Před týdnem mi umřelo štěňátko jorkšírka bylo mu teprve 5 měsíců. Na veterině mi řekli že to bylo způsobené nedostatkem cukru že si neuměl cukr vytvářet. Měli ho na veterině 3 dny a vůbec mu nepomohli jen mi zavolali a řekli že je mrvá Bylo mi hrozně a pořád je.
Ale nedovedla jsem si představit že se ráno probouzím a nikdo mě nevítá proto jsem se rozhdla že koupím nové štěnátko tentokrát s papírama abych si byla jistá že štěnátko bude ZDRAVÉ.

Štěnátko jsem si vybrala opravdu krásný. U majitelky vypadalo štastně a bylo i vidět že je krásně živené.
Štěnátko jsem si teda koupila a odvezla domů.
Po příjezdu se štěnátko jen klepe a bojí se každého stále pláče a odmítá jíst, jen pije.
Nevm co dělat dostali jsem od paní granule na které byla zvyklá(Farmina N & D Grain Free Chicken & Pomegranate Small & Medium Puppy a Platinum Puppy Chicken) ale vůbec s jich nedotkla, občas si veme pár z ruky ale to je všechno. Paní řikala že má ráda vařené kuřecí maso s rýží tak jsem ji to uvařila se zeleninkou (mrkvička)
Ale snědla trošičku a už to opět odmítá. Štále jen spinká a když je v noci klid tak jen kňučí
Mám velký strach že mi umře hladem když vůbec nejí. Nevím jestli mám jít k veterináři a nebo ještě počkat. Jestli se to nezlepší.
Mám strach z veterináře už jednou mi nedokázali pomoct a má Jessinka umřela

Zamyslete se nad sebou, jak se ke steneti chovate. Asi prenasite strachy z toho, co se vam stalo. Ale tohle je jiny pejsek a je skoda jeho dusicku zatezovat stinem z vaseho minula.
Jestlize se vam libila chovatelska stanice odkud je, tak zavolejte chovatelce, sverte se ji a pokud je to Clovek jiste se vam pokusi poradit co dal.

Pokud mate podezreni i na telesny problem stenatka, tak bezte k veterinari, kteremu duverujete.

Konzultovala jste s chovatelkou? Taky bych asi popřemýšlel, jestli stres štěněte nemůže vyvolávat nějaké vaše chování. A s veterinou bych asi moc neváhal. Odkud jste? Třeba by vám někdo poradil spolehlivého známého veterináře...

doplnění: Vidím, že cyprian napsala v podstatě to samé. Ještě mě napadá - jak dlouho to trvá, odkdy máte štěně doma? (A předpokládám, že nebude mladší než 8 týdnů?)

Děkuji za odpověď jsme z Příbrami. Zkusím se teda spojit s majitelkou z chovatelské stanice a poptat se na to.
Ale kdyby jste v mém okolí opravdu věděl o kvalitní veterině budu ráda.
Myslím že je to způsobené tím že tady je pejsek sám a némá tady kamaráda. Já si s ní teda hraji pořád když teda nespinká. Ale ona neche jít ani ven. Řeknu ji že se jdeme vyčůrát sice jde ale dojdeme ke dveřím otevřu je a ona uteče pryč začne se klepat a strašně štěkat. Ven ji protě nedostanu a když už ji vezmu do ruky stojí jen na místě a ani se nehne a jen kňučí a klepe se.

Štěnátko(4měsíčné) máme doma od soboty a zatím se nic nezměnilo stále se chová stejně

V Příbrami to bohům žel neznám, ale třeba bude vědět někdo jinej. Na druhou stranu, to, že váš stávající veterinář nedokázal pomoct prvnímu štěněti, o jeho odbornosti nic moc nevypovídá, na to známe málo podrobností. Chápu, že pro vás je to citová záležitost, ale možná ho soudíte zbytečně...

Myslím že je to způsobené...

Pokud se nechce samo seznamit se svetem, tak asi potrebuje vasi pomoc, ktere se mu nespis zatim nedostava.
Predstavte si, ze je to normalni stene a tak se k nemu i chovejte. Ze zacatku to pro vas bude asi tezke, ale ono se tim normalnim stenetem proste stane, protoze nebude mit na vybranou.


Chova se k vam stejne, tak jako vy k nemu...

A myslíte že je normální aby tak malému štěnátku za dva dny udělali nejméně 8 rentgenu ? Přitom bylo ještě na kapačkách. Několikrát mu brali krev... Nejdřív nám řekli že maji podezdření na špatné játra potom že na špatné srdce a na konec že neměla cukr ?

Cukrovka i spatna fukce jater muze byt jeden z mnoha duvodu, proc slo stene do metabolickeho rozvratu. V tomhle veku bohuzel neni ve stavu, kdy uz k nemu doslo, moc casu na presnou diagnostiku a ucinnou lecbu (kdyz se v tomhle veku metabolickej rozvrat uz projevi, je vetsinou uz pozde).

Co se tyce noveho stenete: Cim krmite? Cim bylo prikrmovane u chovatelky? Jaky je denni rezim stenete? Jakym zpusobem ke steneti pristupujete a snazite se ziskat jeho duveru? Ma stene moznost si nekam zalezt, kde si muze zcela nerusene odpocinout (fyzicky i psychicky)? Podle popisu mi prijde, ze je stene v neustale strachove kreci.

Od chovatelky jsme dostali krmení a hned jsme ho také koupili (Platinum Puppy Chicken)
Ona má svůj pelíšek kde může být sama ale ona tam ani jít nechce. Pořád je se mnou kam jdu tam jde taky ale já nemohu být jako myška, musím vařit uklízet a ona se bojí každého sebemenšího zvuku vždy uteče o kus dál a začne se klepat.
Denní režim ráno se probudíme kolem 5 hodiny ráno jelikož už nechce spinkat začne kňučet v ohrádce pro štěnátka tak vstanu pustím ji většinou se hned vyčůrá(chodí normálně sama na plenku) Když prší nejdeme ven.
A když neprší dá mi to zabrat aby se venku vyčůrala protože ona ven chodit nechce jen si tam sedne a ani se nehne a začne kňučet. Když jsme vyčůrané nasypu jí granulky a vyměním vodu za čerstvou ona sice jde k mističce ale nevezme si sama. Tak jí pár granulek dám z ruky sní 2-3 a jde pryč. Hrajme si spolu. ------>

Ze začátku nejevila o hračky vůbec žádný zájem, až včera se mi povedlo že si trošku začla hrát. Ta hra netrvá dlouho jelikož po chvilce je unavená a ztulí se do klubíčka a spinká 4-5 hodin. Potom se jdeme opět vyčůrat a hrajeme si. V poledne jsem ji včera uvařila rýži s kuřecím masem a mrkvičkou. Trošku sice snědla ale určitě né tolik kolik by měla. Odpoledne když je hezky jdeme ven ale je to těžké drží se u mé nohy a kam se hnu tam jde taky. Chodím s ní zatim jen na naší velkou zahradu. Jako by ji kolem nic nezajímalo. Možná je to tím že na zahradě je Německý ovčák ale když jdu s ní ven tak ho zavírám do výběhu jelikož se ho moc bojí.
Předešlé štěnátko si sním hrálo ale tahle ne. Tak ho vždy radši zavřu.
Když přijdeme z venku jde se napít ale granulky stále nechce ani rejžičku.

Nevím co dělám špatně se mnou si hraje a když se lekne něčeho enbo když někdo přijde tak hned běží se schovat za mě. Bojí se všech v naší rodině. Nemyslím si že jsme na ní ošklivý. Všcichni se snaží být milý. Ale ona má strach hlavně z mého bráchy. K němu ani nejde a jen se schová a klepe se
Opravdu nevím co dělat. Ona spíš jen spinká a když se probudí chce si hrát jen se mnou a jak někdo přijde je po hraní protože se moc bojí.

A jak se k ní chováte když se bojí? Necháte jí utéct, litujete jí, utěšujete? Měla by jste vše převést do stavu kdy jste nad věcí - a tím začně být i štěně. Nelitujte jí, neřešte zbytečnosti (jestli se bojí běžných zvuků jako je cinkání nádobí a podobně, nepřestávejte s tím jakmile zpozorujete že se toho bojí, copak ty věci přestanete dělat úplně?)

Přistupujte k ní jako k normálnímu štěněti, sice je to malé a zatím vyplašené, ale pořád je to pes...

Jestli venku odmítá chodit, nebo vůbec vyjít ven, použijte vodítko a nenásilnou formu si vynuťte, co po ní chcete. V klidu a hlavně bez chlácholení

Asi dělám chybu v tom že když se něčeho lekne a začne se klepat tak na ní mluvim takovýn hlasem jako že mě to mrzí a jsem smutná něco v tom smyslu " Ale no tak, neboj se vždyť ti nic nedělám" a pohladim ji. Ona když se začne bát tak už jen sedí v koutě a klepe se a pláče. Před bratrem dokonce uteče až do ohrádky a kňučí tam a nepřestane dokud za ní nepřijdu.

S tím vodítkem to zkusím a uvidíme. Myslela jsem že každý pes se těší ven ale ona je taková celá zvláštní.
Doufám že za čas se to zlepší. Mrzelo by mě kdyby ne.

Dívejte se na to tak, že jí tímto v podstatě chválíte za to, že se bojí.....Místo toho se raději zasmějte "co blbneš, vždyť je to jen to a to" proč by vás mělo mrzet a být smutná něco, co je naprosto běžné a neměla by z toho mít vítr? Kdyby jste se něčeho bála a někdo vás jen ujistil v tom, že je čeho se bát lítostivým chováním místo toho, aby vám ukázal, že o nic nejde.

Tak jak se k ní budete chovat vy, taková bude ona. Jednejte sebejistě a zlehčujte, smějte se, utahujte si z ní. Jestli je to uzlíček nervů tak vedle sebe potřebuje přesně pravý opak

Ad venčení: Co kdybys milé štěndo vzala na ruku a zkrátka s ním odešla z bytu. A ne jen z bytu, ale o kus dál, pak postavila na zem a jde se domů. Pokud je to opravdu "ustrašenec", tak na nevyvlíknutelném obojku a s vodítkem.Ne na flexi! A být v klidu.
Mám to z osobní zkušenosti, ale já tak brala cvalíka hovíka, ale jen jednou, dvakrát...
A co třeba si stanovit nějaký řád, či pravidla, kdy si hrajete, kdy si hraje štěndo samo, kdy odpočívá. Samozřejmě, pravidla jsou od toho, aby se porušovala, tak to neber tak dogmaticky. To až se "sžijete".
Rozhopádně držíme pěsti i tlapky

Prepáčte ale mne z vášho popisu príde že sa so šteňaťom príliš mnoho crncáte.To nechce,tamto nechce,toho sa bojí,tam nejde a len ho v tých jeho strachoch podporujete miesto toho aby ste mu ukázala ako vyzerá normálny svet kde patria iný ludia,iné zvieratá a iné zaujímavé veci ako je svet okolo.Jasné,každé šteňa ktoré príde do nového je trocha vyplašené z nových vecí,ale od toho ste tam vy aby ste mu všetko ukázali bez lutovania a ústupkov že toto alebo tamto sa mu nepáči či sa toho bojí.Keď nezistí že o nič nejde tak sa báť neprestane.Keď napr. váš NO bol na predošlé šteňa zvyknutý a neublížil mu,tak ho zoznámte aj s týmto šteňaťom,ukážte mu že je to fajn velký kamarát ktorý sa s ním bude hrať,alebo chcete velkého psa zatvárať ďalších x rokov aby sa nestretli? Ďalší velký nešvar-plíny,píšete že máte záhradu,to je naozaj taký velký problém zobrať dvojkilové šteňa na ruky a vyniesť ho von? Ako si má zvyknúť na von keď tam poriadne ani nechodí? Zrovna nedávno som riešila so známou čo má 3mes.šteňa boloňáka,že sa jej vonku nechce venčiť.Aby jo keď s ním ani nejde poriadne von,učí ho doma na plínu.Vonku sa ani za dve hodiny nevyvenčí a potrebu urobí doma.

Ja som mala dve malé šteňatá prinesené domov v septembri a druhé v novembri,nosila som ich poctivo von a i na velké vychádzky 2-3hodinové cca 4-6km všade možne,(mám ešte dva psy okrem nich a bývame v paneláku) Šteňatá (mala som ich s odstupom času) som šupla pod bundu,keď chceli prebehli sa (i v daždi alebo v snehu) a keď toho mali dosť zase šli spať pod bundu.Sú z nich normálne socializované psy ktoré idú hocikam s hocikým.Pohladil si ich hocikto a hocikedy.Naopak,bázlivosť som riešila u dospelej dogy.Bojíš sa? Tak poď sem a just si ťa budú hladiť aby si videla že je to normálna vec a nikto ťa nezje.Dnes si sama ide pre pohladenie aj k cudziemu čo pred tým bolo nemyslitelné.Čo sa týka kŕmenia,trocha s tým robili problém bostoni keď boli malý,u fenky chovatelka mala naučené šteňatá že granule mali rozsypané po celom baráku a zobali kedy chceli a kolko chceli zo zeme,podobne ako slepice.Tak som si k nej v čase kŕmenia sadla a dostala svoju dávku tak ako bola zvyknutá po granuli,tj zo zeme (prvé dni u nás) Neskor to dostala do misky a keď nežrala neriešila som,nežereš je to tvoj problém,neskor dostala hlad a nažrala sa.U vás vidím to nechutenstvo spojené zo stresom,neviem ako vy,ale ja keď som v strese tak nejem vobec a ďalej ako má byť šteňa hladné keď nemá žiadnu aktivitu? Prekopala by som celý systém chovania sa k nej z vašej strany a uvidíte že sa upraví aj chuť do jedla