To je děs...
No, ty tresty psů bejvaj dost nechutný. Máme skoro za sousedy lidi s asi 3/4 roční fenou RR. Když běží za psem a neposlechne na přivolání, tak jí buď odchytěj, nebo piočkaj, až k nim teda nakonec přijde a vytahaj jí za kůži na krku (minule i za ucho...). Pak kluk s hrozně přátelskym labradorem, kterej v tý samý situaci psa zmlátí. Je mi tu z toho vážně zle. Ale když zkusim něco říct, jsem já ta špatná...
Pak si řikám, co třeba z tý RR vyroste, když je takhle šikanovaná... ach jo

No jo no, clovek by i v dobre vire nekomu klidne poradil, ale jakmile se tam sprajcne dotycneho ego, ze on to vi lip, navic, kdyz je to rozsirena metoda,kterou pouziva kazdy druhy, vcetne znamych kynologu, tak uz to jde dost spatne. Navic nechtena pomoc je nevitana pomoc a takova nebude fungovat.Ze me stal celkem samotar, proto nechodim rada mezi lidi za psama do parku, protoze se na to nechci koukat a uspesne se mi dari pohledum na ruzne vychovne metody jinych lidi vyhybat....

To mi povídej:-( Už si někdy říkám, že bych měla držet ...:-( Klasická situace. Fenka pitbul-štěně, běhající mezi panelákama, bez obojku (to je zřejmě pro slečnu majitelku nemódní záležitost), bez přivolání, takže jde nakonec s náma domu, slečna se pokouší přivolávat, následně chytit fenku (za něco?), až ji konečně čapne za ocas, tak ji zmlátí...fenka stažená hrůzou, no už se vzmůžu jen na slova, že se ani nedivím, že k ní feňula nejde, mně kdyby někdo takhle mlátil, tak k němu taky nejdu...a špatná jsem stejně já

Já nějak nechápu, proč tolik lidí chce vůbec psa trestat..za co? Za vlastní neschopnost?? A už vůbec je mi proti mysli, že se na trest ptají hlavně novopečení majitelé štěndů...

Já poslední dobrou po Brně pozoruji nepochopitelný úkaz - velcí psi vedení na flexině labradoři, ovčáci, roťáci... A většinou pes venčí majitele. Kdyby člověk neviděl, co je za tím, tak by se tomu snad i dokázal zasmát. O nevychovaných psech navolno a bez náhubku ani nemluvím. A pak člověk slyší, že když svýho psa nemlátím, tak ho prostě nezvládnu. Samozdřejmě. K tomu, že nemá smysl lidem něco říkat... Já mám zkušenost, že se semtam najde člověk, co chce poslouchat. A za to mi to stojí to vždycky zkusit. I já jsem byla poučena, jak se používá stopovačka Respektive pán měl pocit, že to co ho naučili před 30 lety na cvičáku musí předat dál a napasovat na každého psa. By mě zajímalo kam by ho poslala šedivka po pár jeho pokusech. Ale to je jedno. Takových lidí, co mi říkají jak špatně vychovávám svého psa, je moc. A většinou jsou to lidi, co měli psa kdysi dávno na dvoře na řetazu. Ach jo. Ano naprosto souhlasím pes je moderní. A bohužel ho může mít každý...ehm Třeba naprosto nechápu, jak někdo mohl nevychovat Nica(náš adoptovanej "agresor"). Takovým lidem by mělo být zakázáno vlastnit psy. Bohužel...to nejde.

jsem
ale velcí psi na flexině nejsou úkaz jen v Brně, v Praze je to teď už naprosto běžný. Zrovna dnes se na nás rozběhl odpornej vyžranej labík na flexe s jasným záměrem zabít arouše - a páneček to řešil tak, že sprintoval za ním a snažil se ho předběhnout aby se mu flexina navinula nakrátko...no neuvěřitelnej pohled Očividně už ale byl zvyklej a trénovanej (že by měl psa tak nechutně tlustýho z bezpečnostních důvodů? ), psa předběhl a flexinu navinul ....skoro by to bylo k smíchu, ale...

Psi na flexině je naprostá normálka, v Praze teda to vídám furt. Nevychovaní a agresivní psi bez přivolání na volno a bez koše- normálka....
Já už se skoro odmítám bavit s lidma o psech, protože když řeknu, že mlátit štěně novinama, protože něco okousalo nebo protože udělalo loužičku je blbost, slyšim jenom "ten pes musí vědět, že to se nedělá" nebo "tomu psovi se musí ukázat, kdo je pán". To, že tohle neni dobrá metoda na nic už slyšet nechtěj. Když řeknu, že svýho psa nemlátim a když už ho potrestám, je to spíš pohledem nebo intonačně, koukaj na mě jako na největší blbce, co musí mít doma nevychovanou bestii. Sice nepovažuju Zoráka za poslušnýho a nějak extra vychovanýho psa, ale to co vídám kolem.... proti tomu je to zlatíčko největší.
A nejvíc mě "baví", když mě někdo nařkne, že tejrám svýho psa, protože za sebou vleče stopovačku a na hubě má tak velkej koš...

Naprosto presne - radsi se uz s lidma - krom lidi odsud z poradny - na tema psi nebavim...a nemuzu ani doma s Pavlem, proze on ma nazory taky znacne odlisny od tech mejch.....

Aňulo, to mi povídej... Přítel teda aspoň respektuje, že jsem co se týče psů jinde než on a respektuje moje názory a i moje rady, i když sám by na to šel jinak. Já ho do ničeho nenutim, zatim si hledá cestu k Zorákovi a do výchovy mi naštěstí nemluví, maximálně občas něco prohodí, ale stačí vysvětlit a dobrý... ale jinak se na to téma už fakt nebavim skoro s nikym... max s kolegyní, co jsem jí půjčila první dvě Rudovy knížky a docela se podle toho říděj, i když ne ve všem, ale čubinu před pubertou maj zatim pohodovou, tahaj jí všude s sebou a trestání jsem u nich neviděla... jinak se o psech odmítám bavit, nechci nic poslouchat, nechci nic vidět, nechci nic číst... tady poradna je v tom jak oaza klidu

Někdy přemýšlím, že lidi psama netknutý mají mnohem větší šanci získat zlé zkušenosti s pejskařema, než potkat někoho normálního. Stejně tak metody plácání novinama, máchání čumáčku v loužice a brání žrádla, jsou častokrát přístupnější a "dohledatelnější", například v médiích... A kdo se nepídí, vyhodí klidně x tisíc za vyšetření pejska, co si bránil křeslo, a byl posléze "odbornicí" (nevím jestli žertovnou) označen za narušeného jedince (a tuhle historku posílá dál mezi nepejskaře, slyšela jsem ji nejméně 10x, než se mi podařilo vtlouct dotyčným něco vědomostí, takže pochopili, jak to doopravdy bylo)...

ja uz jsem tak trochu ve stadiu rezignace. O psech se klidne bavit budu, ale hadat ne. A jestli si nekdo stezuje na sveho psa, reknu mu svuj nazor a mozne reseni. Jestli se pak rozhodne jinak, a pak si stezuje, ze jim to jejich reseni nepomohlo, tak akorat pokrcim rameny.. Pokud chce nekdo pomoct, staci rict. Kdyz si chce jen stezovat.. hmm..co ja s tim.
Nastesti s muzem mame nazory podobne a v hlavnich vecech se shodneme.

Ja psa bezne vencim na flexine ale on netaha a poslucha na slovo. V takom pripade vobec nevidim problem v pouzivani flexiny.

Ja si toho driv asi tak moc nevsimala - koneckoncu, byla jsem odchovana klasickym cvicakem, a i svoje puvodni psy jsem vychovavala jinak - dneska bych veci resila uplne odlisne. Ale co chodim sem, tak si asi vic vsimam toho, jak to delaji ostatni a mam pocit, ze se potkavam JENOM se zastancema a propagatorama trepani za kuzi, placani novinama, machani cumacku, pripadne narezani, nakopani apod....v podstate na kohokoliv se venku podivam, vidim neco blbe - at jsou to pesani skrtici se na stahovacich, na flexinach, pidipsi zvedani do naruce pred jinejma psama, psi hubovani za privolani, psi zmydleni papucema za jejich roztrhani - a to zdaleka nevidim vsechno, ale jenom to, cehojsem si ja -jakozto stale jeste laik, kterej zdaleka nema zdejsi metody zazity - schopna vsimnout. Jak teprve musi krvacet srdce Rudovi a ostatnim, kteri jste s vychovou o mnoho levelu dal!?

Aňulo, naprosto mi mluvíš z duše...

Přesné a výstižné...

To som hovorila tým chytrolínom na bulíkoch tiež že to ide i inak než som sa stade vymazala a boli hlášky typu že jo,ty si "Krokodíl Dundee" a "Indiánka má nadprirodzené schopnosti",no proste blbci Len by ma zaujímalo ako by reagovali a či by sa im to v hlave trocha premlelo keby sa na bulíkov prihlásilo cca 30 ludí stadeto a oponovalo im Z toho množstva ludí čo oponovali som bola jediná proti trestaniu psa bitkou

S tím krokoušem Dundeem - my to máme jako povel - ukážu paroháče a madam se pomalu kácí..jen to nemáme kde předvádět...

Též mi Aňula mluví z duše
A taky se setkávám s blbými kecy na to, že když můj pes vyjede, že ho za to nezmlátím, ale prohodím něco aby se hodila do klidu.....Všichni čekají že jí aspoň pořádně seřvu, ale to jim nemá cenu ani vysvětlovat.

Jani, já zas když si klidnim psa, pokud vážně hodně vyjede, takže ho chytim "pod krkem" (pod hubou), chci, aby se díval na mě a řikám mu něco ve smyslu, že jestli má nějakej kec, ať to řekne mně, do toho on je ještě vytočenej a vrčí a snaží se ohlížet na psa, tak zase na mě lidi koukaj blbě, jak ho tejrám a že ho radši nezmlátim :)

A nebo když otevřu kufr auta, že do něj naložím psy a pojedeme ven, tak když mi tam jedna v euforii bez dovolení skočí a já na ni "vypadni", tak lidi koukaj stejně blbě-proč na toho chudáka pejska bubákuju, když tak hezky nastoupil...

Vrchol všeho mě přišlo, když jsem vysvětlovala dívčině, že její pětiměsíční RR není agresor, protože vrká při hře a je hodně upovídanej, že jsou prostě ukecaní psi. Ať ho zklidní, přeruší hru ...... . Byla jsem označena za idiotského diletanta, která si neví rady se psem. A rada ? Psa je potřeba zmlátit až se poch...e a on si pak rozmyslí kušnit". Je mě z toho fakt smutno, pokud poslechne, je na světě další RR, který bude vyjíždět a rvát se.

Ano jsou lidi, kteří si poradit nenechají a psům těchto majitelů bohužel nepomůžete. A jsou lidi, kteří si poradit nechají, jen je třeba je najít. O to větší radost z toho máte, když je potkáte a oni se chtějí něco naučit. Dneska jsem na cvičáku vysvětlovala staršímu páru, že jejich 4 měsíční berňák potřebuje kontakt s ostatníma pejskama. Nechtěli ho ani pustit z vodítka, zezačátku se bál a za pár minut řádil s ostatníma. Hezký pohled.

Co já si už vyslechla keců za to, že chytím takový majinký loztomilý štěňátko za drž..ku..protože malí psi se přece vychovávat nemusí, stačí je dát na flexinu a odvléct obloukem..stejně jako se po nich nemusí uklízet. A to ještě ti lidi neví, jak takový "malý štěňátko" dokáže záhy zřídit lišku nebo jezevce třikrát tak velkýho, a když na to přijde, poradilo by si i s jejich Alíkem ještě že border není a snad nikdy nebude módní plemeno, myslím že bychom vedle pitbulů měli další závažný problém

Mně na tom celém štve to, že lidi psa nevedou, nesměrují ke správnému chování. Když pes udělá něco, co se jim nelíbí, řvou Fuj, Nesmíš, a zajímají se jen o to, jak psa potrestat. Nějak jim uniká, že tam chybí ta nejdůležitější věc - učení tomu, co je správné, motivace, důvěra. Chtějí znát jen ty tresty.

A čemu se divíš, vždyť se takhle už po generace povětšinou vychovávají i děti

To si nemyslím. Nikdo přece nebude chtít po dítěti, které nezná čísla, aby umělo násobilku a nebude ho za to bít. Psovi to ale udělá klidně.

A já si to skoro myslím, jsou mezi námi "rodiče" a rodiče a "páníčci" a páníčci. Výchova dítěte a psa je celkem dost podobná.
A rodiče klidně budou chtít po dítěti nemožné(ze strany děcka) jen proto, že si MYSLÍ, že to dítě mělo napadnout samo od sebe, totéž platí o páníčcích a psech.

Dnes na cvičáku mi říká cvičitelka, za to, že se věnuješ tomuto pánovi dostaneš flašku. My bychom ho zabili. Nejčastejší hlášky pána: rád bych aby to tak bylo, chtěl bych, doufám že to jednou půjde, ne to nefunguje, teď to po něm nemůžu chtít, teď se dívá na pejska, někdy přijde, dneska to nepujde. Když jsem s dotyčným pánem mluvila poprvé, taky jsem ho chtěla zabít a hned. Jenomže já chci pomoct tomu psovi. Zatnu zuby a když páníčka naučím alespoň jednu věc, pak je to pro mě úspěch. Tento pán je pro mě velkou školou, jak se k těmto lidem chovat a jak je přesvědčit, že mám pravdu a přimět je vyzkoušet to. Tento pán mě nutí hledat způsoby.

ja si rikam porad, jake jsem mela stesti, ze jako majitel prvniho psa v zivote jsem nasla tyhle stranky v dobe,kdy byly Arwen asi tri mesice a nestihla jsem napachat mnoho skod a rikam si, ze ten pes ma docela dobrou karmu

Moje Aika má taky kliku. Byly jsme na tom podobně.

Kdybys nepovídala..., co ty dobře vychované a fungující a spolupracující babulky? Co Hanýška - bázlivka a plašanda, v současnosti čuba vítací a pohodová....

Nech bejt, vím, co píšu. Aika je první pes, kterej je opravdu můj. K Rudovi, na tyhle stránky a vůbec do dobré kynologické společnosti jsem se s ní dostala, když jí bylo asi tak 10 týdnů a Ruda mi hned ze začátku opravoval chyby, které bych asi jinak směle dělala. Babulky z mikroazylu jsem si brala, když bylo Aice sedm měsíců, a to už jsem měla hodně načteno a hodně nadiskutováno, Ovčáry jsou asi 4 kilometry od Modletic a nebyl problém jezdit skoro na každé fríčko a i mimo ně a hltat správné postupy a řešení čehokoli. No a Hanýnka přišla zase po dalším roce, a to už jsem měla k těm teoriím i praktické zkušenosti právě od babulek, které byly taky docela plášule, hlavně Asta, takže to pak už šlo v podstatě samo.

Zdravím a ráda bych popsala problém- dotaz -
Pejsek, kžíženec JRT,2,5 roku.
Problém - venku na 95% poslechne na přivolání , někdy ho ale něco zaujme a uhání pryč, 100,200 metrů. Většinou nevolám - nechci pokazit povel "ke mně". Někdy se vrátí vzápětí sám - někdy si pro něho musím dojít (většinou k nějaké fence). Jak a zda potrestat...? (Stopovačka několikrát vyzkoušená a zavržená - většinou nejsem v požadovanou dobu tak daleko nebo v tom správném směru, abych ji mohla zašlápnout).
Další problém- někdy vrčí - něco najde - nechce dát (venku), nebo něco upadne doma a on se po tom "vrhne". Jak potrestat? Někdy vrčí, když ví, že se zlobím - např. poté, co si pro něj dojdu ... (může vrčet, když se bojí a pokud ano - trestat?)
Zároveň ale milý, přítulný - lehává mi u nohou, někdy si "ustele" na mých botách. Misku mu mohu kdykoli sebrat, kosti na kousání také. Nechci přehánět trestání, být tvrdá ale ani promíjet špatné chování.
Děkuji za odpověď

Na tvém místě bych se ptala, jak psa naučit přivolání, jak získat jeho důvěru, aby na tebe nevrčel a jak mu vysvětlit, že si nemusí hlídat svou kořist, protože to je to, co jsi ho odebíráním misky naučila. Už jen to, že ho chceš trestat a ne vést, mi nepřipadá v pořádku. Chtělo by to restart systému. Myslím, že bude nejlepší se objednat na konzultaci.

Netoužím po tom psa trestat, nemyslím, že to je to nejlepší ve výchově. Taky píšu, že uteče jen někdy, jinak přivolání funguje. Myslím, že přivolání umí, je to ale mladý, temperamentní pejsek a i když s ním začnu ještě intenzivněji pracovat (nevím, jak víc, fakt se snažím - je ale trochu "nezávislák" a pochvala ho příliš "nezajímá" už od štěněte, stejně tak hračky venku ho nezaujmou) stejně se určitě někdy stane, že uteče. A proto můj dotaz - jak v takovém případě potrestat (a zda). Neužívám si trestání, pouze chci vědět, jak na to, jak to dělám špatně. Z vaší odpovědi čtu, že si musím získat jeho důvěru - to tedy znamená, že pokud vrčí, nedůvěřuje mi? Nerozumím, jindy důvěřuje - sedne, lehne, na povel se přetočí, na povel vyskočí do výšky, doma zavírá dveře, nosí hračky a nejednou mi nedůvěřuje? Proč? Nechápu, mám VELKÝ PROBLÉM nebo jsou to jen chyby, které potřebuji doladit? Co je to RESTART systému?

Nikdo tu nepsal o užívání si trestání. Přečti si téma přivolání na hlavní stránce: pes buď přivolání umí nebo neumí, nemůže ho umět jen někdy, jak píšeš. Proto by bylo dobré přivolání dotáhnout, doučit, aby pochopil, že na povel přijít musí za každých okolností. K tomu bych volila tu stopovačku, jen je třeba se jí naučit dobře používat a neodepínat jí do té doby, než pes bude spolehlivý, neodepínat, ale postupně zkracovat. Podle toho, jak ho charakterizuješ, bych ho učila všechno pokud možno pozitivně, s odměnami, o které stojí, ale ovladatelnost bych založila na respektu, ne na odměnách. Když k němu jdeš a vrčí - máš dojem, že ti věří? Proč by jinak přece vrčel? Jdeš k němu, pohybuješ se naštvaně, tváříš se naštvaně - to už je určitá forma trestu sama o sobě. Neolizuje se on náhodou, neklopí hlavu, neodvrací pohled? To jsou omluvná gesta, kterými tě žádá o prominutí. Pokud nereaguješ, začne se asi bát a vrčí. Tuhle situaci bych řešila přivoláním, které bych vyžadovala ihned. To vrčení u kořisti - tak reagují často psi, kterým byla na rady různých lidí odebírána "cvičně" miska, aby věděli, kdo je pánem.... . Tito pejskové se tak naučí jídlo si hlídat, protože k tomu dostali dobrý důvod. Řešila bych to tím, že pejskovi občas do misky něco přidám, když jdu okolo, aby moje přítomnost u misky nebo nějaké žužlací kosti, byla pozitivní. Pokud mu potřebuješ něco vzít, zase přivolání a ze začátku výměna za něco dobrého. Prostě pohoda, klid, tvoje surverenita.

[ Jdeš k němu, pohybuješ se naštvaně, tváříš se naštvaně - to už je určitá forma trestu sama o sobě. Neolizuje se on náhodou, neklopí hlavu, neodvrací pohled? To jsou omluvná gesta, kterými tě žádá o prominutí. Pokud nereaguješ, začne se asi bát a vrčí. Tuhle situaci bych řešila přivoláním, které bych vyžadovala ihned.

... ano, tohle někdy dělá - znamená to tedy, že raději než "přitvrdit" staší třeba jen slovně "zahartusit", přivolat a nechat být? Co znamená - "nereaguješ"?
Děkuji za předchozí odpověď i případnou další.

Nejde tu o šablony. On ti dává svými gesty najevo - bojím, omlouvám se, nech mě být. A když na ně správně neodpovíš, nastoupí strach místo respektu a důvěry. Jak jsem řekla, řeším to přivoláním, klidně vysloveným drsnějším tónem (ale bez křiku), psovi dovolím přijít (nedělám krok k němu, a pokud neprovedl něco fakt hnustného, ani ho nesleduju upřeně pohledem na hlavu, ale otočím lehce hlavu - pojď, já tě nesním), po příchodu nijak přehnaně nechválím, ale už netrestám, nekřičím a podobně, když je velký průšvih, tak jen něco krátkého ve smyslu "už mě neštvi", a pošlu ho pryč. Chvilku dělám něco jiného a vůbec si ho nevšímám, pak přivolám normálním tónem, dám možná ještě jeden povel, o kterém vím, že ho umí a splní, když to udělá, pochválím a propustím, tvářím se normálně. Pes možná bude pohledem a projevením radosti - skákání na tebe, vrtění ocásku, přinese něco - ověřovat, jestli se opravdu už nezlobíš. Na to odpovídám úsměvem a nějakým menším požadavkem, který zase zná a splní a nastolím pohodu.Prostě něco jsi vyvedl, tak pozor, ale poslechl jsi, chováš se dobře, tak pohoda.

Zatím moc děkuji za odpovědi, určitě se ještě ozvu s dotazy....

Děkuji za odpovědi. Pokusím se jimi řídit. Vidím, že nejenom já mám s pesanem trpělivost ale hlavně on ji má se mnou .

JRT jsou velmi citliví psi a ve skutečnosti strašně měcí vůči majiteli. Pokud jim něco není jasné (člověk nejedná opravdu přímočaře a bez špetky agrese), tak jdou do strachu, v horším případě (a docela často) do strachové agrese. Zkuste s ním jednat pár dní "bez" emocí, uvidíte, co se stane. A tím myslím i bez bůhvíjakých pochval. Stačí jen úsměv, že je to dobře.

Dobrý den, mám celkem strach sem napsat.. Ale potřebuji radu zkušenějších Mám 3 apůl měsíční fenku Belgičáka Terv. Zajímá mě, když jsem se dočetla že se štěňátka nemají trestat co dělám špatně, když se občas vykadí doma. Já jí netrestám a už vůbec ne fyz. to je mi odporné.Ven chodím 2*denně na vodítku a je velmi šikovná a chytrá nějak sama od sebe umí čekej to si sedne a sleduje mě,dám pamlsek. Když nejsme na proch. je na zahrádce a řádí,zjistila jsem,že má ráda talíř když jí házím dokonce ho i přinese,ale nepustí.Myslím,že se chce jen přetahovat.Zatím je na nás upjatá stále je s někým z nás.Venku to zvládá skvěle jen trochu tahá a vím,že se psalo, že psa neučit fuj,ale na fuj vždy pustí co sebrala do tlamky na procházce a dělá,jako že nic Chystám se sní do školky aby si zvykla na pejsky a lidi. Pejsky si vybírá,někdy se bojí někdy si hraje. Horší je to s lidma skáče po nich a někdy se zasekne a nejde dál jak se bojí to se ale stalo jen 2* Jedna paní mi tvrdí,že s pejskem chodí na cvičák od 3 měs.. Já bych jí chtěla vzít na nějaký sport tř. frisbee či agility, co jí bude bavit,ale od 3 měs? To se mi nezdá.. Kouše nás do nohou,asi si chce hrát snažíme se jí dát hračku místo našich rukou,ale ty se jí líbí více. Nevím kam jsem to měla zařadit ,protože budu ráda za jakoukoliv dobrou radu. Už jsem sem psala,ale špatně tak snad jsem to zase nepokazila.. Moc děkuji a doufám,že odpovědi najdu.

Klííd! Štěndo 3,5 měsíce to občas nestihne a hromádka je doma. Zkusit častěji chodit ven. Na další dotazy je tu celá poradna a větší odborníci.

Máš normální štěňdo, přesně takto se choval Dar ve třech měsících, skákal chytal nohavice atd. Byl teda geniální na venčení, rychle pochopil, že se čurá a kaká jen venku, ale brali jsme ho ven po každém jídle, po každém probuzení, a to i v noci. Do psí školky jsme chodili od tří měsíců každý týden asi půl roku. Miloval to tam a dodnes jsou všichni psi a lidi kamoši. Čti a všechno tu najdeš.

Pozdrav vsem,posledni dobou sme se s zenou shodli ze mi pes nejakym zpusobem "povolil v poslusnosti".Jako kdyby zkousel kam az muze zajit.Nevim jestli je to vekem-pubertou nebo cim.Proste jakykoliv povely nebo prikazy zkousi obcas ignorovat respektive si udelat po svem.Poslu ho na misto a on si lehne 2 metry vedle pelechu.Napodruhe zvysim hlas a on si teda do pelechu lehne,ale pulkou tela je venku.Jedeme autem pryc,reknu mu at jde do kufru jako vzdy,a on dela,ze tam nemuze vyskocit.Pritom mi preskoci dvakrat tak vysokej plot,jeste s rezervou.Chuze na voditku,drive docela uchazejici,dnes ho musim 2xkrat do minuty voditkem opravit.Proste zrychluje.Vycuknu voditkem a povolim,na chvili zpomali a za chvili zrychluje znova.Privolani drive na poprve,dnes funguje obcas,takze nefunguje.Kolikrat se zacucha a na zavolani nereaguje,napodruhe zvysim hlas,obcas se podiva a jak kdyby mi na dalku rikal,vis co ty mi muzes.Nekdy si pro nej musim dojit.Samozrejme bych mohl pokracovat.Musim dodat,ze vzdy sme s mou zenskou pri povelech dusledni a vyzadujeme "dojeti povelu" do konce.Bohuzel mi posledni dobou u techto manyru rupnou nervy.Dnes mi pri povelu na misto,sel asi trikrat uplne nekam jinam a delal blbyho,ze nevi kde to je a ja vybuchl revem a na misto sem ho chytl a donesl.Pak sem si vsiml ze se klepe,zrejme strachem,coz sem opravdu nechtel,ale ted mi pripada,ze to bez zvyseni hlasu,ci zarvani,nejde.Musim zduraznit,ze ho fyzicky netrestam.Nemuze nekdo poradit.Diky Petr