Dobrý den!
Před třemi dny jsme si přivezli domů naše první štěně a mám pocit, že potřebuji poradit snad se vším. Malé je šest týdnů - vím, že je to málo, ale bohužel není zrovna z nejlepších podmínek a majitelka hleděla hlavně se všech štěňat zbavit co nejrychlej takže většinu sourozenců dala pryč dokonce už v pátém týdnu. Celé dny tráví tím, že kničí, že chce chovat - pak je velmi spokojená a celý den je schopná prospat na klíně. O to větším peklem jsou pak samozřejmě noci - z vyčtených informací jsem došla k závěru, že je snažší štěněti od začátku věci zakazovat než je pak odnaučovat většího psa, ovšem co se týká přístupu do postele je to však trošku problém. Chápu, že takhle malé štěně se v pelíšku trápí a proti psovi v posteli v podstatě nic nemám, ale na druhou stranu kříženec labradora a dogy s kapkou ČV by se zejména v budoucnu lépe vyjímal ve vlastním pelechu Celou situaci navíc ještě komplikuje fakt, že máme matrace na zemi - přes den se postel dá ještě ubránit, ale v noci trávím několik hodin tím, že jí z postele přesouvám zpátky do pelechu, zbytek noci si chce většinou hrát. To ji pak tahám ven a nutim chodit kolem domu - celou dobu venku se tváří, že usne a toužebně kňučí na domovní dveře, po příchodu domů opět ožívá. Vím, že je u nás doma krátce na to, aby se už něco naučila, a že je třeba mít trpělivost, ale nevím jak dlouho vydržím bez spánku... Potřebuju prostě poradit jak pojmout výchovu, zda mám s učením samostatného spaní ještě počkat, či vytrvat atd. Ještě mám dojem, že vůbec nechápe, že ji někdo kárá. Např. skočí do postele tak ji vyhodím pokárám důrazným "nesmíš" a za vteřinu je tam s radostným vrtěním ocasu znova. Tak předem děkuji za jakékoli rady a zkušenosti. Zdraví Marie a Madla

Podle mne tak malé psí miminko ani nemůže pochopit, co je kárání a proč to děláte. Řekla bych, že je k němu třeba přistupovat jako k malému dítěti, obrnit se trpělivostí a dávat mu jemně najevo co nesmí. Na opravdové povely bych počkala až tak do jeho půl roku.

Maddlo:když jsme si přivedli domů toho našeho,tak jsem od počátku věděla,že do postele ne,že bude spát v předsíni ve vlastním pelíšku.Jenomže prcek samozřejmě v noci spát nechtěl.Tak to bylo jako s miminkem...uspávala jsem ho a v momentě kdy se zklidnil a usnul,jsem potichu lezla spát i já.Většinou se ale během noci vzbudil a začal pláč nanovo(bydlíme v paneláku).Nakonec jsem si ustlala ve futru mezi ložnicí a předsíní.Trvalo mi měsíc než-li se štěník nenásilně naučil spát úplně sám.Na každého pejska platí asi něco jiného ale nám pomohlo toto.Držím palce

Nějak se mi to celé nezdá. Připadá mi, že jsi na hranici toho, aby si štěník začal na tobě věci vynucovat. To mi pro další společný život připadá daleko závažnější než to, kde bude nebo nebude spát. Kňučením si vynucuje chování, pak je spokojená....., tak proč by se v noci měla chovat jinak? Na druhou stranu je pochopitelné, že vyhledává fyzické teplo a kontakt. Fenku jsme si také brali v 5,5 týdnech a musím říct, že nikdy v noci nekňučela. Možná to bylo tím, že nepřišla z příliš dobrých podmínek, nebo také tím, že se mnou spala v posteli od prvního dne a spí tam už celých 5 let. Vejdem se tam i s manželem i s druhým pejskem (ČSV a BŠO). Já bych hlasovala pro spaní v posteli.

Essi, také se mi to nezdá. Na jednu stranu upozorňuješ na možnost, že si štěně může "vykňourávat" a na druhou radíš mu v tom "vykňourávání" vyjít vstříc.
Maddla, mimina z vrhu naší čubís byla ve věku té Tvojí ještě doma a uspávala jsem je poměrně pravidelně, u nás fungovalo vzít do náruče, hladit, pochodovat po bytě a vyprávět . Usínající štěník se pak zlehka šoupne do pelíšku, hladí a pak už můžeš opatrně ustupovat. Jestli to zabere i u Tvého mimi, to nezaručuji .Když se vzbudili všichni a řádili, jak černá ruka, šla jsem jim jen vykydat a "odhnojit" a zpátky do postele, bojový ryk jsem ignorovala (chce to pevné nervy).

Teda ma5 doma šteňa doma tri týždne a ešte nemať jasno je dosť na pováženú.
V prvom rade si zvážte pár otázok sama pre seba a potom sa môžu dostaviť aj výchovné úspechy.
Predovšetkým, nevidím dôvod uspávať ho a nosiť na rukách cez deň.
Potom rozhodnite sa kde bude pes spať a podľa toho sa zariadiť, posteľ alebo chodba či jeho pelíšek.
V oboch prípadoch môžete ostať pri ňom.
Zaručím vám, ževačšina 9 týždňových šteniat sa dokáže prispôsobiť podmienkam ktoré mu stanovíte.
Za tri týždne už nemôže vynucovať si pozornosť v noci, pretože v noci sa spí. bodka.

Ha. práve som si prečítala že ste si ho doniesli pred troma dňami.
Beriem späť. Máte na to ešte pár dní. Je to skutočne ako donesené bábatko pôrodnice.
Psík má byť v tomto veku najedený až po uši a spať. S krtkymi prestávkami na hranie. Ale aj tak ho na rukách pestovať nemusíte. Radšej si k nemu ľahnite a dajte mu dostatočne mäkkú postieľku aby sa v nej cítil ako medzi surodencami.

Kde to vidíš? Naopak upozorňuju na to, že si štěně něco vynucuje. Patřím ale k těm, komu chybí, když pes nespí v posteli a ptám se, v čem je takový problém s tím, že by tam spát chtěl. Možná jsem to napsala nesrozumitelně, ale to, co ty popisuješ, v tom určitě nevidím.

to Essi
Možná jsem to špatně pochopila, ale Maddlina otázka byla, jak zvíře uspat, nejlépe mimo pelech.
A kde to čtu? Třeba tady:

Tam ale čteš jenom to, že moji psi spí v posteli a to je taky fakt, ne že by si to někdy vymohli kňučením nebo jinou formou. U nás jsou psi prostě posteloví všichni a vždycky.

S tím uspáním - z jejího příspěvku jsem pochopila, že ve dne si štěník kňučením vymůže pochování a spaní na klíně. Proto mi příjde nelogické, že v noci to funguje jinak. Pokud trvá na tom spaní mimo postel, dala bych do pelíšku nějakou větší chlupatou hračku, ke které by se mohlo přitulit.

Jasně, ať si Tví pejsci spí v posteli, to je v pořádku. Mám ale zato, že Maddla se rozhodla, že její pejsek v posteli spát nebude. Fenečka je naopak přesvědčena, že v posteli je to lepší, pročež Maddla noci tráví přesouváním pejska z postele do pelíšku, odkud se jí obratem kýbluje zase zpátky. Upozornila jsi, právem, že pejsek si svým chováním vynucuje splnění vlastních požadavků- pokud jí ale Maddla dovolí postel, pak proto, že si ji čubinka na paničce vynutila.

to maddla
v prrní řadě si ujasni co chceš a podle toho jednej.
Psala jsi že pejsek nechápe a on asi vážně nechápe co po něm chceš. Zkusila jsi přirozené padej si na pelech ?? nemusíš ho mlátit ale chovej se přirozeně, protože pokud mu říkáš: broučku běž na místečko hahaha tak chápu že se vrací. Zkus vyjádřit co cítíš když tě budí a cpe se kam nemá a to naprosto přirozeně, dám ti příklad: můj pes má postel dovolenou ale když mi leze po hlavě a zkouší mě odtlačovat tak mu bez řvaní řeknu: kur... di do haj... se chci vyspat (záměrně píšu sprostě aby jsi pochopila význam a i to tak říkám aby i on pochopil) atd. Nepřemýšlej za něj ve smyslu: co on chudák tam tak sám dělá. Prostě se rozhodni a to dodržuj, nejhorší je tvoje nerozhodnost a měnění názoru na věc.
Vážně je to o přirozenosti jako např. když se snaží tě budit tak se ho zeptej: si jako myslíš že si teď s tebou budu hrát ?? vypadni a neotravuj!!!

znova díky.pravidla mám promyšlená jen sem si nebyla jistá jestli takhle malej prcek nepotřebuje nějaký úlevy Jinak to, že je v klidu když je na klíně bylo myšleno spíš jako zdůraznění toho, že chce být pořád s někým a cítit teplo. Samozřejmě se ze všech sil snažim nenechat se vydírat kňouráním, spíš se jí snažim ňák zabavit, aby přestala. A když mazlit tak se snažim zvedat jí až, když je zticha... Je to, ale náročný

Nemyslela jsem to tak, že by se se psem do půl roku nic nemělo dělat. Samozřejmě osvojování si správných praktik postupně odmalička je nejvhodnější. Reagovala jsem tak proto, že si myslím, že pětitýdenní pejsek není schopen rozpoznat, co vlastně povel znamená, kdežto v půl roce už je jiná situace. Šlo mi o vlastní vnímání povelu.

že pětitýdenní pejsek není schopen rozpoznat, co vlastně povel znamená, kdežto v půl roce už je jiná situace. Šlo mi o vlastní vnímání povelu.
S tím tak trochu nesouhlasím...pes sice požadovaný povel nemůže ještě umět ale používat ho již mohu.Co např. povel "fuj"?Přeci už od malička nechci aby třeba kradl jídlo ze stolu.K tomu samozřejmě musím použít nějaký povel!(samozřejmě ve spojení s něčím méně příjemným aby si povel uměl spojit).

Jestli ho nechceš do postele, co takhle pelíšek k posteli a než usne dát mu tam ruku a šolíchat:))
můžeš mu tam dát i termo flašku s teplou vodou aby měl pocit teplého těla, takhle malí mimino má spát s mámou, nebo v klubku sourozenců a ne někde samo...

[quote="vencan"]Jestli ho nechceš do postele, co takhle pelíšek k posteli a než usne dát mu tam ruku a šolíchat:))
quote]
jojo.ruku v pelechu sem měla celou první noc. akorát druhou noc, kdy už jí trochu otrnulo, jsem strčila ruku do pelechu a vypadalo to, že jí sežere

No,doufám,že mě někteří útlocitnější členové nebudou chtít ukamenovat ,ale já to řešila tak,že jsem měla velikánskou krabici od televize a tam jsem čubu prostě dala na noc.Nestála jsem o to,aby mi v noci lezla po bytě a dělala bůhvíco.Bylo jí to ale totálně jedno,měla tam dost místa a byla vždycky náležitě znavená,takže byla ráda ,že spí.Jedinej problém byl,že jak se v noci převalovala,čutala do těch stěn jak dostihovej kůň,ale jináč dobrý.

Mimochodem dneska jsem se nad ránem probrala v euforii, že po třech útocích vzdala snahu a dospala v pelechu. No a vzápětí sem jí našla spát neprobuditelnému páníčkovi na peřině. To je pak těžké snažit se o nějakou výchovu No počkám ještě pár nocí a začnu zvažovat koupi nové televize

No tahle byla vysoká,takže se jí vylézt nepovedlo a vydržela nám měsíc a pak už byla čuba v pohodě jak s hygienou tak se spaním.Jinak ona taky do postele může(i když to nevyužívá,jen vyjímečně),ale já se hodlala vyspat a taky jsem nestálo o to,mít z bytu chlívek.Krabice ten účel splnila dokonale,toť vše

Já jsem Bendu v době největích "bojů" dal na vodítko tak že dosáhl k posteli ale ne tlapkama na ní. Po nějáké době byl klid i bez vodítka.
Jinak to ale celkem sranda když jsem usínal a slyšel jak se přibližuje a do tmy jsem jen řekl: si děláš .pr.. ne ? nebo jenom zvednul hlavu (nezapomenu na ten výraz když jsem se na něj podíval a on předníma na posteli -- otočka a do pelechu ) byla to sranda ale páč spím tak tvrdě jako tvůj přítel tak jsem dal to vodítko a bylo

U nás Šmudlo v noci pochoduje.
Chvíľu je vo svojej krabici, chvílu u detí v posteli a chvílu u nás.
On príde k posteli sadne si uprene sa pozerá a kňučí. Robí to tak dlho, kým mu nezdvihneme perinu alebo nepošleme do teplých krajín.

já jsem sice svýho psíka učila v bytě v jeho 9 měs. (bydlí venku a byli jsme na návštěvě) jak už byl větší tak jsem se bála napáchané škody, ale dala jsem mu deku vedle postele, mě k hlavě, ruku do pelechu a usínala jsem s pravidelnym klesáním a zvedáním ruky. když se večer probudil tak jsem to poznala, "přivítali" jsme se a šlo se zas spát
k tomu knůčení přes den- co zkusit svlíct si ponožku a až vám bude chtít spát, tak ho nohou hladit když chce kontakt?

Průběžně hlásím, že spaní se zlepšuje Z postele už většinou vyleze při důrazně zařvaném "nesmíš" a většinu noci vydrží na pelechu. Problém nastává kolem páté ráno, kdy slečna usoudí, že už je vyspalá. To nás pak chodí do postele spíš z nudy budit, ale to se snad zlepší časem až bude doočkovaná a člověk ji bude moct venku pořádně utahat

Jinak před námi pomalu stojí další úkol - od kdy je podle vás dobré začít štěně zvykat samo v bytě?

Cokoliv budeš chtít od psa v budoucnu, začni s tím už pomalu teď. Prudké přechody z jednoho do druhého jim nedělají dobře. Pokud zjistí, že odchod je vždy spojený s návratem a je to zcela běžné, nebudeš mít později problém se samostatností.
Jak už jsem psal, termínování nepřináší nic dobrého.

Maddla:já si štěně přivedla v 7týdnech a po 3 dnech jsem už šla do práce.Chodím teda jen na 2hodinky,takže nezůstával a nezůstává dlouho.Co jsem měla ale psy předtím,tak ty po týdnu doma museli zůstávat zhruba 8hodin.Takže začít téměř hned a dobu pomalu prodlužovat,to je myslím celkem ideální...

Madla,
nepadla tu jedna - podla mna dost zasadna otazka: preco tvoj pes nemoze spat v posteli? Mne to odkladanie steniatka v predsieni pripada dost nevhodne - ide o to, ze doteraz bol stale s matkou a so surodencami. Teraz - navyse iba v 5-tich tyzdnoch - sa dostane do noveho prostredia a musi v noci zostavat samo. Toto naprosto nepovazujem sa spravne. Pes je - rovnako ako vlk - smeckove zviera a patri do smecky, teda TESNE k svojmu panovi. Ono jediny problem so spanim psa v posteli je ten, ze treba castejsie vymienat postelnu bielizen...

Este k tomu zostavaniu sam doma - so svojim steniatkom som to zacala riesit na druhy den - po tom, co mi ho priniesli. Sice len na niekolko minut - isla som vysypat smetie a akoze som sa zdrzala, ale predsa. Prosto od prveho dna si stena zvykalo, ze zostane na par minut samo. A hadam na treti-stvrty den som odisla do prace - sice len na niekolko hodin, ale stena bolo v pohode a bolo ticho.

Já osobně si zase nemyslím, že by byl takový hřích vyžadovat po psovi, aby spal ve vlastním pelechu. Když už mám uvádět nějaký důvod, tak v dětství sem hodně trpěla alergiema a nerada bych, aby se vrátily, pak také hodně cestujeme, navštěvujeme rodiče apod. a nemyslím si, že každý touží po tom, aby se v jeho povlečení válel gigapes jakej asi vyroste z našeho míma Navíc nespí nikde v předsíni, nýbrž na molitánku pár metrů od nás, díky čemuž se tak od pěti od rána vystavuji útokům vyspalého, znuděného štěněte - přesto stále doufám, že to přejde a nikam daleko od "smečky" ji nevyhánim - i když je to o nervy a moje kruhy pod očima mi dosahují v tuto chvíli asi tak k pupku.

Joj, tak přesně takhle si naši kamarádi zadělali na pořádný probém s malou dobrmankou. Taktéž ji bohužel dostali v takhle útlém věku a taktéž usoudili, že je moc malá na vlastní pelech. No a potom měli velký problém, jak přesvědčit čubíse , že "ode dneška" už spát v posteli nebude, když na to byla už zvyklá. Vynucovala si to hlasitým štěkáním a oni začali mít dost velké problémy se sousedy. Myslím, že tohle si člověk musí říct hned na začátku zda chce, aby s ním pes spával běžně v posteli nebo ne. A pokud to do budoucna nechce, tak mi přijde lepší, aby si rovnou zvykalo na svůj pelíšek.

to si taky myslím navíc pro řekněme méně zkušenějšího majitele psa je to jeden způsob jak ukázat pejskovi kdo má větší privilégia

Maddla,
postrehla som, ze Ty pises, ze pes spi s Tebou v jednej izbe - ta poznamka o predsieni bola na margo "tiez-majitelov", ktori psa odkladaju ako predmet - nie priamo na Teba.
Pokial ide o alergie - ked nimi netrpis teraz, pri dennom styku so steniatkom, pravdepodobne uz odzneli a ci bude stena s tebou spat alebo nie, nic sa na tom nezmeni.
Este k tym navstevam so psom: to je naozaj tazke - nie kazdy je ochotny a schopny to riesit tak ako ja: kam nemoze moj pes, nejdem ani ja... (mimochodom - moj pes v posteli nespava - nie preto, ze by to mal zakazane, ale jednoducho sa tak rozhodol. Nikdy som mu nepovedala, ze nesmie do postele - ale ma rad pohodlie, takze do mojej postele vlezie az vtedy, ked z nej ja vypadnem...)

Zaslal: středa 21. březen, 2007 20:03 Předmět:

Hyena napsal:
Myslím, že tohle si člověk musí říct hned na začátku zda chce, aby s ním pes spával běžně v posteli nebo ne. A pokud to do budoucna nechce, tak mi přijde lepší, aby si rovnou zvykalo na svůj pelíšek.

s tym absolutne suhlasim

to si taky myslím navíc pro řekněme méně zkušenějšího majitele psa je to jeden způsob jak ukázat pejskovi kdo má větší privilégia

Benda,
vies, to "ukazovanie" psovi, kto ma vacsie pribilegia tym, ze nesmie spat v posteli, nesmie do dveri ako prvy, nedostane jest skor ako jeho pan... zda sa mi to kontraproduktivne. Ked nedokazem svojmu psovi ukazat, kto je tu sefom prirodzene, tak som si ho nemala kupovat...

Luxo,
ta věta o nekupování psa mi trochu vadí a přijde mi jako: "my jsme mistři a jsme jedinou kdo psa mohou mít a ostatní jsou deb....ové". Znám pár lidí kteří nevědí o kynologii vůbec nic a přitom si spokojeně žijou se svým psem (i když asi nepřirozeně). Dříve pln informací které jsem o psech získával jsem si myslel jak jsem chytrej a viděl kde všude dělají chyby. Dnes jsem spokojenej když vidím že spokojeně žijou, jak pes tak lidi.
Mě osobně přijde více kontraproduktivní když někdo roztomilé štěnátko v posteli má a když vyroste tak ho vyhodí.
Pokud jde o privilegia tak já jich mám víc než Benda a jemu je umožnuji z a dobré chování, nemyslím dnes ses dobře choval ale obecně mu zpřístupnuju a dovoluju víc at už gauč nebo i postel (a další) ale i tak je to moje a nevidím důvod proč by měl brát automaticky.
Jinak řečeno nelituju toho že jsem Bendu v posteli od štěněte neměl.

No a ja mám jen zatím předsevzetí vychovat psa tak, aby byl počet míst kam nesmíme, byl co nejmenší

Jinak bych opět požádala zkušené o radu
Vypukly nám doma hádky. Snad se mi to podaří správně vysvětlit
Jde o to, že když štěně něco provede - např. okusuje dráty přítel mu vynadá, když ho načape a pak ještě chvíli dělá jako, že se zlobí.
Já ji vynadám, když ji načapám, a když se pak třeba uklidí na pelíšek , tak už ji hned (třeba chviličku po prohřešku chválím), že "tam je hodná". Zkrátka snažím se kárat ji, když dělá něco špatně a ve chvíli, kdy "je polepšená" už chválit, že tak je to správné...Přítel tvrdí, že je to na nic, když takhle rychle přeskakuji z kárání na chválení...A jak káráte vy ?

Benda,
mrzi ma, ze si zobral moju odpoved na seba. Pred časom sme sa spolu na tomto webe bavili a som "smekla klobouk" pred tým, ako máš vychovaného bígla - teda v nijakom prípade to nemohla byť narážka na teba.
Písala som len všeobecne - dosť často sa totiž stretávam práve s tým, že človek, ktorý si nie je istý sám sebou, si svoju "sebadôveru" stavia na psovi - a pes je potom chudák - to sú práve tie - ako som to nazvala "nezmysly" s chodením do dverí ako prvý, s kŕmením až keď sa pán naje a pod.
Pokiaľ ide o to spávanie v posteli - nejako som to nikdy neriešila - ak chce pes spať v posteli, tak v nej spí, ak nie, spí v svojom pelíšku, alebo tam, kde mu to vyhovuje - u nás konkrétne je to na sedačke - má na nej deku a nie je problém tú deku pravidelne prať...
Hyena,
samozrejme - keď raz niečo psovi dovolím, dovolím mu to NATRVALO - teda NAVZDYCKY. Nemôžem si šteňa "nasťahovať" do postele a nedovoliť mu v nej spávať ako dospelému psovi .
A toto neplatí len o spaní v posteli. Ak svojmu psovi niečo dovolím LEN JEDEN RAZ - dovolila som mu to NAVZDY - tam výnimky nie sú. Pes sa potrebuje o svojho pána opierať - a keď pán sám nevie, čo chce, nevie to ani ten pes

Ospravedlňujem sa obom za oneskorenú odpoveď

Zaslal: pátek 23. březen, 2007 09:40 Předmět:

luxo napsal:

Este k tym navstevam so psom: to je naozaj tazke - nie kazdy je ochotny a schopny to riesit tak ako ja: kam nemoze moj pes, nejdem ani ja...


No a ja mám jen zatím předsevzetí vychovat psa tak, aby byl počet míst kam nesmíme, byl co nejmenší


Madla - držím ti palce, aby sa ti to podarilo...

Luxo, jen pro odlehčení tématu: já jsem svému psovi dovolovala ležet na gauči jen v nepřítomnosti dalších členů domácnosti ( oficiálně to měl zakázané) a hodně rychle pochopil, že když slyší někoho přicházet, tak má seskočit dolů Tím ti ale vůbec nechci oponovat a tvůj přístup je bezesporu výchovnější

Ja toto tak nevidim. Nevidim az tak cierno-bielo. Je kopec situacii, pri ktorych nieco bezne nemoze, ale ked mu to v tej chvili dovolim moze. Prikladov je kopec... Pes ma zakazane sa svojvolne ist pozriet na druheho psa, aj ked je na tej istej luke, co i len 20 ci 10 metrov od nas...Ak dostane povel, ktory som si na taketo situacie vymyslela, moze. Taktiez si nemyslim, ze ked doma moze byt na gauci, na posteli, jednoducho vsade, tak ked sme na navsteve, ze by ho to nejako zlomilo, ked mu poviem NIE, teraz nemozes byt ani na gauci ani na posteli.... a takychto veci, je u nas jednoducho viac a nemyslim, ze je to zle. Ale mozno sme sa len zle pochopili.



s tymto si ma velmi potesil

Zuzulka,
je samozrejmé, že niekedy mu cez cestu dovolím prebehnúť a inokedy ho prinútim na okraji cesty zastaviť. Je samozrejmé, že k niektorým psom mu dovolím bežať, a k iným nie. Je samozrejmé, že keď som u niekoho na návšteve, na sedačku a do postele nemôže (alebo môže - záleží na tom, u koho sme na návšteve). a takýchto príkladov môžem vymenovať desiatky. Prosto, keď som mu raz V MOJOM BYTE dovolila spať na sedačke - dovolila som mu to navždy - V MOJOM BYTE. Keď som mu dovolila BOJOVAŤ SO MOU tak, že mi trhá rukáv na bunde - dovolila som mu to navždy ...
Takto to bolo myslené

Ale, když poslechne zákaz, sama toho nechá a přiběhne ke mě tak jí pochválit můžu, ne?

nepřeháněj to s tou pochvalou, řekni něco neutrálního zhruba v tom smyslu že jako fajn, ale příště ať vynechá to zakázané... např. "no konečně"

Plně se ztotožňuji s první větou prvního příspěvku. Mám od nedělního večera doma devítitýdenní fenečku kolie, je to můj první pejsek. Samozřejmě že jsem si předem načetla co se dalo, přesto bych potřebovala s pár věcmi poradit:
1) Odmítá chodit po dlažbě. Ze začátku si po postavení na dlažbu lehla a naříkala, teď už je po chvíli nářku ochotná následovat mě po vyvenčení z předsíně do mého pokoje, kde má pelíšek. Opačným směrem ale nejde ani náhodou, když jí z pokoje odejdu prostě stojí na prahu a buď kňourá, nebo čeká a vyhlíží mě.
2) Doma si se mnou nehraje, nechodí se za mnou pomazlit ... ignoruje mě. Venku si hraje, chodí za mnou, chce se mazlit, na volání příjde. Doma si hraje sama s hračkami - kouše je - ale stačí, abych si k ní přisedla na podlahu a položí hračku a odejde. Zkoušela jsem ji trochu ke hře strhnout tím, že si budu s hračkama hrát sama, ale efekt naprosto nulový - připadám si trochu jako cvok, když po podlaze honím tenisák a feňule mě 1-2 min. pozoruje a pak si jde lehnout do pelechu.

U chovatelky štěňata trávila noci zavřená v odchovně a přes den byla na zahradě v ohrádce - nechodila do domu a tak se asi cítí doma nejistá. Venku si víc věří a víc se odváže. Jak bych jí s tím ale mohla pomoct? Mám se tvářit jakože nic a čekat až se sama otrká, nebo mi poraďte čím jí troch zvednout "domácí sebevědomí".

Co to je odchovna?!

Ruda: ptala jsem se slečny, protože psala, že štěňata nebyla v domě. A že přes den byla na zahradě, tak mě zajímalo, jestli odchovna je v tomto případě název pro něco jako třeba toto:


jinak za odchovny spousta lidí, i já, považuje obyčejný ohrádky s plastovým dnem, který se daj do bytu, aby prcci nezničili podlahu. nebo třeba toto:


jinak mě samozřejmě zajímalo, jak ta odchovna vypadala v jejich případě.

Děkuji za odpověď. Takže mám přestat dolézat a počkat až si přijde sama? Asi jsem musela vypadat v jejích očích jako pitomec . To s těma hračkama mám z nějaké knihy, ale třeba jsem to nějak blbě pochopila. U té předsíně mám tím pádem taky počkat, až půjde sama? Včera večer poprvé nemetla přes dlažbu rovnou do bezpečí na koberec, ale v půlce si sedla a počkala až si sundám boty a půjdu taky, to je dobré znamení, myslím. Ráno, když jsem se vzbudila ležela kousek od mojí postele a když jsem se na ni podívala trošku zavrtěla ocáskem - poprvé v bytě, venku na mě vrtí skoro pořád, tak si říkám, že třeba nakonec i příjde i doma, nejen venku. Není možné, že jsem těžce nezajímavá, protože jsem skoro pořád v tom pokoji s ní (teda ne že by mamka nebo brácha dopadli lépe, když na ni příjdou nakouknout, ale stejně)?



Ne, takhle to nevypadalo. Spíš něco jako zastřešený prostorný a čistý kotec podestlaný slámou, taková "místnost pro štěňata". Jen to prostě nebyl interiér domu ve smyslu chodba, kuchyně, obývák ... Odchovna tomu říkala sama chovatelka, tak jsem to prostě přejala, nenapadlo mě to googlit. Ta první fotka vypadá jako případ pro KVS . A ani v té ohrádce nebyla štěňata ponechána osudu - pod dohledem běhala po celé zahradě, měla kontakt s ostatními psy a lidmi.