My jsme jednou nechali hrát pesici s zhruba stejně starým i velkým dobrmanem a když se začli trochu víc valchovat (i když pořád v dobrém a ve hře), tak nám zkušenější psovodi doporučili pejsky odvolat.
Ale my máme hroznou čertici, vypadá jak princezna (je to krátkosrstá kolie), ale když na to přijde, ... skočila i osmileté feně na krk (což jí samozdřejmě neprošlo - teda od psovoda).
Taky se nám párkrát stalo, že ji jiný pes povalil, ale vesměs šlo o "nehodu" kdy se jim zamotaly packy. Kdyby ji jiný pes (či štěně) vyloženě sráželo na zem, tak bych hru ukončila. Neříkám vyhýbat se tomu, ale nenechat to zajít moc daleko (většinou se "rozvášní" až po nějaké době), aby nebyla víc na zemi než na nohou.
No a taky cvičíme záchranařinu my ale ze začátku museli řešit, že se nám nechtělo štěkat. A když tak to bylo spíš kník-kník než haf-haf. Tak se nejdřív štěkalo na páníky, pak na kamarády a různé návštěvy (a nejdřív doma a postupně i venku). Taky se jí nechtělo chodit blízko, takže jsme si třeba sedli a tím že jsme měli natažené nohy si časem navykla že může chodit i blíž. Taky jsme si lehali na zem a podobně (to píšu pro tebe jako tip, někomu to dělá později problémy). Teď už je jí 11 měsíců, včera jsme byli na sutinách a už si zkusila pár trošku schovanějších figurantů .. a i když byly všechny úkryty tak, aby nemusela nikam šplhat, tak se snažila za každou cenu dostat co nejblíž, což je super :-D.

Problém s čůráním do pelíšku jsme měli taky, dokonce když měla průjem, tak si i nakadila prakticky vedle pelechu (co jsme měli dřív boxera, tak ten, když už byla "nehoda", tak byla co nejdál od pelechu). Mě přijde že to je "důsledek" odchovu. Pokud se štěnata mohla často venčit mimo pelech (a byla-li venčena cíleně, tedy po žrádle vypuštěna na trávník), tak jsou čistotnější "sama od sebe". Štěnda odchovávané třeba v bytě, kdy se často venčí v rámci bytu (na noviny či hadr) a tedy vlastně skoro "v pelíšku" to zas tolik neřeší .. toť ale jen má zkušenost se dvěma štěňaty z různých odchovů (ale taky to byl pes a teď fena .. takže je to třeba zcela mylný závěr). Každopádně čůrání do pelechu se odbouralo častým venčením a pochvalou za vykonanou potřebu (my chválíme a taky venčíme na povel "loužička" či "hromádka" a jde nám to). Pouze v případě problémů, když jí jednou bylo špatně, tak to skončilo u pelechu (ale aspoň ne v .

Ahojky, jsem tu nová tak nevím kam přesně můj dotaz vložit, tak to zkusím sem.Zajímalo by mě, jak naučit štěndo povel k noze.Mám 5 a půl měsíční štěndo labradora a teď se na cvičáku kam chodím učíme povel k noze.A to stylem, že lákám štěndo na piškot, aby mě obešel a zastavil se u levé nohy.Ale můj pejsek vůbec nechápe co po něm chci.Kouká na mě začne si lehat nebo předsedat a neobejde mě.Jak mu vysvětlit třeba i jinou medou tenhle povel.Moc děkuji za radu.

ivanatl - můžete učit k noze bez obcházení, oba způsoby jsou povolené, jen s přiřazením k levé noze z pozice předsednutí...

Takže jestli to dobře chápu, nechám štěndo předsednout a pak ho ručně přiřadím k levé noze?Jinak moc děkuji za odpověď

Ano, přesně tak. Uvidíš, co je jednodušší pro Tebe. Ikdyž i to obcházení lze naučit, piškot do ruky nebo cokoli jiného, na co dobře půjde, opsat s ním půlkruh a pejsek půjde za Tvou rukou. Tam, kde se má posadit, dostane pochvalu a pamlsek.

Zdravím, přečetla jsem hodně knih o výchově a výcviku psa, četla jsem i různé diskuse, je fakt , že způsob výcviku je hodně různý a na každý problém jsem objevila několik tipů a každý jiný a tak jsem trochu zmatená. Jé tedy nějaká kniha, kterou by jste doporučil Vy osobně pane Desenský, považuji Vás za autoritu co se týče znalosti chování psů, nebo je lépe chodit s pejskem na cvičák, ale to taky není jednoduché, jak poznat ten dobrý? Momentálně mně trápí , že naše 5 měs. štěně se bojí aut. Přestěhovali jsme se z bytu do baráku a když jdeme na procházku mijí nás auta blízko, to na sídlišti nezažil, chodidli jsme v parku nebo po chodníku. Nechci se slnici vyhýbat, ale nevím jak jej povzbudit aby se nebál. Mluvím na něj snažím se upoutat pozornost na sebe , ale moc to nezabírá, stáhne ocas mezi nohy a je vystrašený. Je to irský jemnosrstý terier

přečti si celou zdejší poradnu, knihu a kup si DVD zajeď si na nějaké freečko a máš to lepší jak cvičák- pokud s pejskem teda nemáš nějaké zkouškové ambice

Venčila bych ho na vodítku občas na parkovišti, hrála si s ním mezi auty nejdřív stojícími, pak nastartovanými a tak, parkoviště mi na tohle připadá ideální. Nemluvila bych nikdy na psa chlácholivým tónem. Jinak - jak píše Ajka.

Tak to já bych zajela na celý den nebo na víkend do Prahy (Brna, ČB...)

To jako pokračování.

Ahojte som tu prvykrat tak snad to pisem do dobrej temy, lebo si nie som celkom ista
Co sa tyka psikov, som uplny zaciatocnik. Mam maleho bastardika Rori (pred tyzdnom mala 3mesiace). Mamina je miesanec huskyho a malamuta, otec neznamy.
Ked mala asi 2 a pol mesiaca pomaly som ju zacala ucit sadni, lahni a privolavanie, ktore sme zozaciatku zvladali velmi dobre, na 1-2 zavolania pribehla aj od hry s inym psikom, ci od inych zaujimavych veci. Ucila som ju na piskotky, ktore som sem-tam vynechala a len ju pohladkala, aby si prilis nezvykla.
Problem je v tom, ze asi okolo toho 3.mesiaca prestala reagovat, ked na nu vonku zavolam menom, vobec ma nevnima, ani neotoci hlavou, ani nezdvihne usi. Rovnako doma, aj ked ma vnima a zavelim jej sadni, len na mna dalej pozera. Neviem, co sa stalo, ze sa takto rapidne, zo dna na den tak zhorsila. Predtym som ju bravala na taky vybeh, ale teraz sa bojim, pretoze nikdy neviem, kde mi odbehne a tym padom je velmi pojasena, lebo napriek castym prechadzkam (zhruba tych 5-6krat za den) ma vela energie.
A este ma zaujima, ci je normalne ze vonku ma v kuse nufak na zemi a vsetko onuchava, lebo mam pocit, ze ine psy, co stretavam, to nerobia. A teda sa stale zastavujeme, aby mohla onuchavat a stale na nu musim davat pozor, ci nieco nezerie, alebo neolizuje vtacie vykaly a pod.
Budem velmi vdacna za akukolvek reakciu a radu, lebo by som z nej rada mala vychovaneho a stastneho psika :)

Dobrý den, ráda bych se Vás na něco zeptala. Máme doma nové štěňátko je to druhý týden . Nejprve jsme mu dávaly čas na rozkoukanou a seznámení se s novým domovem. Jednoho pejska už doma máme a celkem až na to občasné vyříkávání si neshod se celkem spřátelili, ale ten malý začíná hodně vystrkovat růžky, dost rychle se otrkal a když zrovna dělá něco co se nám nelíbí třeba okusuje nábytek tak ho okřiknem a on jakoby to ani nevnímal a kolikrát si i trošku štěkne. Přijde mi to jakože se nás snaží zastrašit nebo co.Na vodítku chodí hezky,když je vypustím někde kdde nejezdí auta hezky pobíhají kolem mě a hrají si někdy spolu někdy každý sám ale už se mi párkrát stalo že ten malej zničeho nic chytne šojtr a začne pelášit pryč a zastaví se až na něj zakřičím ale to musí být opravdu strašně nahlas. Nevím ten náš první psík tohle nikdy nedělal tak nevím jak reagovat když se mi ho podaři zastavit jestli chválit že zůstal stát, nebo ho vyhubovat že vůbec zdrhul. Nevím a taky nevím když doma něco dělá třeba okusuje jak správně reagovat většinou křikneme ne, nebo fuj ale on jakoby neslyšel. Vím že je to štěně a tohle oni dělají ale jak mu správně vysvětlit že tohle nejde. Nerada bych mu pletla hlavu. Děkuji za vaše zkušenosti.

presmerujte to jeho kousani na neco, co muze, takze misto koberce treba balonek, misto boty kost apod.... nema cenu takhle male stene hubovat a peskovat, je to jeste mimino. Kdyz nekam utika, zkusila bych stat se pro nej zajimavejsim nez to, za cim bezi...cili balonek, piskotek, utikat opacnym smerem, lakat na sebe, kdyz prijde, pochvalit, urcite nehubovat, ze vubec utekl, nema sanci si to v hlavicce srovnat a nebude chapat, proc se na nej zlobite.

Pročti si to tu, je to tu už mnohokrát probírané, ať už v sekci štěňat, nebo v sekci demolování.

Mockrát děkuji za vaše zkušenosti, je jasné že malý pejsek bude dělat sem tam nějakou lumpárnu, ráda bych se ještě zeptala kdy tak pejsek začne slyšet na své jméno, jako jak dlouho to může trvat, u toho našeho prvního mi přišlo že hned věděl když zavoláme jeho jménem voláme na něj na toho prcka můžeme volat donekonečna a vcelku bez zájmu. A jestli můžu ještě jeden dotaz starší psík spí snáma v posteli je tak naučený od začátku, nám to vůbec nevadí protože je docela malý, ten druhý bude větší a nechceme ho to učit on o to zatím nemá ani zájem, plácne sebou kdekoliv na zem a je schopný tam usnout, myslíte že časem nebudou kvůli tomu na sebe nějak žárlit?

Keď voláte na psíka,zaujmete ho niečím? Šteňa je na začiatku dobré motovovať,či už hračkou alebo pamlskom.Ja mám dva psi,dogu a bostona,doga vždy spala na svojom pelechu od šteniatka,boston od začiatku so mnou v posteli.Nemyslím si že by to Báre vadilo,a aj keby hej,je to jej problém.U nás doma psi robia to čo chceme my,a nie naopak.Nepýtam si od nich povolenie čo smiem a čo nie.

A můžu se zeptat jak řešíte když jim dáváte žrát my musíme zatím zavřít každého do jiné místnosti a počkat až si to sežerou a pak je ksobě zase pustit, protože ten starší žere oproti tomu malému dost pomalinky, spíš si to tak nějak vychutnává a ten malej dravec jak dožere to svý vrhá se do misky tomu druhému a jsou z toho potom boje, no spíš štěkot a náhánení ten starší si totiž nic nenechá. Máme do toho zasahovat i my dokud je tak malý, nebo si to spolu vyřeší?

Neexistuje. Moje odrostlejší štěně taky žere rychleji, nicméně každý má svoji misku a do té druhé mu nic není! Jinak zažije letecký den. Stačilo párkrát a žádný problém není. Já je cvičila i tak, že jsem jim dávala dobroty na talíř a každý měl svojí polovinu. Dneska jsou naprosto v pohodě a vědí, že žrádlo nebo pochoutky toho druhého, se ho netýkají. Navíc hrozilo, že ten starší (3 roky) ho za to dost ztrestá, že mu leze do misky.

Keď som si doniesla Ashona,vrhal sa Báre do misky.Tá bola z neho tak znechutená,že to už potom nechcela žrať.Ashonovi som vysvetlila,že takto teda né,a dneska už pekne čaká až na neho dojde rada.Kŕmim totižto spolu so psami aj moju mačku.Tá má dokonca misku hneď vedla Ashona a po celý deň tam má granule,ktorých sa ani nedotkne.Aby som ich nemusela dávať na linku kam nedočiahol,stačilo 10 minút vysvetlovania že to neni jeho a neliezol už do toho.A ako som mu to vysvetlila? Mám u neho rešpekt a neposlušnosť netolerujem.Pokial chcem aby niečo nerobil,tak to proste robiť nebude a basta.Možte mu dať doma couračku,(vodítko)a pokial sa k žrádlu druhého psa ženie,s príslušným povelom mu to zatrhnete.Dala by som žrať najprv staršiemu a mlaďochovi prikázala ostať na mieste a nejsť k miske druhého psa.Pokial to aspoň pol minúty vydrží,pochválila by som ho a dala mu misku s jeho žrádlom.Ale hlavne musí najprv samozrejme vedieť,čo je to zostaň a čakaj.Než po psovi niečo chcem,najprv ho to naučím.

Mockrát děkuji za radu, souhlasím sváma a budeme je to pomalinky všechno učit. Mám ještě jeden dotaz ten malý je u nás dnes je tomu týden a pořád se mi zdá že nereaguje na svý jméno, ten náš první slyšel hned tak jak dlouho to může asi trvat než si zvykne že to co volám je jeho jméno? Děkuji

Pavlína volať na neho nestačí, pokiaľ nedáš k jeho menu súvislosť, bude to pre neho len jeden zo zvukov, ktoré vydávaš. Zbytočné oslovovanie psa bez zmyslu spôsobuje, že pes nereaguje, alebo oslovenie cielene ignoruje. Poznám psov, ktorí sa po oslovení radšej tvária, že majú veľmi dôležitú prácu.

Ahojky,
mám 4 měsíční štěně Border Collie,..
Mám dotaz, co je pravdy na tom, že když štěně umí hodně povelů tak ho to akorát kazí?
Amy umí cca 10 povelů, ale nikdy je nedělá z nelibosti, ale vždy s radostí, a hned za ně dostává odměnu či hračku..
Jedna holčina mne uzemnila tím, že se štěně takhle nemá přetěžovat, že oni v jedné velké chov. stanici učí psi do 8 měsíců pouze na jméno a aby si zvykli na obojek..
Ale není blbost, když pes pak vlastně nic neumí,a celý rok má včudu?:)

Samozřejmě, že nekazíš. naopak, pokud to psa baví a zvládá tö, rozvíjíš nejenom váš vtah, ale i jeho psychiku

Tu holčinu hoď za hlavu a dál si buduj pohodovej vztah se svým psem. Kdy jindy se pes učí povely líp, než v tomto věku a kdy jindy potřebuje zabavit víc, nez v tomto věku? Ty sama přece poznáš, zda svýho psa přetěžuješ nebo zda mu cvičení přináší radost a zábavu.

Uff.. fakticky jsem o tom totiž začala pochybovat.. ale taky si myslím že je to spíš blbost.. Jen nám moc nejde chůze na vodítku u nohy.. nevím jak jí to naučit, ale pořád hrozně tahá.. přivolání umíme na 99%..:)

To je dobře..:) Vím že se štěndo dokáže soustředit jen cca 15 minut, a proto většinou kombinujeme hru a výcvik..Učí se čím dál rychleji,a myslím že na škodu nám to snad nebude..
Ta holka mi totiž řekla, že takhle "přecvičila" svého psa,a že ted nechce proto poslouchat.. tak nevím..?

Spíš byla nedůsledná a pes si začal dělat, co chtěl, protože mu to prostě prošlo. Víc bych za tím nehledala.

Dobře Děkuji ti za odpověď:)

Dobrý je si pamatovat, že vždycky je chyba na straně pána, ne psa. To jenom neschopní páníčci omlouvají svoje chyby neschopností/neposlušností psa. Jeden člen tady na poradně má v podpisu moc hezký motto, který tohle krásně vyjadřuje: "není nic, co by pes nedokázal, to jenom člověk ho to neumí naučit"

Všeho s mírou. Pokud učiš citlivé a hyperaktivní plemeno, je lepší psa hodně vychovávat a méně cvičit, jinak se opravdu může stát, že přetáhneš jeho nervovou soustavu a v období puberty bude "jako čistý list papíru". Najednou zapomene veškeré povely. Lidi to překvapí a jsou pak naštvaní, že jim to pes dělá naschvál. U borderek často nastupuje strach a panikaření. Staří kynologové říkali psovi, který byl v 10 měsících schopen zvládnout několik zkoušek "rychlokvašky" . Všeho s mírou.

Byla bych opatrná. Vlastní zkušenost nemám, ale už jsem takhle "přecvičený" psy viděla. Byli to labradoři, takže taky nadšenci do plnění páníčkova přání a do výcviku srovnatelně s borderkou. Vesměs ta stejná historka: Stane se to lidem, kteří přes vlastní výcvikářské ambice nebo nadšení (prostě je to strašně baví, a tak si myslí, že psa taky - a přání je přece otcem myšlenky) přestanou vnímat, co na to pes. Pak se diví, když najednou přijde zlom a pes se jim na všechno úplně vykašle. A napravit to trvá roky, nebo to taky nejde vůbec.
Ne nadarmo se s výcvikem asistenčních psů začíná až od roka, do té doby mají jen "předvýchovu" - normální dětství, kdy se akorát naučí slušným mravům.
Je určitě správný psa vychovávat a hrou podpořit přirozený vlohy, ale.

To samozřejmě, že opatrně a s mírou. Sledovat hlavně psa a nedávat mu každý den "hodinu cvičení". A taky záleží, co si každej představí pod pojmem "umí" a "povel" - to že dá pac, ale také to, že když řeknu "deme" když je začuchanej...

je to jak u dětí uplně to samé- když má rodič přehnané naroy na dítě mužou se stát dvě věci- dítě se podvolí a bude z něj předčasně vyspělej jedinec kterej ztratil dětství a indentitu a nebo se prostě blokne a pujde do opačnýho extremu

Já jsem u druhého psa zvolila metodu výchovy a ne výcviku až do skoro 6ti měsíců. Všichni mě nadávali, že to bude nezvládnutelnej RR, opak je pravdou, za pár dní mu bude rok a je neuvěřitelnej. Puberta, nepuberta, prostě je skvělej. Učí se rychle, rád a navíc nic neřeší, je neuvěřitelně vyrovnaný, nebojácný. Nevím jestli jsem měla kliku na povahu psa, ale výchova, socializace a hry se ukázali jako mnohem účinější, než dril a tvrdé cvičení už od 4 měsíců (jako s tím prvním).

Mám 3 měsíční fenku Jack Russel teriera. Učíme se venčit, takže jí nosím ven v náručí a pustím volně, aby mohla vykonat potřebu. Doma běhá na volno. Máme druhého psa 8,5 také JRT, který je neposlušný. Od kdy mám přidělat štěně na stopovačku kvůli přivolání? už jsem ze všech rad zmatená. Do náruče před zbytkem smečky nebrat, ale ven odnést rychle kvůli vyvenčení, někdo píše, že tak malé štěně na vodítko ano, někdo jiný, že ještě ne...prosím jak mám tedy začít? zatím učím "sedni" a na přivolání zatím stačí jméno a přiběhne většinou, jinak začínám "jdeme" a když už je u mě sem tam použiji "ke mně".

Na vodítko zvyknout určitě už teď a určitě vodítkem nebo lehoulinkou stopovačkou jistit tam, kde hrozí nebezpečí silnice a podobně. JInak pokud venčíš s dospělým psem, tak jeho určitě na vodítkoústopovačku pernamentně. Moje štěnice se většinu věcí naučila odkoukáním od staršího psa - i to odvolání od zvěře se od něj učí. Ale funguje to i opačně - naučí se "neposlouchat". A jinak nasadit trvale stopku až když to bude potřeba - povaha psa, vaše schopnosti ...

Obojek a vodítko budete potřebovat pro život, zvykala bych na to štěňátko hned, postupně učila chodit na vodítku. Stopovačku na přivolání jak píše Eva.

máme malou štěnici a tapká s náma na vodítku od prvního dne- zezáčátku blokovala ale ted už chodí jak velkej mazák. učte už od malinka že na vodítku se netahá a další základní principi správně vychovaného psa. určitě bych taky začala makat se starším psem aby od něj malá neodkoukávala neřesti

Jsem to špatně popsala, obojek dostala hned druhý den a má ho všude kromě doma, na vodítku už taky ťapká, jen tahá a nechci s ní trhat v jednom kuse, ale asi budu muset, jak to tady čtu ) jinak zatím venčíme odděleně, starej tahá a má svinovací, takže zatím to neumíme zkoordinovat, navíc pinďa se věnovala venku jen jemu (furt ho chce okusovat a pusinkovat) a nesoustředila se na venčení. oddělení se osvědčilo, už druhý den stihneme skoro všechno "udělat" venku ) Nejsem si jen jistá, kdy za ní navlíknout tu stopovačku, teď by jí snad ani neutáhla ) Ještě prosím o radu v jedné drobnosti....když přijde a vyskakuje si na nohy, přijde mi, že chce na klín nebo pomazlit. Dostala jsem radu ignorovat, aby pak nefňukala, když si jí na klín nevezmu nebo aby to nedělala u postele atd. Ale na druhou stranu bych jí ráda pomazlila, přijde mi to skvělé, že jen tak ke mně přijde, ale jsem z toho trošku zmatená. Jindy si jí zavolám a pomazlim, protože chci. Mám jí teda věnovat pozornost, když jí vyžaduje? Díky moc.

Se starším to ještě bude oříšek. Je mu 8,5 let, přiznávám, je rozmazlený a nejspíš už chápu co se stalo, neustále se snaží převzít velení, i když se snažím, to dát jasně najevo, kdo je šéf, ale u jeho záchvatů nevím co dál. Tím myslím, záchvaty zuřivosti na ostatní psí kluky (absolutně nevnímá nic, jakoby na chvíli úplně vypnul) , ale i záchvaty, které má poslední 3 roky, svalové křeče, strnulost, napadání na stranu, vyděšený výraz. Trvá to i 7 min. Jednou nechá malou k sobě přilehnout a chrní spolu a jindy malá jen jde okolo (60 cm) a on dostane úplně vrčící amok, že ho musíme vykázat za dveře do předsíně. Po přečtení rad samozřejmě starocha podporujeme v tom, že je pořád náš první pejsek a rozhodně není mimo kolej, když se mazlí a hraje s jedním, tak i s druhým.Žrát dostává nejdřív on a pak pinďa.Přijde mi, že lepší by bylo malou cvičit zvlášť, aby jí staroch nenaučil neposlouchat. Máte někdo zkušenost s výchovou štěněte vedle staršího neposluchy?

Radím ti, čti! Vem si celou štěněčí sekci a prostuduj ji! Najdeš tam mnoho důležitých věcí díky kterým nenaděláte zbytečné chyby. Proč staršího psa venčíš na flexině? Není lepší normální vodítko se kterým můžete lehce manipulovat a nebude se to motat? Jinak, stopku nasadím až ve chvíli, kdy mi štěně začne zkoušet nepřijít na přivolání za ňamku. Teď pilujte přivolání za dobrotu a fixuj si štěně na sebe. Choďte na klidná místa, kde můžeš pustit šněníka bez obav na volno. A používej selský rozum. Když se přijde štěně mazlit a tebe to neotravuje proč se nepomazlit? Když tě to otravuje, nebo si to vynucuje moc převeď pozornost jinam. Ale to vše je v sekci štěňata. Fakt si ji přečti! A užívej si doma prcka :)

Heleď hlavně nedělej něco, co"musíš". Všechno je o tvým rozumu a dělat něco, s čím vnitřně nesouhlasíš, by stejně bylo k ničemu. Navíc většina rad tady je už pro dospělý psy a ne pro štěňata. Určitě sní nemusíš trhat, ono i stačí se třeba prostě zastavit atd. Jak píše vlkXY, stačí si přečíst ŠTĚNĚCÍ sekci.
Ty svinovací vodítka už svym principem k tahání donucujou.
Jinak klidně můžeš cvičit zvlášť, aspoň se budeš moct naplno věnovat malý(když to budeš dělat šikovně, tak stopku nebudete potřebovat) a na druhou stranu si užijete samotnýho času se starouškem, my taky mlaďochy venčíme nejdřív.
A psa klidně pomazlím, když příde -mám to ráda :)
Ty záchvaty, jestli má i takovýhle zdravotní problémy, tak bych ho nechala prohlídnout

Díky moc za radu :) určitě sekci celou pročtu. Vlastně tu čtu rady už druhý den, každou volnou chvíli a už jsem z toho chvílema zmatená. Jak říkáš, asi bude nejlepší ten selský rozum a cit, ale tím jsem právě mám pocit zkazila toho prvního pejska a tak mám teď strach, abych neopakovala chyby, prže bych moc ráda Bublinu vychovala správně, abychombyli šťastní všichni ) Včera nás ještě na veterině vylekali s alergií, prže se malá furt drbe, tak jsem trochu nervozní, ale uklidním se, abych to na pséky nepřenášela a budeme si užívat )Díky

ještě bych se starším i se štěnicí doporučovala návštěvu na vlčárech. mimochodem dkybyste chtěli nechat štěnici pohrát se stejně rovným mužem nabídnout naší štěnici .-))

Byli jsme u MUDr.Žertové kvůli agresi, ta nás poslala na neurologické vyšetření, výseldek, že staroch není nervově "úplně čistý", zbytek by se dal odhalit jen pomocí Magnetické rezonance, odběru krve a mozkomíšního moku...do toho všeho nejdu. Miluju svýho pesana, ale takové vyšetření s ním absolvovat nebudu, navíc je srdcař (arytmie) a to bychom nedělali pak nic jiného než léčili a po pravdě na to nemám ani finančně. Základní vyšetření 13000,- uf.

Na Vlčáry bych s piňďou chtěla hned 18.2., ale řešíme teď její drbání, takže nevím, ajk to dopadne. Podle pravidel, tam možná nemůžeme, ale to se zjistí až podalší návštěvě veteriny. Momentálně je prý možná alergik, al ejá myslím, že je to ještě následek blech, kt.jsme přivezli ze statku odkud je. Byla dokousaná do krve ablech ybyly velké jak kobylky! Takže jakmile budu vědět, že je OK, vyrazíme. Se starochem jsem na Vlčárech byla ještě před záchvaty, ale bohhužel jsme se k ničemu moc nedostali kromě nerváku po celou dobu ( PS, odkud jste? venčení splečně s dalším prckem určitě přivítám ráda:o) My jsme z Prahy.

Vůbec jsem si nebyla jistá, kam tento dotaz zařadit, tak to zkusím sem. Máme 4 měsíční fenku maďaráčka a máme teď takový srandovní problém. Je naučená, že když překáží (motá se mi při vaření, přichází návštěva atd.) tak ji pošleme do pelíšku, tedy "místo". A dokud nedám povel "ke mně", tak tam leží, ale je to vždy jen na omezenou dobu. No a momentálně to je tak, že to trdýlko si jde lehnout do pelíšku třeba kousat kostičku, já mezítím jdu např. vedle do místnosti na televizi, no a ona se tam "uvězní" Prostě si myslí, že má "místo"a nesmí vylézt, přitom ji tam nikdo neposlal. Jak jí dát najevo, že nedostala žádný povel a může si do pelíšku lehat a odcházet z něj dle libosti? Když se tam takhle sama uvězní, tak ji ignoruji, nevolám a chodím okolo a dělám jakože nic a když vyleze tak také, prostě jako, že je to úplná samozřejmost. Jenže problém je, že ona je schopná se tam takhle uvěznit třeba na hodinu a vyčítavě mě z pelíšku pozorovat proč ji tak trápím

jo, to je normální já to řeším tak, že prohodím něco v tom smyslu "to tam budeš celý den?" Nebo něco neutrálního, abych psa vyloženě nevolala, ale aby věděl, že není pod žádným povelem. a je to rozhodně lepší varianta, než kdyby odložení na místě neměla

Mě takhle občas chodí pes do kotce, ale vyloženě povelově -prostě si tam sedne před dveře a čeká... někdy tak reaguje třeba na nepatrnej pohyb ruky nebo jinou maličkost. Většinou mu na to říkám něco jako "co děláš, trdlo..?" z toho pochopí, že povel vlastně není

No momentálně tam ležela cca od půl páté do půl šesté a neustále vykukovala jestli může vylízt. Tak jsem prohodila, že je trdlo, že ji tam nikdo neposlal. No seděla ještě asi pět minut, já dělala, že ji nevidím a ona se pomaličku a potichoučku začala sunout ven, postupně, aby v případě potřeby mohla zalítnout zpátky Nakonec přeci jen došla až ke mně, sedla si a olízla mě, jako jestli je to v pořádku takhle Tahle akce by stála za natočení