ahoj lidičky, přečetla jsem zdejší rady, staré fórum i web, ale stejně bych vás ráda požádala o radu.

náš roční NO se bojí sekačky na trávu - vadí mu to od mala, nevím, co se mu stalo v prvních 2 měsíchích života, ale když byl malý, nechal se ještě "nalákat" blíž, ale teď se to strašně zhoršilo.

podléhá panice - když se seká nejen u nás ale i venku, přiběhne a schová se do zadní místnosti, odmítá jít i jen do předsíně. když jsou zavřené dveře, je schopen kvílet a drásat je, jakoby ho někdo vraždil.

snažila jsem se ho lákat na piškoty, dělat si z něj srandu, odvádět pozornost hrou, ukazovat mu, že se nikdo včetně dalšího psa nebojí.... problém je, jak mu zabránit utéct - na vodítku nebo i když jen zavřu dveře okamžitě zpanikaří, vůbec na mě nedává pozor a pak je úplně mimo, snaží se vyvlíknout a je to v čudu, protože nevnímá. bojí se i sekačky stojící na zahradě, ale když zjistí, že už nebude vydávat zvuky tak se osmělí a vezme si z ní i piškoty a zachvilku si i hraje a nevšímá si jí.

myslím, že je problém, že od toho utíká, jenže když někdo začne sekat, tak to většinou neslyšíme a poznáme to až podle psa pod stolem
na procházce mi nechtěl jít podél zahrady, kde se sekalo, kdybych ho neměla na halti, vběhnul by do silnice

děkuji za každou radu

V prvé řadě, nikdy psa před jeho "bubákem" nikam nelákám. Když slyším v řešení fobií slovo "lákám", ježí se mi vlasy. Už teď jistě víš, že to nefunguje, ale možná ještě nevíš, že tu fobii ve skutečnosti posiluješ!
Pakliže psa jakýmkoli způsobem "oblbuješ", jasně ztrácíš jeho důvěru, svou důvěryhodnost celkově a hierarchicky padáš dolů. Klíč k řešení strachu, obav, fobií je v suverenitě, pak ve stručnosti a srozumitelnosti konání. Kdybych včera přemlouval Snowee, že by mohla zůstat u mne, když tu prásklo bouřkou, zaručeně by zmizela ještě dřív, než bych stihl cokoliv vyslovit. Mám však dobře zmáklé přivolání, a právě z důvodu jejího tehdejšího strachu z bouřek, vysavačů, lidí, psů, jakéhokoli bouchnutí, vlastního stínu, ... a milióny dalších věcí, mám to přivolání udělané direktivně. To znamená, buď zareaguje na povel k přivolání přímo po vteřině a půl, kdy je odezva po reflexním oblouku zpožděna vedlejším podnětem strachu, nebo si pro ni dojdu jako pro nejhoršího zlobivého fakana a to přivolání si dodělám stejně, ale se stejnými ohledy, jako by měla vůči své bezpečnosti, tudíž s žádnými. Než bych se znovu koukal na psa oběšeného na plotě, nebo dolámaného někde pod autem, jenom proto, že "mu hráblo", tak to na něho raději dost přitlačím, aby se vzpamatoval a začal mne vnímat. Dokud tě totiž pes ve svém strachu nevnímá, bude mít vždy sklony k tomu nevnímat ani cestu, kterou uteče před svým vlastním strachem. Je sekačka skutečně tak nebezpečná, aby se kvůli ní pes zabil na silnici? Není! Tudíž je to jenom tvrdě posílená iluze tvého psa a bojí se sám sebe a iluze vyvolané jeho vlastním egem. Jestliže nastupuje boj s egem, nezbude ti než přetlouci jeho argument svým vlastním egem. V principu to znamená to, že přestaneš brát ohled na sebevražednou aktivitu svého psa a donutíš ho plně tě vnímat a to tak, že za každou cenu. Říkám tomu "zdravě se nasr...t" a přinutit psa tě vnímat. Zpočátku se tě třeba bude bát, ale pořád lepší, když se bojí tebe, která mu časem přehodí strach zpátky do respektu, než když se bude bát vlastního světa iluzí, který je úplně někde jinde než v respektu. Hlídej si ale aby tě vnímal celou tu dobu, ne jenom vteřinu a pak zase někam prchal. Prostě prchat je zakázané, přivolání nebo netahání vodítka nezbytné.
Celý ten systém je založen na naprosté důvěře a respektu. Jestliže máš jedno a nemáš druhé, nemáš ani jedno. Divné, ale bohužel skutečné. Jak už jsem psal na začátku, jeho důvěru nezískáš tím, že budeš vůči egu tvého psa laskavá, naopak, rychle s ním prohraješ tvrdý boj o uvažování tvého psa. U mé Snowee se její ego občas ještě popere se strašáky, ale vždycky se v tomto boji jde prát ke mně a ještě se u toho skvěle usmívá, jako vítěz sama nad sebou. Já to jen tiše sleduji a odpovídám jí také pohodovým úsměvem. Jak už jsem mnohokrát na toto téma psal, dávej si pozor na svou intonaci v hlase a také na své myšlenky. Není to totiž o slovech, jako o pocitech. Jestliže před sebou vidíš strašpytla, jsi v háji. Pakliže tam vidíš krutě neposlušného hlupáka, jsi ve výhodě. Až když máš jeho plné vnímání a celkově jej máš pod kontrolou, můžeš ho odměnit vítěznou frází "vidíš .... že to de zmáknout ty..." Dosaď si sama a povídej mu klidně co chceš, ale ne nijak medově nebo jinak slabošsky vtíravě. Měla by z tebe vyzařovat síla té, která všechno zvládne, nikoli slabost utěšovatelky.
Lidé s tímto mají problém z toho důvodu, že je to ve skutečnosti postavené na kopírování své psychiky směrem dolů na nižší hierarchickou pozici, tudíž je to o sebereflexi, která je zprvu problémem jich samotných.
Za posledních několik let jsem se, od doby, kdy jsem takto začal "léčit svou vlčici", kolem které mi kdysi lítaly ostré kulky a ona se pak bála všeho hlučného, dosti naučil a nedělá mi problém se dostat psovi "pod kůži" až na myšlenkové pochody. Zvláště pak s mou nynější technikou léčení, která je založena právě na práci s pocity, egem a dodáváním síly k jeho potlačení.

Dal jsem ti tu návod, jak to zvládnout. Možná zní složitě a pokud ho špatně pochopíš, nebo se ti z něj vymknou klíčové paralely, nebude to fungovat. Už proto, že celý tento elaborát by se ti měl v praxi vejít tak do dvaceti, maximálně do pětadvaceti vteřin. Jestliže ne, pak ti mohu jen doporučit návštěvu tady u nás. Klidně i se sekačkou. Je to práce mnohem rychlejší, než si myslíš. Když totiž uvidíš reálný výsledek v praxi, možná ti to pomůže trošku jinak uvažovat.

moc díky!! ještě si to přečtu jednou a pořádně se nad tím zamyslím, ale snad tomu rozumím nejdřív se ale budu muset zamyslet sama nad sebou, protože je fakt, že je mi ho líto a vžít se do toho, že se na něj zlobím, protože neposlouchá bude těžký, když se tak zoufale tváří no, ale to se nedá nic dělat

My jsme nedávno pohoršili kolemjdoucí v zoo když se Benda asi 5min bál při čekání s paničkou nějaké plastiky tygra. Když jsem vyšel ven a viděl to tak jsem ho tam vzal "smykem" což pohoršilo dost lidí a byl jsem za ouchyla. Výsledkem ale bylo že strach z plastiky byl pryč za pár vteřin a dnes si ji chodí sám prohlídnout.
Problém který se mi nedaří srovnat je u Veta. Minule jsme se alespon po očkování trochu zakecali o focení a ukazoval mi fotky žraloka a ryb co fotil v moři , takže měl benda čas si to tam v klidu prohlédnout ale stejně u veta se nám nedaří.

ani nehovor, ta moja sibnuta Prdka je schopna zlaknut sa kadecoho smiesneho, ale veterinar ju absolutne desi, to je hroza nad hrozu, a pritom asi do piatich rokov bola u veta ok, az posledne dva roky zacala blbnut, ani neviem preco,
najprv bola len taka nervozna a naposledy sa takmer nedala vylozit na stol a to ma len desat kil, vcera sla kamoska zaockovat stena, tak som sla s nou len ako divak, bola som s Jojkou len v cakarni, skoro mi odtrhla ruky ako sa snazila dostat von, povely ignorovala, tak som ju odtiahla do ordinacie, kde sa Phoebe v pohode vyvalovala na váhe, zavolala som si ju, zacala som sa malej venovat a davat jej piskoty a nevsimala som si tu moju sisinu a zachvilu prisla a zacala si tiez pytat, bola sice stale dost nervozna ale aspon trochu vnimala, dokonca si sadla na povel, vzala si piskot. tak budem dalej trenovat, Phoeba ide preockovat tak za mesiac, tak ideme aj my :))
potom bola taka vycerpana, ze si pred vetom na ulici lahla do mlaky, aby sa ochladila :)

Bendo já jsem zrovna dneska byla na jiným foru za kruťáka,když jsem popisovala,že jsem vořecha odnaučila strachu z bouřek a petard tím,že jsem mu dala vedle sebe povel lehni a ticho a pokud ho nesplnil a začal jančit,tak jsem k němu přistupovala úplně stejně jako když neposlechne v jiný situaci. Prostě venku se nic neděje,všichni včetně dvou dalších psů v pohodě ležíme na gauči a odpočíváme a jestli ty tady budeš jančit a otravovat nás,tak dostaneš vylágroš. Takže se neboj bouřky,ale toho,že se na tebe naštvu já. Nějak to ty lidičky nedokázali pochopit. No jejich věc,já jen vím,že dneska pes zalehne vedle mě a lekne se tak maximálně když poprvé zahřmí. Pak už v klidu leží a nic neřeší. A moooc jsem to ocenila,když nás nedávno venku zastihla bouřka a pes se mě nesnažil vyrvat z vodítka,ani nevyváděl,maximálně byl znechucenej tím,že prší,což on nemá rád

My jsme celkem vyřešili čekárnu tím, že jsem mu zakázal zdrhat ale i hypnotizovat venkovní dveře.
V ordinaci je to horší, otřeboval bych ho tam seřvat ale to je trochu blbý, zjistil jsem že zklidnování stylem pohled z oka do oka a lehká ""paralizace"" to jen zhoršuje. Minule trochu pomohlo ostré rychlé štouchnutí.
Asi zkusím povel sedni a budu to hrát na nesplnění povelu sedni.

Jakýkoli nečekaný pulz na centrální nervovou soustavu psa. Fantazii se meze nekladou. V momentě, kdy se pes vzbudí, je dobré dělat jakoby nic, jako že to přišlo od ufo, nebo tak něco. Způsobí to, že bude mít obavu dostat se příště mimo kontrolu, aby mu něco náhodou neuniklo.

tak se mi ho podařilo stylem, že jsem naštvaná, že neposlouchá, dotáhnout ven na dvůr, když se sekalo, ale dál do zahrady jsem si netroufla, protože jsem viděla, že by zpanikařil a celé mé úsilí by bylo...

když se dosekalo, za boha sem ho nemohla dostat ven (ze dvora sme se pak vrátili domů), tak jsem ho dala na halti a k té sekačce ho tentokrát dotáhla, nejdřív se bál, ale pak ho to trochu přešlo. pobyl s náma na zahradě a pak raději "nenápadně" odběhl domů.

nevím, jestli je správně dělat to postupně, ale přijde mi to tak lepší, mám pocit, že kdybych ho tam dotáhla fakt násilím, bylo by to špatně.. (už tak se mě bál, když jsem ho volala a chtěla si s ním hrát, že ho zas potáhnu k nějaké sekačce)
ale zrovna teď tu leží u mě schovanej, protože asi před hodinou někdo někde sekal....

taky nevím, jak s chladnou hlavou mám udělat něco, aby mě začal vnímat, když má záchvat paniky. šťouchala jsem do něj a všechno, ale on se kouká jako ženská pitomá, ty nevidíš, že mi jde o život a snažím se utéct? co teď otravuješ s blbostma....

Měli jsme podobný problém s vysavačem. Nanulí na zvuk ručního vysavače vždy reagovala hysterickým vřískáním a snahou zakousnout se do něj. Drahou polovičku dokonce cvakla do ruky jak se jednou netrefila...on to řešil ze začátku tak že na ní když vysavač napjatě sledovala zařval nebo jí zavřel pryč.
Ale bude to asi psovodem.
Jednou jsem potřebovala luxovat, vzala jsem vysavač, Nanulí vyletěla a začala ho napjatě sledovat kdy spustí to své "vrrrrrrrrrrrrrrr"
Tak jsem jí řekla Fuj na které nereagovala, měla oči jen pro vysavač, tak jsem přidala důraznější FUJ a zároveň jsem jí rukou rychle drbla za chlupy na krku - jen jsem s ní škubla ale bylo to tak rychlé že nevěděla odkud to přišlo - okamžitě jí to ale probralo z tranzu.

Při spuštění vysavače sice vyjekla ale na mé klidné Fůůůůj se už na mě podívala a vnímala. V klidu a mlčky jsem si doluxovala co jsem potřebovala, dělala jsem že nevidím jak Nanulí krouží kolem, Nanulí chodila kolem napřed opatrně, pak zvědavě a nakonec si vysavač v činnosti přišla očuchat.
V tu chvíli jí povídám něco jako "tak vidíš, hloupatá :)" a Nanulí naprosto neuvěřitelně u toho ječícího vysavače rozvrtěla chvost a olízala mi celý obličej )))
Od té doby jí vysavač zajímá už jen jako předmět zábavy...

Zjistila jsem, že Beruška bere do zaječích, jakmile vytáhnu malý ruční mixér . Tak jsem přístroj vzala a donesla jí ho ukázat až do pelechu, kam se schovala. Snažila se utéct, ale nepustila jsem ji, tak aspoň co nejvíc odvracela hlavu.
Pak mě napadlo položit mixér v kuchyni na podlahu a na něj položit kousek masa. Bylo vidět, že se přemlouvá, aby si masíčko sezobla a po chvilce skutečně přišla, rychle slízla maso a zase pryč (ale ne tryskem).
Jak jinak ji můžu VÍC přesvědčit, že mixér není bubák ? Díky!

Já si myslím,že každá akce "dám na předmět strachu žrádlo" jde proti tomu,co chceme,aby pes bral věc jako úplně normální. Normálně dáš maso do misky,tak už jen tím,že mu ho dáš na mixér se věci z normálnosti vychýlí. Samozřejmě že pokud fakt není strachy po...,tak si maso vezme,ale přesně jak píšeš,připlíží se a zase vystřelí. Pokud chceš strach z mixéru řešit,tak bych jí doma dala šňůru a ve chvíli,kdy mixér vytáhnu,tak dám přivolání,neposlechne,přitáhnu jí k sobě a nezabývám se mixérem,ale tím,že neposlechla. Pak bych jí dala odložení hned vedle sebe a pracovala s mixérem. Další věcí jak zařadit mixér mezi "normálnosti" je vzít si ho třeba na gauč,když se díváš na televizi,dát si ho na klín nebo vedle sebe a dál se chovat úplně normálně,takže jestli feňule u tebe na gauči leží,tak jí "přinutit",aby se chovala normálně,přivolat,položit na běžný místo,dělat že tam žádnej mixér není.

moc pěkně napsaný "úvodní" článek od pana Desenského! Naprosto souhlasím, takto jsme odstraňovali všechny Gi "bubáky" :-D. Vřele doporučuji návod je super...

Dobrý den! Moc se mi vaše stránky líbí, pročetla jsem si poctivě všechny příspěvky.Je fajn, že jsou vždy k věci, žádné řešení toho, co měl kdo k obědu....Mám 4měsíční fenku středoasiata, je hodně nedůvěřivá a opatrná a tak hlavně díky za rady, jak na bubáky.Už jsme jich pár zmákly.Například mostek přes potok - osvědčilo se mi nenutit ji, přešla jsem ho sama, jí to trvalo chvíli, než sebrala odvahu a přišla.Teď nás čeká bubák výtah v paneláku, kde bydlí moje matka.Těžko ale můžu ve výtahu stát a čekat, až překoná sama sebe a nastoupí taky.Mám ji tam prostě jako by nic šoupnout?Díky za radu!

Vezmi jí na vodítko, přiměřeně utažený nestahovací obojek a dbej na to, aby měla vodítko pod bradou, ne za ušima. Dej pozor na to, abys ty sama byla v naprostém klidu. Nakráčej do výtahu způsobem, že je všechno v pohodě a nic se neděje, prostě běžná situace. Pokud by se jí nechtělo, přitáhni jí jedním souvislým tahem k sobě do toho výtahu. Pochval jí při tom, dej pozor, aby v tónu té pochvaly nebylo konejšení nebo litování. Při tom přitahování bych se snažila nebýt proti ní otočená čelem, spíš ramenem. A udržet atmosféru, že se nic "zvláštného nestalo".

My jsme měli taky strach z výtahu, ale dvakrát jsem ho tak prostě šoupla a ještě se mu vysmála, jaký je to hlupák poplašenej a teď? Otevřu dveře do výtahu, pes sám nastoupí, automaticky si sedne a jedeme.

Dobrý den, můj desetiměsíční labradordobrman má úplně stejnou fóbii z věcí jako je vysavač, tikárna, mixér, ale s tím rozdílem, že pokud bych ho chtěla nátlakem k té věci dostat, vyjel by po mě. Řekla bych, že je chyba v tom, že pro něj nejsem dostatečnou oporou, autoritou. Mám dělat všechno tak, jak je to tady popisováno, ale s náhubkem? prostě ho k tomu dostat a dělat jakoby nic? Nejradši bych přijela na nějakou free bobotu, ale jsme z Moravy:-( Díky moc Radka

Radko, nevěří ti, takže by to chtělo nejdřív zapracovat na vzájemném vztahu a pak teprve na fobiích. Ona totiž každá taková akce musí dopadnout dobře, jinak se fobie naopak prohloubí a to bych fakt neriskovala.
Já jsem u štěněte strach z vysavače odstranila pomocí piškotů - nejprve u vypnutého, pak u vypnutého, ale hýbajícího se, pak u zapnutého a pak u vysávajícího.

To by chtělo se domluvit přímo s Rudou minimálně po telefonu. Protože tvůj pes je úplně jinej, než o kterém se tady mluvilo, to znamená, že taky bude mít naprosto odlišné reakce a ty nebudeš umět včas a správně zareagovat. Nemůžeš mu prostě jenom nasadit košík a jet podle nějaký šablony, kterou sis tady přečetla... :) Internet je jenom schromaždiště lidí, ale když je vážnej problém, tak je nejlepší jet na osobní konzultaci.

to zvýrazněné je přesně to co je chyba - ty prostě problém sama předem přivoláš místo abys řekla "hurá pojedeme vlakem". Ony i ty piškoty se musejí udělat právě tak aby to nebylo lákání - podívej co na té hnusné věci leží, ale jéé to je sranda z toho krásného vysavače se sypou ňamky... prostě chce to Rudu a raději nezkoušet metodu pokus/omyl, protože ten omyl by se mohl vymstít

Tak včera jsem zjistila, že se to moje černý telátko bojí rozevírání deštníku. Začali jsme s překonáváním strachu hned včera a dneska už jsme na tom o 80% líp. Nechala jsem ho zavřenýho s 6 deštníkama v pokoji, kde spíme a zůstaly tam až do rána a nazdar. Copak ho deštník sežere trumberína? Teď mu můžu z metru otevřít deštník a dobrý. Je na něm vidět, že to v něm pracuje, ale drží se statečně :) Občas cvičně otevřu a zavřu, dám piškot...

my máme asi od 2 měsíců problém se sekačkou, když se vytáhne ven, tak už jde zalézt do boudy, když se se sekačkou neseče tak k ní dojde ale jinak ne. Dneska dokonce zdrhla před vysavačem, ten ji vyplý nevadí ale jakmile se zapne, tak nastává peklo. Seběhla dolů ze schodů ani po vypnutí vysavače nechtěla přijít nahoru. někde jsem asi udělala chybu, ale nevímkde.

Tak se nám Boris asi naštval kolo... Stojí na dvoře od tý doby, co je Borisko u nás. Nikdy si ho nevšímal. Teď byl přítel na výletě a kolo bylo 3 dny pryč. Včera ho vrátil. Zametala sem na dvoře a on se začal najednou rozčilovat a přiběh za mnou. Koukala sem, co se děje a on vrčel na to kolo. Plazí se k němu a čichá ho, ale hned na něj vrčí, štěká a tváří se jako, že něco nechápe. Když sem ke kolu šla a zavolala ho, tak přišel, ale mračil se na něj. Pak sme ve třech (já ,kolo a Boris) chodili a lítali po dvoře -to mu nevadilo, ale hned co sem ho opřela, tak na něj zase občas štěkal a to i dneska. Nevím, co se mu na něm znelíbilo, s kolama nikdy problém neměl, dneska sme jich viděli... vadí mu jen tohle

No to nevím :) Umejt mě ho napadlo, ale on si stejně pamatuje, že se mu nelíbilo...

Dobry den!Chtela jsem se zeptat jak odnaucit psa stekat na vysavac!Je to Kavalir king charles spanel fena 4roky.Jakmile sahnu na vysavac tak zacne stekaa vydrzi az do konce vysavani.Zatim to resim ze ji zavru do jine mistnosti!Tam je docela klidna!Dela to od stenete tak nevim jestli neni pozde ji neco odnaucovat!Jinak je to hravy a mily pejsek!!za pripadnou radu dekuji!Pavla

Dobrý den, dnes jsem u své fenky zpozorovala strach z deštníku, z jeho otevření. Když jsem jí zkoušela ukázat otevřený deštník, také se ho bála a utekla do rohu místnosti. Někde jsem četla, že je dobré dát do místnosti několik deštníků a nevšímat si jí, aby sama zjistila, že jí nic neudělají .... Nevím, jak to nejlépe odnaučit, abych jí ve strachu naopak nepodpořila. Děkuji za rady.

Klidně bych na venčení nosila deštník, doma ho pak rozložila a nechala jí ho u pelechu nebo líp, u misky se žrádlem a krmila u něj.... Rozhodně nenechat utíkat, nelitovat.... chovat se stejně jako u jiných strachů. Pro tohle bych jí klidně na čas, než se srovná, nechala doma couračku, venku stopovačku, aby nevzala panicky čáru třeb pod auto.

Přečetla jsem si radu o házení kovového obojku jako přerušení nežádoucí situace. Bohužel je ale poradna velmi obsáhlá a tak se ke mně včas nedostala informace (která mi možná měla docvaknout sama), že se toto nemá používat na štěňata a psy před pubertou. Měli jsme perfektní přivolání, které nám jednoho krásného dne zrušil holub uprostřed silnice. Abych štěně ochránila před přejetím autem, mrskla jsem po ní klíče (tři na kroužku, jediné co bylo po ruce). Trefila jsem se a libovala jsem si, jak je tato metoda účinná. Za měsíc se to stalo ještě jednou. Nikdy víc ne. Je to asi dva měsíce, co jsem si všimla, že se fenka klíčů bojí i v situaci, kdy nic neprovedla. Začala jsem ji zbavovat strachu tak, že jí dám povel, ona ho splní, já ji chválím a přitom nechám mimochodem v ruce cinknout klíče. Ona uhne, já ji vrátím do povelu a chválím. Cvičíme to celkem často (tak 2x denně), přesto se stále bojí, když vyndavám klíče z kapsy a odemykám. Mám něco přidat, ubrat, dělat jinak, vytrvat? Děkuji.

Fén = problém už jsem si četl o strachu a jeho léčení, tak se chci jen poradit, ujistit, že budu pokračovat správně.

Poprvé jsme dnes fénovali a asi jsem udělal chybu, že jsem psa nechal utýct do rohu koupelny a v tom rohu jsem ho začal fénovat ( kecala a motala se mi do toho manželka, takže to bylo 2 proti 1 )
No abych popsal, co se děje -> Pes na fén nijak nereaguje do té doby než je namířen na něj -> pokud se fénuje kdekoliv jinde tak v pohodě, ale jakmile ucítí vzduch tak by ho chtěl pokousat.

Co s tím? Asi nejjednoduší bude ho přesvědčit, že to je v pohodě (dle vašich rad) a nenechat ho utýct do rohu, asi že? Jinak koupání bylo v pohodě, to si i sedl do vany a čekal, sice jednou chtěl vyskočit ven, ale to jsme si vysvětlili.

Provedu :)

Děkuji za radu!