Dobry den, prosim o radu ci zkusenost...muj pritel ma fenku madarskeho ohare starou 6 mesicu. Zatim je ho blaznive stene, ale uz se projevuje typicky ohar, fenka je z loveckeho chovu a pritel je myslivec. . Radi bychom zili spolecne, ale ja mam kocicku. Je to velmi hodna a citliva selmicka. Jak je seznamit, a udelat z nich kamarady? Kocka parkrat jakousi selmu psovitou videla pouze v ordinaci u veterinare a tvarila se neutralne. Ovsem pritelova fena jde po kockach jak diva. Mame nejakou sanci? dekuji Zuzkav

Ahoj, my jsme seznamovali dvě dospělé feny BO s rovněž dospělou Mainskou mývalí kočičkou.
Dělali jsme to postupně, nejdřív za ní byly jak divé jenom se na ní třásly, měli jsme je na vodítku aby si jí očuchaly, ale nakonec si zvykly že kočka v domě je, ale chce to čas.
Není to tak že by si spolu hrály ale vzájemně se tolerují.
Velkou roli podle mě hrálo to, že mainka před nima nikdy neutíkala a dává jim patřičně najevo že jsou jí celkem ukradený, tím pádem jí feny ani nehoní a snášejí se.
Takže šanci rozhodně máte, chce to trpělivost a čas.

šanci určitě máte, ale počítejte s tím že se pes naučí respektovat TUHLE kočku, ostatní bude zabíjet dál
Postup bych volila následující:
1) vzít pejska na vodítku k vám, kočka předpokládám někam zaleze. Nedovolit psovi jakýkoliv náznak agrese vůči kočce. Až pes odejde, číča si to po něm všechno pořádně přečte.
2) opakovat bod 1 co nejvíc, při jakémkoliv náznaku agrese ze strany psa bych zadaunovala (ale radši jistit vodítkem), pokud by snad zkusila agresi kočka, lehce usměrnit. Nechá-li se kočka od přítele pomazlit, tak mazlit. Ukáže tím psovi že tato kočka je kamarád. Vy si naopak mazlete psa.
3) až to budou oba vcelku zvládat, můžete zkusit mít kočku na klíně a přítel se psem na vodítku u nohy dojde až k vám - uvidíte jak se budou tvářit, stopnout to předtím než kočka v hrůze uteče nebo než pes vyrazí! Pochválit když se chovají správně.
4) takhle postupně u vás (kočka je tam jistá, pes nejistý) dávejte zvířátkům najevo že se mají přinejmenším tolerovat. Pokud budete bydlet u přítele, po čase bych vzala kočku na návštěvu k příteli, s tím že pes nebude doma. Nechat číču ať si všechno proleze a očichá. Postupně je tím zvykáte na pach toho druhého, kočka si zvyká na nový domov.
5) až se sestěhujete, tak minimálně zezačátku nenechávat spolu o samotě. Postupovat podle toho jak se oba tváří, na kočku určitě netlačit, oběma zakázat jakoukoliv agresi. Nemusej se milovat, ale budou se snášet.

díky moc za Vaše rady, snad to teda zvládnem.

No já bych to tak nedramatizovala. Jde o půlroční štěndo ohaře,nepředpokládala bych,že se u seznamování projeví agresivita. Něco jiného by to bylo třeba u teriéra,ale tahle holka si spíš chce hrát a kočka v pohybu je prostě parťák podle jejího gusta. Tomu i odpovídá to,že na veterině kočku jen pozoruje,nehýbá se,takže neprovokuje k honičce.
Jinak souhlasím s Petrou a jejím postupem,ale spíš jde o to brzdit fenku,aby nechtěně kočku moc nepřeválcovala a naopak hlídat kočku,aby fence za drzost nenafackovala

Nemyslím že by se to tu dramatizovalo. Měla jsem kočku a přivedla si 2 měsíční stěně NO a měli by jste vidět co se dělo. Myslela jsem že seznámení dospělé kočky se štěnětem bude v poho, ale psina začala štěkat jak divá a kočka okamžitě zmizela. Pár měsíců trvalo než si na sebe zvykly, ale stejně to platí jen doma. Jak je kočka na zahradě na volno tak psina za ní letí. Funguje nám to jen doma pod dohledem, ale zaplať pánbuh za to

Ahoj lidi a milovníci psů...jsem tu prvně a nevím co a jak..mám takovýhle dotaz na belgické ovčáky..kmarád mi říkal,že zrovna tohle plemeno se nenaučí mít rádo kočku,že prostě nejde..jeho zkušenost byla ta že měl štěně belgičáka a kočka..dobrmanka s ní byla kámoška on jak dorostl jí bohužek zakousl..prosím o váš názor..

A jinak my jsem měli psa vždycky..poslední byla boxérka dožila se skoro 14ti let..moc se mě líbil tenhle zážitek neměla nikdy moc ráda děti takové ty malé do 3let..sme museli dávat pozor..no a přijela ségra ze synovcem měl tak rok a osm měsíců..Tara 13let hluchá..vrčela na něj museli jsme jí hlídat...a tedkom co bylo krásné za dva dny nám prostě dala jistotu,že se o něj nemusíme bát..byla trpělivá všechno vydržela necenila zuby nic..prostě jasně nám řekla nebojte a všichni sme to věděli..krása..nezapomenu na Taru..takže zatím čaute..lidi..

ps:myslíte že by československý vlčák mohl být v bytě když je mu dopn pohyb po kopcích..díky..

ad belgičák: neni to o plemeni ale o výchově
ad ČSV: já čévéčko nemam, ale nevidim v tom problém

Ijan najlepšie je sa tu najprv trochu zorientovať, na veľa otázok už tu odpovede sú. Takisto je užitočná funkcia Hledat - hore na lište.





Nejde o pohyb po kopcoch. Záleží na tom, ako si majiteľ poradí so všetkými potrebami psa, nie len s potrebou pohybu, aj keď je táto potreba podstatná, nie je jediná. Tak isto záleží na konkrétnom jedincovi.

P. S.: Vlákno presúvam.

Máme tři BO grénky a není to tak dlouho co jsme je seznamovali s dospělou kočkou Mainskou mývalí. Nevím teda jestli jí mají rády, ale bydlí s ní pod jednou střechou a každopádně jí nehoní, natož aby jí něco udělaly, takže to co vám říkal kamarád pravda není. NIKDY žádnou kočku nezakously.

Ahoj lidi díky za odpovědi..IJan

Čévéčko mám, a v bytě a kromě toho ,že trošku demoluje s ní nejsou žádné problémy. Demoluje,když je sama ,tak se snažíme odstranit z jejího dosahu všechno,co by nás mrzelo,jinak je mi to jedno. Je důležité aby byl v kontaktu s jinýma psama a měl dost pohybu a myslím,že to,že je s náma v tak úzkém kontaktu /spí s náma i vposteli/,tak je spokojenější.

ja mela belgicanku a 2 kocky.sice jim nedovolila zadne duvernosti jako nynejsi labrador,jako je lezeni na jeho pelechu,zrat z jedne misky,nechat si myt oblicej,spise je ignorovala,ale beda,kdyz by prisel nekdo se psem,ktery by je honil.okamzite je branila,byly to prece JEJI kocky!

Nooo, moj pes je ostry na macku od styroch mesiacov... A rozhodne sa s nou nechcel hrat. Dodnes toleruje macky len preto, ze nesmie napnut voditko a ked je navolno, nesmie po nej vybehnut. Urcite sa oplati postupovat pomaly, viac, ako sa spoliehat na stenaci vek psika.

Tak já si donesla taky 2 měsíční štěndo ke 3 dospělým kočkám. Kočky zvědavě chodily a pokukovaly a syčeli (báli se) pes je nějak naštěstí neřešil, pak v pubertě se je začal snažit buzervat a ukázat kdo je pánem tvorstva ale to se mu zatrhlo a jak jsme dotáhli 4 kočku dospělou kdy byl v pubertě tak ta se s ním nepárala nafackala mu byla fajně otrlá No a po pár měsících už spolu všichni polehávali a byli kamarádi největší, myslím že to chce čas až se seznámí, určitě to nebude týden ale příjde to

Dobrý den, přivezli jsme si z útulku 9-letou fenku no, údajně zvyklou na kočky. Mám 6-letého kocoura, taky zvyklý na psy, byl čubinou odchovaný od kotěte, a kočky má i moje matka. Ale tohle je vyslovená oboustranná averze, fenka nezná ani základní povely, držím je separovaně. Kočičák-ložnice, pes-zbytek bytu. Čubina na něj vrčí, štěká. Nepoznám jestli si chce hrát, nebo kousnout. Kočku pouštím po bytě až když se se psem zavřu v jiné místnosti, pejska je dominantní a kocour též. Je tu sice 4 dny, ale nevidím to nadějně, alespoň kdyby se tolerovali. Zatím to vypadá na masakr. Dnes dostala ťafku přes nos, ale jde po kocourovi pořád

Zdravím všechny,
mám bernskýho salašnickýho, moskevskýho strážnýho a moskevačku, ovce, kozy, kočky. Kočka a kocour běžně spí se psy mazlí se spolu a občas se proženou. Problém je s koťaty, snažíme se odchovat je doma, protože venku většinou nepřežijou. Přede mnou se nikdy nic netane, ale během pár dní jsem je našel zakousnuté, žádné trhání ani krev, často jen užužlané. Nikdy nevím, který pes to udělal. Když najdu kotě, všichni tři stáhnou ocas a tváří se jako průšvihář u tabule. Seřvu všechny, nebavím se s něma. Později vezmu další, ještě žijící kotě, dám je mezi psy, všechny je hladím a říkám jim, že je to naše, že musí být hodní, mazlím se s kotětem, aby věděli, že ho mám rád. Očuchávají ho, vše je v klidu. Za pár dní se vše opakuje. Po roce máme zase koťata, chtěli jsme si je nechat, už byla docela velká - asi tři měsíce. Několik dní už byla venku, vypadalo to velmi nadějně a minulý týden zase jedno... Strašně jsem se naštval, byl jsem na psy nepříjemnej, jak nejvíc to umím, pak jsem je úplně ignoroval. Dolejzali, drcali do mě čumákem, sami chodili u nohy, bylo to až komické, hlavně fenka. A za tři dny jsem našel "starou" kočku, s kterou v pohodě vycházeli asi pět let.
Co, prosím, dělám špatně?
Podle informací, co jsem zde četl, psi neví za co je kárám, když je nechytnu při činu, ale když zvednu mrtvé kotě, všichni psi hned ví, že je zle a neví kam se schovat... To mám dělat jako, že nic? Jen ho uklidit? Když vezmu koťata ven, tak je jen očuchávají.
Martin

Ahoj lidi,
nás taky trápí, že si kočka se štěnětem na sebe těžko zvykají. Přivezli jsme si malé štěně australského ovčáka ke skoro dvouletému kocourkovi, štěndo kocoura hrozně chce prohánět a nechce si nechat vysvětlit, že má být v klidu. Kocour se ho bojí, syčí na něj a klidí se mu z cesty a je štěstí, že je taková zima, protože kdoví jestli by jinak radši neodešel úplně. Může ven z bytu jen okýnkem přes koupelnu a náš byt je jinak jedna velká slepá ulička, všechny pokoje za sebou, nosíme kocourka občas ráno, když přijde z nočních toulek, dozadu do ložnice a tam se vyspí v ušáku nebo na skříni, ale zas má daleko ven, aby se vyprázdnil. Do záchodku to nerad dělá, jednak si už zvykl na ven a taky se bojí, že na něj pes vlítne. Myslím, že jsme mu pejskem hodně otrávili život, úplně máme výčitky a on se přitom s náma teď mazlí ještě radši než dřív, chuděra, protože je to vzácnější... Pejsek hrozně kňučí, když ho uvidí a nemůže na něj, nejradši by lezl po nábytku - jak ho máme naučit, že si kocoura nemá všímat? Občas už jen sedí a tiše kouká a kocour nahoře na okýnku dělá že nic a myje se, ale když ho náhodou někdy potká na zemi, tak jen vyjekne a vyrazí za ním. Většinou je separujem, aby měl Sejmour trochu klid, někdy je krmíme v patře nad sebou - kocoura na stole a Uhlíka pod ním, blíž je moc seznamovat nejde, protože kocourek se nedá udržet. Doufáme, že až psisko povyroste a nabere trochu rozum, že se ho naučí ignorovat, ale v ňákou lásku asi nemůžem doufat, co...

Ahoj, myslím že separování není do budoucna řešení. Ten to problém jsem řešil dvakrát, Jackovi byl jeden rok když jsem mu přinesl domu kotě. V začátku jsem byl trochu nervózní jak to zvládneme, na konec bylo vše OK pouze řízeným kontaktem. Na podruhé jsem řešil před pár dny, přinesl jsem domu 3 měsíční štěně Ovčáka, jak vyděl kocoura byl k nezadržení, vrhnul se na kocoura který nic netušíc důvěřoval.
V případě že chce Ben startovat na kocoura stojím za ním, v momentě kdy se odpíchne chytnu ho za ocas nebo mu šáhnu do kožichu. Úspěch se dostavil rychle, nyní si hlídá záda a kocoura nechává v klidu.

Niektoré kočky nemajú rady divoké hry psov.U nás keď som doniesla najprv Báru,tá sa chcela po šteňovsku s ňou hrať,kočka ju vyfackala a zdrhla.Ashon je ešte divokejší (je to teriér),tak tam kočka aj syčí a fackuje.Keď je Ashon v klidu,príde k nemu,rozne sa o neho otiera,hlavou mu drcá do hlavy,ocasom mu šteklí fúzy ,ale akonáhle Ashon začne po psovsku,kočka zdrhá.Chce to psovi dať najavo,že kočka je člen rodiny a chovať sa teda bude slušne,inak bude zle.Pes to vezme na vedomie podla toho,akú autoritu u neho zastávate aj v bežnom živote.(poslušnosť vonku,v styku s inými psami a podobne) Keď si psa zvládnem v iných situáciách,zvládnem ho aj pri iných zvieratách,než sú psi.

Jen z mé zkušenosti - hlídali jsme kočkoura a psa, co na sebe byli zvyklí...moje čubina vylítávala po kočkourovi...ten rychle pochopil schovky, kam na něho čubís nemůže po třech dnech spali jako jeden muž u mě v posteli

My už jsme štěně s kocourem i kočkou seznámili. Moc dobře ví, že jim nesmí ubližovat. Když má ale štěně pocit, že ho nikdo nevidí, tak startuje za nimi. Nevíte někdo, jak na to? Kocourek má nemocné srdce a kočka je stará dáma.

Hezky den,
vcera jsme si domu dovezli kote Ragdoll(Fíbí).Mame doma 3 letou fenku bulteriera(Jackey).Jackyna je oddelena v obyvaku a zbytku bytu,Fíbí v pokojiku.V noci obcas mnoukala,chvilema si hraje,kdyz ji drbeme v pelechu tak prede,jinak se docela boji.
Jackyna normalne venku kocky prohani.
Dnes rano jsem mela Fíbí v naruci a mamku napadlo pustit Jackey at se poznaji...Jackyna reagovala radostne,ale je to bulik tak malinko hrrr a kote zasycelo a to byl konec...Jackyna vystartovala kote se leklo vylitlo s klina,aby na ni nemohla Jacky chytla sem Fíbí,že ji dam na stul kam se pes nedostane,ale kote se mi docela brutalne zakouslo do ruky a dost me podrapala.
Ted lezi v pelechu a Jackyna jela s nasima na chalupu...
Otazky zni: Co ted?
Je jeste nejaka sance ze se snesou?
Jak dlouho mam nechat obe v klidu nez to zkusime znovu?tentokrat s voditkem a premyslim o te prepravce....
nechci skoncit u varianty vraceni kotete...

Ahoj, můžete mi někdo poradit, jak domluvit 15,5 letému pinči, že má alespoň tolerovat 2 nové malé kocourky. Oni jsou venku, pes má pro sebe celý barák a venku je, kdy chce. Pejsek celý život honil kočičky a teď tyhle nejen honí, ale v případě, že ji zažene do kouta, chce kousnout. To vždy zakročím, potrestám, ale příště to udělá znovu. Seznamuji je již 3 týdny, hladím jeho i kocourky, říkám fuj, zlobím se a houby platný. A pejsek je teď i na mě uražený, často mě odhání vrčením, když se s ním chci mazlit. Je sice starý, už nevrhlý a neslyší skoro nic, ale je pořád poměrně živý a běhací a určitě by měl další zábavu s kocourkama. Kocouři jsou v pohodě, nevšímají si ho. Ty by se klidně seznámili a kamarádili. Už jsem z toho celoodpoledního a večerního hlídání unavená a zoufalá.
Díky za radu.

ahoj,mám pocit, že kotěti(K) nevysvětlíš,že se nemá bát.Já jsem psům(P) donesla desítky K(nějak mě ty opuštěný, nebo přitopený K vyhledávají ) a všechny min. 1.den prskali.P jsem si zavolala,posadila se s K tak,abych jim strčila zadek K pod čumák(aby K sekla radši mě než psí čumák)Když se chovali hezky ,nechala jsem je i K si olízat,pokud ne,k jsem si vzala tak,aby se k němu nedostali.Jak se uklidnili,znovu jsem jim K půjčila a toto se opakovalo do doby než P došlo,že budou-li se chovat jako chůvičky,popřípadě ignorovat, budou si moc s K hrát,pokud ne budu mít K pod svoji ochranou, tzn.nikdy si nekousnou,navíc asi pochopili,mám-li plné ruce K kvůli jejich chování,nezbývá ruka na drbání P .Pak jsem K ubytovala v koupelně,aby mělo klid,s P jsem si pohrála,aby věděli,že jsme pořád rodinka:) a jen tak jsem vždy vzala P za K,sedla jsem si mezi K a P,prsknutí okomentovala jako"je to K,tak prská a řeším to snad...",jakože je to normálka a není důvod řešit,ale dala jsem pozor,aby K sekla mě a ne P:1)i tady P musí asi chápat, že ho chráním a 2)vidí,že K sekne mě,tak po ní nerajtuju a nesnažím se jí prokousnout krkavici,ale v klidu ji ze sebe sundám,takže vlastně ani není chránit před čím.vždy mě to zafungovalo,ale nevím není-li to jen shoda náhod a dá se to zobecnit... ruce mám ze seznamek doprasené solidně, ale nedopustím aby P nebo K schytali kousanec.Za následující vztahy mi to stálo... přeju trpělivost

Wewe fajn popis v prípade, že ťa P rešpektuje a vníma, s čím tu má pomerne veľa ľudí, ktorí si nevedia v tejto situácii poradiť, problém.

ahojte dufam ze mi budete vediet poradit. mame doma ovciaka a zdedili sme maciatko. ono nebol problem v tom ze chce pes macke ublizit, ale pasie mi ju. je to hrozne, vsade ju sleduje vsade za nou chodi obchadza ju v kruhoch a ked maciatko zavrieme do inej izby tak si k dveram sadne a knura. ako na tento problem?

knourání bych řešila ,,vyhozerním na místo,, to sledování jakýmkoliv pohledem věřím že si psík zvykne jak dlouho ho máte- kotátko?
ty poveli by měl pes splnit okamžitě.

Vyhodenie psa na miesto ho naučí nepásť pod povelom. Vyhadzovala by som navoľno, kamkoľvek inam, kde nie je mačka. Na mieste nemôže byť večne a pri odložení sa zo psa stáva tlakový hrniec, čo mu neprospeje, ak je aktivka. Takisto by som psa nechala poriadne si mača oňuchať, ale v mojich rukách s názorným ručným usmernením psa pri nejakom poháňaní, štuchaní k rozbehu a pod.

Já budu zase za pesimistu a dodám: zatím takže hlavně nad tím nemávejte rukou

utahaný pes = hodný pes. Dejte mu práci, až padne na čenich a kotě mu bude úúúplně jedno.

Mám dospělou fenku z útulku, kříženec loveckých plemen. S radostí prožene jakékoli běhavé zvíře, takže musím mít v přírodě oči na stopkách a včas ji odvolat. Ale to chápu, že je záležitost výcviku a holt na procházkách sní musím neustále dávat pozor, kde ji mám a jestli okolo něco neběží.
Ale problémem je, že celou svoji bytostí nenávidí kočky. V hlavě má jen rovnici KOČKA=ZABÍT. Stále se snažím ji na kočky navykat, její ovladatelnost se zlepšuje, pokud neběží kočka blíž jak 8 metrů a mám fenu u nohy a komunikuju s ní, tak za ní už nevystartuje. Ale nenávidí je stále stejně.
Jde nějak zlepšit vztah ke kočkám? Děkuji

měla už možnost očuchat si kočku zvyklou na psi- tudíž ne plašivě prchací vdál?

Očuchávat by mohla leda s košíkem. Když byla jedna důvěřivá kočička za plotem a jen tak mírumilovně protáhla packu, tak jsem byla ráda, že má dobrý postřeh a dokázala ji zastrčit rychleji než po ní čuba chňapla.
Pokud by se psice dostala ke kočce, která před psy neuteče a nebyla pod důkladnou lidskou kontrolou, zakousla by jí. Ona není z těch psů co je kočka zajímá jen když běží.

Chodíme už 4 měsíce denně ke kočíčímu útulku, zpravidla tam vždy nějaká kočka za plotem zevluje. Dělám to tak, že na začátku ulice dostane povel k noze (bohužel musím opakovat, ale vcelku se nám daří, zpočátku tam strašně tahla na vodítku a zcela mě ignorovala), když dojdeme k útulku tak si musí lehnout a zůstat na místě. Koukáme na kočky a pak buď zase u nohy odcházíme nebo jí tam odložím a zavolám když jsem třeba 50m daleko. Její poslušnost a ochota odtamtud odcházet se zlepšuje, nenávist ke kočkám nikoli. Ale aspoň si zvyká, že na ně nesmí startovat.

No a dneska jsme měly zážitek, jeden odvážnej kočka přelezl plot a přišel se pomazlit. Takže v jedné ruce jsem držela fenu za obojek, hladila jí a chválila, druhou rukou jsem hladila kocoura, kterej si to užíval a vůbec netušil, že ten tvor vedle jen čeká na moji chybu, aby ho zakousnul. Fena po chvíli přestala kocoura řešit a začala hypnotizovat jinou kočku za plotem. Ona když je to pro ní moc stresující, že je kočka blízko a nemůže jí zakousnout, tak jí raději ignoruje, kouká jinam, jakoby tam ani nebyla... po pár minutách jsem kocoura dala do bezpečí nahoru na plot a odcházely jsme.
Pokrok je, že dřív by kňučela a strašně se klepala, teď už se klepala malinko nebo vůbec a ležela celkem klidně. Asi už si trochu zvyká, že má divnou paničku Ale stále si myslím, že kdyby se jí kočka dostala k hlavě blíže než na půl metru, neodolala by a vyjela po ní, panička nepanička.