Katy: díky za odpověď.

Myslim si, že je naopak dobře, že můžeš bejt se štěndou co nejvíc..

Ještě jednou děkuji za předchozí radu, už od večera prvního dne její aplikace štěník dolézá za mnou. Trochu mi ale dělá starost způsob jakým to provádí - přileze totiž vždycky po břiše. Stejně tak když si chce hrát - vyzývá mě ke hře v leže. Chodí si ke mě lehnout, ale nejblíž tak 3/4 metru ode mě a pokud se pak rozhodne přesunout blíž, plazí se. Ve stoje mi přijde očichat nohy když sedím na koberci a mám je natažené daleko před sebe a nebo na mě čučet do postele, když si ve tři ráno nechci hrát a ležím zády k ní (včera se i opřela o postel packama), no a samozřejmě venku po tomto není ani památky - to mi lítá okolo nohou, když si dřepnu nerozpakuje se položit mi packy na stehno a čmuchat do obličeje, když ji volám přiběhne normálně po čtyřech a při výzvě ke hře taky stojí. Když někdo okolo ní doma prochází (nebo se jen blíží) lehá si na břicho "na placku" a skládá uši k hlavě. Pokud jsem to já nebo maminka a oslovíme ji postaví uši a někdy zavrtí ocáskem a/nebo zvedne hlavu, ale nevstane, u bratra dělá dál "placku". Taky hodně opatrně žere - natahuje se pomaloučku do misky, rychle nabere granule a rozžvýká je vedle misky.
Předpokládám správně, že je to tím, že nám ještě nevěří a jak si bude v naší "smečce" zvykat spraví se to samo? Nebo je to tím, že ještě něco dalšího dělám blbě?
Na dlažbu v předsíni už vleze předníma packama a včera tam byla chviličku všema čtyřma, jak ale zjistila, že se dívám rychle se stáhla zpátky (příště zkusím nečučet).

Jak jste řešili hygienu? Jsou to schopni pochopit, když jsou nuceni si přes den čůrat pod sebe? Pro mě je to momentálně aktuální, brzo se nastěhuje štěndo. Nebude to první pes, ale vždycky jsem měla dospěláky - útulkáče - kotcáky - a krom jednoho vejlupka všichni vydržet chtěli a taky k tomu měli dispozice, takže jsem to nemusela těch cca 8 hodin řešit. Jenže s tím štěndem jsem z toho trochu v křeči mám připravenou pořádnou ohrádku (2.5 x 2.5m pro borderteriera), v ní hračky, papunu a klec - otevřenou - a v poledne mám možnost zajet domů, nakrmit, vyvenčit, krátce pohrát a pak se zase na 4h vrátit do práce. Mám to naplánované tak, že si vezmu týden volna a budu nacvičovat přechody místnostma, sem tam nákup nebo nějakej jinej delší odchod, v druhém týdnu už bych šla do práce, ale v poledne bych končila, no a pak budou Vánoce :))) a do Nového roku to už snad nějak nacvičíme vč. hygieny. I pak budu ale jezdit v poledne, než trochu vyroste. Myslíte, že je to ok? Víc fakt nevymyslím, pracovat se musí, naštěstí dělám 8km daleko a musím tam jezdit autem. V práci by teoreticky mohla být, psy jsem si tam brávala, ale chci aby si zvykala na samostatnost od mala a brala to jako svoje soukromí, ne jako vězení.

Čo som mala pred nedávnom štendá,tak som mala pocit že s nimi behám von 20x za hodinu.Ale som bola som s nimi doma,takže pri prvom náznaku že chcú čúrať som ich vzala a šla s nimi von.Musíš počítať s tým že sa nehoda bude stávať,trvá to tak do 3-4mes.(u mojich psov),niekedy dlhšie,než sa naučia pýtať von a hlavne vydržať.Je to ako u malých detí,zvierač vedia ovládať až je na to nervová sústava zrelá.

Tak jasně, to chápu. My jsme třeba měli v útulku už asi třetí štěně, které tam chuděrka ve 4 měsících vydrželo celých 12 hodin, než se vrátila směna. Tak moc se mu nechtělo čůrat do pelíšku. S nehodami počítám, donedávna mi doma dost často čunila i téměř šestiletá fenka, protože si s sebou z kotce přinesla taky spoustu "super" zážitků se svým skvělým majitelem. A ta chodila do postele když na to přišlo, to byl teprve pocuc. O nějakou louži mi nejde, v ohrádce bude mít vše zařízený tak, aby to zvládl hadr raz dva a vůbec se nad tím nebudeme pozastavovat. Spíš mě zajímalo, jak se ti psi nakonec dovtípili, že je to špatně. Možná už měli základy od chovatelky. Nikdy nepřestanu žasnout, jak jsou ti psi na rozdíl od lidských dětí úžasní a chytří, o nic víc nešlo :))

Základ by štěně mělo mít už od matky a od chovatele.

A tohle soudíš podle čeho? Nezapomeň, že psi se vyvíjej mnohem, mnohem rychleji a že ldské mládě, narozdíl od psů, je schopno dělat schválnosti a poťouhlosti tohoto typu.

Dobrý den,dnes jsem si dovezla nové štěně. Jsou mu asi 4,5měsíce. Mám ještě 2 letou fenku, která je velmi hodná a submisivní. Byla jsem docela překvapena její dosti ostrou reakci na štěně, které dobře socializováno a přesně ví jak se zachovat. Vždycky když se na něj zažene bácne sebou na zem jak pytel a ani se nehne. Fena je velice ostražitá a hlídá každý jeho krok, obzvláště když je u mě. Velmi důrazně (hlasem a jemným dotykem ) jsem ji dala na jevo , že útočit se nebude. S malým se nijak nemazlím jen ho pohladím a když za mnou přijde na zavolání dám mu pamlsek. Asi je to běžná situace, když se domů dovede nový psík, chtěla jsem se jen zeptat jestli postupuji správne, popř. co dělám špatně a jestli se dá říct za jak dlouho by se měla situace zlepšit při správném postupu. Jen jetě , že fenu chválím , když je v klidu a dávám ji na jevo že ji mám moc ráda a že se na tom nic nezmění. Děkuji ua odpověď

omlouvám se malé chybky v pravopise, mám slabé brýle

Tak přesní tímhle jí dáváš najevo, že se něco změnilo - copak jsi jí doted chválila za to, že ce chovala normálně a slušně? Podlejzala jsi jí?

Nerozumím, pochvala psa je podlízání? Prosím tedy o radu jak se chovat, mám dělat jakoby nic a neřešit to? Chválil jsem ji za to že na štěně neutočí a respektuje moje pokyny.

Toto zní jako podlejzání psu (uznávám, že po netu může vzniknout omyl). Je to stejné jako s jakýmkoli nežádoucímn chováním. Zarazit ho a jinak vše v normálu. Tzn nechval, když se náhodou chová slušně. Nespojí si to. Zaraž, když se bude chovat hnusně vůči štěněti. Štěně je chráněno nejvyšším stupněm. Ale zároveň musíš zajistit, aby si dospělá měla před štěnětem kam zalézt, aby jí neotravovalo moc. Vše už se tu rozebíralo.

ok děkuji , mám k té fence hodně silný vztah a někdy to může být na závadu to uznávám. Minulý týden jsem musela nechat uspat její kamarádku, která se dožila téměř 15 let a asi to beru moc citově, musím se od toho oprostit , jak jsem někde četla a možná to řekl pan Desenský nejlépe vychované psy mají bezdomovci, protože nic neřeší .

nenašla jsem vhodnější téma a četla jsem tu hodně upozornění, ať pokud možno nezakládám nové,tak píšu sem:) mám dotaz, který se tu už trochu řešil, a sice, jak je to tedy s tím spaním psa?mám 7 měsíčního retrívra a v posteli v životě nebyl, spává sám s tím, že cestuje po bytě..buď v pelechu, nejradši v předsíni a teď si oblíbil kuchyň. na noc dveře do ložnice zavíráme, protože on dělá v noci docela rámus jak cestuje a nemáme taky zrovna nejtišší sousedy a všechno to jde dost slyšet... nevypadá nespokojeně, popravdě i před den když spí tak co nejdál od nás..(možná ho ale jen rušíme). na druhou stranu jsem slyšela nedávno názor, že by pes měl mít přístup tam, kde pán spí. což on do ložnice může a tak,ale ne v noci..tak co je podle vás lepší, přinejmenším nechat otevřené dveře, ať si sám vybere kde bude spát, nebo si už natolik zvykl spát mimo nás, že to zvládne i tak?

Myslím že to není nic proti ničemu, když jste na to všichni zvyklí takhle, kór když se pes navíc ani netváří, že by mu to nějak vadilo.
My máme dveře do ložnice otevřené, bernice spí zpočátku noci u nás na zemi a pak se časem přesouvá na pelech na chodbě. A naopak erdelka, kterou jsme měli předtím, chodila zásadně co nejdál, aby měla svůj klid (a to jak doma, tak i venku na vandru).

díky za odpověď:) tak nějak to beru i já...

Dobrý den,
potřebuji poradit. První noc štěněte u nás jsme byli na chatě na venkově a spalo s námi v posteli. Po příjezdu domů má v naší posteli svůj pelíšek a převážnou noc spí v něm, ale nad ránem z něj vyleze a spí s námi. Chci se zeptat, jak jej zvyknout na spaní v pelíšku, který budeme mít u postele na zemi. Děkuji za odpověď. S pozdravem Martina

No, jednoduše. Trvat na tom, že bude v pelíšku a nenechat ho lézt do té postele. Usnadníte mu to, když mu tam třeba dáte nějaké svoje staré tričko, ze kterýho vás bude cítit.

Máme 2-m. štěně husky.Máme ji 6 dní.Chodíme ji venčit co 2 hodiny. Pokud kouše, opakujeme NE, začala chápat, dělá pokroky.Udělali jsme jí v pokoji ohrádku,aby měla vyhrazený prostor.Teď vím,že asi byla chyba,že jsme jí toto neukázali hned od prvního dne. Nechce být v ohrádce sama.Má tam pelíšek, má ho od prvního dne.Dočetla jsem se, že se psa má nechávat samotného postupně, prodlužovat intervaly. Neloučit se,moc se nevítat. Odešla bych,když si hraje, ale vyžaduje přítomnost druhé osoby. Nevím, jestli jí teda dávat do ohrádky nebo nechat v pokoji (tam ale může ničit). Četla jsem tady, že je samozřejmé, že takové štěně nechce být samo. Chápu to, ale jak na to, aby na nás nebylo až moc závislé? Pohybu má během dne tedy dost a tím, že jsme hodně doma, tak má i pozornost druhých lidí (možná až moc velkou, pracujeme s přítelem většinu času z domu).Věřím, že jsme snad tolik toho ještě nezkazili, máme ji teprve 6 dnů, snažíme se to co nejrychleji řešit, jsme ochotni tomu věnovat čas.
Máme doma ještě jednoho psa, 8 let starého. Zatím je pomalu seznamujeme. Senior by byl v pohodě, ale malá si na něho hrozně dovoluje a chce mu ubližovat. Snažíme se jí mírnit a nenecháváme ji ho kousat. Zatím jsme je nenechali si to vyříkat, protože štěně je ještě malé, tak se bojíme, aby jí starší pes neublížil. Ale jinak je skvělý, ani nežárlí, při příchodu domů ji hledá a jde hned zkontrolovat, jestli tam pořád je. Problém je jen ten, že ona si chce hrát dost necitlivě.

Máte úplné miminko, touha po vaší přítomnosti je nejen přirozená, ale i žádoucí. Husky je tvor velmi samostatný z principu, u tohoto plemene bych se nebála, že bude příliš velký závislák. Spíš bych posilovala vztahy, dokud o to štěně stojí, aby nebyla slečna moc velký samorost, až bude v pubertě a pak v dospělém věku. Ohrádku bych používala jen pro případ, že musíte odejít z domu, jinak štěně samozřejmě bude chtít být s vámi. A věřím, že i vy jste si ji pořídili pro společný život, ne pro to, abyste ji odložili někam bokem. Je to jak malé dítě, musíte svou pozornost rozdělit mezi štěně a všechno ostatní, co je potřeba (práce, domácnost). Štěně se časem naučí, že když pracujete, nemáte na něj čas, ale nebude to hned.
Je dobře, že korigujete hry se starším psem, ale snažte se je oddělovat co nejméně, aby se malá naučila hrát si jemněji. Brzděte ji, ale neznemožňujte kontakt. Na nějaké "vyříkávání" rovnou zapomeňte. To je nepřípustné mezi jakýmikoli dvěma psy, a mezi dospělákem a štěnětem ještě o něco víc. Píšete, že starší je přátelský a v pohodě, když naučíte malou jemnějším způsobům, budou spolu vycházet dobře, uvidíte.

Děkuji moc za radu a povzbuzení! Včera večer jsme přenesli ohrádku do ložnice,kde spí i náš starší pes. Byla to zatím ta nejlepší noc! Malá spala 6 a půl hodiny, po probuzení si nejdřív chvíli hrála a pak začala teprve kňourat. Na zahradě se starším psem byla už o moc lepší, když ho chtěla kousnout, napomenula jsem ji rázným ne a když chtěla kousnout mně, odstrčila jsem ji a dělala, že jsem se urazila, za chvíli přišel starší pes a ona ho olízla dost pokorně, až mně to překvapilo:D

Dobrý den,

za týden si jedu pro malého pejska, štěňátko 8 týdnů staré. Rád bych převzetí naplánoval na sobotu dopoledne, abych měl celý víkend volno a mohl být co nejvíc s novým členem rodiny.
Jen mám dotaz,zda mohu nechat štěňátko přes noc venku v boudě ( deku jsem odvezl k chovatelům, aby se po ní válelo spolu se sourozenci i s maminkou ). Tu deku bych mu dal pro začátek do boudy, aby se tam necítilo tak samo.
Klidně budu několik dní spát s ním v kotci.
Druhá varianta je, že by štěňátko spalo s námi doma. Ne v posteli, ale v pelíšku a já klidně u něj na zemi, to mi nedělá žádný problém.
Otázka je, pokud ho necháme spát doma, nebude pak přestup na venkovní spaní ještě horší ?
A pokud tedy je lepší ho nechat spát doma, jak dlouho ?

Jinak ještě upozorňuji,že to nebude kotcový pes, bude s námi na dvorku, při všech našich aktivitách, výlety, procházky, zahrada.......
Jen ze začátku bude čas od času zavíráno do kotce, aby si na kotec zvyklo.
A tak i to spaní venku by bylo možná vhodné, i když vzhledem k jeho věku nevím.
Proto se také ptám.

Děkuji za odpověď.

Dejvy Bejč

Co to je za plemeno?

No podle chovatele by to měl být Retriever taťka + Fila maminka.

Dobrý den,

tož mám rozhodnuto. Štěňátko půjde do boudičky ven.
Budu tam s ním.
Tímto děkuji všem za nerady.
Dejvy

To asi nebude chovatel, ale množitel - byť nedobrovolný.

Dobrý večer.

1) Na to jsem se vůbec neptal.
2) Vaše odpověď neřeší moji otázku.

Proč odpovídáte, když nemáte co říct ?

Myslím si, že by štěně mělo být s vámi doma, ať si zvykne na vás a ne na kotec, na ten bude času dost. Vždyť je to miminko, přece ho nestrčíte do kotce na celou noc. Píšete, že tam budete s ním. V noci? Proč? Proč ho nevezmete domů? Když jsem dostala Dara, měl něco přes 7 týdnů, vzala jsem ho na noc do postele. Proč by ne. Dosud byl u maminky, mačkal se na ní a cítil její teplo. Taky si myslím, že jeden víkend je na zvykání štěněte moc málo. Vezměte si aspoň týden dovolené a snažte se, ať se u vás zabydlí a cítí doma.

Přesně, zvlášť, když to bude, byť jen částečně, filák.


Pravděpodobně nebude. Stejně jako dítě nevykopneš po odstavu z domu (přeci jednou bude dospělé a z domova odejde), stejně tak potřebuje uprostřed smečky vyrůst štěně, musí zažít jistotu, že je součástí smečky, tak z něj může vyrůst sebejistý pes, který se ti přirozeně a sám přesune ven (15ti letý fracek už taky bude odmítat chodit s maminkou na procházky a do svého pokoje rodiče ani nepustí.... )


to uvidíš sám (teda viděl bys, kdyby...)

Dobrý den,

děkuji za vstřícné odpovědi.
Máte pravdu, chytil jsem se za nos.
Štěňátko tedy bude spinkat nějakou dobu s námi doma.

Ještě jednou děkuji za "otevření očí".

Dejvy

Určitě jste to dobře promyslel, že pejsek bude bydlet venku? Jestli bude mít dost chlupů po retv., dejme tomu, ale pokud bude po file, tak mu bude v zimě zima. Malý štěndo má být ve společnosti, aby se toho naučilo co možná nejvíce a mohli jste se jako celá smečka poznat.

Štěňátko tedy bude spinkat nějakou dobu s námi doma.

Ještě jedna maličkost. Nezapomeňte, že čím více se mu budete věnovat v prvních týdnech, tím méně budete mít práce později. Venčit často, i v noci, vždy po jídle, po probuzení, když poznáte, že potřebuje, ať si rychle zvykne, kde se má (chválit) a kde se nemá (netrestat). Je tu na poradně hodně dobrých rad, čtěte co nejvíce.

Dobrý den,
tak tedy "spíme" doma (oba ),štěňátko i já.

Noci probíhají zatím naprosto skvěle. Večer zalehneme, spíme do cca 4 hodin ráno, pak štěňátko jemně pískne a jdeme venčit. Vyvenčí se okamžitě po příchodu ven. CCa 20 minut tam blbneme a pak jdeme opět chrnět. Prostě super.

Přes den pomalu začínám zvykat na boudičku venku, hlavně když je štěňátko utahané a jde spinkat. Nemá s tím problém, usne tam a spinká.

Dejvy

Supr, hodně úspěchů při výchově.

Dejvy, jenom poznámka - vzhledem k té file - je maximálně důležité, aby se na tebe štěně pořádně navázalo, musíš si vybudovat silnou autoritu (otázka pobytu v boudě je z tohoto hlediska zcela marginální). Fily jsou silné osobnosti, samostatné (ve smyslu samostatného jednání) a zároveň velmi fixované na své lidi a citlivé na zacházení. Určitě budeš učit nějakou funkční poslušnost - tak na nic nečekej a uč, hrou, po dobrém, dokud máš veselé spolupracující štěně. Až se v tom zviřátku začne probouzet jeho JÁ, tak to už nebude tak jednoduché (třeba to píšu zbytečně a budeš mít v podstatě retrívra, ale geny maminy by se měly prosadit víc a je dobré být připraven, nechť nejsi překvapen....)

Dobrý den,
jsme se štěňátkem prakticky 24 hodin denně, vyjma spánku.
Stále ho něčím zabavujeme. Už nyní učíme přivolání, jako motivaci používáme pamlsek.
Je radost vidět, jak štěňátko bere i tohle cvičení jako hru. Užíváme si tohoto "telecího" věku,protože to uteče strašně rychle a pak třeba 15 let budeme mít velkého psa, ale tohle se už nikdy nevrátí.

Máme však jeden problém. Tchyně má Yorkshira fenku, ale strašně, opravdu strašně bázlivou. Jsou jí 4 roky a leká se snad i malých koťátek.
Problém tkví v tom, že naše nové štěňátko si s ní chce hrát a to u ní vyvolává až hysterické stavy. Štěká, vrčí, cení zoubky, ale neustále ustupuje, až utíká.
Musíme je od sebe vždy izolovat. Zkusili jsme je vzít spolu na procházku každou na jednom vodítku. Nešlo to. York byl naprosto paralyzován přítomností našeho prcka a neudělala ani krůček.
Pravdou je, že do svých cca 4 let viděla psa snad jen na obrázku, neb tchyně s ní nechodí mezi psy.
Nezná psí hru,psí gesta a pravděpodobně netuší, že štěňátko jí nechce servat, ale chce si jen zablbnout a hrát, i když pravda trochu drsnějším způsobem.
Mám otázku jestli se jejich chování srovná ?
Vím, že štěňátko má být štěněcí a hravé a chyba bude nejspíš v Yorkovi, ale jak postupovat ?
Nechat je řádit na dvorku s tím, že se to poddá.
To se mi nechce,protože je mi Yorka moc líto, mám ho také moc rád. Nebo je držet od sebe s tím, že až naše štěňátko vyroste, přestane mít o Yorka zájem a tudíž její strach z dravého energií nabitého prcka pomine ?
Ještě podotýkám, že ten York je kastrovaný v cca 12 měsících a jak jsem četl téma kastrování, mohlo to na ní nechat následky.
Můžete mi poradit ?

Nerad bych měl pokaždé jednoho, nebo druhého zavřeného.

Děkuji

Dejvy

Dobrý den,
děkuji za odpověď.
Pochopil jsem správně, že je raději nemám nechávat spolu, aby se štěňátko od Yorka "nenaučilo nepatřičně chovat" ve smyslu psího chování a aby nepochytilo něco z patologickégo strachu starší fenky ?
Mohlo by se naučit být také takový vylekaný a vystresovaný pes všude jinde, než ve své "lidské" smečce ?

Dejvy, tohle by šlo, že na tu procházku nepůjdete spolu, ale druhý s fenkou v nějaké vzdálenosti (kdy ještě fenka bude v klidu). Samozřejmá podmínka by byla, že se k ní štěně nedostane . A takhle postupně budovat návyk - fenka štěně bude vnímat, ale nebude se cítit ohrožená - a snižovat vzdálenost...

Mám doma 14 dní štěňátko fr.buldočka(stáří 10 týdnů). Jsem teď nevyspalá a potřebovala bych u pár situací posouzení někoho, kdo má odstup.
1)Spaní-Beji má pelíšek vedle postele, večer ji pomazlím, usne. V noci kníkne, vyvenčím, pohladím, usne. Zdá se mi to v pořádku, ale je to tak 5x za noc a když spím tvrdě, vyvenčí se sama v pokoji.
2) Beji čůrala a kakala jen venku, teď to občas udělá doma, i po vycházce, kde už si odskočila. Uklidím to, brblám u toho, s Beji to neřeším.
3) Snaží se vylézt na gauč nebo na klín při jídle, kňučí, ňafá. Rukou ji sundám dolů, poručím sedni. Tomu rozumí. Ale zkouší to pořád dokola, už 2 týdny. Mám to nějak přísněji zakázat, nebo stačí takto a časem jí to dojde?
4) Pro mě asi nejvážnější problém. Když si se mnou hraje, kouše, řeknu au, přestane úplně, nebo mě začně olizovat. Se synem 8 let to je stejné, ale dcerku (4 roky) nahání a kouše do rukou, tahá jí za kalhoty, za šaty, úplně se dostane do transu. Dceři to zatím moc nevadí, ale někdy před ní utíká na gauč a při tom piští, sem tam jí Beja kousne víc, nebo trhá za kalhoty a vrčí (jako při hře se štěňaty). Co s tím? Zatím jí sundávám, dám do huby hračku a zakážu jí to povelem nesmíš. Nefunguje to. Dcera si ji bere na klín a když Beju zkusila otočit na záda (protože viděla, že přede mnou se Beji na záda sama točí při hraní), tak začala vrčet a kousat ve zlém. Asi se bála. Dcera dostala zákaz Beji otáčet,lítat a pištět, aby Beji neprovokovala. Co s Beji? Jak jí vysvětlit, aby dceru nelovila?

Jsem si jist, že odpovědi na tyto i další otázky zde najdete. Stále platí, co je psáno výše: VÍCE ČTĚTE, MÉNĚ PIŠTE! 99% VŠECH VAŠICH OTÁZEK JE ZDE ZODPOVĚZENO.

Četla jsem si poradnu skoro celou, je to tedy hodně informací najednou, asi neumím všechny rady využít. Bohužel to co mě trápí nejvíc je v rubrice "štěně si troufá na děti" nezodpovězeno. Dnes si dcera hrála s Beji (10 týdnů) na zahradě), honily se a když se dcera zastavila, Beji jí roztrhla nohavici a kousla jí do nohy, celá nadšená, jaká je to zábava. Pak se jí hned pověsila na ruku. Dceři pak tekla i krev a brečela, že pejska prodáme. A já tady sedím a ať hledám jak chci, nenašla jsem nic, co by mi pomohlo konkrétně tuto situaci zvládnout To samé u vynucování si pozornosti. Je tam "udělám něco, aby psovi nestálo za to mě příště obtěžovat". Ale co ? Nevím Před 5 lety mi zemřel mops, kterého jsem měla 13 let, od půl roku na nás vrčel, kousal nás, nechtěl hladit. Přitom poslušnost měl výbornou. Dlouho jsem se pak rozmýšlela, zda si pořídit dalšího psa a teď si začínám říkat, že to se psy asi opravdu neumím. Bojím se, že zase vychovám "magora".

Dobrý den,
vždy je zde na poradně upozorněno, že pokud se týká váš problém soužití dětí a psů a problémů v tomto vztahu, není dobře dávat návody po internetu. Do Zlátenky to máte hodinu cesty, domluvte si prosím osobní konzultaci, ať předejtete dalším problémům. Situace se může vyhrotit do té míry, že budete muset dát svého pejska pryč, protože ho nezvládnete, to byste jistě nechtěla. Vždy je lepší osobní konzultace a okamžitá, vám šitá na míru řešení, než návody, které si každý vyloží po svém. Hodně štěstí vaší rodině.

Některé věci se po internetu těžko radí. Souhlasím, že nejlepší by bylo si co nejdřív domluvit návštěvu na Vlčárech. Prozatimní řešení by bylo nenechat dceru hrát si se psem, když to pak končí takhle. Dítě se akorát zbytečně začne bát a pes se nic dobrýho nenaučí. Případně tyhle hry hlídat a včas zastavit (např. si psa přivolat, přitáhnout za stopovačku, nabídnout kousací hračku apod.).