá nedělala bych celej den nic jiného. stejně tak občas potřebuju aby psiska šli předemnou a já za nima mohla třeba zavřítnebo cokoliv.

Ahoj,
podle mě vyvýšená pozice a celkově lepší místo je vyhrazeno pro vyšío člena v hierarchii smečky nebo ne? (teď mě napadlo, velmi praktické je to, že odpadá rozzuřenej JRT odbíhající do pelechu když ho chci dát dolů to si dělám legraci, zvládáme to :)) Pes se ničim nestresuje, když procházim vchodovejma dveřma, počká než projdu, pak projde on, počká na schodech, já zavřu a tam se teprv svlíknu, když sem svlečenej dám volno a je to, když dám volno přede dveřma tak letí rovnou žejo. Akorát mamka když s nim jednou za půl roku de na vycházku tak se hrozně diví proč pes "nechce domů"
Navíc sem měl vždycky dojem, že hlava smečky chodí první. Pletu se?

Pletes, hlava smecky takovyhle malichernosti neresi.

No a s tím místem se nepletu?

Moji všichni tři lezou po vyvýšených místech od malinka (teda Dědouš od té doby, co se k nám dostal), spí se mnou v posteli, a žádné problémy s hierarchií nemáme. Takže asi jo.

Tohle je důležitý, když máš echtagresora, potom bys mohl mít problém.

Pletes, mam vypozorovany na opravdu dominantnich psech (dominantni neznamana to, co vetsina lidi povazuje za dominanci), ze ve smecce tohle vubec neresi, lezi kde chteji a je jim uplne jedno, jestli podrizeny lezi vejs, pouze pokud si chtej lehnout tam, kde uz lezi jiny, tak jim staci se na toho, kdo tam lezi, podivat a ten se jim uhne, ale vyska s tim nema moc spolecnyho (snad jen to ze psi radi lezi na vyvysenych mistech.

Dominance neni o tom dodrzovat nejaky poucky, ale o tom udelat si co chci a neresit zbytecnosti.

Jo, to už ale mají vyjasněný pozice. Pokud se teprve tato situace vyjasňuje, je to podle mě hodně důležitý - to vyvýšený místo a pes je supragresor, který si myslí, že alfa bude on a ne jeho člověk.

No pokud bez keců sleze dolu, tak proč by tam neměl být? Někde to tu psal Ruda, kdysi, že i toho největšího zabijáka pustí do maríny a na postel, ale musí okamžitě a bez keců vypadnout. Pes má košík, couračku... a i tím si ten vztah vytvoří. Další věc je, když člověk na psa nemáa používá tuhle buzeraci jako berličku.... a bu´d se postupně vypracuje v sebevědomí nebo ho pes stejně jednou sežere.

Ohledně tohohle tématu mě napadá jeden takovej problém, kterej jsem dodnes nepochopila.
Hlídala jsem několik měsíců kamarádce jejího nervního agresivního vořecha. Na postel nesměl (z hyg. důvodů), ale přesto se tam pořád snažil lézt. Když jsem nebyla doma, tak nemohl, a jinak jsem ho vždy hned vyhodila a poslala na místo - ale asi ne dost důrazně, pač to dělal pořád. Byl při tom na mě někdy i hodně agresivní, musela jsem ho stáhnout za vodítko nebo někdy použít i smeták nebo postel otevřít a sklepat ho, jinak by mě pokousal.
To co nechápu bylo, proč když jsem ho vyhodila, když byl opravdu hodně rozzuřenej, okamžitě se otočil a skočil na postel zpět a vrčel na mě (následovalo opět vyhození a zavření do místnosti, kde měl pelech). A na tu postel skákal vždy když dostal hysterák z jakýhokoliv jinýho důvodu. Ikdyž jsem ho vždy vyhodila a on to podle mě věděl. Jako by mu prostě ruplo v šišce, nějaký přeskok... Přiznávám, že jsem to vždy neřešila s klidem, šlo mi jen o to prosadit si svoje a neměla informace, jaké mám teď... ale stejně tomu jeho chování pořád nerozumím.

A když keci mít bude, tak proč by tam měl být? Když si třeba dosadíš místo vořecha, jak píše Zita, echtarafana.
Nehledě na to, že jsem vůbec neměla na mysli postel, či něco podobného.

No je fakt, že od začátku směl na křeslo, a tam nebyly žádné problémy, ani když jsem ho chtěla vyhodit. Pak jsem mu teda zakázala i křeslo, pač jsem se dozvěděla tu radu o vyvýšených místech, a už měl jenom svůj pelech, a pak se to zlepšilo. Jen mi prostě nejde do hlavy, proč na tu postel v afeku skákal, ikdyž věděl, že ho vyhodím a dám na místo

Zita: podle popisu mi to připadá, že si tu postel prostě přivlastnil, jako si někteří psi přivlastní hračku, pelech, vodítko a já nevím co, tak on se zaměřil na postel.

Zita pripadá mi to,ako keby si z postele urobil útočisko, čo často robia psi vtedy,keď ich po prehrešku majiteľ posiela na miesto a aj keď pes na miesto ide, majiteľ trestá ďalej, napríklad len slovne a vznikne konflikt, lebo pes nerozumie. Používala majiteľka psa predtým v konfliktoch vodítko? Mal u teba nejaké "miesto"? Poznám viac psov s podobnou reakciou a vždy tam bol podobný problém, ak si to predstavujem správne, čo píšeš.

U mne pelech měl, ikdyž uznávám, že zezačátku se párkrát stěhoval, než jsem vymyslela umístění, co bude vyhovovat nám všem. A taky to pro něj byla novinka - u kamarádky své místo neměl a spal právě po nábytku. Taky prý na ni někdy vrčel, když ho chtěla z postele vyhodit. Vodítko určitě při konfliktech nepoužívala, nebyl na ni zdaleka tak drsnej jako na mne - nesnáší cizí a chvíli mu trvá než si zvykne.
Psa v pelíšku bych určitě netrestala, to nám vštípili rodiče od malička, že tam je zvíře nedotknutelné. On si tak možná ale připadal právě v té posteli...? To by asi jeho chování vysvětlilo - utíkal na své "útočiště", a čím víc jsem ho vyhazovala, tím víc byl z toho mimo.
Děkuju za vysvětlení, teď to začíná být srozumitelný (aneb proč já na některý věci nedokážu přijít sama?)

No tak si to s ním vyříkám a už je mít nebude. A hned dodám, když na to nemám, tak tohle, že nesmí na vyvýšená místa, používám jako berličku pro to, že ten pes má navíc než já. A když jsi nemyslela postel tak co? Pokud si lehá na boudu, tak je mi to úplně fuk, na stůl nesmí žádnej pes ( u mne)... nic jinýho mě nějak nenapadá

Vzhledem k tomu, co jsi např. psala v mikroazylu-hafani na Vlčárech, mi přijde tato hláška poněkud...Doplň si sama.
Jsem přesvědčená, že tato debata nemá opodstatnění, protože Trojan, já či ty zřejmě ( naštěstí ) s takovým psem pracovat nebudeme bo by nás rozcupoval dřív, než by na nějaké vyvýšené místo vůbec došlo.

Samozřejmě, já netvrdím, že na to mam, tvrdím, že by to mohla být "berlička pro neschopné", taková "zbytečná" buzerace. Ale tady nešlo přece o to, zda na to mam nebo ne, ale jestli "alfa" dovolí spát/vyskytovat se níže postavenému na vyšším místě....

Flamewar tu přeci nebude :)
Můj pes se občas když někdo nezavře někde dveře, usídlí někde na nábytku ( prostě tam leží radši než na zemi) a když ho chci sundat dost divně se na mě dívá(bojí se) a nejhůř na druhej povel (někdy s vrčenim) odbíhá takže to naštěstí ani jeden tak moc hrotit nemusíme.

Mě to jen zajímalo, psi u mě nikdy nahoru nesměli a nebudou smět (občas si ale psa zavolám a nechám ho spát u sebe na klíně, má to ale na povel) :)
Ahój

Záleží asi na tom, jak se u toho povelu tváříš, stojíš, jakým tónem to řekneš. Protože i to je pro psa citelná forma trestu. Zkus dát povel klidně, normálně, jako každý jiný a napověz mu posunkem.

Trojan, když máš "normálního" psa a vyjasněný pozice, tak funguje ta přirozená autorita, jak napovídá název vlákna. Není potřeba řešit zbytečnosti.

Já to vidím tak, že si u psa pomocí přirozené autority a neřešení zbytečností vybuduješ pozici.

Souhlasím, jde to oběma směry.

já tohle hodně řešila když mi čuba nechtěla na psotel pouštět jiné psy- jakékoliv co k nám přišli letěla dolu takovou rychlostí a durhý pes naopak takovou rychlostí nahoru že si to propříště už rozmyslela ted mi na psotel pustí kohokoliv muže se u toho blbě xichtit muže odejít ale ensmí u toho vydat ani hlásku nevole

Pane Desenský, v příspěvcích ve kterých sem popisoval svůj problém jsem řekl že se tohohle chci zbavit, z toho plyne že tento rozdíl chápu a tohle chování beru jako problém.

Nechlubil jsem se tím že se pes bojí, jen jsem se zapojil do diskuze výše a popsal jsem, jak to chodí u nás.

Dobrý den, mám ročního středoasijského pasteveckého psa.Když mu dám povel třeba sedni tak si sedne ale vůbec mi nevěnuje pozornost když na něj mluvím kouká okolo sebe jen ne na mě.Je to špatně?a co mám dělat?

S takovým psem vás mohou sblížit společné zážitky a určité životní situace, v kterých je potřeba se zachovat správně, i když sama vím, že ne vždy se zadaří. Když poslouchá, tak to dělá pro mě, pak já musím udělat něco pro něj, z čeho má opravdu radost. Doufám, že chápete, co jsem tím chtěla říct...

Je možné u jednoho psa (staršího) autoritu nemít a u nového štěněte ji mít (získat, vybudovat)? Nevím přesně jeslti u staršího je to strach, nedůvěra, nemá respekt, či co dalšího, prohlédnout zuby, šťourat uši, klíště vlastně cokoli, jakákoliv manipulace, vše si nechá ode mne líbit, v cizím prostředí v noci jde spát ke mně, až si mě hlídá, když se někdo přiblíží, no a pak už mám pocit právě, že to jde do toho přebírání pozice, prže na psa už je naježenej na dálku a vrčí a pak řve, když zjistí, že je to fena, tak OK, i dyž ne VŽDY, ale tam to není taková "fofr hysterie". už s e nám i párkrát stalo, že se mu "líbil" pes a chtěl ho nakrývat jako fenu, až byl úplně říčný (jakoby pejsek háral ).

Vaše zatím dvě knihy jsem četla, tu poslední těd neustále otevírám, ale stejně tápu v praxi. Po přečtení skoro celé poradny se kaju, jak jsem to s tím starším pejskem podě... a jestli vůbec je šance to nějak napravit a k tomu nerozhodit štěně. Jako první úkol jsem si dala vše řešit v klidu, i když přiznávám, že ne vždy se mi to podaří, prostě se třeba leknu nebo bojím a to určitě poznají

máš jedinečnou příležitost a to freečko v praze takže určitě doraž

No to je jasný, vezmu manžela a oba pesany a razíme!

Neviem ci som tuto temu zaradila spravne, ale nevedela som kam s nou. Mala by som niekolko otazok:
Ako spoznam na svojom psovi, ci ma berie ako vodcu svorky?
Ako zistim ci mi doveruje?
Ako zistim ci ma predo mnou respekt?

Pokud tě bere jako vůdce, svítí mu na zadku zelená kontrolka. Jinak červeně bliká.
( nemohla jsem si pomoct)

Podle jeho chováni. Ptá se tě, když potřebuje odpovědi a dostává je? Nechá se ošetřit, neřeší zbytečnosti, když jsi u toho? Bere tě vážně? Bereš ho vážně? Jsi jeho spravedlivý a srozumitelný vůdce, staráš se o něj, jsi jeho ochranka, máš ho ráda? Jestli jsi odpověděla ano, je pravděpodobné, že je to mezi vámi OK.

Knihy som precitala. Su uzasne a zrozumitelne napisane. Myslela som tymi otazkami skor ci neexistuje nejaky test alebo jednoducho nieco, nejaka situacia, ktora by sa dala navodit kde by som si vedela v praxi overit odpovede na moje otazky.
Tessa bola zvyknuta chodit do potoka kde bola voda ani nie po brucho a ked sa prvy krat dostala ku jazeru, ktore malo strme brehy a hned z kraja hlboku vodu tak sa tam pokusala vliezt tak ako do potoka. Dopadlo to tak, ze prednymi nohami a hlavou skoncila pod vodou a zadnymi bola este na brehu. Rychlo som ju odtial vytiahla. Potom sme zacali chodit k inemu jazierku kde uz tie brehy neboli take strme ale od toho incidentu sa jednoducho bala ist do vody. Tak som ju zacala presviedcat ze to niec nie je, robila som si z nej srandu, ze je zbabelec a povzbudzovala som ju aby tam vliezla. Po 2 bojazlivych pokusoch kedy uz prednymi nohami plavala a zadne mala este na brehu dnes skace do toho jazierka s radostou
Mozem to brat tak, ze mi doveruje a preto sa nechala "ukecat" aby tam vliezla a verila, ze sa jej nic nestane? Da sa navodit nejaka situacia, kde by som si 100% preverila ci ma predo mnou respekt a ci ma berie ako vodcu svorky? A moze vlastne fena brat zenu ako vodcu svorky?
Dakujem za odpoved.

Podle mýho to moc řešíš. Tam kde pracuješ s "živým materiálem", tak neexistuje 100%. To žes ji ukecala, aby šla po nepříjemném zážitku do vody, je hodně dobré, a její důvěru zcela jistě máš. Přeji ti co nejvíc takových hodně dobrých momentů. Jinak - vůdce smečky myslím může být i žena, záleží na tom, jestli na tu pozici má.