Dobrý den, doufám, že píšu do správného tématu.Chtěla bych poprosit o radu. Mám 5-timěsíční štěně BRT. Je šikovný, celkem poslušný (samozřejmě s ohledem na věk), chodíme už na cvičák. Co mě ale trápí je cestování v MHD a ráda bych měla více názorů. Od 3 měsíců se mnou jezdil, v náruči, v tašce, kde ale pak odmítal být a vyskakoval ven, pak jsem ji vyměnila za uzavíratelnou látkovou boudu (používám i do auta), ve které je hodný, ale pro mě je její přeprava velmi náročná. Nyní už jezdíme jen na vodítku, s tím že chci, aby byl na zemi, ne na klíně (kde stejně nevydrží:)). A nastal problém. Po nástupu do tramvaje psík prozkoumá terén, pak sedí a hypnotizuje moji kapsu, kde jsou pamlsky. Dávám pouze pokud úplně sedí! Nedávám-li dle něj dlouho, někdy zakňučí, velím NE - pokud přestane a sedne, dostane pamlsek, čekám několik vteřin - sedí - znova pamlsek. Pokud "prý" dlouho nedávám, zvedne se a tahá mě do všech stran, za lidmi, k sedačce, ke dveřím, čmuchá, občas kňučí, škrtí se, no zkrátka hrozně zlobí :) Můžete mi prosím poradit, co s tím? Zda to dělám správně? A jestli to touto cestou může přejít? Někdy si i lehne, ale tak max. na 20 vteřin. Je celkově velmi akční, což mám ráda, ale při té dopravě je třeba, aby byl v klidu...jezdíme denně, doufala jsem, že to bude v pohodě, když začnu zvykat brzo. Nevypadá to dobře, pokud s ním musím na vodítku cukat, a řvaní? Vím, že to mi k ničemu nebude... Děkuji za případnou odpověď. S pozdravem Zuzana

Pane Desenský, děkuji za odpověď. Jen pro ujasnění - mám tedy ubrat dávkování pamlsků a psa "donutit" sedět? To jsem zkoušela, ale vydrží opravdu jen vteřinu, nekřičím na něj, ale určitě pozná, že jsem z něj nervní :)
Manipulace jsem se obávala, proto to chci včas řešit. V jiných situacích to nedělá, nijak ho nerozmazluju, pamlsky nedostává za nic, nesmí na gauč, do postele, nedostává jídlo dřív než já, ke hře vyzývám já, no v podstatě je problém jen v té dopravě...můžete mi prosím napsat konkrétněji, jak to vyřešit, když ne po dobrém?
Děkuji mockrát, Zuzana

Je logický, že pes je nervní, když je nervní páníček. Chci-li psa zklidnit, musím se nejdřív zklidnit já (nejen navenek - pes čte vnitřní pohodu, emoce). Pak klidně a jasně zařídit, aby pes dělal, co po něm chci a naopak nedělal, o co žádán nebyl. Hlazení dlouhými pomalými tahy a klidný hluboký tón řeči může taky pomoct.

I to jsem zkoušela, ale právě že můj klid nezabírá, tak jsem asi znervózněla...je těžké se vnitřně přesvědčit a být v klidu, sama to vím, že je to problém, proto jsem to tam také napsala...navíc pejsek je v takové akci, že o klidné hlazení ani moc nestojí, divočení je zábavnější

Klasický příklad špatného použití pamlsků - dobře si vás vycvičil! V okamžiku, kdy si je pes začne vynucovat, jakékoliv pamlskování končí a možná někdy při novém cviku začnu uvažovat o tom, že bych snad mohla i nějaký kousek použít.
Do MHD prostě nastupte, sedněte si se psem na krátkém vodítku a neřešte. Ať se třeba postaví na hlavu, pokud nebude tahat za vodítko a bude zticha.
Trvám-li na tom, že pes bude sedět, tak dostane povel a bude sedět, jinak bude posazen. Ovšem jen za předpokladu, že tento povel dostatečně zná a že ví, že povel trvá do dalšího povelu. Pokud nezná, není chyba na jeho konci vodítka a je třeba doučit. Dostatek pohybu bude až někam přijedete.

No, chtěla jsem více názorů, tak je mám...Použití pamlsků mi poradili na cvičáku, pes s nimi funguje kdekoliv úplně normálně, dokonce si i myslím, že na svůj věk děla cviky dobře. Hračka jako odměna ho moc nebere. Opravdu v jakémkoliv jiném prostředí na mě při cvičení nikdy "nedržkoval", sama jsem se divila, že to dělá. Řekla bych, že ale hlavní problém je to, že na místě prostě sedět nezůstane, to zakňučení se objeví tak 2x za cestu, pamlsek za to nedostane, nevím, zda jsem to dobře popsala, dostane ho až když v klidu sedí aspoň 5s, což mi na cvičáku řekli, že zatím stačí, aby se mi nezvedl. Na povelu sedni stále pracujeme - sedne, ale právě nevydrží dlouho, zase posadím, několikrát opakujeme a až na moje ukončení ho pustím. V té tramvaji mi přijde,že se vůbec nesoustředí, sedne si, ale hned se někam hrne. Takže s ním mám pokaždé na vodítku cuknout a posadit ho? Když to udělám 10x po sobě, nebude to podle mě respektovat vůbec Někdy je fakt jak střelený, že to k tomu řvaní svádí, hlazení opravdu nepomůže, rozvášní ho to ještě víc...

Sezení v klidu bych procvičovala při každé vhodné příležitosti.
Jinak můj pes měl sice trochu jiný problém s tramvají, ale řešila jsem to tak, že jsem se domluvila s řidičem na smyčce, když byla tramvaj odstavená a potřebné jsme nacvičili.

Odpověděla sis sama - pes neumí vydržet v sedu ani v domácím prostředí, těžko to pak může vydržet v tramvaji. Pracujte na tréninku výdrže jinde (a líp), tramvaj nech bez povelů, krátké vodítko na kterém držím psa v rozumném prostoru a dál neřeším. Bez cukání, okřikování,... k čemu? Jediné co vyžaduju, je ticho a neobtěžovat ostatní. Vyhla bych se narvaným spojům. Nechat psa tramvaj na konečné projít a v klidu očichat je super věc.
Nemám problém s pamlskováním, ale sled: "nudím se - čumím na pamlskovník - dělám bordel - zazní NE - sednu - dostanu pamlsek" není zrovna to, co bych chtěla aby se pes naučil. Takže s výjimkou výuky nového povelu pes nikdy neví zda pamlsek dostane a neexistuje jejich vyžadování ze strany psa. Kdo v tomhle ujede, má brzo problém s tím, že pes bez ňamky neposlouchá a přivolání končí u "podívej co pro tebe mám".

Dobrý večer, děkuji za rady, chtěla bych vám říct, jak jsem pokročila. Musela jsem už pořídit i náhubek, protože už mi 2x vynadal revizor, takže chudák k nácviku v MHD má ještě náhubek. Ten ale nese celkem dobře, jen občas si ho snaží sundat, ale dá se zpacifikovat. V tramvaji to bylo už trochu lepší, ale pořád je co zlepšovat. Ale dnes jsme jeli vlakem, kde byl zatím jen přepravce (jezdilo se náhradkou kvůli výluce, hodinu cesty, to bych nedala:D) a byl moc hodnej. Vybrala jsem zatim prázdný vagon, jedeme cca 20 min, dnes téměř celou cestu ležel/seděl na zemi, nedostal ani jeden pamlsek, pokud se zvedl a někam se dral, chytla jsem ho zlehka za obojek a položila zpět do pozice, ve které byl. Bylo mi vcelku fuk, jestli leží nebo sedí, hlavně, že byl klid. Takže jsem zamakala na sebejistotě a prostě ho zkrotila. Takto už je to lepší? :) Děkuji.

Tohle je chyba! Pokud máš správný náhubek (nejlépe kovový poplastovaný, rozhodně ne takovou tu věc co psu nedovolí otevřít tlamu), tak jeho použití není žádné týrání a pes tudíž není žádný chudák. Nezapomeň, že jak to bere páník... Je náhubek při cestování nutnost? JE! No, tak ho prostě dostane a je to. A stejně stavím i to cestování - potřebuju někam přejet? Tak tam prostě přejedu.
Barouš svůj první víkend u mne strávil na festivalu - autobus, vlak, mraky cizích lidí, pár psů, spaní kdekoliv, úvaz,... samozřejmě při zachování maximálního komfortu štěníka. Nikdy s ničím takovým neměl žádný problém, protože tohle všechno měl nastaveno jako standart. Čím víc to bereš jako událost a čím víc to řešíš, řeší i pes.
Když tak nad tím přemýšlím, Vašík (nezvladatelný útulkový agresor) měl od začátku taky slušnou nálož. Během měsíce metro, práce, stan, plavecké závody, týden v maličké chatě, kde se do spacího patra lezlo po žebříku, Hřensko i s lodičkami... zakončeno dogtrekem a spaním se mnou v autě i pod širákem. Pochybuju, že cokoliv z toho kdy předtím zažil. Takže - pes zvládne skoro všechno, co sám v sobě zvládne jeho pán.

Ale joo, to sem si zas naběhla ...chudák samozřejmě v uvozovkách, jasně, že ho mít musí, proto ho má...navíc píšu, že náhubek není problém...nebylo to předmětem příspěvku, se mnou jezdí od 2,5 měsíce do práce, jsem veterinářka, takže socializace jinak fakt nevázne, nehýčkám ho v bavlnce, ani nesedí doma, bereme ho všude možně, ale na fesťáku teda eště nebyl, ale to snad nevadí no....člověk se chce pochlubit i s malým úspěchem a málem dostane kartáč :)

Tady je vidět rozdíl a nepochopení mezi psaným a mluveným slovem.
Klííd. Petra mluví a píše: teď hned a bez příkras. Tak trochu jak kulomet. Kdybyste se znaly, tak by tohle nedorozumění nevzniklo.
Petra je taková drsňačka Ale stejně ji mám ráda.[ /size]