Tenhle pohled jsem nedávno zažila. Byla jsem na návštěvě a přespala tam. Dohadovali jsme se o postel se psem. Když jsem zjistila, že se pejsek nehodlá pohnout a já můžu spát na zemi, uchýlila jsem se k zákeřnosti. Vím, že tenhle pes nemá rád, když mu někdo sahá na jisté partie. Tak jsem ho tam několikrát podrbala. Podíval se na mně naprosto ledovým pohledem, kdybych ho neznala, fakt bych se lekla, a hodně. Hrdelně, hnusně zabručel a konečně se přesunul a nechal mi z postele aspoň kousek.

Je pravda, že kdyby tohle zkusila na někoho cizího, zcela jistě by potichu vycouval z místnosti, ale jsem přesvědčená, že by nekousla, ani cizího, není zvyklá na řešení problému agresí - ani z naší strany ani z její.
Budu asi muset zavést na téma "postel" tvrdou buzeraci, protože tenhle problém za ty dva roky, co ji mám, nějak stagnuje :-(

No já byla taky přesvědčena, že by mě v životě nekousnul. Myslím, že mě fakticky neskousnul, to bych vypadala asi jinak, ale nicméně se rozhodl, že postel je jeho. Přesně jak popisujete, neustále "kecal", sice pokaždé se odvalil na svoje místo, ale šel. Pak jednou se rozhodl, že zkusí zůstat. Pochopitelně neměl ani obojek natož couračku, chtěla jsem ho shodit a on se po mě ohnal. Pak už to bylo rychlé, věděla jsem, že teď a nebo nikdy, kašlala jsem na krev a psa jsem vyhodila nejen z postele, ale ven. Nechala jsem ho tam dvě hodiny (oni jsou většinou tam, kde jsem já, venku přes noc nikdy). Ráno jsem volala Rudovi, co s tím, že jsem to fakt od něj nečekala. Ruda mě říkal, neřešit co se stalo, prostě to tak je, ale nedovolit další atak. nedovolit žádné "drzosti", nastavit hierchii. Dali jsme mu doma obojek, couračku a čekali co bude. Nebylo nic, choval se naprosto normálně, poslouchal. Je to už tři měsíce a je to pořád v pohodě. Sundala jsem mu po týdnu obojek i couračku. Normálně leze pořád ke mě do postele, jen teď, když dostane povel "dolů", tak ani necekne. Nevím jestli jsem reagovala dobře, ale očividně to výsledek přineslo.

Vladimíra Hovorková: tak přesně tohodle se nechci dočkat. Původně jsem myslela, že řeším blbosti, ale teď už mi to jako blbost nepřipadá a je mi jasné, že je s tím třeba něco dělat.

No ale vidím, že ta postel není až tak neobvyklý problém

Bobeš tiež skúša vrčať, teraz už viem, že preto, lebo ho bolia nohy a nechcelo sa mu vstávať. Riešila som to privolaním po vstupe do miestnosti, skúsil to tak dvakrát, teraz už radšej vstáva hneď sám.

vida.loca, nemůže to být tak, že psu 10x dovolíš do postele odejít a po 11cté, jej ve stejné situaci vyhodíš? Pak samozřejmě nechápe proč a zač. Obzvlášť pokud je opravdu rozespalá. Pokud do postele vůbec nesmí, buď jí tam znemožni přístup (nejde někde zavřít dveře?) nebo důsledně hlídej aby tam nelezla - až už se půl hodiny válí, nemá šanci pochopit že tam být nemá, vyhoď ji v okamžiku kdy skočí nebo položí packu nahoru.
Pokud do postele smí, ale chceš aby zrovna teď slezla, dělala bych to vlídněji - nejdřív psa probudím - pohlazením, podrbáním a teprve až vím že mně vnímá, řeknu mu co má dělat (nebo jdu do kuchyně a otevřu lednici )

Petra: určitě se stane, že ji pošlu na místo a ona využije toho, že dělám něco jiného a nedívám se a jde místo toho do postele, častěji a já to přehlídnu, protože ji nesleduju. To uznávám.
Zlobím se, aby slezla z postele, jen když to bezprostředně zjistím, že nešla kam měla, ale do postele. Nikdo mi nenamluví, že pes tvrdě usne během 30ti vteřin. Nikdy se nestane, že bych s ní "cloumala" bez toho, abych předtím v klidu dala povel, na který by měla reagovat, a to toleruju v případě slízání z postele i zpomalené tempo se zívnutím a protáhnutím. Určitě nemám v úmyslu laskat psa, který těsně předtím ignoroval povel.
Akorát teď přemýšlím...když byl původní povel "místo" a ona šla do postele (oklikou kolem pelechu - takže dobře ví co má dělat) ...tak jestli si třeba nemyslí, že došla na místo, ale nikdo jí neřekl, že by tam měla zůstat (i když pokud se na ni dívám, tak si v pelechu lehne a zůstane bez dalšího povelu)...a dále, jestli když je na posteli a měla být na "místě", tak jestli dát povel "dolů" a potom "místo" nebo rovnou "místo" (což ovšem bude s poslušností ještě horší myslím, ale vyzkouším)

pokud už vydám povel, dohlídnu na jeho splnění - teď tím nemyslím to dolů, ale ten první, tedy odeslání na místo. Párkrát to přehlídneš, jednou si toho všimneš a naštvaně psejka vyhodíš (psejk neutší proč, včera jsi naštvaná nebyla). Včera ve stejné situaci zalehla a chrněla a teď na ni najednou štěkáš, vyhazuješ ji... Buď to řeš VŽDY a to už v okamžiku kdy pes mine pelech, nebo to neřeš NIKDY a když si všimneš psa na posteli, normálně (bez jakéhokoliv naštvání) přivolej.

Jo jasně, nechci aby to bylo špatně pochopeno. Jde o to, že nechce slízat z postele...ono je to potřeba kdykoliv, ne jen když před tím nesplní nějaký jiný povel. Každá jiná záležitost je v pohodě, i když jí splnění povelu není po chuti, nevysílá žádné agresivní signály. Jen v případě poslání pryč z postele. Na posteli samozřejmě ležet může, ale ne, když přijde návštěva, nebo když chci uklidit, nebo chystám spaní pro nás...snad by měl být pes sundatelný z postele kdykoliv se mi chce, ne? To obejítí místa je vlastně jen doplňková záležitost, která jde samozřejmě ohlídat dozorem. Lidi, kteří psali výše, pochopili oč mi jde, omlouvám se jestli jsem se špatně vyjádřila, nejde o neposlušnost, ale o agresivní signály.

Ale ty agresivní signály úzce souvisí s tím, jak ti pes (ne)rozumí a (ne)chápe co po něm chceš, jak (ne)jsi pro něj srozumitelná. Petra právě poukazuje na hlubší příčinu.

.. pes by měl jít vždy a "ochotně" pokud vydáš povel... je jedno jestli ho necháš na posteli 100x ležet a pak se rozhodneš že ho tam nechceš .. prostě se musí zvednout a splnit co mu říkáš a bez "keců". To je podle mě jen o respektu. Připadá mi to tak, že feňule si prostě tu postel přivlastní a pak ti říká něco ve smyslu "co si dovoluješ mě rušit v mém prostoru". (staví se do pozice, ve které nemá pes co dělat)
Pokud to probíhá stylem, že vydáš povel "jdi dolů" a ona začne "čumět" tak bych ho dost arogantně zopakoval "padej dolů a fofrem" s našlápnutím jejím směrem, nebo mírným náklonem k ní (pokud ví co povel dolů znamená). Ukážeš jí, že fakt nejsi zvědavá ne její názory a pokud ani tak nebude fungovat, tak po ní zkus poslat řetízkáč nebo klíčky (ne nijak agresivně, jen jako "i na dálku si pro tebe šáhnu") a přivolat k sobě nebo odeslat na místo a když ani to nepochopí, tak pak už jedině ta stopka a navigovat v klidu na místo.

Otázka je jestli to "dolů" v daném případě nemá podtext toho "tohle jsi teda přehnala a okamžitě vystřel", přičemž pes nechápe co jako přehnala. Pokud takhle blbne při každém "dolů" z postele, pak ano, je problém v psovi a posteli a zapracuji na vypadnutí z postele kdykoliv, okamžitě a bez keců. Pokud vrčí jen v konkrétní situaci - měla jít na místo, vlezla do postele, posílám ji pryč - je problém schovaný v té situaci, tedy v tom co jsem psala a zapracuji na tom abych psa netrestala (byť jen tónem povelu) když už nemám za co. Rozumíme si?

No jenže ten můj nazdárek, si tu postel začal přivlastňovat a vrknul si pokaždý, když měl jít dolů. To bylo vždy, když jsem šla spát. Nikdy ho tam nenechávám, když jdu spát. Pokaždé jsem ho vzbudila a poslala ho na pelech. On přesně ví, kde je jeho místo. Jen se prostě rozhodl, že to změní. Je zajímavé, že po našem "incidentu", se opět všechno vrátilo do starých kolejí. Prostě jde na pelech a nediskutuje, nesnaží se zalehnout mě postel. Chová se jako předtím.
Mladší pes je naučený stejně, ložnice = pelech, pokud ráno chtějí, tak do postele můžou oba. Večer, ale nikdy.

.. přesně tak .. ty jsi mu totiž velmi přesně ukázala kde je jeho místo a to jak fyzicky tak hierarchicky a to si myslím, že i problém vida.loca ..

Tak Cindy může ležet na posteli kdykoliv, pokud někomu překáží, tak ji vyhodí, pokud ji někdo v posteli chce, tak ji zavolá...ale dostat z ji postele dolů je problém už odmalička, když byla malá, tak protestovala, vrčela na ten povel, teď sice nevrčí, ale zase čeká, jestli to bude tak horké a na první povel sleze šupem jen z nové sedačky, na kterou ví, že nesmí vůbec lozit a je přistižena. A jinak čeká v lepším případě na opakování povelu, nebo až ji někdo sežduchá, bohužel na tomhle trvám obyčejně jenom já, protože dětem to nevadí, lehnou si na ni jako na polštář, ona se ani nepohne a obě strany jsou spokojeny :-(. Ten kousací pohled není obvyklý, vlastně ani nevím, na čem tahle její emoce závisí, je to jen vyjímečně. Co je to "dolů" ví moc dobře. Co se týče postele, tak když je na obou dostupných postelích obsazeno nebo binec až tak, že si tam nemůže lehnout (třeba učebnice apod.), tak dokonce chodí za náma a kňučí, dlouho jsem nemohla přijít na to, co chce..a ona udělat místo na posteli...
V jiných věcech sice nejsme absolutně důslední, vím, je to chyba, ale postel je jediný důvod ke kousnutí...

myslím, že když začnete být důslední i v "jiných věcech", tak se vaše vztahy zlepší i v tom vztahu k posteli
Když jí někde polevíte, pak má pocit, že nestojíte v hierarchii nad ní, ale chvílemi vedle, protože má prostor sama rozhodovat o věcech o kterých by rozhodovat absolutně neměla.

tak ještě jinak, pokud jeden (ty) řekne dolů a trvá na tom, zatímco jiný (děti) řekne dolů a vzápětí psa sám zalehne, tak to "dolů" stojí za houby. Prostě předtím než přikročíš k ráznému zatočení s drzým psem, popřemýšlej jestli je opravdu pes drzý nebo jestli si za to náhodou nemůžete sami. Pokud je to skutečně jen drzost psa, poletí z postele tak rychle že ani nestihne něco zkusit. Pokud je chyba na vaší straně, napravte sebe, ne psa.

Petra: myslela jsem to tak, že dětem je jedno že někde leží pes, neobtěžujou se s vyhazováním a lehnou si na psa...

Vím, že jsem hodně benevolentní (k dětem i psovi), bohužel mám takovou povahu a tím pádem je chyba ve mně, proto jsem si taky pořídila plemeno jaké mám, mít něco jiného tak už zoufám.

Jsem ráda, vždycky když myslím, že řeším nějakou blbost, že mně lidi tady ujistí, že to až taková blbost není a tím pádem díky vám začnu řešit problém dřív než se stane. Díky.

Moje voražená vlčounová taky měla kecy, když jsem si šel lehnout, kde ona už ležela přes celou postel. Ani jsem jí nevyháněl, jen jsem jí přilehnul packy, jako to dělám psům, aby trochu uhnuli, tak si řádně otevřela hubu a pak už jen sledovala, kudy letí a kam dopadne. Od té doby si jdu lehnout a ona už automaticky odchází na druhou postel i bez keců, je ty výrazy jsou náramně vtipné. Mne nerozhází vrčení, ani případný pokus o útok. Nedokáže mne rozházet "cosi", co má jen jednu hubu, když já mám dvě ruce. Spíše se velice bavím tím, když si pes chce pokecat, aniž by měl pádné argumenty.
Jde to i bez couračky a s humorem, když člověk ví, kam pes v danou chvíli nedosáhne

Díky Rudo, žes mi zvednul sebevědomí, když si dovolí psi (vlci) otrávené ksichty i na tebe, tak já nemusím z toho mít depku

Dobry den,
rada by som Vas poprosila o radu, lebo uz naozaj neviem, na koho sa obratit. Mam psa, Havansky bichon, pes, 6 rokov a posledny rok a pol mam problem s jeho agresivnymi prejavmi. Zacalo to vrcanim na moju sestru (ona ma tiez dvoch psov tej istej rasy), este predtym sa jej vsak vymocil v posteli. Zavrci na nu len ked sa k nemu priblizi, ale sa len prihovori. Potom takto zacal reagovat aj na moju neter a potom aj na mna. Na mna vrci, ked ho chcem potrestat za taketo spravanie voci clenom mojej rodiny, tak ho povelom poslem na miesto a zvysim hlas, vtedy vrcanim reaguje na mna. Uz sa aj zahnal a chcel kusnut, ale stihli sme sa vcas odtiahnut. Nikdy mu nikto neublizil, nikdy ho nikto neudrel, netrestam ho tak, ale priznam sa, netusim co je dovod jeho spravania. Niekedy zavrci, aj ked mu dam povel a nie je ochotny ho vykonat. Ale naposledy na mna zavrcal, aj ked som ho len pohladkala. Viem, ze chyba bola, uz ked som si vyberala z chovnej stanice ako stena, bol velmi utiahnuty a bojazlivy, triasol sa, to trasenie mu ostalo, obcas sa takto prejavi. Teraz ho mam doma uz niekolko dni na vodzke, ale prosim Vas o radu, ako v pripadoch jeho vrcania reagovat, aby som to este nezhorsila, idealne zastavila. Vopred vdaka za odpoved.

Nelutovali ste ho náhodou že to bola chudinka týraná a tak trocha ho nerozmaznali?

Permanentní couračka, jasné a srozumitelné povely - ode všech stejné, vždy stejné reakce - vše se plní okamžitě a napoprvé, vše probíhá jasně a v klidu. VY musíte mít ujasněno jak se má pes chovat a srozumitelně jej k tomu vést. Všichni. Tresty by neměly být potřeba - řeknu psovi co dělat má a nedovolím mu udělat cokoliv jiného, prostě buď to udělá, nebo to stejně udělá. Kecat může, provést musí. Neřvat, nechytat. Vydat povel, pomoct si couračkou, usmát se jak nám to pěkně jde. Důležitá je ale ta srozumitelnost, pes musí vědět co který povel znamená a musí to vždycky a ode všech znamenat totéž. Pokud to někdo není schopný dodržovat, je lépe jej od psa úplně "odstavit" než aby psejk zjistil že některá pravidla neplatí vždy. Psu nepodlézat, neotravovat jej přílišnou pozorností, nenechat se ovládat tím co on zrovna chce. Dostatek pohybu, výcvik. Pročtěte si témata která se vás týkají, o všem přemýšlejte. Když zjistíte že pořád tápete, je lépe zajet si na Vlčáry pro konkrétní ukázku.

No ja ho nechcem trestat za hluposti, ale ked zacne vrcat, rozhodne by za to mal byt potrestany, nerada by som vsak spravila chybu, viem, ze je to citliva zalezitost a veci mozem aj lahko viac zhorsit ako naopak, preto by som vas, pan Desensky, chcela poprosit o radu, ako zareagovat v konkretnej situacii, ked napriklad zacne vrcat na sestru, ked sa k nemu len prihovori alebo prilbizi, na mna v nietorych situaciach (stava sa to aj pri nevinnej hre, ked sa mu nieco znepaci).
ked na neho vtedy zvysim hlas a poslem nam miesto, alebo ho zavolam ku mne, niekedy ho to este viac vyhecuje a zacne vrcat viac.
prosim ,poradte mi, ako zaregovat v takej situacii, aby som mu dala pocitit, ze toto rozhodne nesmie. Mozno je viac rozmaznany, neprotirecim, ale myslim, ze su aj "rozmaznane" psy, ktore po tuto hranicu nedojdu, nespava ani so mnou v posteli, trvam na dodrziavani povelov, aj ked je pravda, ze v tomto mame stale rezervy, ale naozaj to chcem riesit, lebo viem, ze to rozhodne nie je v poriadku.
Vopred vdaka za odpoved.

Ne vždycky je správné psa za chybu trestat. Zrovna ve vašem případě tlak na psa a zvyšování hlasu vedou přesně k opačnýmu výsledku, než byste chtěli. Ptáte se co dělat - o dva příspěvky výš je to docela srozumitelně napsáno. Vykašlete se na myšlenku, že když na vás pes vrčí, vy musíte vrčet víc, a zkuste mu pro změnu být srozumiteným a vyrovnaným pánem.

Ako by sa teda v takejto situacii (ked pes zacne agresivne vrcat) mal konkretne zachovat "vyrovnany pan" ? Snazim sa byt nad vecou a vyskusala som rozne sposoby, aj byt nad vecou, ale zatial nesupesne, kedze sa to opakuje :-(

Ale to je ťažko povedať ako by sa zachoval pán...lebo vždy môže ísť o inú situáciu...a tiež každý pes reaguje inak..to je milón možností a milón situácii...Môj starší pes vrčí celý život...je to jeho forma komunikácie...

Lenze ono to zacalo vrcanim...teraz to zacne vrcanim a uz je schopny aj kusnut, Bojim sa, ze dalsi krok bude mozno len kusnutie bez varovania a to rozhodne nechcem dopustit.

dám přivolání a couračkou jej donutím povel splnit - nešahám na psa, nezvyšuju hlas, neopakuju, netrestám. Po splnění přivolání chvíli počkám, pak pronesu něco jako "no vidíš že tě neubylo" a dám volno. Nikdo neleze za psem do pelechu, když mu něco chci, přivolám. Pokud vrčí jen za oslovení, hodně z toho cítím podlézání psovi.

Ale na vašem místě si domluvím návštěvu na Vlčárech, myslím že tam těch chyb bude víc (a nemyslím že na straně psa)

Vdaka. Skusim tuto metodu. Pri osloveni vrci na moju sestru, ktora ma tiez dvoch psov tej istej rasy a tam o podliezani nemoze byt ani reci, praveze ju mal vzdy rad a zlom bol asi vtedy, ked som jej nechala svojho psa asi na 3 dni u nej doma, vtedy tam zacal vsetko znackovat a dokonca sa jej vycural do postele, co povazujem za vrcholny prejav dominancie...potom niekedy zacal s tym vrcanim na nu a postupovalo to aj smerom na dalsich clenov rodiny.

Já sice chápu že Košice jsou daleko, ale tohle by opravdu bylo na osobní seznámení. Já v tom totiž vidím buď rozmazlenost (mě se to nelíbí a natruc budu značkovat a držkovat) nebo naopak strach. Byl někdo u toho vyčurání do postele? Koukal se přitom drze na lidi, nebo do postele zdrhl když už nevěděl jak si říct o vyvenčení, nebo to bylo strachy když mu jiný pes nějak ublížil? Kdybych měla vsadit, tipla bych že se něco semlelo mezi těmi psy, tvůj s tím má spojenou tvou sestru, proto začal vrčet na ni. A po nepochopení a trestech už vrčí na všechny a na všechno. Ale tohle je čistě MŮJ TIP, pravda může být někde úplně jinde a to by právě chtělo aby Ruda psa viděl.

Nie, nikto to nevidel. Ten druhy pes je vlastne jeho syn a dalsia je fena, s ktorou toho psika maju. On so synom stale bojuju, ale ta fena oboch maximalne ignoruje, od nej ublizenie nehrozi a z druhej strany tiez nie, lebo zatial v suboji otec a syn vacsinou vyhrava otec. A sestra je velka psickarka neublizila by ziadnemu zo psov. Aj my sme to najprv spajali so subojom so synatorom cez moju sestru, ale ked to zacalo aj s vrcanim na ostatnych vratane mna, tak si nie som ista... no ta vzdialenost je teda dost velka, uvitala by som,ak by pan Desensky robil aj nejake "vychovne akcie" na Slovensku, myslim, ze by bol velky zaujem :)

Pes byl vykázán z ložnice natrvalo. Spí v komoře, která je ohrazená mřížkou a odkud vidí do bytu. Je to místo, kde spí pokud nejsme doma a v noci. Pokud kolem někdo projde, mimo mě, zle na něj vrčí a vyjíždí.
Přivlastnil si tu komoru anebo se cítí v tom malém prostoru, kde nemá možnosti úniku, ohrožen?

To jsi jeste zapomela napsat ze ten pes nema zabrany si kousnout do cloveka, ze vazi cca 40kg a tu postel dokaze zabrat uplne celou.
Ale jinak je to milacek

brokolka: Necháváte psy prát se mezi sebou a pak se divíte, že vrčí i na vás... musí z toho být v permanentním stresu... nejspíš máte doma pěknou anarchii, psi netuší, kdo tomu šéfuje a kde je jejich místo, vyčerpávají se stálou nejistotou a bojem o postavení a strachem o vlastní zadek.
Pes možná vrčí ve chvílích, kdy je bezradný, neví, co se po něm (ne)chce. To může být případ sestry - nemusí psovi rovnou fyzicky ubližovat - stačí, že si s ní psík prostě vůbec neví rady. (Příklad - když svou čubu zmasím, a né zrovna něžně, za nějaký prohřešek - 1) lekne se, 2) uvědomí si, co provedla, 3) omluví se, 4) otřepe se a jde si v pohodě po svým. Naproti tomu, když ji třeba jen pokárám a neví za co, schlíple stojí a bezradně na mě čumí) Nejistotu řeší každý pes jinak. Moje čuby blbě čumí, váš pejsek si možná zvykl reagovat vrčením a zubama.
To všechno jsou ovšem jen dohady, které vůbec nemusí být správné. Píšu to proto, že když jsem řešila problém s agresivitou čuby, tak mi uplně nejvíc pomohlo si uvědomit, že trestání psa nikam nevede a místo toho je potřeba mu pomoct. Pomoct, aby v každém okamžiku věděl, co se po něm chce a co má udělat, a že mu nic nehrozí. Třeba s výše uvedenou couračkou.

Strach z toho prostoru nebo z lidí? Vaší novou knihu jsem již přečetla.
Nevím, co poradit, aby na ně tak nereagoval.

Pokial si si celú knihu prečítala,nasleduje krok č.2 a to je zobrať telefón a Rudovi zavolať.Pokial to nevyriešiš ani takto,ostáva len osobná návšteva.

Ahoj,
máme skoro 3ročního kokršpaněla modrého bělouše. Vzali jsme si ho asi před půl rokem. Jelikož jsme nikdy žádného psa neměli, tak jsme nevěděli, jak ho cvičit a ani dřív cvičen nebyl, krom toho, že uměl sedni. Teď jsme přešli na techniku se stopovačkou, ale používám i krátká vodítka a zbytek rodiny používá flexi. Troufám si říct, že já jsem pro něj největší autoritou (jestli se o autoritě dá mluvit). Poslouchá mě nejvíc a chodím s ním často ven. Myslím, že nemáme nějaký zásadní problém. Sice ke mně neumí, ale učíme se.

Problém je ten, že když žere vepřové ucho, které má nejraději a pohladím ho, tak vrčí (na mladšího bráchu mé přítelkyně i vyjede, ale nekousne). Nevím jak se v této situaci nejlépe zachovat, abych mu ukázal kdo je pán?

A proč ho otravujete, když se věnuje žrádlu? Vybyste neprotestovali? Jukni sem

Já mu to nechci brát. Prostě vstanu z postele a on tam leží a kouše, tak ho ještě v tom pohybu vstávání pohladím, protože ho mám rád, no a on si na mě zavrčí.

-- sloučení příspěvků --

Otázka je jak se mám zachovat? Něco jsem udělat musel, tak jsem ho chytl a začal jsem mu nadávat a pak jsem mu to nenápadně vzal a musel udělat několik povelů než to zase dostal.

No tak si zavrčí, no a? A to, že mu to nechceš vzít - to je, jako bys mu to dal písemně. Taky to z toho nepochopí. Pokud si ho chceš pohladit, tak si ho zavolej. Projdi si to téma, na které jsme ti dala odkaz, tam je to vysvětlené podrobnějš.

PS: vrčení je normální projev psí komunikace. Stejně jako řeč lidí. Pročti si postupně celou poradnu, i ta témata, která se vás zdánlivě netýkaj, protože vše souvisí se vším!



Ne, udělat jsi nemusel nic, max říct: aby ses nepoto... a odejít.

Bohužel při zkouškovém období nemám čas ani náladu číst několik stránek různých dotazů na kdejaké psy a bůh ví co všechno.

Psal jsem taky, že po mladším bráchovy mé přítelkyně vyjel, ale že nekousl. Na chodbě byla tma a on neviděl, že něco žere. Ty nad tím mávneš rukou třeba, ale mě to vadí.

tím, že jsi mu vynadal jsi to celkem po... takhle cesta nevede. Ale to je chyba, kterou udělá stašně moc lidí(včetně mě) víš proč vrčí? pokud si myslíš, že je to proto, že ti chce ukázat, že je pánem on, tak se velice pleteš. Pejsa se prostě bojí, že mu to sebereš. tak se ozve. zavrčí si. a upřímně má proč. kdyby mi někdo bral jídlo co miluji rovnou ho kousnu!!! problém je v tom, že řešíte "agresi" opravdovou agresí je cesta do...pryč, víš ono já mám taky zkouškové, Ruda má taky dost práce, a lidi tady taky chodí do práce, mají rodiny, proto tě Eva odkázala na téma, kde je tahle problematika popsaná, a my ti nebudede zdlouhavě vypisovat co a jak, když si to můžeš přečíst v jiném tématu kde - koneckonců - má tenhle dotaz být zařazen. Prosím, nemusíš se hned čertit. Pokud chceš, abysme si vážili my tvého času važ si času lidí, co ti tu chtějí poradit. Dnešní svět je tak uspěchaný...každý chce všechno hned a má to celkem fatální následky. My ti tu nemůžeme dát odpověď, radu, která ti vyřeší tvůj problém stoprocentně, na to bychom tě museli znát nějaký ten pátek, a proto se oplatí číst a sám přemýšlet, co děláš špatně, podle toho jak se to dělat má se zařídit, ty poznáš, co děláš a co ne, chápeš??

Jenže tvým postupem jsi docílil jen toho že příště bude mít k tomu vrčení skutečný důvod. Zatímco když pes zjistí že opravdu nemá důvod se o papu bát, nebude mít důvod k vyjíždění. Hoď to do klidu a pokud už po psovi opravdu něco chceš, použij (naučené) přivolání, případně (naučený) aport.
Nikdo ti tu nebude opisovat to co už je v odkázaném tématu několikrát popsáno - jak sám píšeš, kdo to má potom číst?

Pardon. Asi vyznívám dost špatně, ale nějak mě rozhořčil odkaz na téma, v kterém se snad na dvě strany řeší, že nějaká barbucha bije psa. Dokud jsem nevěděl nic o panu Desenském, tak jsem taky praštil, ale teď už vím, že se to nemá a že je to zbytečné. Začali jsme chodit na vodítku, trénujeme přivolání, ale to že pes vyjede na kluka, který si nevšiml, že něco žere. To nechci aby dělal. Vaše rada je říct mu něco ve stylu aby se nepotentoval. Tedy myslíte vysvětlit psovi, že se nic neděje? Bude to chápat i když ho pohladí někdo jiný?

To že všechno souvisí se vším už jsem tak nějak pochopil, ale já prostě nechci číst asi tak deset příspěvků toho jak někdo dělá něco úplně špatně, třeba že bije psa a ještě je to všechno tak nějak pomíchané no a někde mezi tím je možná napsáno jak to má být správně.

Psíka nemlátíme, spí s námi v posteli, má se fajn. Už začíná lépe reagovat na přivolání, na vodítku už taky tolik netaha.

když pes žere, proč by ho měl někdo hladit? ale to je všechno v tématu agrase při jídle. Když pes něco žere tak si ho nevšímám, copak vy to po něm budete dojídat? a nebo běžně dolízáte za psem, který si něco chroustá? pes se přivolává na mazlení... chce to víc číst

Vidím na sobě hodně chyb, že se třeba neudržím. Když jsem nad tím později přemýšlel, tak mi došlo, že pan Desenský psal, že když pes vrčí, tak se bojí, ale když zavrčel, tak jsem nad tím tak nepřemýšlel a myslel jsem, že mě chce pokousat.

Před chvílí jsem to zkusil znova. Pohladil jsem ho, on koukal jako že mě zabije, tak jsem mu příjemným hlasem začal říkat že se nic neděje a drbat ho za uchem kde to má rád, pak jsem šel dál, že si ho přivolám, ale šel za mnou a chtěl ještě drbat.

to dolízání je na dvě věci. a zkoušení těhle situací dovede celou věc jen vygradovat do pořádných otáček... asi takhle: pes žere ucho - přijdeš ho drbat - on vyjede - stoupne ti adrenalin a vrátíš mu to - pejsa to příště určitě zopaku s pořádnou razancí a celá tvá důvěra jde do tmy... chce to makat a makat na sobě. Dokud nezvládneš sebe... poradím ti. Projeď si to téma Agrese při jídle a jestli nemáš toliko času, jak mám tu tvrdíš, tak si přečti jen Rudu. Dívala jsem se a je tam to nejdůležitější a btw pes vyžaduje čas, s tím se nedá nic dělat a pokud chceš mít se psem fajn vztah, chce to obětovat dost času, třeba i čtením - podle tebe - zbytečných rad...dobrou

Ještě mě napadlo že se dá použít odeslání - pokud na žeroucího psa narazím někde kde ho nečekám, dám vypadni (ať jde i s tím uchem) a kromě vyřešení aktuální situace tím psovi sděluji, že když se mu něco nelíbí, má se sebrat a vypadnout. Neplatí pro jeho pelech, tam naopak nemá nikdo otravovat psa!
Dá se použít funkce hledání (vyhledávač ti pak označí zadaná slova), dají se číst ve vybraných tématech jen příspěvky od RD (mají jinou barvu)... ale základní radu jsi dostal - nebrat, netrestat, hodit vše do klidu, říct psu jak se má chovat.