Medzi psikmi sa pohybujeme dost.Ona sa s nimi hra ale par krat sa mi stalo ze mi po nich isla aj pri hre.A to som spozorovala ked ju kusali v ramci hry.Myslela si ze jej chcu ublizit...Uz ju netrestam po vasich radach.Aj tak to nezaberalo a len mi to bolu luto ze schitala.Niektore stenata sa odohnat nedaju tak idem radcej dalej od nich.Dakujem za rady.

Pokud je nektery pes uz moc doterny nestid se pozadat jeho majitele at si jej zavolaji,klidne vysvetli na pripadny dotaz proc.Pokud bude mit fenule pocit nejistoty musi vedet z ma za sebou Tebe a ty ji vzdy podrzis.Pripadne problemy res v klidu a pohode....

Rada by som podotkla, že treba presne rozlišovať medzi vrčaním v hre a vrčaním ako výstrahou pred útokom.
Môj nemecký ovčiak sa hráva s pittbulkou - voláme to grécko-rímske zápasenie. Pre ne-psíčkára to musí zrejme vyzerať ako vážna bitka - obaja totiž pri tom vydávajú zvuky, ktoré je možné si pomýliť s agresivitou. Dokonca sa nám stalo, že jedna pani na nás chcela zavolať policajtov: vraj na ulici poriadame psie zápasy...
Prosto - vrčanie pri hre môže byť pre neskúsené ucho rovnaké, ako výstražné alebo útočné zavrčanie.
Pokiaľ ide o vrčanie na šteňatá, môže to znamenať, že šteňa dostatočne nepozná "psiu reč" a vaša fenka mu iba dôraznejšie dáva najavo, že sa správa nevhodne.
Bohužiaľ, robí to aj môj pes, dokonca je schopný po šteňati, ktoré otravuje cvaknúť (NIE POHRÝZŤ, iba cvaknúť zubami), preto sa ho snažím držať od šteniat do veku cca pol roka radšej ďalej. Nie každý majiteľ šteňaťa totiž "ustojí", keď mu vysvetľujete, že ten obrovský pes jeho šteniatko naozaj nechce kúsnuť, len sa mu snaží vysvetliť ako sa má správať

Ked stena na nu vyskakuje alebo ju kuse,oblizuje tak zavrci ma taky napaty postoj sklonenu hlavu a ked nechce odist a stale ju otravuje tak vtedy cvakne to stena. To iste je aj s dospelymi psami.Ale stalo sa mi casto ze sa mi rozbehla k psovi lahla si na zem a zacala cvakat zubami.

Jana 821,
v tej poslednej vete trošku cítim jej neistotu... na jednej strane sa chce zoznámiť a hrať, ale na druhej strane dáva najavo: mám obavy... Podľa mojej mienky, by ste ju v tomto prípade mali slovne upokojiť - NIE ĽUTOVAŤ!
Prosto stačí veta: čo blbneš? veď ťa nezožerie... alebo niečo podobné - najlepší je - podľa mojej mienky - v tomto prípade trošku "výsmešný" tón, alebo trošku "prekvapený" tón - prosto jej dáte najavo, že "vôbec" nechápete, prečo má obavy...
Pokiaľ ide o prvú časť: snažím sa nepripustiť, aby sa situácia dostala tak ďaleko, že by môj pes "považoval za nutné" cvaknúť po šteňati - keď šteňa nie je ochotné odísť - napriek jasnej výstrahe dospelého psa, a majiteľ šteňaťa to nerieši, odvolám si svojho psa - toto je cesta najmenšieho odporu podľa hesla - najlepšou obranou je útek...

Dobrý den... V poslední době jsem začala mít problémy se svou dvouletou fenkou rh. ridgebacka.
Vzala jsem si ji v 5ti měsících v dost zuboženém stavu. Žila v kotci se svou matkou a dalšími fenami a jejich štěn'aty. K jídlu mrkvový vývar. Přes zimu venku, i v mrazech -20° Bála se i malých psů, což jsem ji odnaučila. Je velice mazlivá, hodná a drží se mě jak klíště. Poslouchá, odvolám ji i od srny.
Problém je v tom, že se začala rvát, ale pouze, když je na vodítku. V lese, na louce, zkrátka, když je na volno, přátelí se s jorkšíry i bojovými psy i fenami, naprosto v pohodě. Ovšem, když s ní jdu po ulici a potkáme kamaráda, je zle. At' už jde o psa či fenu, jezevčíka či rotvajlera, vrčícího či klidného psa, vrhá se na něj s velkou zuřivostí. Zkoušela jsem krátké vodítko, odlákat pozornost piškotem, domlouvala jsem jí klidným hlasem, křičela FUJ a NESMÍŠ.... nic nepomáhá. Bohužel, ne vždy mohu přejít na druhý chodník a vyhnout se.
A druhý problém je, že se bojí cizích lidí v uzavřeném prostoru. Venku je sebevědomá, doma se trochu bojí a chvíli vrčí, po čase ji vždy zklidním laskavým slovem a hlazením. Ale když jdeme v domě po chodbě, třeba kolem výtahu či schránek, a narazíme na neznámého člověka, má ocas až na břichu, krčí se u zdi a lepí se na mě.
Prosím Vás, můžete mi poradit, jak ji mám venku uklidnit a uvnitř povzbudit? Mám ji moc ráda a chtěla bych jí pomoci.
Moc Vám děkuji za rady.

Děkuji moc za odpověd', vím, že je chyba ve mně. Pročetla jsem hodně textů, které zde máte o výchově a dělám opravdu moc chyb, které si vůbec neuvědomuji. Dnes jsem venku zkoušela Vaši radu "dělat si ze psa prču", a jsem nadšená, jak to funguje.
Za pozvání děkuji a přijedu moc ráda! Samože nejdřív zavolám.
Hezký den a hodně úspěchů

Dobrý večer.

Mám podobný problém. Jedná se ale o fenku..skoro 4letou..pořádně nevíme kolik přesně jí je, ani co je to za plemeno..ale pravděpodobně husky - s něčím))Ani odborníci se neshodli.

Byla vždy veselá, hravá...utíkala mi za psama a ze hry sjem jí nemohla odtrhnout...má za sebou asi tři napadení od psa, ale nic vážného..ke rvačce jako takové nikdy nedošlo.

V srpnu porodila štěňata a ted je 14 dní po prvním hárání od mimin.

Chová se divně...je jakoby skleslá, venku skoro neběhá...vyhýbá se všem psům...ježí se, cení zuby...a to i na štěňata.

Nevím co s tím. je možné, aby byl pes treumtizovaný z neklapající domácnosti?

Děkuji za odpověď Lucie + Shiva

Mám pocit, že sis poslední větou odpověděla....zamysli se nad tím, jak dlouho se takhle chová a jak dlouho "neklape domácnost"......někteří pejsáčci jsou na to moc citliví.....

souhlas Naty toto určitě možné je a psi to umí poznat a často vztáhnout na sebe a projevit to v chování- aneb jaks e cítíč ty cítí se tůj pes. taky je možný zjisti jeslti nemá falešku

Mám NO 13 měsíců. Už rok chodí 3 x denně do stejného parku. Jako štěně se běhal seznamovat s ostatními psy, těšil se za nimi. Na vycházce chodíme se 4 letými psy - boxerem a kokrem. V pohodě si s nimi hraje dokud nepotkáme malého pejska, pokud možno na krátkém vodítku. Okamžitě se na něj vrhne a nedá se odvolat. Má skoro 40 kg a udržet ho je dost problém. Ví, že to nesmí dělat, ale udělá to znovu. Nepomáhá povalení, křik... Určitě by psíky nenapadl, ale majitelky jsou hysterické. Poraďte, jak ho to odnaučit, doma je to nejhodnější a nejposlušnější pes, ovšem až na vítání návštěv, na zvonek štěká a návštěvě radostně skáče na hlavu.

jitka k těm návštěvám asi bych skusila nácvik se stoppvačkou aby se pejsek naučil bejt v klidu. a k tomu rpoblému- zus odpoutat pozornost psa od malého histerického pejska na vodítku- jeden jasný povel ne a jde se- zabav ho hačkou pamlskem- posad ho zacvičsi poslušnost.- takhle bych to řešila asi já

Díky moc, už jsem ji objednala. Pejsky na volno nenapadá, jen ty uvázané u hysterek.

Tohle mě docela zaujalo. Občas jsem se potkávala s paní,která má dospělého rotvíka,samce. Pes je to krásný,milý,hodný, s naší smečkou lítal,bláznil, dokonce našemu zpovykanému teriérovi přenechal balon,prostě člověk by řekl,fakt hodnej pes. ALE! On nesnáší jakékoli psy na vodítku,normálně po nich brutálně jde, paní ho samozřejmě nezvládá,už jí dvakrát vykloubil palec a zápěstí,no horor. A jde fakt natvrdo. Takže když jsme se třeba blížili k silnici a já si teriéra chtěla dát na vodítko,paní si připla rotvíka a odcházela tak deset minut předem.A opravdu jsme se jednou viděli z dálky a rotvík byť naší smečku zná, zuřil,nevnímal,pěnu u držky,no děs,jen proto,že byl Ferda na vodítku. Vůbec si nedokážu představit,jak k tomuhle mohlo u toho psa dojít,co za podnět a chování majitelky mohlo takovýhle chování způsobit?

ale jak tomu psovi vysvětlit, aby to neřešil...to je mi záhada...

Zakázat, odvést pozornost jinam. Být v klidu. Musím se přiznat že mám vždycky děsnou srandu když takového vodítkového uřvance míjíme (občas dost natěsno) a Barda u nohy (navolno) na něj ani nekoukne... ti psi kdyby mohli tak se svlíknou i z kůže

v tu chvíli ho ale nic nezajímá, máme velkou nevýhodu, že je nežravec, takže na prochajdě pamlsky nechce.

a ty máš s tímto problém ?

No já teda nevím proč by měla být nějaká paní,která vede na vodítku malýho čoklíka hysterka?Nebude to asi tím,že ta "hysterka" toho psa nezná,takže vůbec netuší,jestli je pes v pohodě nebo ne a když se na ní řítí 40-ti kilový pes tak se asi oprávněně o toho svého prcka bojí?Mně se to stává docela často,asi jsem taky hysterka,ale věřte,že to není nic příjemného/majitel většinou nikde,nebo na jeho povely typu"pocem nebo tě zabiju" totálně kašle/.Myslím si,že tam kde začína svoboda toho druhého,končí ta moje,ale asi špatně.Opravdu nechci,aby to vyznělo nějak blbě,ale zkuste se na to podívat taky z té druhé stránky.

Já tě naprosto chápu,měla jsem malého psa,ted velkého.Ani se nedivím majitelům malých psů že se bojí pokud na ně letí velký pes kterého neznají .Je to všechno o toleranci,nedělám jiným nic co by vadilo mě.Ted mám 40kg ,,hovado",u nás v domě jsou ještě 2 malý psi,důchodkyně s jorkšírem a mladí lidé s jezevčíkem.Obě rodiny braly psy do náruče jen nás spatřili,podařilo se mi je přesvědčit,že se ni něděje,dnes nám sami jdou naproti ,nechají je pohrát a očuchat.Totéž dělám i venku,prostě pokud vidím že se pánečci bojí,tak hned reaguji s úsměvem že je vše v pohodě a psovi povolím kontakt jen pokud oni chtějí.To jsem se zase rozepsala..Tak tedy nemám problém s hysterickými majiteli,taky bych se cítila dost trapně když by se někdo bál kvůli nám venčit svého ratlíka.

souhlasím ale dnes jsem si docela naběhl. Normálně když vidím psa před obchodem a je na vodítku tak zakážu Bendovi aby k němu šel, protože si říkám člověk jde nakupovat psa si uváže a nechá mu 4m2 místa a já mu do těch pár metrů nebudu zasahovat.
Dnes jsem šel a před obchodem No na volno, číhal na Bendu a tak jsem si řekl pes na volno, připraven ke hře a v pohybu tak v poho.
Očuchali se popošli 2m a už držel Bendu za krk, naštěstí stačilo výrazně nakročit se slovním proslovem a on ho pustil. Byl jsem docela rád protože na jedné ruce jsem měl tácek s dorty a v druhé tašku. A kdybych musel ty dorty zahodit tak bych byl dost nas......j
Myslím, že člověk má být tolerantní a věřit v nepsaná pravidla i když pořád se najdou chvíle kdy ani to nepomůže.

Ahoj... Přišla jsem se pochlubit. Lucyna přestala hárat, zklidnila se a je z ní vážně fajn hafanka. Nevycházím z údivu, jak poslouchá a je moc hodná. Jde mi u nohy s prověšeným vodítkem, a jen když řeknu "travička", trochu napne vodítko a okusuje keříky. Na chodbě se tváří netečně, když potkáme člověka, očuchá ho a jde pryč. Venku na některé fenky jednou bafne, ale to je vše, dobrovolně odchází se mnou pryč. A doma je milionová, v tom mi pomohli známí, chodili k nám a když byla nervozní, dělala jsem si z ní srandu, jak jsem si přečetla ve zdejších radách, a po měsíci byl klid. Myslím, že její dřívější nečekané chování souviselo s blížícím se háráním. Jsem moc ráda, že jsme to spolu zvládly, i díky vám všem tady.
Přeji všem úspěchy s hafíkama a krásný večer.

Tak som si precitala nejake temy v tejto diskusii a pochopila som, ze moj pes je agresivny na druhych psov z dovodu, ze si mysli, ze ja nie som schopna tieto situacie zvladnut. Dobre, co mam teda robit aby som ho presvedcila o opaku?

Ked uz sa teda udeje nejaky konflikt (ktory vyprovokuje moj pes), co podniknut? Trestat ho? Ak hej, ako? Obavam sa, ze pouzivam casto väcsi trest, nez je potrebne.

Uvediem priklad: vezmem s nami na vychadzku kamaratovho bezproblemoveho psa. Moj pes ho nechce akceptovat a preto ho stale obchadza a oblizuje si tlamu. Odrazu do cudzieho psa skoci a zacnu sa bit. Cudzi pes ho hodi skusenym sposobom na lopatky a kraca prec. Moj pes sa za nim rozbehne a znova do neho skace. Vsetko za mojho kriku, na ktory po chvili moj pes zareaguje. Schmatnem ho, hodim na chrbat a nadavam v style, ze ja rozhodujem, koho v nasej spolocnosti akceptujeme. Toto zaberie na par tyzdnov a potom sa situacia kludne zopakuje.

Rovnako sa mi stalo, ze sme prisli na cvicak, kde prave cvicili 3 psy. Moj pes sa jednoducho rozbehol k jednemu z nich a zacal do neho skakat. Ja teda neviem, ci chce s kazdym psom riesit hierarchiu alebo o com to je. Zrejme ho nejakym sposobom nervujem, neviem ale ako, neviem, kde robim chybu.

Este dodam ze sa jedna o psa tibetskeho teriera (cca 40 cm v kohutiku) vo veku 2 rokov a utocny je najmä na velkych psov - malych zrejme nepovazuje za konkurenciu.

Měla bys ho mít na vodítku.

proč ho vubec necháš vystartovat?
mrkni do plánovaných akcí bude free sobota na slovensku určitě jí navštiv

V pripade vychadzky - samozrejme ho korigujem, a kym davam pozor a obcas zruknem "nie!" tak je dobre. Akonahle ho vsak na chvilku spustim z oci, je problem.

V pripade cvicaku - vlastne to spravil prvykrat. Mala som ho navolno, veselo pobehoval okolo nas a hral sa s fenkami a ked jedna z nich odisla k tym trom sa zoznamovat, tak siel aj on a nasledne skocil do toho jedneho. Proste som ho neodvolala, pretoze som necakala, ze nieco take spravi. Teraz uz viem, ze to spravi moze a uz ho k cudziemu psovi nepustim, ale to neriesi situaciu.

A co kdyžmu nějakyý větší pes ublížil a ty otom nevíš potom může být více útočný aby se bránil.joko ten můj jenomže já jsem tomu nestačila zabránit zdůvodu toho že než jsečm doběhla tak chlap byl doleko a řval na nás z dálky abych si to zvíře držela na vodítku a z košíkem

No dobre, aj keby, ale zase - brani sa sam, pretoze si mysli, ze ja na to nemam.

liana - a on mu ten pes na tom cvičáku něco dělal? Mě to zase přijde jako, že ten tvůj docela šikanuje ostatní psy, ale abys pochopila a uměla ho korigovat, na to bys musela zajet buď na Vlčáry nebo do Humenného (tam bude akce pro veřejnost), aby ti to Ruda ukázal... protože na internetu to nepochopíš nebo to nebudeš umět použít a správně reagovat...

Nie, ten pes na cvicaku len pekne sedel pri nohe svojho panicka. Suhlasim s tym sikanovanim - aj ked mi znie smiesne, ze taky maly prďus sikanuje zlaťáka, rotweilera... To znamena, ze je priliš sebavedomy? Treba ho uzemňovať?

S tym Rudom tiez suhlasim, ale mam okolo seba nazor, ze si to beriem prilis osobne a nech hned nesaliem s cestovanim, ze nech najprv skusim podebatit na fore. Ale ako kazda ina debata - aj tato zrejme skonci slovami - zavolaj Rudovi a priď

když ona je to ta nejlepší rada co je

Oukej! Tak ako som si myslela!

Teď jsem nějak mimo, on se brání nebo začíná rvačku on. Podle cos psala před tím tak začíná on a ještě ti moc nefunguje přivolání ,tak jenom jednu radu ,než s tím něco uděláš a přeju ti aby se ti to povedlo tak voď psa na vodítku , Víš není moc příjemné ,když jdu se psem kterej se nepere ,ať volně nebo na vodítku ,a potkáme takovýho jak tu popisuješ ,ten jde po nás ,řve skáče mi na psa a za ním ječí páníček jako v tom smyslu držte si psa at tomu našemu nic neudělá. Mám z toho dost a vždy si říkám až se ten můj jednou vytočí a vystartuje. Jenže pak budou říkat o tom velkým ,že je agresor. Hana

Lepší je jednou vidět a slyšet než stokrát číst a pořád zkoušet neco nového. Neboj Ruda nekouše a ani jeho pesani Ono je taky potřeba přesně zjistit v čem je ten problem. Mě fenka startuje na všechno co vidí, protože se bojí a je takovej uzliček nervů. Kdo nás nezná tak si hned myslí jakou že to mám agresivní krvelačnou bestii. A přitom je to strašpytel. Běda ale jak zjistí že má nad někým navrch. To potom šikanuje a vrací všechen svůj strach tomu druhému. Taky mi jeden odborník radil co se psem na dálku.Odnesl to pokousaný kamarád, moje babička, neteř a soused. Naštestí jsem narazil na tyto stránky a po půlročním trápením, kdy jsem všechno jenom komplikoval (řešil jsem agresi a neřešil strach) , se to otáčí k lepšímu. Lepší jednou vidět a ukazat psika než stokrat.....

Špatně si vykládáš pojem šikana. Šikana znamená, že největší slaboch terorizuje ty, u kterých si je jist, že mu to nevrátí a zvedá si na nich sebevědomí agresí, tedy šikanou. To ale se skutečným sebevědomím nemá co dělat. Nevěř tomu, že by se postavil některému z mých psů, protože by mu bylo předem jasné, že cokoli udělá, se rázem otočí proti němu a nevyšel by z toho bez úhony. Už ti snad někdy vystartoval po psovi, který si ho v letu chytnul jako aport bez mrknutí oka? Asi ne, protože na to je moc velký posera. Dovoluje si jen na ty, které považuje za slabší, nebo jsou v nevýhodě. To máš to samé, jako když nějaký výrostek zmlátí staříka o holi, který sotva chodí. Také si v podstatě mladší dovoluje na staršího, ale je to rovný s rovným?...
Nebudu ti tu psát, co bych udělal se psem, který by mi sešikanoval hodného psa sedícího vedle nohy svého pána. Jen to, že by to zcela jistě příště už neudělal.
Asi nechápeš vážnost situace, protože dělá-li to před tebou, skáče ti o třech, protože tou čtvrtou ti kyne s tímto pozdravem

Ja prave chapem vaznost situacie, preto som sa hned pri pociatku problemu obratila na tieto stranky. Ako som uz napisala, to ze pribehol k tomu cudziemu psovi a skocil do neho, spravil prvykrat. Druha vec je, ze ho nemienil hryzt, len okolo neho skackal, stekal a ukazoval zuby. Napriek tomu to samozrejme nemienim tolerovat. Dalsia vec je, ze na moje zavolanie zareagoval okamzite - len ja som si az neskoro uvedomila, co sa deje, nakolko som bola zakecana s ludmi z cvicaku. A teda myslim, ze to nebol pes, pri ktorom by si ten moj mohol byt z akychkolvek pohnutok isty, ze mu ten druhy neublizi.

Chapem, ze si zo mna moj pes robi .pr... Mojim problemom je, ze neviem, ako riesit takuto situaciu, neviem, aky trest pouzit. Lebo tiez si myslim, ze nema nejake vysoke sebavedomie a ked ho budem furt len vozit, tak mu tym zrejme nepomozem. Preto volaaaam!

Potkáváme labíse a mému sičákovi se jaksi ne a ne zalíbit. Pokaždé když ho potkáme, tak na něj zavrčí a má tendence ho téčkovat a naskakovat na něj. Poslední takovouhle situaci jsem řešila sklepnutím mého psa z toho labíse, posadila jsem ho čelem k sobě a s nuceným očním kontaktem jsem mu vysvětlila, že takhle teda ne. Ale stejně to nějak nezabralo. Ten labís je hrozně milý a radostí mi skákal až na hlavu. Chci aby Ozzy věděl, že kdo je můj kamarád bude povinně i jeho. Poradíte po netu nebo bude nutná praktická ukázka? Předem děkuji.

Tak som vcera spravila prakticku skusku Rudovych rad. Ze mojmu psovi staci pripnut stopovacku a je z neho ten najposlusnejsi psik som zistila uz davnejsie - cize akonahle ju dostane, nema tendenciu nic vyparatit. Ksichty vsak na cudzieho psa robil stale. Takze podla rady som sa zacala maznat s tym cudzim psom, moj pes chvilku zarazene dival, a po chvili som si vsimla, ze uz na neho ani opicky nerobi. Mojho psa som nemusela pocas celej vychadzky jediny krat okriknut ani cuknut, cize menej stresu pre oboch ono to vazne ide aj s usmevom dokonca som obom psom mohla dat v klude pamlsok tlama vedla tlamy

Takze dakujem, takto malo staci... Mna by v zivote nenapadlo, ze mazlenim s cudzimi psami svojho psa prinutim ich akceptovat, vzdy som si myslela, ze v nom tym len vzbudzujem ziarlivost a tym padom on bude agresivnejsi. A ono to je uplne inac.

Mám dotaz ,můj pes dělá něco podobného, vrčí na ostatní psy ,ale jen na velký/ tím chci říct ,že ne na slabší/hlavně na labradory a vlčáky ,někdy jako by chtěl po nich vystartovat.Bojím ho pustit k cizímmu psu bo nevím co by se stalo.Myslím že by se nerval ,ale když nevím jak bude na to jeho chování reagovat ten druhej tak ho mám radši na vodítku,a to mně mrzí. Se dvěma velkýma chodíme společně ven a na ty to taky občas zkusí ,ale nic jim neudělá jen se jako pohádaj a je klid.
Na malýho nikdy nic ty očuchá a je v klidu. Když po něm nějaký prcek jde, a teď jeden jezevčík dost ostře ,tak ať je na vodítku nebo volně nikdy se po něm ani neožene naopak uskakuje .
Jak mám reagovat ,když se to stane. Děkuji
.

Dobrý den,
my máme v podstatě stejný problém jako rmikar.Naše šestiletá fenka RR si malých pejsků vůbec nevšímá, ale jak jde proti nám velkej a pokud výrazně už dopředu nedává najevo, že si chce hrát, tak nikdy nevím jak čuba zareaguje, někdy v pohodě, někdy očuchá a vyjede a myslím, že nědělá rozdíly, zda je to fena nebo pes.Jednou k ní přiběhl mladý vlčák, ona po něm první vyjela(měla košík,ale neměla tendenci kousnout,jen zastrašit),on se nenechal odradit a pak najednou byli takový kámoši,že ji i povalil na záda a nechala si líbit kdeco.
Je mi jasný, že to pramení z její vnitřní nejistoty, což souvisí úzce i s mou,ale jak se to naučit.Já nejsem suverénní typ a jaký pán takový pes, tak nevím.Pomohl by mi pan Desenský i s tímto?
Děkuji a hezký den Leona

Myslím, že PRÁVĚ s tímto by ti pomohl

Dobry den, volam sa Violi a pisem vam zo Slovenska. Velmi ma zaujal vas pristup a preto by som rada poznala vas nazor na nasledujuce konanie mojich psov.
Mam doma 2 psov. Su cistokrvni- pes a sucka plemena Appenzellsky salasnicky pes (vyska okolo54cm, vaha 30kg ). Nie je to prilis rozsirene plemeno a pokial ste s tymto plemenom prisli do kontaktu, tak urcite viete, ze to nie je zrovna najpriamociarejsia povaha u psa. Urcite sa neda prirovnat k bernskemu salasnickemu psovi, ktory je teraz velmi popularny a pozera na vas pomaly z kazdej konzervy ci granul pre psov. Appenzeller bolo povodne svejciarske plemeno a z neho boli vyslachteni ostatni 3 svajciarski psi-Bernsky, Velky svajciarsky a Entlebussky pes. Pokial vam to nic nehovori, tak vedzte, ze Appenzeller je dost chytry pes, no velmi temperamentny a cinorody, neznasa nudu-potom ma destrukcne sklony-cize znici, co mu do cesty pride. Larry (pes) ma 5 rokov, Wicky (sucka) ma 1 rok. Povedala by som, ze Larry je na mna velmi naviazany. Som jeho panicka a od stenata som s nim cestovala, absolvovala vystavy a jeho spravanie bolo vzdy pomerne vyhovujuce aj voci ludom aj voci psom (nie je zrovna priatelsky, ze by prisiel za cudzim, ale nevadia mu a pohladkat sa necha, no z vyrazom:“ dobre, dobre, tak si ma pohladkaj ale nemysli si, ze sa mi to paci “, a pozera na mna, ci je to v poriadku). Pred par mesiacmi som s nim bola na vychadzke a napadli nas 2 psi- bradac, ktory panovi vybehol zo dvora a pustil sa do Larryho ako raketa a len trhat a trhat. Larry neni blby, tak sa nedal a vracal mu to spat. Te majitel toho bradaca sa len prihluplo prizeral, a ked som skrikla ze nech si ho vezme lebo ho odkopnem, tak sa este tvaril, ze ved o nic nejde a co sa vzrusujem. V ten isty den! Pri spiatocnej ceste z prechadzky nas napadol dalsi pes,teda presnejsie Larryho. Bola uz skoro tma, ked k nam pribehol Kaukazsky ovciak, ani neviem, odkial sa zjavil a ja som ho zaregistrovala az ked bol tesne pri nas. Kaukazsky ovciak je oproti Applikovi obrovsky, momente sa do Larryho zahryzol, bez predchadzajuceho zavrcanie, bez vystrahy. Larry sa v prvej sekunde prekvapil, ze akoze o co tomu psovi ide, no potom nevahal a utok opatoval. Samozrejme som sa snazila kaukazaka odohnat, no on ma ignoroval, az ked som ho ubachala taskou, tak sa pustili a ja som na toho cudzieho kricala ze nech sa prace. Potom sme sa pomaly vzdalovali, lebo nas zo vzdialenosti asi 3 metrov prenasledoval(mimochodom, po majitelovi toho kaukazaka nebolo ani stopy, zrejme si vysiel mily pes na vychadzku bez opytania). Cele toto ma rozculilo, 2 ataky v ramci 2 hodin a v takej malej dedine- no neskutocna smola. Larry bol inak v poriadku, voci nemu sa spraval aj pri odchode sebavedomo, obzeral sa za nim a vyhrazne vrcal, no nasledoval ma. Myslela som si, ze je to teda v poriadku. Na najblizsej vystave sa ukazalo, ze opak je pravdou. Larry zacal vrcat a chniapat po velkych plemenach, najma vsak po ovciakoch- najviac nenavidi stredoazijskeho ovciaka. Velmi ma to prekvapilo, no potom som si uvedomila, ze to ma zrejme suvis s vyssie opisanym incidentom. On, co bol vzdy priatelsky k psom, zrazu zacal utocit na obrovske plemena (so psami jeho velkosti a mensimi stale dobre vychadza). Akonahle pocujem jeho vrcanie, je mi jasne, ze okolo ide stredoazijsky ovciak-obzriem sa a fakt tam je. Napadlo ma tiez, ze on ako pastierske plemeno ma mozno zakodovane v genoch prirodzenu nevrazivost k plemenam vlcieho typu (stado musel obranit pred vlkmi) a toto to zrejme len prehlbilo. Mate pre mna nejaku radu, ako to urovnat, ci to vobec ide?