zuzka pokud se budeš snažit nemusí to trvat nijak dlouho

Ale ruce nebudeš mít vytahaný určitě. Ublížit mu taky nemůžeš.

Jen by mě zajímalo v čem je to vodítko jiné než klasické?

Nevím jestli to vodítko je jiné. Je to normální přepínací vodítko a na obou stranách je karabinka. Je z materiálu, který tě nespálí a je měkké.
Včera jsme šli na delší procházku. Dennymu se haltina vůbec, ale vůbec nelíbí. Mu říkám, že kdyby s ním byla řeč, nemusel se s tím otravovat.
Pořád se snaží se jí sundat, a't už packama nebo otíráním o trávu nebo o mě.
Sice na ní netáhnul, ale vodítko by podle něho mohlo bejt pořád napnuté. Když za haltinu zatáhnu, hlava se mu malinko vytočí ale k očnímu kontaktu nedochází, protože v tu chvíli ho začne točit ještě víc a tak se soustředí co má na čumáku. Ze začátku mi na tom nechtěl poslouchat povely, ale cestou zpět už to bylo lepší.

Jestli jsem to dobře pochopila, tak vodítko Halti je velmi lehounké, takže když pes spolupracuje, nehrozí, že by mu váha vodítka i přes jeho kázeň stahovala hubu, tudíž se rychleji naučí, co se po něm žádá. Pokud na halti připneš něco těžšího, např. vodítko s nějakou masivní karabinou a ještě kroužkama navrch, stahuje to (hlavně menším psům) tlamu i při netahání, takže nepoznají rozdíl tahám - netahám, a nemají šanci to pochopit.

Tak úspěšně chodíme s haltinou a je to zatím dobrý. Denny se sem tam pokusí o zatáhnutí, ale během chvilky ho to přejde. Moc na ní poslouchá.
Už jsem se tady na to ptala, ale jak dlouho musí s haltinou chodit, aby se mohlo přejít na obojek normální. Vím, že u každého psa je to jiné, ale myslím jenom orientačně půl roku, rok nebo naopak míň?
Děkuju

Bych řekla, že není daná doba JAK DLOUHO. Prostě tak dlouho dokud je potřeba. Je to individuální. Až uvidíte, že už to vzdal a o tahání se nepokouší, můžete zkusit zase vodítko, začne táhnout, vrátíte se k haltině. Nejsem si jistá, ale myslím, že jim ta haltina zrovna moc po chuti není a když si spojí tahání=haltina, netahání=obojek, tak je to asi to co chcete. Ale chce to, aby na haltině nějakou dobu fungoval tak jak má nééé jednu vycházku.

Jo jasně. Na haltině chodí už cca měsíc a bereme jí všude.

Tak to moje čertí zlatíčko začalo tahat už i na haltině. Chodíme s ní pořád, nosí jí všude, na každou i malou procházku a tak jsem z něho zase nešťastná. Aby netahal, tak mi musí jít u nohy, ale celou procházku Prostě si na to zase zvyknul, jako na vše opatření, které jsem dělala před tím. Vše vždycky pomůže do tý doby, než si na to zvykne.
Když jsme s haltinou začínali, tak to byl úplně jiný pes. Je pravda, že mu nedovolí táhnout tolik, jako na vodítku, ale stačí to
Vím, že mu haltina není příjemná a pak nechápu proč to zase zkouší.

Zuzko, máš ji dobře utaženou - vzadu na krku na dva prsty.

Dorotko, myslím si, že je to dotažený dostatečně. Dneska na to ještě radši kouknu. Myslím, že to bude v něčem asi jiném, ale nevím v čem.

ono i s haltinou se musí naučit zacházet

To mi je jasný, ale je mi divný, že měsíc na tom byl jako beránek a teď se to vrací do "normálu".

obávám se že hledáš chybu na nesprávném konci vodítka

O tom, že je vždy chyba v páníčkovi a ne ve psovi to vím. Ale fakt nevím co dělám špatně.

myslela jsem to tak, že chodil dobře že to byla novinka, ale te´d jelikož s ní neumíš, na to kašle. Chtělo by to někoho, kdo ti ukáže jak s ní zacházet - nejlépe na free, teď je dokonce téma: chůze na vodítku

O free sobotě vím a i o tématu a chystám se. Ještě nevím, jak se tam dostanu, ale to je vedlejší, protože nějak tam chci dorazit.

zřejmě jsi pejsovi nedokázala vysvětlit co má a nemá dělat. Nešla by návštěva na Vlčárech? (ale mimo free)

No když jsme byli naposled ve Vlčárech, tak nám Ruda ukazoval s klasickým obojkem, jak na něho aby netahal. Jemu to fungovalo, mě ne. Takže je to asi rukama Když mi to ukazoval jeden výcvikář, tak u něho netahal u mě jo. Když mi to ukazovala výcvikářka na cvičáku, tak jí taky netahal, ani se o to nepokusil. Nevim, furt něco prostě dělám blbě.

mno jo, ale to chyba vážně není v psovi.. a co děláš blbě po netu nepoznáme... jinak tě poslouchá?

Dobrej dotaz, ale věcnej. Poslouchá neposlouchá. Na to jakou dobu už ho cvičím, poslouchá mizerně a to ještě jenom na vodítku.

mno, tak vo tom to bude... tě nějak zvlášť nebere celkově, takže proto i to tahání... obávám se že budeš muset zapracovat na sobě v tom smyslu aby si z tebe pes nedělal srandu. Důslednost, jasné určení co je správné a co ne a to vždy a ve všem. Až tě začne brát vážně, začne i vnímat že vodítko má druhý konec.

Já se snažím a důsledná jsem. Ale je pravda, že nevím, jak mu mám ukázat co správně není, když ode mě na něho nic nezabírá.
Třeba tahání na vodítku - cukání, když zatáhne tak si musí sednout, nebo otočka o 180 °C to nepomáhá. Kousání - chytání za jazyk, cpaní ruky do tlamy nebo pysků, zavření tlamy......ode mě nepomáhá a mohla bych tu psát a psát. Já si myslím, že danou věc, kterou nechci aby nedělal, tak mu umim hodně znepříjemnit, ale jemu to ode mě nevadí.........pak jsem v koncích a je možné že ze mě vycítí, že jsem bezradná a nevím, jak na něho.

jaká je jiná možnost odnaučit psa tahat než použít haltinu?

naučit chůzi u nohy? Nebo přímo na povel Pomalu! Nebo Netahej!

prostě ho naučit nenapnout vodítko. Způsobů je hodně, na každého psa a na každou situaci sedí jiný - časté změny směru, zastavení když pes zatáhne, cuknutí... netahej u toho funguje jako pomocný povel. Důležité je ale vždy načasování, tedy korekce ne až už pes dvě minuty táhne, ale v okamžiku kdy napnul vodítko.
Chůze u nohy a netahání na vodítku jsou dvě odlišné věci!

[quote="Petra"],zastavení když pes zatáhne, důležité je ale vždy načasování, tedy korekce ne až už pes dvě minuty táhne, ale v okamžiku kdy napnul vodítko.

Můj názor - reagovat ještě než zatáhne. Reagovat, než napne vodítko...

pokud používáš korekci, musíš ji použít za něco, ne předtím. Pokud používáš jiný způsob, tedy že nedovolíš psu chybu vůbec udělat, pak ano, ale jak to uděláš u tahání?
Napnutí vodítka = cuknutí, nemůžeš přece cuknout než napne vodítko! Později až máš psa naučeného na povel, můžeš jej povelem varovat těsně před zatáhnutím ve smyslu "jestli zatáhneš, cuknu", ale to se naučí právě tím, že zatáhne a je cuknut zároveň s povelem.

dorotka asi myslela cuknout v okamžiku, kdy pes napne vodítko. To se pak síly sečtou, a cuknutí má větší razanci a vyvede psa z rovnováhy.

petro podle mě musíš cuknout těsně před tím než pes napne vodítko jde o načasování možná ti to už ani nepřijde ale když sem učila čubísovou nechávala sme jí volnost do doby než sme viděla že by hrozilo napnutí vodítka po té následovalo cuknutí- naučila si hlídat dýlku vodítka

Přece nemá význam cukat vodítkem které je prověšené, cuknutí má význam v okamžiku napnutí vodítka, pokud budu cukat prověšeným vodítkem akorát udělám ze psa neurotika.

O prověšeném vodítku tu nebyla ale řeč, jen o tom vhodném načasování, zda když napne, nebo těsně před napnutím, když k němu má už už dojít. Jaksi si nedovedu představit trhnout vodítkem až při napnutí (u velkého psa.) Mám malého psa, tak je to jedno, ale taky se snažím reagovat v okamžiku těsně před napnutím vodítka.

No právě že o tom řeč byla, vodítko je buďto prověšené a nebo napnuté, když se trhnutí načasuje přesně v tom okamžiku kdy se vodítko napne, tak je účinek znásobený, když je už vodítko v tahu, tak je samozřejmě pozdě.
Možná že to myslíme stejně, ale jenom si nerozumíme.

Tak přesně takhle jsem to myslela. V momentě, když už zatáhne je pozdě, protože táhne a pes je spokojený, že dosáhl svého.
Lenko, tak to já si dovedu představit trhnout vodítkem u velkého psa.

Těsně před napnutím vodítka - je sice prověšené vodítko, ale už asi dlouho prověšené nebude, ne? Prosím, nedělej kategorické závěry.

prostě

no, tak jste pokecaly, holky...
myslela jsem u dospělého, pokaženého psa.

Aika mi dělala to, že při chůzi městem musela nutně očuchávat všechny rohy a sloupy, vpředu, vzadu, při straně, kdekoliv. Takže jsem používala to trhnutí v okamžiku, kdy se takhle někde zapomněla a vodítko se naplo. Vymstilo se mi to předevčírem, kdy se Aika zase začuchala za mnou, já připravená na to, že do vteřiny přijde náraz a já ho tedy ještě podpořím cuknutím, Aika si to včas rozmyslela, náraz se nekonal, já cukla a skoro letěla na dršku k velkému pobavení kolemjdoucích. Příště se radši podívám, jestli náhodou nemám poslušnýho psa.

Nesouhlasím.

B. Tobiášová - odnaučila jsem to čtyřletého choďáka, který táhnul prakticky pořád a kterého mi páník průběžně kazil a kazí.
Zuzka

No a o kom myslíš, že mluvíme? No hlavně, že ses pobavila.

Dorotko, já si taky umím představit a i samozřejmě umím trhnout se psem od rodičů(35 kg), ale NE v okamžiku už naplého vodítka. Právě v případě velkého pesana využívám okamžiku těsně před úplným napnutím vodítka...

mě se ten okamžik ne vždycky daří vystihnout,tak mám pocit,že z cca 10 škubnutí je 8 neúspěšných,ale zřejmě to dělám nedobře,protože čuba táhne furt,i kdy mám pocit,že ne nějak zběsila,ale stejně pamatuju,že Ruda píše,že stačí dobře škubnout 2x,aby to ten pes pochopil....

a nebo ž ejsme škubli holt málo....

Mě když táhla Jirkovo Darina, tak Ruda ať škubnu vodítkem, tak jsem škubla a on:,, Ty neškubeš vodítkem, ty se s ní o něj přehatuješ. Kdybych já škubnul s takovýmhle psem, tak ho budu hledat někde za mými zády, protože jsem zvyklý škubat s těmi mými telátky." Takže ono není škubnutí jako škubnutí a jsem si taky myslela, že jsem škubla docela nepříjemně. Ono skutečně není nad to vidět to na vlastní oči jak to má vypadat. Později nám už procházka celkem šla.

Tahání pilujeme dodnes. Základem je opravdu přesné načasování. Jakmile se pes už zavěsí je POZDĚ. Je moc dobře vidět jestli bude pes pokračovat až k napnutí nebo ne (pro matematiky: pohybuje li se pes rychlostí větší než druhej konec vodítka, nastane v čase T okamžik natažení vodítka. Dále má nerovnice dvě řešení: buď se rychlost psa srovná s rychlostí druhého konce vodítka, nebo rychlost psa klesne do záporných hodnot a to nejméně dvojnásobně) - prostě radši škubnu dřív než pozdě (pro matematiky v čase T-t, kde t je kratší než reflexní oblouk).
Je sice fakt že se mi stává že se připravuju na škubnutí a pes se ohlídne těsně před napnutím vodítka což já už neubrzdím a stejně letí - v tu chvíli sem za vola... Ale dá se to pilovat.

jakožto matematik preferuji škubnutí v čase T... třeba proto že jsem nerada za vola

Pohybuje-li se pes rychlostí větší než druhý konec vodítka má po dosažení jistého "přednapnutí" dvě možnosti - poučený pes zpomalí na rychlost protistrany, nedostatečně poučený se pokusí protistranu zrychlit tahem. Je třeba nepoučeného poučit, ale budu-li trestat předem, budu psa trestat v okamžiku rozhodování. Jde o minimální časové úseky, ale to už je o odhadu majitele druhého konce vodítka.

Ještě pro B. T. - štěně to lze naučit mnohem jemnějším postupem než je potřeba u dospělého tahouna a jde docílit lepších výsledků v kratším čase. Ale jde to i u toho dospěláka.

Já to teda taky asi dělám špatně, nebo druhá možnost že mám blbýho psa, když lítá vzduchem a vůbec mu to nevadí.
Myslím že trhnu dostatečně, ale po třech krocích se otřepe a je to stejný. Je to štěně ani ne 5. měsíců a ty moje škubance jsou docela razantní, až mám strach abych jí tím neublížila, asi je to nějakej resistentní belgičák, vím že se to podá, stejně jako u těch ostatních, ale štve mě to.

Petro, na tom psovi vidíš jestli hodlá vesele pokračovat dál, nebo váhá. A délka vodítka je nepodstatná, protože co je psu do toho, jestli mám vodítko za sebou nebo před sebou. Lujs i umí napnout, ale v tom mu za každou cenu nebráním pokud si uvědomí, že okamžitě (reflexní oblouk) musí zabrzdit. Na druhou stranu pokud vidím že třeba po něčem jde, nebo má jasně namířeno kamsi, nebojím se cuknout klidně i delší čas před T než je t...

Petro prosím i pro mě, jak ? Do nedávna jsem si to myslela taky.