Dobrý den,

mám obdobný případ se kterým bych potřebovala poradit. Máme tříletého čivaváka, který od té doby, co jsme se sestěhovali s přítelem a následně se pejskovi stal úraz páteře důsledkem pokousání jiného psa, trpí hysterickými záchvaty. Stěhování a úraz se stal v cca stejné době. Přijde mi, že má z přítele obrovský strach. Když jsou doma sami, je vše ok, ani nehlesne, ale jakmile přijdu domů, pes na přítele začne hystericky řvát, jen co se k němu jen přiblíží. Nikdy v životě bychom si nedovolili mu nějak fyzicky ublížit, proto nechápu tento strach. Je to už neúnosné, pokaždé, když ho začnou trošku bolet ta záda, ještě víc to vygraduje. Nevíme si s tím rady a už docela trpíme všichni. Vím že by bylo lepší zajet za Vámi, ale s jeho zdravotním stavem to bohužel není možné. Děkuji za všechny rady, protože pokud to nevyřešíme, brzy bude nutné, aby se přítel odstěhoval.

Já na vašem postoji vidím jednu důležitou věc. Ne váš přítel, ale pravděpodobně vy jste spouštěčem těch štěkacích excesů. Pokud je pes s přítelem v klidu, když u toho nejste, pravděpodobně mají spolu vcelku vyrovnaný vztah, nemusí být nutně přátelský, ale je únosný pro společné soužití. Vaším příchodem se mnohé mění, především tam cítím mnoho litování a přehnané péče (nemyslím zdravotní, ale takové to ťuťuňuňu) z vaší strany, na což pes reaguje rozmazlením a vynucováním si na vás čehokoli, co se mu zrovna zachce. Ví, že si to vůči vám může dovolit. Váš přítel mu to patrně "nežere", buďto jeho pokusy o vynucování ignoroval nebo vhodně zastavil, ale jakmile přijdete domů vy, zkouší to na vás. Tím, že štěká na vašeho přítele, říká vám - chci tě (vás, ne jeho) mít jen a jen pro sebe, vyhoď toho chlápka, ať se můžeš věnovat čistě mě a mým bolístkám, chci být jedináček a chci to teď a hned. Pokud si netroufáte jezdit na konzultaci (což vidím jako jeden ze signálů, že se o psa přehnaně bojíte), zkuste své chování analyzovat, zda se až příliš nepřizpůsobujete psovi. Je to JEN pes a koho si vy přivedete domů, je vaše věc, ne jeho. Měl by to akceptovat.
Hledejte ve svém chování vůči němu i další příznaky rozmazlenosti, nepřistupujte na jeho požadavky vždy a všude, nenechte se sebou cloumat. Zrušte mu stereotypy, rozházejte mu denní rytmus, když něco chce, vyhovte mu jen někdy, přemýšlejte o tom, jestli jeho bolesti zad nejsou jen manipulativním nástrojem vůči vám. Psi totiž bývají k sobě velmi tvrdí, a pokud není bolest strašná, ani se to nedozvíte. Tedy u vyrovnaných a nerozmazlených psů. Znala jsem fenku, co trpěla na záněty levého oka, a když chtěla něčeho docílit, tak tím okem mrkala, jako že ji trápí a že potřebuje nutně nějaké úlevy či nadstandardní péči. Ale často mrkala tím druhým okem, čímž na sebe napráskala, jak moc si vymýšlí.

No něco na tom bude že ho asi moc lituju, jenže nikdy netuším jak to jeho hysterické kňučení zastavit. Naši milí sousedé už na nás zavolali i policii za týrání zvířat kvůli tomu jekotu. Prosím o radu jak ho správně v tento moment utišit. Co se týká té bolesti zad, když ho to začne bolet, poznám, že nehraje, jelikož na sebe nenechá šáhnout ani mě. Vyhýbá se znatelně tomu, abychom ho zvedali například při mytí paciček po venčení, tudíž to asi vždy hrané nebude. Právě proto se bojím s ním cestovat. Budu se snažit dělat vše podle vašich rad, uvidíme, co se bude dít mám totiž někdy pocit, že se mu dost nevěnuju, a proto to někdy až přeháním

To je těžké radit na dálku, v tom by vám pomohla nejlépe právě ta konzultace. Nikdo z nás netuší, jaká je psychická odolnost vašeho psa, na některého stačí zvýšit hlas, s jiným je třeba "vytřít podlahu", aby si vůbec všiml, že jeho chování není přijímáno s nadšením. V první řadě bych se zkusila zeptat přítele, jak to udělal, že na něj pes neřve, když jsou spolu sami. Pokud by on si nebyl žádného zvláštního postupu vědom, pak musíte sama správně vybalancovat způsob pro přerušení nežádoucího kvílení, když to přeženete, tak se pes bude bát, když zakročíte málo, bude mu to jen pro smích. Já netvrdím, že psa ty záda nikdy nebolí, ale zneužívá je pro dosažení některých cílů. To bych se mu snažila zatrhnout prioritně. A zapomeňte na jakékoli výčitky, nikomu nepomůžou, jen škodí vztahu.

Dobrý den,

ráda bych Vás poprosila o Váš názor a pomoc.

Bax je pětiletý amstaf, mám ho v péči poslední rok. Co nás trápí? Laicky tomu říkám „hysterické“ záchvaty. Tyto záchvaty jsou na relativně ustálený okruh podnětů.

Jednak jsou problém elektrické spotřebiče, hlavně které vydávají zvuk (mixér, fén atd.), ale i spotřebiče tiché (žehlička) mohou za jistých okolností vyvolat záchvat.

Druhou oblastí, která spolehlivě vyvolá záchvat, je situace, kdy by měl být přivázán někde venku.

Třetí oblastí, a ta je nejsložitější, je, že záchvat se u něj objeví, když má být ovládán člověkem, který cítí strach, je nejistý, rozhozený, rozladěný.

Jak záchvat probíhá.

Bax nejdříve rozšíří zorničky, začervenají se mu oči, stáhne uši do zadu, začne zrychleně dýchat (jako po velké zátěži) a obíhat kolem člověka dokola. To je první fáze.

Pak se pokusí zaútočit na daný spotřebič nebo člověka. Spotřebič je schopný zdemolovat, člověka nekouše, ale štípe, vznikají modřinky.

I po odložení a uklizení spotřebiče nebo po odvrácení možnosti, že bude přivázán, pokračuje ve svém ataku a skáče k hlavě člověka, velice hrubě narušuje osobní prostor. Skáče na hlavu a štípe do končetin, drápe a snaží se člověka přichytit končetinami. U toho vyje, štěká. Uklidnění může trvat i dvě hodiny.

Tyto záchvaty jsou za poslední půlrok čím dál častější.

Děkuji, Kamila

Dobrý den, potřebuji poradit... Zavazujeme adopci 5lete feny Miloše, která pochází z mnozirny, kde žila v kleci a rodila jedno štěně za druhým. Fena je venku skvělá, na psy, kočky, lidí, děti, nic jí nedělá problém. Ani nas pes, kastrovaný kříženec australského ovcaka. Problémy se ukázaly vevnitř a před domem, kde najednou fenka začala po psovi vyjíždět, když se chtěl napít vody. Zavrci a vyjede směrem k němu. To samé se opakovalo, když jsme byli před domem, ležela, nechala se drbat a pes chtěl přijít blíž. Byla okriknuta majitelem, hned se začala plazit a ukázala bříško a nechala toho, ale vzhledem k tomu, že se to opakovalo v krátké době zas, si nemyslím, že to pochopila. Bylo to při návštěvě fenky v jejím novem domově u lidí, kteří ji zachránili. Chtěli jsme kamaráda pro našeho pejska, ale nejsem si jistá,jestli dokážu feně u nás doma vysvětlit, že takhle ne. A jestli by vůbec byla šťastná se druhým psem v domácnosti. Děkuji za jakoukoli radu...

Volej Rudovi